Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se vydáme na Slovensko za zakladatelkou soutěže Gypsy Spirit.
Nakupujeme dárky přes internet? Jaká máme práva se dozvíte v dnešní právní
poradně. A také vás seznámíme s malířem, ale ne uměleckým, ale malířem
pokojů, který svou práci dělá opravdu rád. Jako vždy nebudou chybět
aktuality ze života Romů a spousta romské hudby.
Lačhi kiarati, čhavale, bacht tumenge savorenge so šunene amari romani
relacia "O Roma vakeren". Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevipena
andalo romano dživipen. Mangav tumenge lačho šuniben.
=[ Reportáž ]=
Jak vznikl projekt Gypsy Spirit
Teď se zaměříme na vyhlašování cen Gypsy Spirit, o kterém jsme vás v našem
vysílání informovovali už několikrát. Uskuteční se přesně za týden od 19
hodin centru Pražská křižovatka. Jak ale vlastně projekt Gypsy Spirit
vznikl? Kdo přišel první s myšlenkou vyzdvihnout práci pro romskou komunitu
u nás i u sousedů Slováků? Zjišťoval Tomáš Bystrý.
Ocenit práci pro romskou komunitu veřejně a ve velkém stylu se podařilo
až díky Gypsy Spirit. Letošní druhý ročník proběhne v Pražské křižovatce v
Den lidských práv, který připadá na 10. prosince. Jak vlastně myšlenka Gypsy
Spirit vznikla? Na to jsem se zeptal Ľubomíry Slušné, prezidentky Asociace
pro kulturu, vzdělání a komunikaci:
„Myšlenka vznikla přímo v osadách, ve kterých naše organizace pracuje od
roku 2001. Chtěli jsme vedle projektů, které v často těžkých podmínkách
realizujeme, uspořádat něco, co by také pozvedlo ducha lidí, kteří zde žijí.
Proto Gypsy Spirit. Obdivuji každého, kdo dokáže důstojně žít v podobně
nedůstojných podmínkách.“
Vysvětluje autorka projektu Gypsy Spirit, která například vedle bývalého
ministra a zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába či expremiéra Jana
Fischera zasedne v odborné porotě při letošním vyhlašování. Kromě kategorie,
která má speciální obsazení poroty, rozhodne o vítězích ze 68 zaslaných
nominovaných organizací a osobností. Například v kategorii jednotlivec se o
ocenění Gypsy Spirit ucházejí Lýdia Poláčková, romská poradkyně na
magistrátu města Ostravy, romský aktivista Karel Holomek či Kumar
Vishwanathan z občanského sdružení Vzájemné soužití. Jak ale vidí osud
oceňování Gypsy Spirit do budoucna autorka myšlenky Lubomíra Slušná?
„Pozitivně. Například, když jsme s cenou začali na Slovensku, nebylo to s
podporou vlády, může tedy být nezávislá. Ovšem je dobře, že česká vláda cenu
podporuje. A doufám, protože další ročník Gypsy Spirit 2011 se v květnu
vrátí na Slovensko, že ho slovenská vláda podpoří,“ dodává prezidentka
Asociace pro kulturu, vzdělání a komunikaci.
Přímý přenos ze slavnostního večera v Pražské křižovatce odvysílá Český
rozhlas 2 – Praha v pátek 10. prosince od 19 hodin.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Nákup na internetu a jeho rizika
Blíží se doba Vánoc a nakupují se dárky. Hodně lidí už volí možnost vybírat
dárky v domácí pohodě a teple - tedy
přes internet. Marie Vrábelová se šla na internetový nákup a jeho rizika
zeptat právního poradce Miroslava Humla. Velký důraz se klade hlavně na
převzetí balíčku na poště, jestli tam opravdu je to, co si kupující vybral a
jestli tam není něco úplně jiného. A také platit by se mělo raději až při
převzetí zboží.
V dnešní době se hodně nakupuje přes internet – jak probíhají reklamace?
„Jako u klasické kupní smlouvy se reklamace uplatňuje u prodávajícího.
Kupuji-li zboží přes internet, je mojí povinností prodávajícího kontaktovat,
nejprve nejlépe e-mailem, ve kterém se dohodneme, jakým způsobem bude
reklamace vyřešena. Prodávající mne může vyzvat, abych zboží zanesl do
nejbližšího autorizovaného servisu, popřípadě zaslal jemu, přičemž se zaváže
zařídit opravu. Běžnější je ale varianta první.“
Co mohu udělat, pokud se mi zboží nelíbí?
„U zboží zaslaného po internetu máte základní právo zboží ve lhůtě čtrnácti
dnů vrátit. Bohužel, cenu zásilky hradíte ze svého.“
Před čím byste zásadně varoval?
