Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes Vás seznámíme s názory občanů žijících v Novém Bydžově, kde se cítí být
majorita ohrožená minoritou.O svých plánech nám poví vicemistr v
kulturistice a zajedeme do Brna do klubu Pavlač. A samozřejmě nebude chybět
celá řada romských písní.
Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna nevipena , informacii,
interesna manuša the bašavaha romane giľa adarig the pal aver luma.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
V Novém Bydžově se majorita cítí být ohrožená minoritou
Nový Bydžov minulý týden navštívil ministr Radek John. Tamní obyvatelé totiž
podepisují petici, v níž žádají radnici o radikální řešení ve vztahu k
Romům. Městský úřad v Novém Bydžově na Královéhradecku chystá zvláštní
opatření proti vzrůstající kriminalitě, kterou tu údajně páchají Romové.
Více už Eva Boudová.
Zhruba sedmitisícové město v Královehradeckém kraji je v posledních
měsících spojováno se zvýšenou kriminalitou ze strany Romů. Ztráta bezpečí a
emoce strachu udělaly své, tvrdí obyvatelé:
„Nemůžeme je všechny naházet do jednoho pytle – jsou Cikáni, kteří jsou
dobří a pracují, a potom tací, ze kterých mají lidé strach.“
„Já mám ještě starší dceru a tu už opravdu samotnou ven nepouštím. Myslím
si, že se tu opravdu bojí každý.“
„Nechodíme vůbec samy, pokud to jde. Když tak ve dvojicích, večer vůbec ne.“
„Co mám na to říct? Špatné to je. Stačí, když vyjdeme do krámu a už se na
nás křivě dívají. Když něco provede jeden Rom, tak ať řeší jeho a ne nás
všechny.“
Stejná nálada byla těsně před setkáním zástupců romské menšiny se
starostou Pavlem Loudou. Schůzka nakonec přinesla první reálnou možnost, jak
situaci řešit:
„Přišlo sedm vybraných zástupců, především z řad romských starousedlíků.
Nabídli spolupráci, já jsem ji přivítal. Rádi by spolupracovali na pořádkové
činnosti v součinnosti s městskou policií. Já jsem přislíbil věci projednat
s úřadem práce, zda-li lze získat podporu, protože mám zprávy, že v
severních Čechách podobný institut existuje. Minimum z jejich strany je apel
na pořádek ve vlastních rodinách a vzájemná kontrola.“
Poslechněme si i slova zástupce Romů, který se schůzky na radnici
zúčastnil. Podle Josefa Čurali by model policejní hlídky, ve které by v
terénu figurovali i Romové, mohl zafungovat:
„Proč by to nemělo fungovat? Lidé spolu normálně vycházejí i v továrně. Měli
bychom se navzájem sbližovat, vždyť i romským starousedlíkům vadí nadávky,
krádeže... nechtějí, aby se to dělo, řada z nich se i za ostatní stydí.“
Jednání ohledně bezpečnosti v Novém Bydžově budou pokračovat příští
týden.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nadějný kulturista René Gorol
René Gorol je dvacetiletý romský kulturista. O tom, že má velký talent,
svědčí i to, že je držitelem několika ocenění Grand Prix. Přitom studuje
střední školu a tajně sní o práci v řadách policie. Romských policistů je
málo a tak mladík z Ostravy může sloužit jako dobrý příklad pro ostatní.
Právě se nacházíme s René Gorolem u jednoho ze strojů, které pravidelně
používá. Řekněte mi, k čemu slouží:
„K rozvoji zad.“
Ty jsou Vaší předností?
„Má záda jsou velmi vychvalovaná, takže bych řekl, že ano.“
Popište mi, jak se na stroji cvičí.
