Sociálně znevýhodněné romské děti častěji než jejich vrstevníci končí svou školní kariéru už na základní škole. Zatímco v případě romských dětí z běžných základních škol se na žádnou střední školu nehlásí 16 procent žáků, ve zbylé populaci se stejný jev vyskytuje ojediněle. Častěji než jejich vrstevníci směřují romské děti rovněž na obory s výučním listem. Jen 14 procent z nich přechází na maturitní obory, kam naopak míří většina z ostatních žáků. Na čtyřletá gymnázia odejdou pouze dvě romské děti z tisíce, dalších šest pak na víceletá.

Další uplatnění na trhu práce komplikuje skutečnost, že obory s výučním listem, kam se hlásí 68 procent sociálně znevýhodněných romských žáků, řada učňů předčasně opouští. Z 212 romských zkoumaných dětí, které nastoupily do těchto učebních oborů v letech 2005 až 2007, jich výuční list získalo 58 procent; ostatní buď přešly na obor jiný, nebo na čas či natrvalo vypadly z dalšího vzdělávání.

Děti, jejichž dráhy studie mapovala, patří k první generaci vyrůstající v sociálně vyloučených lokalitách, jež zatěžuje vysoká nezaměstnanost. „Na výsledcích považujeme za hodné zvláštní pozornosti dvě skutečnosti: za prvé vysoké procento dětí, které budou bez kvalifikace a s neukončeným vzděláním zřejmě kopírovat životní osud svých rodičů, a za druhé nevyužitý potenciál dětí, které na základních školách sice vykazují nadprůměrné studijní výsledky a předpoklady ke studiu, ale na středních školách se neprosadí a podstatná část z nich studium záhy opouští a nedokončí,“ míní sociolog Ivan Gabal, jehož společnost GAC studii realizovala.

Publikovaná studie navazuje na předchozí analýzy této společnosti, které mapovaly výskyt sociálně vyloučených romských lokalit a zjišťovaly vzdělávací šance romských dětí na základních školách v jejich blízkosti. „Zatímco vzdělávací dráhy romských dětí se nám podařilo zmapovat v předchozí studii pro Ministerstvo školství, tak prostředí středního vzdělávání dosud představovalo velkou neznámou,“ uvádějí autoři studie.

Přihlášku na střední školu si častěji nepodávají děti, které vycházejí v nižším než devátém ročníku. Podíl romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit, které předčasně opouštějí běžné základní školy, dosahuje téměř 39 procent. Srovnáme-li tento dlouhodobý údaj s údajem Ústavu pro informace ve vzdělávání, lze odhadnout, že předčasný odchod z primárního vzdělávání je u romských dětí přibližně osmkrát častější, než je celostátní průměr.

V rámci prezentované studie byly porovnány výsledky romských a neromských žáků, kteří navštěvují školy v blízkosti sociálně vyloučených lokalit. Pokud tyto žáky porovnáme s deváťáky z celé České republiky, nerovnosti v odchodech na střední školy se více prohloubí. Výzkum tak potvrdil výsledky letos zveřejněné studie PISA, podle nichž se Česká republika řadí k zemím, kde mají žáci s podobným zázemím tendence koncentrovat se ve stejných školách. V celku České republiky odchází na obory středního vzdělání s výučním listem 28 procent absolventů povinné školní docházky. Ve zkoumaných školách k vyučení směřují více než dvě pětiny dětí z majoritní společnosti a téměř dvě třetiny romských dětí.

Pro účely prezentovaných výsledků tým pod vedením sociologa Ivana Gabala shromáždil informace o odchodech dětí ze čtrnácti základních škol v blízkosti sociálně vyloučených lokalit za posledních pět školních let. Zjištěné údaje se tak zakládají na znalosti školní biografie 2204 dětí, z čehož 723 dětem byla jejich pedagogy připsána romská národnost. Projekt, který společnost GAC realizovala od března do prosince letošního roku finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR z dotačního programu na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy.

Podle Mapy sociálně vyloučených romských lokalit, kterou společnost GAC zpracovala v roce 2006, žije v sociálním vyloučením přibližně 60.000 až 80.000 z celkového počtu 188.000 českých Romů a Romek. Život v těchto lokalitách provází chudoba, vysoká nezaměstnanost, vysoká míra zadluženosti a obecně nízká vzdělanost. Podle studie Světové banky z roku 2008 má 60 procent jejich obyvatel pouze základní vzdělání a 14 procent navštěvovalo zvláštní školy pro děti s poruchami učení. V posledních 20 letech se navíc nepodařilo nastartovat proces vzestupné vzdělanostní mobility. Světová banka konstatovala, že existuje jen malý mezigenerační nárůst vzdělanosti – generace otců má vyšší vzdělání než generace synů, kteří získali vzdělání po roce 1989.

Děti ze sociálně vyloučených lokalit častěji než jejich vrstevníci studují na základních školách mimo hlavní vzdělávací proud (bývalé zvláštní a pomocné školy). Tyto školy navštěvuje celkem 28 procent ze sociálně znevýhodněných romských dětí. Na běžných základních školách častěji propadají a mají vyšší absence.

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou pro Vládu ČR vypracovali sociologové Ivan Gabal a Petr Víšek v roce 2009, vyčíslila, že existence sociálně vyloučených lokalit stojí Českou republiku ročně minimálně 16 miliard korun.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
12.03.2016	Pražské Gymnázium v Sázavské ulici poskytuje stipendium romským studentům	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)