„Největším rizikem jsou dodací lhůty. Jelikož se jedná o koupi na
objednávku, je dodací lhůta ve smlouvě sjednaná. Pokud není dodržena, není
to nutně signálem pro odstoupení od smlouvy, prodejci musí být poskytnuta
tzv. lhůta přiměřená k plnění. Bohužel se dost často stává, že si
spotřebitel přeje doručit objednané zboží například do 22.12., aby jej mohl
darovat dětem pod stromeček, zboží ale není v termínu doručeno. Lhůta
přiměřená k plnění v tomto případě představuje až týden. Pokud tedy
prodávající odešle zboží 27.12., je povinností kupujícího si zboží
vyzvednout a zaplatit. Pokažené Vánoce ale bohužel nikdo nenahradí.
Spotřebitel by si tedy měl nastavit dobu dodání dostatečně dopředu,
například na polovinu měsíce, aby i s náhradní lhůtou byla vždy jistota
včasného obdržení zásilky.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Malířské řemeslo
Robert Bati je Rom, který nerad slyší, že Romové jsou všichni stejní. On sám
vždy posuzuje člověka podle toho, jaký je. Od kolika let se věnuje
malířskému řemeslu, řekl Ivetě Demeterové při příjemném povídání u něj doma.
„Od patnácti, šestnácti let, co jsem se vyučil a už jsem u toho zůstal.“
Tedy jste po základní škole šel hned na učební obor malíř?
„Ano.“
Měl jste někdy v úmyslu ve studiu dále pokračovat?
„Ani ne, tenkrát bylo naší prioritou jen dokončit školu, bylo nás víc.“
Takže Vy jste přecházel ze základní školy na střední odborné učiliště
ještě s dalšími kamarády ze třídy?
„Do učení jsme šli tři, spolu, což nás drželo pohromadě.“
Tihle Vaši spolužáci byli Romové?
„Ne, jenom jeden, druhý byl Čech.“
A Vy jste dnes podnikatel nebo pracujete pro firmu?
„Pro firmu a jsem spokojený. De facto za zhruba sedm let, co u nich pracuji,
jsme neměli žádný konflikt.“
Klienti si Vás objednávají jako malíře. Mají problém s tím, že jste Rom?
„To ne. Oni většinou ví dopředu, že přijdu já. Za ta léta, co pracuji, si to
lidé mezi sebou předávají, takže teď, když si mě ‚Máňa‘ objedná, ví, že
přijde Cigán, který je malíř a je slušný. Přicházím suverénně v rámci svojí
profese. Oni i vystupují jako by mě léta znali, nemají žádné obavy ani
předsudky, většinou spolu mluvíme tak, jako já teď s Vámi.“
Zkrátka fungují reference ve stylu „jeden známý řekne druhému...“
„Klientela se udržuje, za ta léta se nastřádalo dost zákazníků.“
Stalo se Vám někdy v minulosti ve Vaší profesi, že jste měl problém právě
proto, že jste Rom?
„Je třeba říci, že pokud lidé vidí, že něco umíte, tak si toho váží.
Většinou pokud někdo ukazuje na všechny Romy stejně, znamená to, že s žádným
do styku nikdy nepřišel. ‚Máňa povídala‘ a oni tomu věří. Z vlastní
zkušenosti vím, že se spolu dokážeme bavit úplně normálně, naopak, snaží se
ode mne získat více informací. Jde jenom o to, že s námi nemají více
zkušeností.“
Stalo se Vám někdy, že se lidé podivovali nad tím, že jste Rom a přitom
jste jiný než ti ostatní?
“Samozřejmě, že se to několikrát rozebíralo od začátku do konce, co oni, co
my... dodnes mám jednu kamarádku, známe se dobrých patnáct let, u které jsem
také začínal ‚přes někoho‘, a s tou se dodnes scházíme, vydrželo nám to.
Také byla překvapená, když jsem k ní přišel poprvé. Hned při prvním setkání
se mi svěřila s takovými věcmi, které asi předtím jen tak někomu
nevyprávěla.“
Vy vedle malířství fungujete i jako zpovědní vrba? Je to tím, že jste v
dané rodině třeba celý den?
„Asi ano, zrovna teď se mi to také stalo. Maloval jsem v jedné rodině, moc
příjemní lidé. Mají dvě dcery a té jedné se život takříkajíc nevydařil, tak
jak si přála – zůstala sama s dítětem. Takový je život, pokud lidé spolu
chtějí mluvit, tak si popovídají, i když to jsou úplně jiné povahy.“
Vraťme se zpět k Vaší práci. Myslíte si, že je hlavně o zodpovědnosti, o
přístupu?