„V předklonu, celou váhu musím zvedat na zádech, ne v rukách. Přitahuji
hlavně tělem, musím roztahovat lokty daleko od sebe a přitahovat hodně k
hrudníku, abych zádové svaly správně propnul a trochu na nich váhu podržel.“
Stroje, činky, rotopedy – v malé posilovně v centru Ostravy to vypadá
stejně jako v jiných fitcentrech. Většina lidí sem chodí, aby si zlepšila
fyzickou kondici. René trénuje více než ostatní, protože se aktivně věnuje
kulturistice. Jak sám říká, důvod, proč s posilováním začal, je úplně
jednoduchý:
„Ke kulturistice jsem se dostal přes mého trenéra Honzu Kubíka, který mě v
posilovně oslovil a chtěl vědět, zda bych nechtěl vyzkoušet kulturistiku
závodně. Prý že k ní mám předpoklady, mezi juniory se hodím, mám úzký pas,
široká ramena. Mně se do toho nejprve nechtělo, ale pak jsem vše zvážil a
nakonec souhlasil.“
Proč jste chodil do posilovny?
„Chtěl jsem se odlišovat od jiných, navíc krásné tělo lákalo holky.“
René je v posilovně pětkrát až šestkrát do týdne. Cvičí vždy hodinu a
půl. Je český vicemistr a na mistrovství Evropy skončil šestý. Chce ale výš:
„Můj cíl by asi byl mistr Evropy, i když se teď budu připravovat na
mistrovství světa. Chtěl bych nějaký kov, nemusí být zlato.“
Ačkoli je 20 letý René v kulturistice úspěšný, sport rozhodně není to
jediné, čemu se věnuje:
„Zvládám i školu, chodím cvičit, mám přítelkyni. Škola je na ulici 17.
listopadu, Zdeňka Matějíčka, obor Sociální péče a činnost pro etnické
skupiny. Přemýšlel jsem nad Policejní akademií v pražských Holešovicích, ale
to je zatím ve hvězdách.“
Proč zrovna policie?
„Zahrnuje fyzickou námahu a pomoc lidem, ochranu.“
René se v posilně cítí dobře. Říká, že se tady schází dobrá parta a že
je to zároveň dobrá příležitost, jak se odreagovat od všedních starostí:
„S diskriminací jsem se tu zatím nesetkal. Spíš se na mě ostatní kluci
obracejí s žádostí o radu, protože vidí, že mám trenéra a že se kulturistice
věnuji. Kamarádi se pořád ptají, proč to dělám, jestli pro peníze, anebo jen
jako koníček. Těm vysvětluji, že jde pouze o koníček, peníze za to nejsou,
spíše je musím investovat. Jenže do každého sportu se musí něco věnovat.“
René doufá, že jednou ke kulturistice dovede i jiné. Zatím se mu to ale
nepovedlo.
„Romové mají trochu odlišnou náturu, nechtějí se přizpůsobit.“
Jako v čem? Ve drilu?
„Celkově. Nevydrží pravidelně chodit cvičit a osvojit si s tím spojené
návyky.“
Čím to je, že Vy jste vydržel?
„Můj trenér je mojí velkou motivací a hodně mě posouvá dopředu. Bez něj bych
nikdy nebyl tak vysoko, jak jsem teď. Je mi jak kamarádem, tak trenérem.“
Mimochodem, Romové by jako kulturisté mohli být podle Reného velmi
úspěšní. Fyzicky se podobají jižním typům, jako jsou Turci či Egypťané. A
právě ti dnešní světové kulturistice údajně vládnou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 04.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
Díky nízkoprahovému zařízení Pavlač mají děti z ghetta pestřejší život
V nízkoprahovém zařízení Pavlač mohou trávit volný čas děti a mládež
ze sociálně vyloučené lokality v Brně. Většina z nich bydlí v pavlačovém
domě, kde se nachází i klub Pavlač. Toto nízkoprahové zařízení je jedním z
projektů občanského sdružení Ratolest Brno a s jeho posláním seznámila Janu
Šustovou sociální pracovnice Zuzana Gheza.
Nacházíme se ve středisku Pavlač. Můžete nám říct, co všechno se tu během
týdne odehrává?
