Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Ocenit práci pro romskou komunitu veřejně a ve velkém stylu se podařilo až díky Gypsy Spirit. Letošní druhý ročník proběhne v Pražské křižovatce v Den lidských práv, který připadá na 10. prosince. Jak vlastně myšlenka Gypsy Spirit vznikla? Na to jsem se zeptal Ľubomíry Slušné, prezidentky Asociace pro kulturu, vzdělání a komunikaci:

„Myšlenka vznikla přímo v osadách, ve kterých naše organizace pracuje od roku 2001. Chtěli jsme vedle projektů, které v často těžkých podmínkách realizujeme, uspořádat něco, co by také pozvedlo ducha lidí, kteří zde žijí. Proto Gypsy Spirit. Obdivuji každého, kdo dokáže důstojně žít v podobně nedůstojných podmínkách.“

Vysvětluje autorka projektu Gypsy Spirit, která například vedle bývalého ministra a zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába či expremiéra Jana Fischera zasedne v odborné porotě při letošním vyhlašování. Kromě kategorie, která má speciální obsazení poroty, rozhodne o vítězích ze 68 zaslaných nominovaných organizací a osobností. Například v kategorii jednotlivec se o ocenění Gypsy Spirit ucházejí Lýdia Poláčková, romská poradkyně na magistrátu města Ostravy, romský aktivista Karel Holomek či Kumar Vishwanathan z občanského sdružení Vzájemné soužití. Jak ale vidí osud oceňování Gypsy Spirit do budoucna autorka myšlenky Lubomíra Slušná?

„Pozitivně. Například, když jsme s cenou začali na Slovensku, nebylo to s podporou vlády, může tedy být nezávislá. Ovšem je dobře, že česká vláda cenu podporuje. A doufám, protože další ročník Gypsy Spirit 2011 se v květnu vrátí na Slovensko, že ho slovenská vláda podpoří,“ dodává prezidentka Asociace pro kulturu, vzdělání a komunikaci.

Přímý přenos ze slavnostního večera v Pražské křižovatce odvysílá Český rozhlas 2 – Praha v pátek 10. prosince od 19 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
19.12.2015	Zdeněk Ryšavý získal cenu Roma Spirit v kategorii média	O Roma Vakeren
02.12.2015	Předání cen Roma Spirit v ČR 2015 se zúčastní policista Petr Torák, držitel Řádu britského impéria	Zprávy ze života Romů
28.11.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
14.11.2015	Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma Spirit	O Roma Vakeren
17.10.2015	Do dalšího kola cen Roma Spirit postoupilo 16 nominovaných	O Roma Vakeren
12.10.2015	Do užšího výběru na ceny Roma Spirit v ČR 2015 postupuje 16 nominovaných	Zprávy ze života Romů
13.12.2014	Cena Roma Spirit letos zamířila i do romské redakce Českého rozhlasu	O Roma Vakeren
11.12.2014	Ceny Roma Spirit 2014 byly rozdány v Pražské křižovatce Za celoživotní dílo byla oceněna legendární romistka Eva Davidová	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V dnešní době se hodně nakupuje přes internet – jak probíhají reklamace?

„Jako u klasické kupní smlouvy se reklamace uplatňuje u prodávajícího. Kupuji-li zboží přes internet, je mojí povinností prodávajícího kontaktovat, nejprve nejlépe e-mailem, ve kterém se dohodneme, jakým způsobem bude reklamace vyřešena. Prodávající mne může vyzvat, abych zboží zanesl do nejbližšího autorizovaného servisu, popřípadě zaslal jemu, přičemž se zaváže zařídit opravu. Běžnější je ale varianta první.“

Co mohu udělat, pokud se mi zboží nelíbí?

„U zboží zaslaného po internetu máte základní právo zboží ve lhůtě čtrnácti dnů vrátit. Bohužel, cenu zásilky hradíte ze svého.“

Před čím byste zásadně varoval?

