Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se vydáme za dětmi do ZŠ v Grafické ulici, kde je ve výuce i
multikultura. Romské ženy nám řeknou, proč se chtějí politicky vzdělávat a
přiblížíme si akci Turné pro nízkoprahy. Jako vždy nebudou chybět aktuality
ze života Romů a spousta romské hudby.
Lačhi kiarati, čhavale, bacht tumenge savorenge so šunene amari romani
relacia ,,O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevipena
andalo romano dživipen. Mangav tumenge lačho šuniben.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze
Teď navštívíme Základní školu na pražském Havlíčkově náměstí, kam chodí převážně
romské děti. V této škole má svůj velký prostor multikulturní výchova –
což nám potvrdila i speciální pedagožka. Bylo vidět, že děti si tam rozumějí
a tak se jich Iveta Demeterová zeptala, co pro ně znamená přátelství.
“Přátelství znamená pro každého z nás, že bychom se měli podržet, že když
budeme smutní, navzájem se podržíme, tím pádem nebude mít nikdo problémy s
fetem a tak.”
Kdybys měl kamaráda, o kterém bys věděl, že do takového problému spadnul,
co bys mu poradil?
“Poradil bych mu, aby se začal klidnit, aby ty drogy už nebral, protože to
člověka dohání k šílenství a mohl by ublížit ostatním lidem.”
“Přátelství pro mě znamená hrozně moc. Je to něco důležitého, co máte v
životě. Také to znamená, že se můžete o ty lidi opřít.”
Další dotaz jsem položila speciální pedagožce Silvii Šilhánové: Učíte na
základní škole na Praze 3. U Vás ve škole jsou děti smíšené, romské i
neromské. Vzniká mezi dětmi nějaký problém?
“U nás na škole je v současné době již téměř devadesát procent romských
dětí, bílých dětí, tedy v uvozovkách bílých dětí, je menšina. Problémy v
tomto smyslu nemáme.”
Čím si vysvětlujete, že neromských dětí je ve škole nižší procento?
“Řekla bych, že tento vývoj trvá již několik desítek let. Myslím si, že
dětem je tam dobře. Spodní část Žižkova je lokalitou romskou, děti do té
školy přísluší. Mají tam příbuzné, mají tam sourozence. Děti tam proto
chodí.”
Kam dávají neromští rodiče své děti, když mají bydliště na Praze 3 a
jejich děti by spadaly do Vaší školy?
“V okolí naší školy je několik základních škol, kam potom chodí tyto 'bílé'
děti. Myslím si, že čeští rodiče nechtějí dávat svoje děti k romským dětem
do školy.”
Když jdou rodiče s dětmi k zápisu, opět převažuje procento romských
rodičů?
“Převažuje procento romských rodičů. O naší škole je to známo, že romských
dětí tu je hodně. Myslím si, že ostatní rodiče jdou rovnou do jiných
základních škol, k nám se ani nepřijdou podívat a nehlásí se. Myslím si, že
je to hodně o neznalosti, někdy si prostě myslí, že jsme nějaká zvláštní
škola nebo mají nějaké svoje představy o Romech. A tím pádem tam své děti
nechtějí dávat.”
Myslíte si, že tito rodiče neromských žáků jednají na základě špatných
zkušeností?
“Myslím si, že je to spíše neznalost nebo nějaká apriori představa, že to
bude špatné. Možná o tom ani tolik nepřemýšlejí. Výběr škol je tam velký,
proto ho rovnou dají do jiné školy.”
Jste speciální pedagog. Učíte ve škole také multikulturu?
“Máme také multikulturní výchovu. Právě v letošním roce máme sérii
multikulturních workshopů.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Politický program skupiny Manushe
Cílem politického programu skupiny Manushe je motivovat romské ženy z
různých regionů České republiky ke vstupu do (komunální) politiky. Seznámily
se například s politikou zaměstnanosti, sociálním zabezpečením nebo bytovou
politikou. Témata to jsou opravdu zajímavá a my jsme pro vás z programu
semináře připravili dva příspěvky. V tom prvním Marii Vrábelové zodpověděla
otázky Martina Horvátová ze Slova 21.