„Pavlač je program Ratolesti Brno a poskytuje nízkoprahové služby pro
klienty, kteří žijí v sociálně vyloučené lokalitě v Brně. Hlavně jde o děti
a mladé lidi, kteří žijí v pavlačovém domě, ve kterém se klub i nachází, a v
jeho bezprostřední blízkosti. Většina našich klientů jsou Romové, ačkoli to
není barva pleti, co je spojuje, ale právě prostředí sociálního vyloučení,
ve kterém vyrůstají. Kluby máme dva – jeden je pro děti ve věku od 3 do 11
let a druhý pro klienty od 12 do 18 let. Přicházet mohou každý všední den od
pondělí do čtvrtka, od 14 do 18 hodin a mohou u nás trávit svůj volný čas po
škole. A to jak aktivně, různými volnočasovými aktivitami, které pro ně
připravujeme - například PC místnosti, workshopy, doučování, mohou si s námi
povídat nebo se zúčastnit některého z preventivních programů - či tu jen tak
být, v bezpečném prostoru.“
Jak k vám děti přicházejí? Samy nebo si mezi sebou rozhlásí, že
existujete?
„Přesně jak říkáte, je to metodou sněhové koule. Řeknou si to mezi sebou ve
škole a přichází spolu s kamarády nebo s příbuznými, kteří je k nám dovedou.
Většinou starší sourozenci přivedou mladší. Děti se mezi sebou dobře znají,
jsou mezi nimi nejrůznější příbuzenské vazby.“
Jaké má trávení volného času u vás vliv na jejich školní výsledky?
„Klienti z malého klubu mají zvýšený zájem o doučování. V současnosti u nás
běží projekt OPVK – evropský projekt zaměřený na vzdělávání. V jeho rámci
zde působí lektoři pro doučování, kteří se dětem věnují několikrát do týdne.
Mimo to je možné si v rámci PC kroužků zlepšovat počítačovou gramotnost nebo
se účastnit seberozvojových skupin. Naši pracovníci rovněž působí ve
školách. O aktivity je poměrně vysoký zájem a zejména u mladších dětí se to
pozitivně odráží právě ve školní docházce a prospěchu, znalostech a
vědomostech.“
Kolik sem chodí dětí?
„Denně malý klub navštíví 15 dětí a velký stejně tak. Počty různě kolísají,
v závislosti na nejrůznějších faktorech, nicméně toto je zhruba průměr.“
Vy netrávíte čas jenom v těchto prostorách, ale vyjíždíte s dětmi i ven.
Jakým aktivitám se věnujete?
„Třikrát ročně pořádáme pobytové, několikadenní akce, vždy v rámci školních
prázdnin. O letních prázdninách je pobyt nejdelší, trvá pět dnů a pro děti
je to velice vítané zpestření života, který se odehrává v rámci brněnských
ulic. Vyjet někam mimo město a trávit volný čas jiným způsobem, než na který
jsou jinak zvyklí.“
Rovněž chodíte s dětmi jezdit na koních. Jak často?
„V rámci nízkoprahového programu probíhají volnočasové aktivity, tedy i
různé výlety, nemusí to být jenom koně. Vždycky program vymýšlíme spolu s
dětmi, chceme, aby samy řekly, co by pro ně bylo atraktivní a zajímavé. Tedy
návštěvy kina, zoologické zahrady, malé děti například rády chodí do lesa,
protože je to pro ně něco neobvyklého, často se s tím nesetkávají.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?
V těchto dnech si připomínáme 42 let od doby, kdy vysokoškolák Jan Palach
zemřel na následky těžkých popálenin. O jeho sebeupálení na protest proti
okupaci Československa vojsky varšavské smlouvy mnozí označují jako hrdinský
čin. Kdo je pro dnešní čtvrťáky ze Základní školy na Havlíčkově náměstí v
Praze hrdinou a co považují za skutečně odvážný čin? Děti k mikrofonu pozval
Tomáš Bystrý.
„Třeba to, aby už někdo našel Aničku a vrátil ji.“
Myslíte si, že by to byl hrdinský čin?