„Největším rizikem jsou dodací lhůty. Jelikož se jedná o koupi na objednávku, je dodací lhůta ve smlouvě sjednaná. Pokud není dodržena, není to nutně signálem pro odstoupení od smlouvy, prodejci musí být poskytnuta tzv. lhůta přiměřená k plnění. Bohužel se dost často stává, že si spotřebitel přeje doručit objednané zboží například do 22.12., aby jej mohl darovat dětem pod stromeček, zboží ale není v termínu doručeno. Lhůta přiměřená k plnění v tomto případě představuje až týden. Pokud tedy prodávající odešle zboží 27.12., je povinností kupujícího si zboží vyzvednout a zaplatit. Pokažené Vánoce ale bohužel nikdo nenahradí. Spotřebitel by si tedy měl nastavit dobu dodání dostatečně dopředu, například na polovinu měsíce, aby i s náhradní lhůtou byla vždy jistota včasného obdržení zásilky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Od patnácti, šestnácti let, co jsem se vyučil a už jsem u toho zůstal.“

Tedy jste po základní škole šel hned na učební obor malíř?

„Ano.“

Měl jste někdy v úmyslu ve studiu dále pokračovat?

„Ani ne, tenkrát bylo naší prioritou jen dokončit školu, bylo nás víc.“

Takže Vy jste přecházel ze základní školy na střední odborné učiliště ještě s dalšími kamarády ze třídy?

„Do učení jsme šli tři, spolu, což nás drželo pohromadě.“

Tihle Vaši spolužáci byli Romové?

„Ne, jenom jeden, druhý byl Čech.“

A Vy jste dnes podnikatel nebo pracujete pro firmu?

„Pro firmu a jsem spokojený. De facto za zhruba sedm let, co u nich pracuji, jsme neměli žádný konflikt.“

Klienti si Vás objednávají jako malíře. Mají problém s tím, že jste Rom?

„To ne. Oni většinou ví dopředu, že přijdu já. Za ta léta, co pracuji, si to lidé mezi sebou předávají, takže teď, když si mě ‚Máňa‘ objedná, ví, že přijde Cigán, který je malíř a je slušný. Přicházím suverénně v rámci svojí profese. Oni i vystupují jako by mě léta znali, nemají žádné obavy ani předsudky, většinou spolu mluvíme tak, jako já teď s Vámi.“

Zkrátka fungují reference ve stylu „jeden známý řekne druhému...“

„Klientela se udržuje, za ta léta se nastřádalo dost zákazníků.“

Stalo se Vám někdy v minulosti ve Vaší profesi, že jste měl problém právě proto, že jste Rom?

„Je třeba říci, že pokud lidé vidí, že něco umíte, tak si toho váží. Většinou pokud někdo ukazuje na všechny Romy stejně, znamená to, že s žádným do styku nikdy nepřišel. ‚Máňa povídala‘ a oni tomu věří. Z vlastní zkušenosti vím, že se spolu dokážeme bavit úplně normálně, naopak, snaží se ode mne získat více informací. Jde jenom o to, že s námi nemají více zkušeností.“

Stalo se Vám někdy, že se lidé podivovali nad tím, že jste Rom a přitom jste jiný než ti ostatní?

“Samozřejmě, že se to několikrát rozebíralo od začátku do konce, co oni, co my... dodnes mám jednu kamarádku, známe se dobrých patnáct let, u které jsem také začínal ‚přes někoho‘, a s tou se dodnes scházíme, vydrželo nám to. Také byla překvapená, když jsem k ní přišel poprvé. Hned při prvním setkání se mi svěřila s takovými věcmi, které asi předtím jen tak někomu nevyprávěla.“

Vy vedle malířství fungujete i jako zpovědní vrba? Je to tím, že jste v dané rodině třeba celý den?

„Asi ano, zrovna teď se mi to také stalo. Maloval jsem v jedné rodině, moc příjemní lidé. Mají dvě dcery a té jedné se život takříkajíc nevydařil, tak jak si přála – zůstala sama s dítětem. Takový je život, pokud lidé spolu chtějí mluvit, tak si popovídají, i když to jsou úplně jiné povahy.“

Vraťme se zpět k Vaší práci. Myslíte si, že je hlavně o zodpovědnosti, o přístupu?