“Oslovily jsme několik desítek žen z naší databáze. Oslovily jsme členky
romské ženské skupiny Manushe, oslovily jsme také studentky, které
navštěvovaly v minulosti naše přípravné kurzy na vysoké školy. Následně nám
ženy, které měly zájem, poslaly přihlášku a motivační dopis. Vybíraly jsme
především podle motivačního dopisu.”
Byl podmínkou určitý stupeň vzdělání?
“Měly jsme kritérium, že kdo se chtěl přihlásit, musel mít ukončené
středoškolské vzdělání s maturitou.”
Vybíraly jste i podle regionu, to znamená, že tady je zástupce vždy
jednoho regionu?
“Není tomu tak. Vybíraly jsme z došlých přihlášek. Situace je taková, že
zhruba polovina účastnic pochází z moravskoslezského regionu, prostě proto,
že projevily zájem.”
Myslíte si, že romských mužů je v politice málo?
“Myslím si, že obecně je v politice poměrně málo Romů. Romské komunitě by
jistě prospělo, kdybychom měli více zástupců v politice, a to ať mužů nebo
žen.”
Říkala jsem si, když je tam málo mužů, jestli to nechcete vzít do svých
rukou...
“Jdeme do toho s tou představou a myšlenkou, že ženy mohou politice také
něco přinést, že obecně česká politika potřebuje více ženského elementu,
ženského způsobu myšlení i přístupu k řešení různých problémů. Máme romskou
ženskou skupinu Manushe, tím pádem tu byl nápad uspořádat školení vyloženě
pro ženy.”
Co si myslíte, že je nutné posílit u romských žen, aby mohly vstoupit do
politiky?
“Myslím si, že základem pro kohokoli, kdo chce být nějak veřejně činný a je
Rom, by mělo být snažit se vybudovat jeho sebevědomí, snažit se ho podpořit
v komunikačních dovednostech. Když se ale podívám na ženy, které tu máme,
myslím si, že co se týče sebevědomí a způsobu přemýšlení a vystupování, máme
opravdu kvalitní skupinu. Není tu potřeba podporovat tvorbu sebevědomí.
Budeme tedy ženám poskytovat především faktické znalosti.”
To znamená, že bude i rétorika?
“V rámci programu proběhne i workshop, který se bude týkat veřejných
vystoupení a projevů na veřejnosti.”
Po tomto školení, které trvá týden, bude ještě něco následovat?
“Máme zatím plán do konce roku 2010, a to je právě toto pětidenní školení.
Nicméně s nadací samozřejmě budeme spolupracovat i v roce 2011 a již nyní
plánujeme, že bychom v roce 2011 navázaly, protože pětidenní výcvik z nikoho
politika neudělá. Uvažujeme tedy o možném mentoringu ze strany stávajících
političek, které by si vzaly pod křídla naše ženy. A také plánujeme další
workshopy, které by prohloubily znalosti, které tu ženy získají.”
Kolik žen by se mělo uplatnit v politice?
“Mělo by jich být co nejvíce. Měly by to také být kvalitní osobnosti, které
dokáží do té politiky něco přinést a zároveň se dokáží v politickém
prostředí prosadit.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politiky
Romské ženy se rozhodly vstoupit do komunální politiky, ale
jejich cesta k aktivní politice teprve začíná. Týdenní seminář
jim pomůže rozvíjet znalosti a kompetence a zvyšovat jejich
sebevědomí. To vše za podpory nadace Friedrich Ebert Stiftung a
Heinrich Böll Stiftung. To ostatně potvrdila Marii Vrábelové Tamara
Reisigová z této nadace.
“Obecně je zastoupeno v politice málo žen. Na to se chceme soustředit v
příštím roce. Rozšíříme vzdělávací programy pro ženy obecně. Projekt, který
jsme tu teď měly, probíhal ve spolupráci s německou nadací Heinrich Böll
Stiftung. Byl to velmi úspěšný projekt. Nyní v tom chceme pokračovat. Chceme
zprostředkovat znalosti a motivaci ženám, které jsou již aktivní. Jsou to
ženy, které dělají úžasnou práci již nyní. Chceme je ještě posilovat v tom,
že budou mít sebevědomí a v lepším případě kandidovat již v příštích
komunálních volbách.”
Proč máte právě romské ženy jako prioritní?
“Romské ženy jsou ohroženy hned dvakrát, jednak proto, že jsou ženy, a za
druhé proto, že jsou romskými ženami. Proto jsme se soustředily nejdřív
především na tuto skupinu.”
