Vyhledávání
23.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vydáme za dětmi do ZŠ v Grafické ulici, kde je ve výuce i multikultura. Romské ženy nám řeknou, proč se chtějí politicky vzdělávat a přiblížíme si akci Turné pro nízkoprahy. Jako vždy nebudou chybět aktuality ze života Romů a spousta romské hudby.

Lačhi kiarati, čhavale, bacht tumenge savorenge so šunene amari romani relacia ,,O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevipena andalo romano dživipen. Mangav tumenge lačho šuniben.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze
Teď navštívíme Základní školu na pražském Havlíčkově náměstí, kam chodí převážně romské děti. V této škole má svůj velký prostor multikulturní výchova – což nám potvrdila i speciální pedagožka. Bylo vidět, že děti si tam rozumějí a tak se jich Iveta Demeterová zeptala, co pro ně znamená přátelství.

Budova školy na pražském Havlíčkově náměstí (Foto: Jana Šustová) “Přátelství znamená pro každého z nás, že bychom se měli podržet, že když budeme smutní, navzájem se podržíme, tím pádem nebude mít nikdo problémy s fetem a tak.”

Kdybys měl kamaráda, o kterém bys věděl, že do takového problému spadnul, co bys mu poradil?

“Poradil bych mu, aby se začal klidnit, aby ty drogy už nebral, protože to člověka dohání k šílenství a mohl by ublížit ostatním lidem.”

“Přátelství pro mě znamená hrozně moc. Je to něco důležitého, co máte v životě. Také to znamená, že se můžete o ty lidi opřít.”

Další dotaz jsem položila speciální pedagožce Silvii Šilhánové: Učíte na základní škole na Praze 3. U Vás ve škole jsou děti smíšené, romské i neromské. Vzniká mezi dětmi nějaký problém?

“U nás na škole je v současné době již téměř devadesát procent romských dětí, bílých dětí, tedy v uvozovkách bílých dětí, je menšina. Problémy v tomto smyslu nemáme.”

Čím si vysvětlujete, že neromských dětí je ve škole nižší procento?

“Řekla bych, že tento vývoj trvá již několik desítek let. Myslím si, že dětem je tam dobře. Spodní část Žižkova je lokalitou romskou, děti do té školy přísluší. Mají tam příbuzné, mají tam sourozence. Děti tam proto chodí.”

Kam dávají neromští rodiče své děti, když mají bydliště na Praze 3 a jejich děti by spadaly do Vaší školy?

“V okolí naší školy je několik základních škol, kam potom chodí tyto 'bílé' děti. Myslím si, že čeští rodiče nechtějí dávat svoje děti k romským dětem do školy.”

Když jdou rodiče s dětmi k zápisu, opět převažuje procento romských rodičů?

“Převažuje procento romských rodičů. O naší škole je to známo, že romských dětí tu je hodně. Myslím si, že ostatní rodiče jdou rovnou do jiných základních škol, k nám se ani nepřijdou podívat a nehlásí se. Myslím si, že je to hodně o neznalosti, někdy si prostě myslí, že jsme nějaká zvláštní škola nebo mají nějaké svoje představy o Romech. A tím pádem tam své děti nechtějí dávat.”

Myslíte si, že tito rodiče neromských žáků jednají na základě špatných zkušeností?

“Myslím si, že je to spíše neznalost nebo nějaká apriori představa, že to bude špatné. Možná o tom ani tolik nepřemýšlejí. Výběr škol je tam velký, proto ho rovnou dají do jiné školy.”

Jste speciální pedagog. Učíte ve škole také multikulturu?