Hromadně: „Jo.“
„Kdybych ji třeba vzal já, nechal bych se raději zavřít, než abych ji
zabil.“
„Já bych udělal to samé, jak říká Jenda. Ne, že bych ji zabil, ale nechtěl
bych ji týrat.“
Co je podle tebe hrdinský čin?
„Když někdo někoho zachrání.Třeba jako já. Jeden kluk šel po ulici, bylo mu
asi sedm, a chtělo ho zajet auto. Tak jsem do něj strčil, aby ho to auto
nepřejelo. Nic se mu nestalo, jenom jak jsem ho strčil, tak spad a měl něco
s rukou.“
Kdo je podle vás hrdina?
„Já nevím, třeba Spiderman?“
„Harry Potter.“
„Michael Jackson.“
„Bůh!“
Proč je Bůh hrdina?
„Protože nás stvořil a dal nám život ...“
„... lásku, jídlo a tak ...“
„... věci ... prostě všechno, co vidíte na Zemi.“
Vy věříte v Boha?
Hromadně: „Ano!“
A kdo, nebo co to vlastně Bůh je?
„Je v nebi a říká se, že dřív existoval. Když se někdo zranil, tak na něj
položil ruku a vzal jeho bolest do sebe.“
Prosíte někdy o něco Boha?
„Já jo, abych se dobře učil, abych byl chytrý, ne jak jsou ti venku.“
Kdyby jste mohli proti něčemu protestovat, co by to v rámci naší
republiky nebo v našem světě bylo?
„Aby nebyla chudoba a aby děti nebyly na ulici.“
„Aby vláda dala bezdomovcům peníze a oni si koupili barák, postavili jim
ubytovnu ...“
„... levnou ubytovnu ...“
„... aby měli kde bydlet a měli peníze.“
Ty jsi prý dal jednou bezdomovci pět set korun?
„Ano.“
A kde jsi je vzal?
„Od mámy, z kasičky.“
A věděla o tom maminka?
„Ano, věděla.“
„On mu to dal, aby nebyl chudý!“
„A aby si ti bezdomovci za to nekupovali chlast ...“
„... ale aby si kupovali čisté oblečení, měli jídlo hlavně...“
„... a aby alespoň trošku nesmrděli.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výslovnost v romštině
Ani dnes nebude chybět minikurz romštiny. Mimo jiné se v něm také dozvíte,
jak je v romském jazyce důležitá výslovnost. Pokud totiž nedáte správný
důraz u některých hlásek, může se změnit dokonce význam slova. Slovo má
Iveta Durdoňová a Tomáš Bystrý.
Lačho ďives – dobrý den. Lačho ďives, Romale. Dobrý den, Romové.
Lačho ďives, manušale. Dobrý den, lidé.
Romština, to není jeden univerzální jazyk, kterým hovoří všichni Romové na
světě. V jednotlivých zemích se totiž liší svými nářečími. Dnes si povíme,
jakými vlastně romskými dialekty se hovoří u nás.
Minule jsme si řekli, že naši předkové odešli z Indie někdy před tisícem let
a rozptýlili se po celém světě. Žili v různých zemích, a proto ani jejich
původní řeč nezůstala jednotná. Romové ve světě hovoří různými nářečími,
která jsou mezi sebou někdy více, někdy jen málo srozumitelná. V některých
zemích, třeba v Anglii nebo ve Španělsku, Romové romsky nemluví, jen jejich
mluva obsahuje romská slova.
U nás je to ale jinak, v mnoha rodinách se romsky běžně hovoří. Jsou ovšem
rodiče, kteří své děti romsky nenaučili, třeba z obavy, aby pak neměly
potíže ve škole, takže je mnoho Romů, kteří třeba rozumějí, mluvit však
nedovedou. I pro ně je určen náš jednoduchý kurs romštiny. Protože i v
romštině máme jedno přísloví, které asi znáte z češtiny:
Keci čhib, ajci manuš.
