Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

“Pro obyčejné lidi to bude ještě těžší. Pro politiky bude rok 2011 znamenat hodně jednání, řešení. Dá se říci, že dojde k určitým politickým změnám. Dlouho to nevydrží – tak rok, dva – a budou se muset tady u nás zase řešit politické změny. Co se týče ekonomické situace, práce, je zajímavé, že práce bude dost, ale finanční odměny nebo výdělky budou naopak menší.”

Říkalo se, že rok 2010 je rokem změn...

“Rok 2010 znamenal nástup změn. A rok 2011 a 2012, to budou rychlé změny, které čekají celou společnost. Teď to bude spíš průlom mezi duchovnem a pragmou, udávat tón a směr budou spíše vzdušná a ohnivá znamení, tedy letní a podzimní období. To znamená, že v roce 2011 budou úspěšnější spíše tato znamení zvěrokruhu, tedy berani, býci, blíženci, raci, lvi. Pro ně to bude náročný, hodně pracovně vytížený a úspěšný rok. Pro ostatní to bude rok plný změn, zvratů a někdy i mnoha kompromisů.”

Co byste Vy, ze svého pohledu, doporučil lidem, kteří se nacházejí v období zvratů, změn, působí na ně stresy. Jak se uklidnit? Co sám pro sebe může člověk udělat, aby mu bylo lépe?

“Dokud budou neustále pracovní a ekonomické nejistoty, člověk bude pořád ve stresu, obzvláště mladí lidé, a pak také senioři. Dokud tu nebudou sociální jistoty, pracovní a zdravotní jistoty, nemá smysl se ptát na to, jak to udělat, aby nebyly stresy, nebo jak je ustát. V takovém případě člověk zažívá stresy pořád dokola.”

Když si Vás někdo bude chtít vyhledat a bude chtít poradit ve své životní situaci, kde si Vás najde?

“Konkrétnímu člověku se dá poradit. Nabídnout ale recept jakéhosi ustálení stresu, v tom se těžko radí. Pomoct konkrétnímu člověku v jeho řešení, jak se rozhodnout, pro co, jaké jsou vyhlídky, jak to dopadne... Tohle se dá říci. Ale jak jsem již zmínil, lze to jedině konkrétně. Pokud by měl člověk zájem o konkrétní poradu, může si mě najít na internetu.Vykládám z ruky, z fotografie, z písma, z kávové sedliny, z karet, ze snu. Dělám také osobní horoskopy, zabývám se minulými životy, určováním pohlaví dítěte, biodiagnostikováním, hledáním geopatogenních zón. A mým koníčkem je léčení.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
13.12.2002	Karty a budoucnost	O Roma Vakeren
06.12.2002	Zjevují se mrtví živým?	O Roma Vakeren
26.07.2002	Romské ženy uměly věštit budoucnost	O Roma Vakeren
14.06.2002	Věštkyně Julie Malíková s dcerou a snachou	O Roma Vakeren

Existuje již konkrétní představa toho, jak bude váš taneční projekt vypadat? Nebo se vše bude odvíjet od toho, na koho během castingů narazíte?

“Režisérka a choreografka Constanza Macras v podstatě vždy vychází z lidí. Tématem jsou Romové ve střední Evropě. Objevují se zde různá témata, například paměť, stěhování, pohyb. Ona ale vždy pracuje tak, že vychází z lidí. Čerpá z materiálu, který ji přinesou oni. Byla na různých cestách na Slovensku a v Maďarsku...”

K tomu se ještě dostanu...

“Seznámila se tam s různorodou problematikou, s různými tématy. Hodně ji zajímá paměť. A romská kultura je postavená hodně na paměti, protože je to tradovaná kultura. A potom ještě pohyb. Pohyb ji také zajímá, odkud, kam, kde... Romové jsou nyní docela často chyceni v nějakých místech a nemohou se hýbat. Celý svět se hýbe, celý svět jezdí, cestuje. A Romové jsou často v nějakém ghettu a nemohou se hnout. Nejvíce se hýbali v minulosti. Romská kultura byla hodně založená na pohybu, na cestování. V dnešní době dost, řekněme, 'trčí' na jednom místě.”