„Já si myslím, že lidé by měli ostatní posuzovat podle sebe a ne podle toho,
co kde kdo řekl. Musíte umět rozeznat, jestli je člověk dobrý nebo ne. Z
toho vycházím já. Ne z toho, že mi někdo o někom něco řekne. Kolik lidí
doopravdy přijde do styku s Romem? Většina v životě ne, ale přesto
stoprocentně ví, že jsou špatní. Jenom protože se to píše.“
Vy máte dvě děti – mají ony problém s tím, že jsou Romové?
„Nijak velké, nebo si alespoň teď nevzpomínám, že bychom něco většího
řešili. Jenom běžné pouliční hlášky mezi dětmi.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Letošní cenu Muzea romské kultury v Brně dostal slovenský učitel Ján Sajko.
Více než 20 let učí výtvarnou výchovu na základní škole v Jarovnicích, v
největší romské osadě u Prešova. Cenou každoročně muzeum oceňuje osobnosti,
které se významně zasloužily o rozvoj romské kultury a pomoc Romům, ale o
nichž se jinak příliš neví. Loňskou cenu dostala muzejní mecenáška a
redaktorka Českého rozhlasu Jana Šustová.
V prostorách Lichtenštejnského paláce Úřadu vlády se uskutečnil seminář
zaměřený na integraci romské menšiny na místní úrovni. Organizovaly ho ve
spolupráci Úřad České vlády a Velvyslanectví Nizozemského království v rámci
předsednictví České republiky v Dekádě Romské inkluze 2005 až 2015.
Pražské divadlo Kampa uvede ve středu 15. prosince od 20ti hodin tanečně
divadelní projekt Cikánská suita. Inscenace je věnována in memoriam
nepostradatelnému spolutvůrci, romskému kytaristovi a zpěvákovi Jánu
Slepčíkovi. Hudbu Jána Slepčíka živě doprovází a interpretuje houslový
virtuos Marek Balog.
Městská část Praha 3 pořádá zítra, tedy v sobotu 4. prosince od 12ti hodin v
Paláci Akropolis Mikulášskou besídku. Vystoupí na ní Romský dětský soubor
Jagori, Romská kapela pod vedením Michala Marcina, skupina Black Style,
Kouzelník a také kapela Bengas.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Vánoční dílny s romskými umělci v Muzeu romské kultury
Pokud se chcete připravit na Vánoce ve společnosti romských umělců, určitě
si příští týden nenechte ujít vánoční dílny v Muzeu romské kultury v Brně.
Za přítomnosti dvou výtvarníků si tam budete moci vyzkoušet práci s
voskem, sledovat práci řezbáře a seznámíte se také s romskými vánočními
zvyky, vinšováním i romským jazykem. Na podrobnosti se Jana Šustová zeptala
ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové.
Nastal adventní čas, blíží se Vánoce, a vy v muzeu chystáte vánoční
program s dvěma romskými umělci. O co se konkrétně jedná?
„Od 6. do 9. prosince budou v muzeu probíhat vánoční dílny se dvěma romskými
výtvarníky. Prvním je Stanislav Kejval z Pelhřimova, který pracuje se včelím
voskem. On je dokonce držitelem několika českých rekordů ve výrobě produktů
ze včelích pláství, má několik zápisů v České knize rekordů. Vyrábí
dekorativní předměty, které se velmi dobře hodí například na štědrovečerní
tabuli, protože nádherně voní. Kromě něho bude přítomen ještě Ivan
Berky-Dušík, řezbář ze Zvolenské Slatiny, který bude před zraky návštěvníků
vyřezávat Betlém. Dílny jsou během celého dne, několikrát se opakují – v 9,
11 a 16 hodin – a jsou určeny pro širokou veřejnost.“
Znamená to, že každý bude moci přijít a něco si vytvořit z vosku nebo ze
dřeva. Je potřeba si něco přinést?
„Ne, není potřeba nic, snad jen pracovní oděv, ale ani ten není úplně nutný.
Pan Kejval bude mít s sebou i včelí vosk a v případě Ivana Berky-Dušíka se
návštěvníci mohou dívat na jeho práci a na to, jak práce postupuje. Není to
jediná akce, která nás do Vánoc čeká. 8. prosince bude v muzeu probíhat
jednodenní akce Seminář romského jazyka, na který jsou všichni zváni,
především ale rodilí mluvčí a žurnalisté. Dále 14. prosince proběhne
poslední přednáška z tradičního cyklu Kdo jsou Romové. Tentokrát
připravujeme zábavný komponovaný večer o romských pohádkách. Vyprávět o nich
budou dva rodilí mluvčí Gejza Horváth a Margita Lázoková. Tato přednáška
neprobíhá u nás v muzeu, ale v Knihovně Jiřího Mahena v Brně v Kobližné
ulici od 17 hodin. Je tam velmi příjemné, komorní prostředí.“
Pohádkovým světem Vánoc už voní i vaše přechodná výstava, kterou máte
právě v muzeu. Je sice dlouhodobější, není spjata s Vánocemi, ale je o
pohádkách. Co všechno na ní mohou návštěvníci vidět?