Mohu se Vás zeptat na jméno?
“Marie Holubová.”
Odkud jste?
“Jsem z Ostravy.”
Proč jste se přihlásila do tohoto projektu?
“Do tohoto projektu jsem se přihlásila, proto, že si myslím, že mi to něco
dá, že se tu něco naučím.”
Myslíte si, že kdybyste vstoupila do politiky, že byste chtěla něco
změnit?
“Upřednostnila bych rodinu. To je nejdůležitější. Na rodinu se dnes
zapomíná. Snažila bych se něco udělat pro romské rodiny. Dala bych práci
všem, kteří by chtěli pracovat. A vzdělání. Důsledné vzdělání.”
Moc romských mužů v politice není, tak jste to vzaly do svých rukou jako
ženy?
“Určitě. Byla bych ráda, kdyby bylo více Romů v politice. Je jich tam
strašně málo... Ani vlastně nevím, jestli je nějaký Rom v politice. A hlavně
by to měly vzít do rukou ženy.”
A Vy se jmenujete?
“Veronika Hlaváčová. Jsem z Pardubic. Znám pár lidí, kteří se v politice
pohybují. Myslím si, že je to dobrá věc. Je to způsob, jak mohu ovlivnit
také svůj život.”
Co byste chtěla prosadit?
“Co se týče mládeže, tak určitě nějaké výhody. Prosadit vzdělání. Myslím si,
že ne každý, kdo by se chtěl vzdělávat, na to má prostředky. Také vylepšit
systém, který se týká postižených, starších lidí a tak dále. Na některé
skupiny se hodně zapomíná.”
“Jmenuji se Aurélie Balážová. Jsem z Bruntálu. Zajímám se o politické dění v
našem životě. Hlásila jsem se do kurzu už v loňském roce. Jsem tedy velmi
ráda, že jsem tady.”
Co myslíte, že byste ještě měla změnit na své osobnosti?
“Určitě bych na sobě měla ještě pracovat. Snažím se na sobě pracovat.”
Myslíte si, že to budou romští muži akceptovat?
“Když už jsme tady, tak jim nic jiného nezbyde.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
V ostravské Bedřišce už úspěšně funguje nové komunitní centrum. Cestu by si
sem měly najít děti a mládež nejen z obvodu Mariánské Hory a Hulváky.
Centrum vzniklo v reakci na březnový žhářský útok, kterým vyvrcholily spory
mezi sousedy. Je určeno hlavně dětem a mládeži a financovat jej pomáhalo
ministerstvo vnitra. Peníze na prosinec a příští rok ale zatím jisté nejsou.
Ministr školství Josef Dobeš členům vládní rady pro záležitosti romské
menšiny včetně předsedy a premiéra Petra Nečase popsal plány pro začleňování
romských žáků do škol. Ředitel sekce vládního zmocněnce pro lidská práva
Czeslaw Walek dodal, že ministr rychle doplní chybějící vyhlášky a radu
bude pravidelně o svých krocích informovat. Brzy podle něj změní třeba
vyhlášku, která umožňuje posílat romské děti přímo do speciálních škol.
Pomáhat lidem žijícím v sociálně vyloučených lokalitách by měl projekt,
který letos startuje v Přerově. Cílem nově vzniklé pracovní skupiny má být
pomoc jejich obyvatelům rychle řešit vznikající problémy, působit
preventivně a hledat přijatelná řešení. Shodli se na tom zástupci přerovské
policie a dalších organizací, které se na něm podílejí.
Nadační fond Porozumění společně s ženským pěveckým sborem Parne Čilagi a
muzikantem Gyullou Bangou pořádají 7. prosince vánoční benefiční koncert.
Jeho výtěžek půjde na Kliniku dětské chirurgie a traumatologie, Dětské
centrum a Pediatrickou kliniku Fakultní Thomayerovy nemocnice. Repertoár
koncertu je založen na romských lidových písních. Koncert bude v kostele
sv. Martina v Praze 1od 19 hodin a 30 minut.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Turné pro nízkoprahy se zúčastnily i romské kapely
Turné pro nízkoprahy je akce, kterou už čtvrtým rokem pořádá Česká asociace
streetwork za podpory Nadace Vodafone České republiky. Celý program
vyvrcholil benefičním koncertem v pražském Lucerna Music Baru. Na koncertu
zahrály skupiny Terne Čhave, Traband, Mário Bihári se skupinou Bachtale Apsa
a vítěz soutěže Talent Vpoho, Ora et Labora. Se členy těchto kapel si o
nízkoprahových klubech povídala Kristýna Maková.