Zatím mluvíte o určitých motivech. Nějaký konkrétní příběh tam tedy opravdu nebude... Jak bude vypadat konečný výsledek představení tohoto projektu?

“Jedná se o taneční projekt, ale ne úplně klasický. Je velmi dynamický. Je tam hudba. Je tam tanec. Je tam zpěv. Jsou tam dialogy, monology. Scénář ale nikdy nemá vytvořený předem. Vyvíjí ho během celého procesu.”

Vy jste to již nastínila. Společně s Constanzou Macras jste se vypravily do míst, kde žije větší počet Romů, kromě naší republiky jste navštívili také Slovensko a Maďarsko. Řekněte mi, kde jste všude konkrétně byly, a jestli se tam našly nějaké opravdové talenty.

“Byli jsme v Budapešti ve škole Calia, kde jsme měly casting. Bylo tam mnoho mladých lidí, kteří byli velmi šikovní. Tam jsme si tedy vybraly nějaké lidi. Pak jsme jeli do Miskolc, což je také v Maďarsku, vlastně poblíž Košic. Tam bylo několik strašně talentovaných lidí, zejména jeden mladý kluk, Adam. Tancoval neuvěřitelný hip hop. Poté jsme jely do Košic, tam jsme byly v divadle Romathan.”

Připravujete se nyní na casting v Praze. Bude se konat 6. ledna v Národním divadle. Řekněte mi, kdo všechno se může zapojit? V jakých věkových kategoriích může být přínosný pro váš projekt?

“Věková kategorie vůbec nehraje roli. Jde o to, aby to byli romští umělci, aby uměli zpívat nebo tancovat nebo vyprávět, aby měli nějaké herecké, taneční nebo hudební zkušenosti a schopnosti. Může to být od tradiční hudby a tradičního tance, až po hip hop, rap. Cokoliv, v čem kdo vyniká. Je také důležité být otevřený. Může například kombinovat tradiční styl s rapem, s hip hopem, bude to míchat, celé kombinovat a křížit. Je to velmi živé a autentické.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.05.2016	Taneční soutěž Amen Khelas - My tančíme se v Jihlavě uskutečnila už podeváté	O Roma Vakeren
30.05.2015	Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé Romy	Zprávy ze života Romů
09.07.2010	Tanec je podstatou každého člověka	O Roma Vakeren
14.05.2010	Taneční umění Reny Milgram	O Roma Vakeren
23.10.2009	Seminář romských tanců v Brně	O Roma Vakeren
11.09.2009	Pozvánka na taneční soutěž Benátecký střevíc	O Roma Vakeren
07.08.2009	M dance club se připravuje na novou sezónu	O Roma Vakeren
18.06.2007	Romské děti a mládež budou tančit na Letním festivalu tance v Teplé	Zprávy ze života Romů
19.08.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Neuvěřitelná vlna energie, takový byl můj první dojem z Natálie Bernard. Jednatřicetiletá žena s romskými kořeny osm let v Ostravě pracuje jako sociální pracovnice. Teď je na mateřské, ale nelení. Společně s několika dalšími lidmi založila občanské sdružení Schůdky, které s předsudky bojuje pomocí dobrého jídla.

“Měla jsem možnost zmapovat, jak všechny aktivity fungují, co všechno se pro romskou komunitu děje pořádá, neměla jsem z toho dobrý pocit. Měla jsem potřebu zkusit dělat věci jinak. To je také motto našeho sdružení. Řekli jsme si, že už je dost počítačových kurzů, kdy vytáhneme sociálně potřebné z ghetta, naučíme je dělat ve Wordu a na internetu a vrátíme je zpátky. Dlouho jsme přemýšleli nad tím, zda je něco, co se dá z romské komunity prezentovat majoritě. A přišli jsme na to, že je to úplně jednoduché. Je to jídlo.”