„Výstava má romský název Kaj sas, kaj nasas, guleja bachtaleja ..., tedy
Bylo nebylo..., což je úvodní formule z tradičních romských pohádek, a
zasvěcuje nás do světa romských pohádek a zejména pohádek ze sbírky romistky
Mileny Hübschmannové, které je celá výstava věnována. Návštěvník zde najde
plno informací o tom, jaké místo zaujímaly romské pohádky v romské duchovní
kultuře. Jsou zde ukázky od mnoha známých romských pohádkářů, hlavně z doby
po druhé světové válce a zejména od těch, kteří byli důležitými informátory
Mileny Hübschmannové. Výstavu navíc doplňuje ukázka kovářské romské dílny,
protože kovář, jako tradiční romský řemeslník, je i jednou z typických
postav, která vystupuje v romských pohádkách. Jeden kout je zde také zařízen
jako romské obydlí, návštěvníci se zde mohou pohodlně usadit a z discmanu
poslouchat ukázky romských pohádek, které jsou nahrány v podání rodilých
mluvčí. Ti se na to velmi nachystali a řekla bych, že podali zdařilé, skoro
profesionální výkony. Návštěvník může na výstavě strávit delší čas a v klidu
poslouchat.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O Vánocích i o romštině s Májou Zajacovou
Každá z nás prožívá narození Ježíška jinak. Někdo s bohatou vánoční výzdobou
a drahými dárky a někdo naopak skromně. O Vánocích, ale i o romštině si
povídala s Májou Zajacovou Iveta Demeterová.
„U nás doma se romsky vůbec nemluvilo, protože náš tatínek neumí a maminka s
ním tudíž romsky mluvit nemohla. A je to škoda, protože teď neumím pořádně
romsky a mrzí mě to, i když se dodatečně učím. U nás byly Vánoce trochu
jiné, protože maminka je věřící, takže to nebylo úplně tradiční. Upřímně
mohu říct, že mi to chybí. V současnosti jsem rozvedená, ale ještě s
manželem, v jejich rodině, to tradiční bylo, moc se mi to líbilo a chtěla
bych Vánoce takhle slavit i dál.“
Vánoce jsou křesťanskými svátky. Říkáte, že maminka je věřící, přesto
Vánoce slavila trochu jinak?
„Ano. Slaví Vánoce tak, že pro nás sice všechno připraví, ale vnitře to
necítí jako my, tu klasickou vánoční pohodu. Navečeří se s námi, připraví
stromeček, dárky, ale není s námi.“
Maminka patří mezi Svědky Jehovovy?
„Ano, patří. Já jsem u nich také kdysi byla, asi do svých třinácti let, ale
postupem času si člověk srovná poznatky, které získává a studuje. A já jsem
došla k názoru, že věci, které hlásají, se neshodují s mým přesvědčením, a
tak jsem skončila. V jejich víře se hodně zakazuje například vrcholový
sport, maminka mi tehdy zakázala cvičit sportovní gymnastiku, mě to strašně
bolelo, a tak asi nastal zlom.“
Kolik máte sourozenců?
„Mám o pět let staršího bratra.“
Jaký má na maminku názor Váš bratr?
„My jsme si dost podobní, on je také dost živelný, rád se baví. Také si
prošel obdobím velkého zakazování, hlavně v dětství, takže s tím
nesouhlasil.“
Vy jste byla v maminčině víře vychovávána...
„Ano, do mých třinácti let. Od víry jsem se odklonila v době, kdy jsem měla
být pokřtěná. Ale protože jsem si nebyla stoprocentně jistá, jestli v ní
chci zůstat, rozhodla jsem se, že ne. Nikomu ale jeho rozhodnutí nevyvracím,
každý má mít svůj názor a dělat to, co ho baví. A mamince její víra strašně
psychicky pomáhá, jsem tedy ráda, že ji má. Jen se musíme navzájem
respektovat, jinak to není možné.“
Je to lehké se navzájem respektovat?
„Těžké. Já jsem povahy živelné a maminka mě hodně drží při zemi, ale je to
maminka, tak jí to neberu.“
Jaká byla její reakce, když jste se rozhodla od víry odejít?
„Nebyla šťastná, byla dost zarmoucená, nelíbilo se jí to. Ale ví, že mi z
víry hodně v srdci zůstalo. Dnes se o tom spolu dokážeme normálně bavit, ona
mi kolikrát čte informace, které se díky víře dozvídá, já s nimi buď
souhlasím nebo nesouhlasím... Nemůžu jí to zkrátka brát, přeji jí to.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 3. prosince už je minulostí. Ale naladit si nás
můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také
na internetové adrese www.romove.cz.
Romale sam rado hoj san amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen
Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a
Jaroslav Sezemský.
|