“Máme také multikulturní výchovu. Právě v letošním roce máme sérii multikulturních workshopů.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.07.2011Začaly prázdniny!O Roma Vakeren
05.03.2011V jaké zemi by děti chtěly žít...O Roma Vakeren
26.02.2011Plesová sezóna pohledem dětíO Roma Vakeren
05.02.2011První dětské láskyO Roma Vakeren
29.01.2011Považují děti za důležité mluvit romsky?O Roma Vakeren
22.01.2011Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?O Roma Vakeren
15.01.2011Představy čtvrťáků o jejich budoucí práciO Roma Vakeren
22.01.2010Taková žižkovská školaO Roma Vakeren
15.01.2010Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žákůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Politický program skupiny Manushe
Cílem politického programu skupiny Manushe je motivovat romské ženy z různých regionů České republiky ke vstupu do (komunální) politiky. Seznámily se například s politikou zaměstnanosti, sociálním zabezpečením nebo bytovou politikou. Témata to jsou opravdu zajímavá a my jsme pro vás z programu semináře připravili dva příspěvky. V tom prvním Marii Vrábelové zodpověděla otázky Martina Horvátová ze Slova 21.

Politický výcvik pro romské ženy (Foto: www.slovo21.cz) “Oslovily jsme několik desítek žen z naší databáze. Oslovily jsme členky romské ženské skupiny Manushe, oslovily jsme také studentky, které navštěvovaly v minulosti naše přípravné kurzy na vysoké školy. Následně nám ženy, které měly zájem, poslaly přihlášku a motivační dopis. Vybíraly jsme především podle motivačního dopisu.”

Byl podmínkou určitý stupeň vzdělání?

“Měly jsme kritérium, že kdo se chtěl přihlásit, musel mít ukončené středoškolské vzdělání s maturitou.”

Vybíraly jste i podle regionu, to znamená, že tady je zástupce vždy jednoho regionu?

“Není tomu tak. Vybíraly jsme z došlých přihlášek. Situace je taková, že zhruba polovina účastnic pochází z moravskoslezského regionu, prostě proto, že projevily zájem.”

Myslíte si, že romských mužů je v politice málo?

Politický výcvik pro romské ženy (Foto: www.slovo21.cz) “Myslím si, že obecně je v politice poměrně málo Romů. Romské komunitě by jistě prospělo, kdybychom měli více zástupců v politice, a to ať mužů nebo žen.”

Říkala jsem si, když je tam málo mužů, jestli to nechcete vzít do svých rukou...

“Jdeme do toho s tou představou a myšlenkou, že ženy mohou politice také něco přinést, že obecně česká politika potřebuje více ženského elementu, ženského způsobu myšlení i přístupu k řešení různých problémů. Máme romskou ženskou skupinu Manushe, tím pádem tu byl nápad uspořádat školení vyloženě pro ženy.”

Co si myslíte, že je nutné posílit u romských žen, aby mohly vstoupit do politiky?

“Myslím si, že základem pro kohokoli, kdo chce být nějak veřejně činný a je Rom, by mělo být snažit se vybudovat jeho sebevědomí, snažit se ho podpořit v komunikačních dovednostech. Když se ale podívám na ženy, které tu máme, myslím si, že co se týče sebevědomí a způsobu přemýšlení a vystupování, máme opravdu kvalitní skupinu. Není tu potřeba podporovat tvorbu sebevědomí. Budeme tedy ženám poskytovat především faktické znalosti.”

To znamená, že bude i rétorika?

“V rámci programu proběhne i workshop, který se bude týkat veřejných vystoupení a projevů na veřejnosti.”

Po tomto školení, které trvá týden, bude ještě něco následovat?

“Máme zatím plán do konce roku 2010, a to je právě toto pětidenní školení. Nicméně s nadací samozřejmě budeme spolupracovat i v roce 2011 a již nyní plánujeme, že bychom v roce 2011 navázaly, protože pětidenní výcvik z nikoho politika neudělá. Uvažujeme tedy o možném mentoringu ze strany stávajících političek, které by si vzaly pod křídla naše ženy. A také plánujeme další workshopy, které by prohloubily znalosti, které tu ženy získají.”

Kolik žen by se mělo uplatnit v politice?