Jedním z účinkujících byl Mário Bihári s kapelou Bachtale Apsa. Zeptala
jsem se ho na to, co si o nízkoprahových klubech myslí, a jak je s nimi
spojen:
„Nízkoprahové kluby jsou dobrá věc a rádi to podpoříme. Pracoval jsem ve
dvou nízkoprahových klubech. Nikdy jsem tam nevydržel dlouho, ale chvilku
jsem tam s dětmi v rámci hudby něco vytvářel. Myslím si, že je to užitečné.
Ať se děti raději věnují děti hudbě, než aby se toulaly po ulicích. Mladí
Romové k hudbě inklinují. Často je to hodně baví. Dokonce z klubu Lačhe
Čhave hrají hoši a jedna dívka dodnes.“
Dalším z vystupujících byl Traband. Jarda Svoboda z této kapely
vysvětlil, proč se účastní akce na podporu nízkoprahových klubů:
„Máme to tak trochu v rodině. Naše trumpetistka si vzala za manžela člověka,
který dlouho vedl nízkoprahový klub Vrtule. Moje děti ve Vrtuli se svou
kapelou zkoušely, do Vrtule docházely. My jsme tedy s tímto prostředím
srostlí, a vlastně spojení už dlouho.“
Na koncertě jsem potkala streetworkera Eliáše, který pracuje na Jižním
Městě. Co si myslí o této akci? Bude výtěžek z benefičního koncertu
dostatečnou částkou k tomu, aby se v nízkoprahových klubech podařilo něco
změnit?
„Záleží na tom, co to znamená dostatečná částka. V našich zařízeních je
každá částka dobrá, ale určitě to nepokryje náklady ani na rok provozu.
Donátorů musí být více. Nicméně je dobré, že se nízkoprahové kluby mohou
ukázat, dělat takovéto akce a ukázat světu, že existují.“
Nízkoprahové kluby jsou místa, kde se mohou scházet mladí lidé. Kromě
toho, že tam mohou bezplatně trávit volný čas, mohou tam také vyhledat pomoc
a podporu u sociálních pracovníků. Do nabídky většiny nízkoprahových klubů
patří také možnost pro mladé muzikanty využívat zkušebnu. Na to byla
zaměřena soutěž Talent Vpoho, která předcházela úternímu koncertu. Této
soutěže se zúčastnily kapely, které zkoušejí nebo v minulosti zkoušely v
nízkoprahových klubech. Vítězem se stala skupina Ora et Labora, která na
koncertě hrála. Jednoho z jejích členů, Zewlakka, jsem se zeptala, jak to v
nízkoprahových klubech chodí:
„Byla tam daná pravidla: Žádný alkohol, žádné násilí, žádné vulgarismy. Jsou
tam takto nastavené hranice. Když je člověk nepřekročil, mohl využívat věci
v nízkoprahovém klubu. Byla tam například horolezecká stěna, boxovací pytel,
ping pong, fotbálek, internet. Prostě skoro všechno. A také samozřejmě
zkušebna. Jakmile člověk některé ze základních pravidel porušil, byl
vyhoštěn na jeden den. Porušil pravidla podruhé, byl vyhoštěn na týden.
Udělal to potřetí a měl úplný zákaz. Najednou si mladí lidé z té komunity, a
že tam žijí opravdoví sígři, každý druhý má svého kurátora, uvědomili, že
když tam budou dělat problém, budou vyhoštěni. Tím pádem nebudou mezi svou
partu, která v tom klubu je. Najednou se tihle sígři zklidnili. A funguje
to!“
Posledním z účinkujících byla královéhradecká kapela Terne Čhave.
Existuje v Hradci také nějaký nízkoprahový klub? A jaké jsou v něm možnosti
pro mladé muzikanty? Na to mi odpověděl kapelník Terne Čhave Gejza Bendig.
„V Hradci Králové je klub Salinger. Teď mi došlo, že my jsme tam začínali...
