Průzkum: čtyři z pěti Čechů vnímají Romy jako nepřizpůsobivou
skupinu
Čtyři z pěti Čechů vnímají Romy jako nepřizpůsobivou skupinu.
Takový je výsledek průzkumu agentury STEM pro ministerstvo vnitra.
Romská otázka je tak v Česku jedním z hlavních zdrojů pravicového
extremismu. Radikální pravici by podle průzkumu dalo hlas ve volbách 8
procent lidí.
Podle údajů agentury STEM zastává velmi negativní vztah k Romům
dlouhodobě asi 85 procent lidí. "To je pro sociologa drastické
číslo. To znamená v podstatě všichni," uvedl ředitel agentury
Jan Hartl.
"90 procent lidí v případě romské menšiny říká, ať už je
to pravda nebo ne, že vycházejí z vlastní zkušenosti nebo zkušenosti
svých blízkých. I kdyby toto byl předsudek a nebyla to pravda, tak je
to přece jenom něco závažnějšího, co bude obtížnější měnit a
nějakým způsobem ovlivňovat."
Průzkum ukázal, že čím větší má člověk zkušenost s Romy, tím
častěji o nich mluví jako o nepřizpůsobivé skupině populace, řekl
vedoucí výzkumného týmu STEM František Bartoš.
"Anticikánské postoje české veřejnosti jsou především
sociálně zakotvené. Souvisejí s tím, že česká veřejnost si Romy
spojuje s nepřizpůsobivostí, kriminalitou a zneužíváním
dávek."
Kolem 80 procent dotázaných si myslí, že Romové jsou hluční a
násilní. O jejich diskriminaci je naopak přesvědčena jen pětina
populace. Statistiky které by říkaly, jaký je podíl Romů na
kriminalitě, neexistují. Podle ministra vnitra Radka Johna je ovšem
"mnohem nižší, než je předsudek této společnosti". John v
České televizi řekl, že výsledky průzkumu považuje za děsivé a
jsou také zprávou pro romskou menšinu.
"Je na romské komunitě, aby také se svými dětmi promluvila a
řekla si, milé děti, eskalujete problém."
Na otázku, proč se nedaří účinně čelit problémovému chování
některých Romů, asi třetina lidí jako důvod označila
"sociální systém státu, který takové chování podporuje"
Zhruba pětina se domnívá, že problémovým skupinám nehrozí žádný
vážnější trest, skoro stejné množství dotázaných uvedlo strach z
pomsty a odvety nebo strach policie a úředníků.
Sociologové statisticky prokázali, že v české společnosti existuje
bohužel významný extremistický potenciál. Ultrapravici je ochotno
volit osm procent Čechů, s některými postoji se ztotožnilo až 70
procent lidí. Pozitivním zjištěním naopak je, že vyloženě
neonacistická dogmata obyvatele Česka příliš nepřitahují. K
oslabování extremistických projevů by podle agentury STEM měla pomoci
efektivní komunikace s veřejností, důsledný postup proti extremistům
a rovné uplatňování práva.
"Pro policii to znamená práci v romských komunitách a systém
padni komu padni, vymahatelnost práva všude. Ať je to sídliště
bohatých nebo chudých, menšin nebo většin. A to bude naše role.
Nejdůležitější je pojmenovat si věci, které jsem se báli
pojmenovat. My jsme se ukolébali tím, že boj proti extremismu byl
poslední dva roky velmi úspěšný a podařilo se dostat z ulic
demonstrace, ale podhoubí je děsivé,"
uvedl ministr vnitra Radek John. Obyvatelé Česka mají z menšin
nejhorší vztah kromě Romů také k narkomanům, skinheadům,
anarchistům a muslimům. Podle průzkumu vyjádřila většina lidí
nechuť žít s nimi trvale v jedné zemi. Naopak nejblíže mají lidé ke
Slovákům a tělesně postiženým. Z průzkumu, na které odpovídalo
více než 2000 lidí, také vyplynulo, že na rozdíl od Romů a muslimů
česká společnost většinou pozitivně vnímá homosexuály nebo
národnostní menšiny
Česká společnost však není podle výzkumu rasistická, ale spíš
nacionalistická. I Romy vnímá více jako cizince než vlastní občany.
Agentura na základě výsledků výzkumu doporučila, aby se oddělovaly
projevy anticikánismu, které sdílí velká část obyvatelstva, od
projevů xenofobie, rasismu a neonacismu, které jsou vlastní jen malé
části populace.
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články