“Mělo by jich být co nejvíce. Měly by to také být kvalitní osobnosti, které dokáží do té politiky něco přinést a zároveň se dokáží v politickém prostředí prosadit.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
21.02.2006Závěry z konference romských žen v České republiceZprávy ze života Romů
17.02.2006Romské ženy upozorňují na problémy českých RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politiky
Romské ženy se rozhodly vstoupit do komunální politiky, ale jejich cesta k aktivní politice teprve začíná. Týdenní seminář jim pomůže rozvíjet znalosti a kompetence a zvyšovat jejich sebevědomí. To vše za podpory nadace Friedrich Ebert Stiftung a Heinrich Böll Stiftung. To ostatně potvrdila Marii Vrábelové Tamara Reisigová z této nadace.

Politický výcvik pro romské ženy (Foto: www.slovo21.cz) “Obecně je zastoupeno v politice málo žen. Na to se chceme soustředit v příštím roce. Rozšíříme vzdělávací programy pro ženy obecně. Projekt, který jsme tu teď měly, probíhal ve spolupráci s německou nadací Heinrich Böll Stiftung. Byl to velmi úspěšný projekt. Nyní v tom chceme pokračovat. Chceme zprostředkovat znalosti a motivaci ženám, které jsou již aktivní. Jsou to ženy, které dělají úžasnou práci již nyní. Chceme je ještě posilovat v tom, že budou mít sebevědomí a v lepším případě kandidovat již v příštích komunálních volbách.”

Proč máte právě romské ženy jako prioritní?

“Romské ženy jsou ohroženy hned dvakrát, jednak proto, že jsou ženy, a za druhé proto, že jsou romskými ženami. Proto jsme se soustředily nejdřív především na tuto skupinu.”

Richard Samko vede mediální školení při politickém výcviku pro romské ženy (Foto: www.slovo21.cz) Mohu se Vás zeptat na jméno?

“Marie Holubová.”

Odkud jste?

“Jsem z Ostravy.”

Proč jste se přihlásila do tohoto projektu?

“Do tohoto projektu jsem se přihlásila, proto, že si myslím, že mi to něco dá, že se tu něco naučím.”

Myslíte si, že kdybyste vstoupila do politiky, že byste chtěla něco změnit?

“Upřednostnila bych rodinu. To je nejdůležitější. Na rodinu se dnes zapomíná. Snažila bych se něco udělat pro romské rodiny. Dala bych práci všem, kteří by chtěli pracovat. A vzdělání. Důsledné vzdělání.”

Moc romských mužů v politice není, tak jste to vzaly do svých rukou jako ženy?

“Určitě. Byla bych ráda, kdyby bylo více Romů v politice. Je jich tam strašně málo... Ani vlastně nevím, jestli je nějaký Rom v politice. A hlavně by to měly vzít do rukou ženy.”

A Vy se jmenujete?

“Veronika Hlaváčová. Jsem z Pardubic. Znám pár lidí, kteří se v politice pohybují. Myslím si, že je to dobrá věc. Je to způsob, jak mohu ovlivnit také svůj život.”

Co byste chtěla prosadit?

“Co se týče mládeže, tak určitě nějaké výhody. Prosadit vzdělání. Myslím si, že ne každý, kdo by se chtěl vzdělávat, na to má prostředky. Také vylepšit systém, který se týká postižených, starších lidí a tak dále. Na některé skupiny se hodně zapomíná.”

“Jmenuji se Aurélie Balážová. Jsem z Bruntálu. Zajímám se o politické dění v našem životě. Hlásila jsem se do kurzu už v loňském roce. Jsem tedy velmi ráda, že jsem tady.”

Co myslíte, že byste ještě měla změnit na své osobnosti?

“Určitě bych na sobě měla ještě pracovat. Snažím se na sobě pracovat.”

Myslíte si, že to budou romští muži akceptovat?