„Já si myslím, že lidé by měli ostatní posuzovat podle sebe a ne podle toho, co kde kdo řekl. Musíte umět rozeznat, jestli je člověk dobrý nebo ne. Z toho vycházím já. Ne z toho, že mi někdo o někom něco řekne. Kolik lidí doopravdy přijde do styku s Romem? Většina v životě ne, ale přesto stoprocentně ví, že jsou špatní. Jenom protože se to píše.“

Vy máte dvě děti – mají ony problém s tím, že jsou Romové?

„Nijak velké, nebo si alespoň teď nevzpomínám, že bychom něco většího řešili. Jenom běžné pouliční hlášky mezi dětmi.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Letošní cenu Muzea romské kultury v Brně dostal slovenský učitel Ján Sajko. Více než 20 let učí výtvarnou výchovu na základní škole v Jarovnicích, v největší romské osadě u Prešova. Cenou každoročně muzeum oceňuje osobnosti, které se významně zasloužily o rozvoj romské kultury a pomoc Romům, ale o nichž se jinak příliš neví. Loňskou cenu dostala muzejní mecenáška a redaktorka Českého rozhlasu Jana Šustová.

V prostorách Lichtenštejnského paláce Úřadu vlády se uskutečnil seminář zaměřený na integraci romské menšiny na místní úrovni. Organizovaly ho ve spolupráci Úřad České vlády a Velvyslanectví Nizozemského království v rámci předsednictví České republiky v Dekádě Romské inkluze 2005 až 2015.

Pražské divadlo Kampa uvede ve středu 15. prosince od 20ti hodin tanečně divadelní projekt Cikánská suita. Inscenace je věnována in memoriam nepostradatelnému spolutvůrci, romskému kytaristovi a zpěvákovi Jánu Slepčíkovi. Hudbu Jána Slepčíka živě doprovází a interpretuje houslový virtuos Marek Balog.

Městská část Praha 3 pořádá zítra, tedy v sobotu 4. prosince od 12ti hodin v Paláci Akropolis Mikulášskou besídku. Vystoupí na ní Romský dětský soubor Jagori, Romská kapela pod vedením Michala Marcina, skupina Black Style, Kouzelník a také kapela Bengas.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Nastal adventní čas, blíží se Vánoce, a vy v muzeu chystáte vánoční program s dvěma romskými umělci. O co se konkrétně jedná?

„Od 6. do 9. prosince budou v muzeu probíhat vánoční dílny se dvěma romskými výtvarníky. Prvním je Stanislav Kejval z Pelhřimova, který pracuje se včelím voskem. On je dokonce držitelem několika českých rekordů ve výrobě produktů ze včelích pláství, má několik zápisů v České knize rekordů. Vyrábí dekorativní předměty, které se velmi dobře hodí například na štědrovečerní tabuli, protože nádherně voní. Kromě něho bude přítomen ještě Ivan Berky-Dušík, řezbář ze Zvolenské Slatiny, který bude před zraky návštěvníků vyřezávat Betlém. Dílny jsou během celého dne, několikrát se opakují – v 9, 11 a 16 hodin – a jsou určeny pro širokou veřejnost.“

Znamená to, že každý bude moci přijít a něco si vytvořit z vosku nebo ze dřeva. Je potřeba si něco přinést?

„Ne, není potřeba nic, snad jen pracovní oděv, ale ani ten není úplně nutný. Pan Kejval bude mít s sebou i včelí vosk a v případě Ivana Berky-Dušíka se návštěvníci mohou dívat na jeho práci a na to, jak práce postupuje. Není to jediná akce, která nás do Vánoc čeká. 8. prosince bude v muzeu probíhat jednodenní akce Seminář romského jazyka, na který jsou všichni zváni, především ale rodilí mluvčí a žurnalisté. Dále 14. prosince proběhne poslední přednáška z tradičního cyklu Kdo jsou Romové. Tentokrát připravujeme zábavný komponovaný večer o romských pohádkách. Vyprávět o nich budou dva rodilí mluvčí Gejza Horváth a Margita Lázoková. Tato přednáška neprobíhá u nás v muzeu, ale v Knihovně Jiřího Mahena v Brně v Kobližné ulici od 17 hodin. Je tam velmi příjemné, komorní prostředí.“

Pohádkovým světem Vánoc už voní i vaše přechodná výstava, kterou máte právě v muzeu. Je sice dlouhodobější, není spjata s Vánocemi, ale je o pohádkách. Co všechno na ní mohou návštěvníci vidět?