Vysvětluje Natálie. A jak to v praxi funguje?

“Funguje to následujícím způsobem: nejdůležitější je náš tým pěti romských kuchařek. Jsou to, troufám si říct, tradiční romské ženy, které v Ostravě pracují jako terénní sociální pracovnice už řadu let, a troufám si říct, že už i mé dobré kamarádky. Je jich pět, z toho jedna dělá trochu něco jiného, je zaměřená pouze na pečení, na sladké buchty, na cukroví a tak dále. Těchto pět žen připravuje vždy jednou za půl roku společenskou večeři o čtyřech až šesti chodech tradičních romských jídel.”

Ačkoli si sdružení Schůdky hosty samo vybírá, do jejich spřátelené restaurace se dostane každý, kdo projeví zájem. Záleží samozřejmě na kapacitě. A jak mi Natálie Bernard prozradila, její spolupracovnice si váží každého člověka, který si pochutnal. I když existuje host, který byl pro ně přece jen o maličko důležitější:

“Ráda bych zmínila pana Mauerera, 'good food lovera', jak si nechává říkat, opravdu milovníka dobrého jídla. Je docela známou osobností a o gastronomii má přehled. Má na vše pohled z trochu jiné strany, není klasický kuchař, spíše hodnotitel jídla, restaurací, atmosféry, personálu a tak dále. Jeho přítomnost nás velmi potěšila, zvláště jeho zpětná vazba. Řekl, že zváží, že našim romským kuchařkám nabídne účast na svém festivalu jídla, který dělá každý rok v Praze, a kde se prezentují kuchyně různých národností.”

Ostravské sdružení Schůdky ještě předtím čeká jiný úkol. Má totiž ještě jednu aktivitu – Gipsy Catering. Romské kuchařky si může objednat každý, kdo chce na recepci či večírku tradiční dobroty. Jak dodává Natálie Bernard, teď budou péct pro ostravskou univerzitu.

“Budou dělat závěrečnou konferenci pro sociální kurátory z republiky, asi pro sto lidí. My tam budeme mít na starosti sladké.”

O tom, že Schůdky nejsou tradiční, podle zajetých klišé fungující neziskovka, svědčí ještě jedna věc. Natálie Bernard jezdí v autě, které je polepeno veselými samolepkami. Každá patří sponzorovi, který sdružení věnoval tři sta třicet tři koruny. Schůdky nežádají o velké granty, nechtějí být monstrózní organizací, prostě jen chtějí, aby si většinová společnost s Romy o něco více rozuměla, a to díky jídlu, které potřebujeme všichni.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.05.2013	K romské kulinářské chloubě patří goja, holubki nebo bandurki	O Roma Vakeren
11.12.2009	Jak se vaří Marikľe paněha	O Roma Vakeren
04.12.2009	Blajz - jídlo s nelákavým názvem, přesto však chutné	O Roma Vakeren
27.11.2009	Pišot se dá upravit na sladko i na kyselo	O Roma Vakeren
09.01.2004	Mačanka	O Roma Vakeren
14.11.2003	Jak připravit pišot	O Roma Vakeren
17.10.2003	Vaříme Holubky čili plněné zelné listy	O Roma Vakeren
16.10.1998	Brno	Zprávy ze života Romů
	Tradiční romská jídla	Tradice

Loni jste byl jedním z těch, který předával cenu. Očekával jste, že za rok budete na druhé straně? Že budete cenu dostávat?