“Když už jsme tady, tak jim nic jiného nezbyde.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
21.02.2006Závěry z konference romských žen v České republiceZprávy ze života Romů
17.02.2006Romské ženy upozorňují na problémy českých RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

V ostravské Bedřišce už úspěšně funguje nové komunitní centrum. Cestu by si sem měly najít děti a mládež nejen z obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Centrum vzniklo v reakci na březnový žhářský útok, kterým vyvrcholily spory mezi sousedy. Je určeno hlavně dětem a mládeži a financovat jej pomáhalo ministerstvo vnitra. Peníze na prosinec a příští rok ale zatím jisté nejsou.

Ministr školství Josef Dobeš členům vládní rady pro záležitosti romské menšiny včetně předsedy a premiéra Petra Nečase popsal plány pro začleňování romských žáků do škol. Ředitel sekce vládního zmocněnce pro lidská práva Czeslaw Walek dodal, že ministr rychle doplní chybějící vyhlášky a radu bude pravidelně o svých krocích informovat. Brzy podle něj změní třeba vyhlášku, která umožňuje posílat romské děti přímo do speciálních škol.

Pomáhat lidem žijícím v sociálně vyloučených lokalitách by měl projekt, který letos startuje v Přerově. Cílem nově vzniklé pracovní skupiny má být pomoc jejich obyvatelům rychle řešit vznikající problémy, působit preventivně a hledat přijatelná řešení. Shodli se na tom zástupci přerovské policie a dalších organizací, které se na něm podílejí.

Nadační fond Porozumění společně s ženským pěveckým sborem Parne Čilagi a muzikantem Gyullou Bangou pořádají 7. prosince vánoční benefiční koncert. Jeho výtěžek půjde na Kliniku dětské chirurgie a traumatologie, Dětské centrum a Pediatrickou kliniku Fakultní Thomayerovy nemocnice. Repertoár koncertu je založen na romských lidových písních. Koncert bude v kostele sv. Martina v Praze 1od 19 hodin a 30 minut.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Turné pro nízkoprahy se zúčastnily i romské kapely
Turné pro nízkoprahy je akce, kterou už čtvrtým rokem pořádá Česká asociace streetwork za podpory Nadace Vodafone České republiky. Celý program vyvrcholil benefičním koncertem v pražském Lucerna Music Baru. Na koncertu zahrály skupiny Terne Čhave, Traband, Mário Bihári se skupinou Bachtale Apsa a vítěz soutěže Talent Vpoho, Ora et Labora. Se členy těchto kapel si o nízkoprahových klubech povídala Kristýna Maková.

Mário Bihari a Bachtale Apsa (Foto: Vojtěch 'Vincek' Pešek) Jedním z účinkujících byl Mário Bihári s kapelou Bachtale Apsa. Zeptala jsem se ho na to, co si o nízkoprahových klubech myslí, a jak je s nimi spojen:

„Nízkoprahové kluby jsou dobrá věc a rádi to podpoříme. Pracoval jsem ve dvou nízkoprahových klubech. Nikdy jsem tam nevydržel dlouho, ale chvilku jsem tam s dětmi v rámci hudby něco vytvářel. Myslím si, že je to užitečné. Ať se děti raději věnují děti hudbě, než aby se toulaly po ulicích. Mladí Romové k hudbě inklinují. Často je to hodně baví. Dokonce z klubu Lačhe Čhave hrají hoši a jedna dívka dodnes.“

Jana Kaplanová a Jarda Svoboda ze skupiny Traband (Foto: Vojtěch 'Vincek' Pešek) Dalším z vystupujících byl Traband. Jarda Svoboda z této kapely vysvětlil, proč se účastní akce na podporu nízkoprahových klubů:

„Máme to tak trochu v rodině. Naše trumpetistka si vzala za manžela člověka, který dlouho vedl nízkoprahový klub Vrtule. Moje děti ve Vrtuli se svou kapelou zkoušely, do Vrtule docházely. My jsme tedy s tímto prostředím srostlí, a vlastně spojení už dlouho.“

Ora et Labora (Foto: Vojtěch 'Vincek' Pešek) Na koncertě jsem potkala streetworkera Eliáše, který pracuje na Jižním Městě. Co si myslí o této akci? Bude výtěžek z benefičního koncertu dostatečnou částkou k tomu, aby se v nízkoprahových klubech podařilo něco změnit?