Zkoušeli jsme tam a neplatili jsme vůbec nic, když jsme tehdy začínali. Ale
to už je deset let. Myslím si, že místo pro mladé se tam najde.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O školství s Milanem Kováčem
Teď je čas na představení 30letého rodáka z Olomouce Milana Kováče. Ten
vystudoval Španělskou Vysokokou školu ekonomickou v Praze a v letech 2002 -
2007 působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako odborný
referent. V současné době koordinuje ve sdružení ROMEA stipendijní program
pro romské vysokoškoláky. Zejména o školství s ním hovořil Tomáš Bystrý.
Do ledna příštího roku má být ministrem školství Josefem Dobešem
připravena vyhláška na lepší začlenění romských žáků do běžných škol.
Ministr prý tak reagoval na kritiku neziskových organizací, že jeho úřad tak
zvanou romskou otázku ignoruje. Vy jste v resortu školství působil celých
pět let. Do jaké míry se ministerstvo zajímalo o romské žáky tehdy, za vlády
ministra Zemana a ministryně Buzkové, a jak moc nyní, v posledních pár
letech?
“Je to těžké posoudit. Kdybych měl hodnotit, co se změnilo, tak se toho,
čistě dle mého názoru, moc ve školách nezměnilo. To, že se vyměnil ředitel
nebo způsob vedení, neznamená, že se situace automaticky změní taky. Je to
především o vůli lidí. Myslím si, že došlo k nějaké změně, k posunu, ale v
tuto chvíli nechci hodnotit, jestli k lepšímu, nebo k horšímu.”
Myslíte si, že ta vyhláška, která má být připravena ministrem Dobešem, k
něčemu přispěje? Bude mít nějaký dopad?
“Z mého pohledu se jedná jen o další papír. Situace je dána především tím,
jací jsou lidé ve společnosti. Nějaký papír, nějaká vyhláška může situaci
nějakým způsobem upravit v legislativě, ale vždy se dá najít nějaký krok
nebo způsob, jak pravidla obejít v mezích zákona.”
Působil jste na ministerstvu oněch pět let. Jak jste, pokud jste měl tuto
kompetenci, bojoval proti tomu, aby romské děti byly, mnohdy neoprávněně,
dávány do praktických, tehdy zvláštních, škol?
“Díky tomu, že mám ekonomické vzdělání, se má práce zaměřovala na ekonomické
věci. Do koncepčních věcí jsem neměl možnost vstupovat a ovlivňovat je. Měl
jsem na starosti dotační program na podporu romských žáků středních škol.”
S tím souvisí i má další otázka. V současné době koordinujete ve sdružení
Romea stipendijní program pro romské vysokoškoláky, který již pojedenácté
vyhlašuje Romský vzdělávací fond. V jaké fázi se program v tuto chvíli
nachází?
“Program zaznamenal velké změny v administrování. Bylo několik organizací,
které tento program administrovaly. Byla tím do jisté míry ovlivněna kvalita
tohoto programu.”
Přesto ale, pokud mám správné informace, zvýšil se letos rapidně počet
žadatelů... Čím to podle Vás je?
“Nemyslím si, že by to bylo nárůstem v letošním roce, že by to bylo číslo,
které by přesně vyjadřovalo počet romských vysokoškoláků v České republice.
Organizace Romea se zaměřuje především na média. Právě díky tomuto se tato
informace distribuovala dobře veřejnosti. To je právě ten důvod, proč se v
letošním roce přihlásilo tolik vysokoškoláků. Nemyslím si, že by to bylo
tím, že začali studovat právě v tomto roce.”
Podmínkou pro získání stipendia je romská národnost. Řekněte mi, jak jste
si ohlídali, pokud to vůbec jde, že o finanční podporu žádali skutečně
romští vysokoškoláci?
“Každý ze žadatelů projde informační schůzkou, které se účastní také
donátoři programu, což je Roma Education Fund v Budapešti. Pokud by na
orientační schůzku přišel někdo, kdo Rom není, není problém se ho zeptat
přímo v té skupině, zda je, či není Rom. Mohu Vám říci z osobní zkušenosti,
že pokud tam přišli ne-Romové, nebyli schopni se identifikovat se skupinou
romských žadatelů.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 26. listopadu už je minulostí. Ale naladit si nás
můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také
na internetové adrese www.romove.cz.
Romale sam rado hoj san amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen
Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a
Jaroslav Sezemský.
|