“Ne, neočekával jsem to. Když při přípravách na tuto akci padlo mé jméno, řekl jsem, že se toho rád zřeknu ve prospěch kohokoli jiného, mladšího, už proto, že minule dostalo cenu Muzeum romské kultury, se kterým jsem ve velmi úzkém vztahu. Nicméně, stalo se. Beru to jako poděkování za práci lidem, kteří ji dělají se mnou. V naší práci, v programu integrace Romů do společnosti zdůrazňujeme nikoli pouze sociální práci, ale také podporu identity Romů, včetně kultury, včetně romského jazyka. Vedu kvůli tomu dost těžký boj na Úřadu vlády i jinde. Beru to jako posilu: Dobře, dali jste mi cenu, něco to znamená, tak taky laskavě respektujte názory mé a lidí kolem mě, jak my cítíme a vnímáme, že program integrace Romů do společnosti má probíhat. Není to jen o tom být angažovaným občanem, ale zároveň si uchovat svou identitu, své romství.”

Možná je to těžká otázka, ale přesto se zeptám. Za jakou funkci nebo za jaké období, kdy jste pracoval pro Romy, se nejvíce odrazilo toto ocenění?

“Nevím. Sám se považuji za politika a probojovávám tyto věci, probojovávám je, aby se dostaly do povědomí politiků, i přes jejich neschopnost, zabedněnost a nevzdělanost tuto věc vnímat v rámci celého okruhu lidských práv. Toho si osobně na své práci nejvíc cením. To nejvíc dělám. Samozřejmě tu je spousta konkrétních věcí, na které bych mohl upozorňovat, ale to rozhodně nechci. Jsem placen jen tak, abych přežil a mohl konat cesty a tak dále. Naštěstí jsem již v důchodu, kvůli penězům to nedělám. Dělat tuhle práci je řehole. Rád bych už odešel do ústraní, ale nemůžu. Neustále mě lidé zastavují na ulici. Mohl bych klidně začít úřadovat rovnou na ulici. Když jdu v deset hodin v Brně na kafe, to už musím, abych si udělal přestávku, po cestě mě potkávají Roma. Často mě osloví a říkají: 'Pane Holomku, mám problémy s tím či oním, pomožte mi.' Vždy říkám: 'Doprčic!' Já si tu snad sednu a zřídím si tu kancelář. Jenže to je práce zadarmo. My pro ty lidi musíme dělat zadarmo, nevezmeme si od nich ani korunu. A přitom je já osobně často zastupuji i u soudu. A to není jednoduchá věc, to už se musíte docela profesionálně připravit. A neustále tu věc sledovat. Když dělám například obecního zmocněnce, soud už se obrací na mě. Musím s klientem pracovat, neustále sledovat termíny, odpovědi. A já nejsem právník. Je to prostě o výdrži.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
19.12.2015	Zdeněk Ryšavý získal cenu Roma Spirit v kategorii média	O Roma Vakeren
02.12.2015	Předání cen Roma Spirit v ČR 2015 se zúčastní policista Petr Torák, držitel Řádu britského impéria	Zprávy ze života Romů
28.11.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
14.11.2015	Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma Spirit	O Roma Vakeren
17.10.2015	Do dalšího kola cen Roma Spirit postoupilo 16 nominovaných	O Roma Vakeren
12.10.2015	Do užšího výběru na ceny Roma Spirit v ČR 2015 postupuje 16 nominovaných	Zprávy ze života Romů
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
18.04.2015	Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiích	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kolik romských skupin žije v České republice? A podle čeho se liší jejich řeč?

“Skupiny Romů jsou označovány různě, vychází to buď z historického pohledu, nebo z pohledu antropologického nebo etnologického, anebo je možné mluvit o skupinách Romů ve vztahu k jazyku, který používají, nebo který používali, protože ne všichni Romové v České republice mluví romsky. Vezmu-li to z pohledu lingvistiky, který mi přijde nejpřehlednější, v České republice máme mluvčí nebo potomky mluvčích tzv. centrálních dialektů, kam patří dvě skupiny, jednak severocentrální, jednak jihocentrální romština. Tito mluvčí jsou někdy označováni jako tzv. slovenští nebo maďarští Romové. Je to největší skupina Romů, kteří v České republice žijí. Jsou to lidé, kteří do České republiky přišli po druhé světové válce, a patří mezi tradičně usedlou romskou populaci.”