„Záleží na tom, co to znamená dostatečná částka. V našich zařízeních je každá částka dobrá, ale určitě to nepokryje náklady ani na rok provozu. Donátorů musí být více. Nicméně je dobré, že se nízkoprahové kluby mohou ukázat, dělat takovéto akce a ukázat světu, že existují.“

Zewlakk ze skupiny Ora et Labora (Foto: Vojtěch 'Vincek' Pešek) Nízkoprahové kluby jsou místa, kde se mohou scházet mladí lidé. Kromě toho, že tam mohou bezplatně trávit volný čas, mohou tam také vyhledat pomoc a podporu u sociálních pracovníků. Do nabídky většiny nízkoprahových klubů patří také možnost pro mladé muzikanty využívat zkušebnu. Na to byla zaměřena soutěž Talent Vpoho, která předcházela úternímu koncertu. Této soutěže se zúčastnily kapely, které zkoušejí nebo v minulosti zkoušely v nízkoprahových klubech. Vítězem se stala skupina Ora et Labora, která na koncertě hrála. Jednoho z jejích členů, Zewlakka, jsem se zeptala, jak to v nízkoprahových klubech chodí:

„Byla tam daná pravidla: Žádný alkohol, žádné násilí, žádné vulgarismy. Jsou tam takto nastavené hranice. Když je člověk nepřekročil, mohl využívat věci v nízkoprahovém klubu. Byla tam například horolezecká stěna, boxovací pytel, ping pong, fotbálek, internet. Prostě skoro všechno. A také samozřejmě zkušebna. Jakmile člověk některé ze základních pravidel porušil, byl vyhoštěn na jeden den. Porušil pravidla podruhé, byl vyhoštěn na týden. Udělal to potřetí a měl úplný zákaz. Najednou si mladí lidé z té komunity, a že tam žijí opravdoví sígři, každý druhý má svého kurátora, uvědomili, že když tam budou dělat problém, budou vyhoštěni. Tím pádem nebudou mezi svou partu, která v tom klubu je. Najednou se tihle sígři zklidnili. A funguje to!“

Gejza Bendig ze skupiny Terne Čhave (Foto: Vojtěch 'Vincek' Pešek) Posledním z účinkujících byla královéhradecká kapela Terne Čhave. Existuje v Hradci také nějaký nízkoprahový klub? A jaké jsou v něm možnosti pro mladé muzikanty? Na to mi odpověděl kapelník Terne Čhave Gejza Bendig.

„V Hradci Králové je klub Salinger. Teď mi došlo, že my jsme tam začínali... Zkoušeli jsme tam a neplatili jsme vůbec nic, když jsme tehdy začínali. Ale to už je deset let. Myslím si, že místo pro mladé se tam najde.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Týden pro nízkoprahové klubyO Roma Vakeren
30.07.2014Na žižkovském náměstí Barikád vystoupí v rámci School Break Party i mladí romští rappeřiZprávy ze života Romů
22.06.2013Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služebO Roma Vakeren
20.06.2012V Mělníku otevřeli nízkoprahové centrum pro děti a dospívajícíZprávy ze života Romů
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
18.11.2010Koncert na podporu nízkoprahových klubůZprávy ze života Romů
13.11.2010Turné pro nízkoprahy IV.Zprávy ze života Romů
22.09.2010V rámci Týdne nízkoprahových klubů se představí veřejnosti i Odpolední klub v ToužimiZprávy ze života Romů
03.09.2010ReportážO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O školství s Milanem Kováčem
Teď je čas na představení 30letého rodáka z Olomouce Milana Kováče. Ten vystudoval Španělskou Vysokokou školu ekonomickou v Praze a v letech 2002 - 2007 působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako odborný referent. V současné době koordinuje ve sdružení ROMEA stipendijní program pro romské vysokoškoláky. Zejména o školství s ním hovořil Tomáš Bystrý.