„Výstava má romský název Kaj sas, kaj nasas, guleja bachtaleja ..., tedy Bylo nebylo..., což je úvodní formule z tradičních romských pohádek, a zasvěcuje nás do světa romských pohádek a zejména pohádek ze sbírky romistky Mileny Hübschmannové, které je celá výstava věnována. Návštěvník zde najde plno informací o tom, jaké místo zaujímaly romské pohádky v romské duchovní kultuře. Jsou zde ukázky od mnoha známých romských pohádkářů, hlavně z doby po druhé světové válce a zejména od těch, kteří byli důležitými informátory Mileny Hübschmannové. Výstavu navíc doplňuje ukázka kovářské romské dílny, protože kovář, jako tradiční romský řemeslník, je i jednou z typických postav, která vystupuje v romských pohádkách. Jeden kout je zde také zařízen jako romské obydlí, návštěvníci se zde mohou pohodlně usadit a z discmanu poslouchat ukázky romských pohádek, které jsou nahrány v podání rodilých mluvčí. Ti se na to velmi nachystali a řekla bych, že podali zdařilé, skoro profesionální výkony. Návštěvník může na výstavě strávit delší čas a v klidu poslouchat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„U nás doma se romsky vůbec nemluvilo, protože náš tatínek neumí a maminka s ním tudíž romsky mluvit nemohla. A je to škoda, protože teď neumím pořádně romsky a mrzí mě to, i když se dodatečně učím. U nás byly Vánoce trochu jiné, protože maminka je věřící, takže to nebylo úplně tradiční. Upřímně mohu říct, že mi to chybí. V současnosti jsem rozvedená, ale ještě s manželem, v jejich rodině, to tradiční bylo, moc se mi to líbilo a chtěla bych Vánoce takhle slavit i dál.“

Vánoce jsou křesťanskými svátky. Říkáte, že maminka je věřící, přesto Vánoce slavila trochu jinak?

„Ano. Slaví Vánoce tak, že pro nás sice všechno připraví, ale vnitře to necítí jako my, tu klasickou vánoční pohodu. Navečeří se s námi, připraví stromeček, dárky, ale není s námi.“

Maminka patří mezi Svědky Jehovovy?

„Ano, patří. Já jsem u nich také kdysi byla, asi do svých třinácti let, ale postupem času si člověk srovná poznatky, které získává a studuje. A já jsem došla k názoru, že věci, které hlásají, se neshodují s mým přesvědčením, a tak jsem skončila. V jejich víře se hodně zakazuje například vrcholový sport, maminka mi tehdy zakázala cvičit sportovní gymnastiku, mě to strašně bolelo, a tak asi nastal zlom.“

Kolik máte sourozenců?

„Mám o pět let staršího bratra.“

Jaký má na maminku názor Váš bratr?

„My jsme si dost podobní, on je také dost živelný, rád se baví. Také si prošel obdobím velkého zakazování, hlavně v dětství, takže s tím nesouhlasil.“

Vy jste byla v maminčině víře vychovávána...

„Ano, do mých třinácti let. Od víry jsem se odklonila v době, kdy jsem měla být pokřtěná. Ale protože jsem si nebyla stoprocentně jistá, jestli v ní chci zůstat, rozhodla jsem se, že ne. Nikomu ale jeho rozhodnutí nevyvracím, každý má mít svůj názor a dělat to, co ho baví. A mamince její víra strašně psychicky pomáhá, jsem tedy ráda, že ji má. Jen se musíme navzájem respektovat, jinak to není možné.“

Je to lehké se navzájem respektovat?

„Těžké. Já jsem povahy živelné a maminka mě hodně drží při zemi, ale je to maminka, tak jí to neberu.“

Jaká byla její reakce, když jste se rozhodla od víry odejít?

„Nebyla šťastná, byla dost zarmoucená, nelíbilo se jí to. Ale ví, že mi z víry hodně v srdci zůstalo. Dnes se o tom spolu dokážeme normálně bavit, ona mi kolikrát čte informace, které se díky víře dozvídá, já s nimi buď souhlasím nebo nesouhlasím... Nemůžu jí to zkrátka brát, přeji jí to.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)