Slovo manuš znamená člověk. Čhib je řeč, jazyk. Keci čhib, ajci manuš –
doslova kolik řečí, tolik lidí, neboli: Kolik řečí znáš, tolikrát jsi
člověkem. Keci čhib, ajci manuš. Pamatujte si to.
Romové neměli nikdy v minulosti svůj stát ani své školy, takže romsky
hovořili jenom doma a mezi sebou a psát začali až ve dvacátém století.
Teprve od roku 1971 platí pro naši romštinu závazná pravidla. Používáme
česká respektive slovenská písmenka a skoro všechno se píše tak, jak to
slyšíme.
Hlásky a spřežky v romštině
Oproti češtině má ale romština některé hlásky navíc a jiné zase nemá – třeba
ř. Proto romská abeceda vypadá přece jen trochu jinak než česká. Tady
vidíme, čím se liší od češtiny. Jednak je to slovenské ľ, které čeština
nemá, a jednak jsou to spřežky. Čeština má spřežku jedinou – c h se čte jako
ch. Romština má ještě 4 další, které dokládají její indický původ. Jsou to
tak zvané přídechové hlásky čh, kh, ph a th. A pozor – jejich správná
výslovnost je velmi důležitá. Není to jako č, k, p, t. Při špatné
výslovnosti pak může dojít k nedorozumění.
Jako příklad si můžeme uvést slovo te čhorel – lít nebo sypat. Naproti tomu
te čorel znamená krást. Jenom na okraj – český slangový výraz pro krást -
čórovat - pochází právě ze slovesa te čorel.
Khoro je džbán, koro je slepý.
Te pherel je čerpat, te perel znamená padat.
Důležitější je, že the znamená a nebo i a te znamená jestliže nebo když.
V romštině je taktéž hodně častá hláska dž – podobně jako třeba v
angličtině.
Te dživel je žít.
Te džanel překládáme jako vědět, znát.
Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.
Na shledanou u příštího kurzu romského jazyka.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 22. ledna už patří minulosti. Naladit si nás můžete
ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na
internetové adrese www.romove.cz.
Romale sam rado hoj sanas amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen
Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren -
Tomáš Bystrý a Jaroslav Sezemský.
| 
Zhruba sedmitisícové město v Královehradeckém kraji je v posledních
měsících spojováno se zvýšenou kriminalitou ze strany Romů. Ztráta bezpečí a
emoce strachu udělaly své, tvrdí obyvatelé:
Poslech:
Právě se nacházíme s René Gorolem u jednoho ze strojů, které pravidelně
používá. Řekněte mi, k čemu slouží:
Popište mi, jak se na stroji cvičí.
„Ke kulturistice jsem se dostal přes mého trenéra Honzu Kubíka, který mě v
posilovně oslovil a chtěl vědět, zda bych nechtěl vyzkoušet kulturistiku
závodně. Prý že k ní mám předpoklady, mezi juniory se hodím, mám úzký pas,
široká ramena. Mně se do toho nejprve nechtělo, ale pak jsem vše zvážil a
nakonec souhlasil.“
„Můj cíl by asi byl mistr Evropy, i když se teď budu připravovat na
mistrovství světa. Chtěl bych nějaký kov, nemusí být zlato.“
„S diskriminací jsem se tu zatím nesetkal. Spíš se na mě ostatní kluci
obracejí s žádostí o radu, protože vidí, že mám trenéra a že se kulturistice
věnuji. Kamarádi se pořád ptají, proč to dělám, jestli pro peníze, anebo jen
jako koníček. Těm vysvětluji, že jde pouze o koníček, peníze za to nejsou,
spíše je musím investovat. Jenže do každého sportu se musí něco věnovat.“
Nacházíme se ve středisku Pavlač. Můžete nám říct, co všechno se tu během
týdne odehrává?
„Třeba to, aby už někdo našel Aničku a vrátil ji.“
Lačho ďives – dobrý den. Lačho ďives, Romale. Dobrý den, Romové.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články