Další skupinou Romů jsou Romové olašští. Jaký je mezi nimi rozdíl?

“Konkrétně, nejvíce olašských Romů jsou mluvčí tzv. lovárského dialektu. Migrační historii mají stejnou jako slovenští Romové, to znamená, že přišli po druhé světové válce z území Slovenska. Ale na rozdíl od slovenských nebo maďarských Romů patří mezi tradičně kočovné skupiny Romů. V České republice kočovaly do roku 1958, respektive 1959. To jsou dvě nejvýznamnější, početně největší skupiny Romů, kteří v České republice žijí. Dále v České republice žijí potomci tzv. českých a moravských Romů, kteří představují autochtonní populaci České republiky, původní skupiny Romů, kteří na území České republiky, to znamená v Čechách a na Moravě, byli z velké části vyvražděni během druhé světová války. Toto jsou tedy přeživší potomci. Stejně je to s Romy, kterým se říká Sinthi, nebo někde se uvádějí jako němečtí Romové. Ti mají stejnou historii. Patří mezi původní romské obyvatelstvo a během druhé světové války byli zavlečeni do koncentračních táborů, z nichž se vrátil jen velmi malý počet. Potom samozřejmě tu žijí další Romové z jiných skupin, například Kalderaši nebo z různých dalších romských skupin. To jsou ovšem lidé, kteří jsou novodobými migranty z Rumunska, z Balkánu obecně a tak dál.”

Rozumějí si Romové mezi sebou? Domluví se Sinthi, například, ze slovinskými Romy?

“Různé romské dialekty jsou si různě vzdáleny. Míra, do jaké jsou si vzdáleny, záleží na tom, jak silně jsou ovlivněny dané romské dialekty kontaktními jazyky. Neexistuje na světě mluvčí romštiny, který by nebyl zároveň mluvčím nějakého jiného jazyka. Ovšem s výjimkou dětí do šesti nebo sedmi let, tedy do začátku školní docházky. V komunitách, kde se používá jako primární jazyk romština, takové existují i na území České republiky, tyto malé děti mluví pouze romsky, ale žijí v prostředí, ve kterém kontaktní jazyk potřebují. Je tedy otázka, jestli když se dva Romové potkají, jsou vůbec ochotni spolu mluvit romsky, respektive každý svou romštinu. To je tedy druhá podmínka. A třetí podmínkou je to, co se řeší v případě jakéhokoli jiného jazyka, můžeme to přirovnat k situaci slovanských jazyků. Touto podmínkou tedy je zkušenost s mezidialektální komunikací. A samozřejmě, čím hlubší tato zkušenost je, tím je porozumění jednodušší.”

Romistika se vyučuje na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Když se k vám student přihlásí, co ho čeká? S čím ho seznámíte nejdřív?

“V prvním ročníku studenty čeká velmi intenzivní kurz romštiny. Na znalosti té tzv. slovenské romštiny je v podstatě založené celé studium. Vyžadujeme, aby se naši studenti s jazykem seznámili velmi brzy a velmi brzy ho začali aktivně používat.”

Je o romštinu zájem?

“To, co pozorujeme u nás na semináři romistiky, v posledních letech to bylo vždy přibližně čtyřicet lidí, kteří se hlásili. Samozřejmě romština se neučí jen tady u nás na semináři romistiky. Učí se také na univerzitě v Pardubicích. Je to kurz, který musí na pardubické univerzitě absolvovat studenti sociální antropologie. Potom, myslím si, že to je v České republice poměrně ojedinělé, to jsou kurzy romštiny pro veřejnost, které pořádá Muzeum romské kultury v Brně.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)