Romští studenti (Foto: Jana Šustová) Do ledna příštího roku má být ministrem školství Josefem Dobešem připravena vyhláška na lepší začlenění romských žáků do běžných škol. Ministr prý tak reagoval na kritiku neziskových organizací, že jeho úřad tak zvanou romskou otázku ignoruje. Vy jste v resortu školství působil celých pět let. Do jaké míry se ministerstvo zajímalo o romské žáky tehdy, za vlády ministra Zemana a ministryně Buzkové, a jak moc nyní, v posledních pár letech?

“Je to těžké posoudit. Kdybych měl hodnotit, co se změnilo, tak se toho, čistě dle mého názoru, moc ve školách nezměnilo. To, že se vyměnil ředitel nebo způsob vedení, neznamená, že se situace automaticky změní taky. Je to především o vůli lidí. Myslím si, že došlo k nějaké změně, k posunu, ale v tuto chvíli nechci hodnotit, jestli k lepšímu, nebo k horšímu.”

Myslíte si, že ta vyhláška, která má být připravena ministrem Dobešem, k něčemu přispěje? Bude mít nějaký dopad?

“Z mého pohledu se jedná jen o další papír. Situace je dána především tím, jací jsou lidé ve společnosti. Nějaký papír, nějaká vyhláška může situaci nějakým způsobem upravit v legislativě, ale vždy se dá najít nějaký krok nebo způsob, jak pravidla obejít v mezích zákona.”

Působil jste na ministerstvu oněch pět let. Jak jste, pokud jste měl tuto kompetenci, bojoval proti tomu, aby romské děti byly, mnohdy neoprávněně, dávány do praktických, tehdy zvláštních, škol?

“Díky tomu, že mám ekonomické vzdělání, se má práce zaměřovala na ekonomické věci. Do koncepčních věcí jsem neměl možnost vstupovat a ovlivňovat je. Měl jsem na starosti dotační program na podporu romských žáků středních škol.”

S tím souvisí i má další otázka. V současné době koordinujete ve sdružení Romea stipendijní program pro romské vysokoškoláky, který již pojedenácté vyhlašuje Romský vzdělávací fond. V jaké fázi se program v tuto chvíli nachází?

“Program zaznamenal velké změny v administrování. Bylo několik organizací, které tento program administrovaly. Byla tím do jisté míry ovlivněna kvalita tohoto programu.”

Přesto ale, pokud mám správné informace, zvýšil se letos rapidně počet žadatelů... Čím to podle Vás je?

“Nemyslím si, že by to bylo nárůstem v letošním roce, že by to bylo číslo, které by přesně vyjadřovalo počet romských vysokoškoláků v České republice. Organizace Romea se zaměřuje především na média. Právě díky tomuto se tato informace distribuovala dobře veřejnosti. To je právě ten důvod, proč se v letošním roce přihlásilo tolik vysokoškoláků. Nemyslím si, že by to bylo tím, že začali studovat právě v tomto roce.”

Podmínkou pro získání stipendia je romská národnost. Řekněte mi, jak jste si ohlídali, pokud to vůbec jde, že o finanční podporu žádali skutečně romští vysokoškoláci?

“Každý ze žadatelů projde informační schůzkou, které se účastní také donátoři programu, což je Roma Education Fund v Budapešti. Pokud by na orientační schůzku přišel někdo, kdo Rom není, není problém se ho zeptat přímo v té skupině, zda je, či není Rom. Mohu Vám říci z osobní zkušenosti, že pokud tam přišli ne-Romové, nebyli schopni se identifikovat se skupinou romských žadatelů.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 26. listopadu už je minulostí. Ale naladit si nás můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale sam rado hoj san amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze
Reportáž:  Politický program skupiny Manushe
Reportáž:  Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politiky
Zprávy: 
Reportáž:  Turné pro nízkoprahy se zúčastnily i romské kapely
Reportáž:  O školství s Milanem Kováčem

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz