Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

“Od pana ministra jsme se dozvěděli především to, že vkládá důvěru do rukou pana ředitele Hartoše, který přišel na ministerstvo školství jako nezávislý odborník. Pan ředitel Hartoš, pokud vím, doporučil panu ministrovi poslání vyhlášek do legislativní rady vlády. V nynější situaci tedy přesně nerozumíme tomu, proč k tomu nedošlo, proč dochází k dalšímu odkladu, proč nemění situaci, která je naléhavá a ani tři roky po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nezlepšila.”

Není odklad z finančních důvodů?

“Nemyslím si.”

Kdyby se zrušily speciální školy, ušetřily by se peníze?

“Určitě. Školský zákon počítá s tím, že primárním působištěm speciálních pedagogů budou běžné základní školy. Školský zákon, je-li správně interpretován, je relativně velmi moderní a řekl bych i proinkluzivní, jak se dnes používá norma. To, že k tomu nedochází, je možná proto, že v pedagogické obci, ale i v širší společnosti, existují nějaká přesvědčení a tato přesvědčení se zatím příliš nedaří ani ministerstvu školství měnit.”

Ve školách se často říká, že Romové brzdí výuku ostatních...

“Nemyslím si, že je odůvodněný předpoklad, že romské děti brzdí výuku. To je všechno.”

Patricie Hanzlová, řekněte mi, proč se tak najednou zastavila celá práce na tom, aby se Romové zařadili normálně do vyučování? Vše bylo dlouhá léta připravováno, poté odsouhlaseno. Proč je teď najednou vše zastaveno?

“Spojujeme si to s neochotou ministerstva školství se v této věci angažovat, ale moc nerozumíme tomu, proč se nerealizují všechny ty kroky, které byly dlouho a pečlivě připravovány.”

Vše, co bylo připraveno, stačilo tedy “pouze” uplatnit, uvést do praxe?

“To, o čem jsem mluvila, se týká dvou prováděcích vyhlášek, které jsou vykonávacími předpisy ke školskému zákonu. Ty prošly vnitřním připomínkovým řízením již v březnu tohoto roku.”

Co bude dál? Myslíte si, že je to pozastaveno z toho důvodu, že se šetří peníze?

“Některé kroky nevyžadují žádnou finanční zátěž, to se týká právě schválení oněch vyhlášek číslo 72 a 73. Z hlediska dlouhodobé perspektivy pak ty kroky, které by mělo ministerstvo učinit ve vztahu ke zrušení praktických škol a integraci žáků, peníze ušetří.”

Jak budou tedy Romové integrováni do škol?

“Kroky, které ministerstvo realizuje, mluví za vše. V podstatě se nestaví otevřeně k integraci.”

To znamená, že oni sami nemají vypracovaný plán, který by zařadil romské děti do škol?

“Ministerstvo pracovalo spolu s dalšími subjekty na reformě některých předpisů a plánovalo jisté kroky, které jsou momentálně zmraženy. Nevidím tady žádné alternativní možnosti.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.12.2014	Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje Romy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému	O Roma Vakeren
13.11.2014	Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnila	Zprávy ze života Romů
06.09.2014	Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém	O Roma Vakeren
25.01.2014	Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních škol	O Roma Vakeren
16.11.2013	Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.	O Roma Vakeren
08.11.2013	Mami, tati, já chci do školy	Zprávy ze života Romů
13.10.2013	Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanu	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Nejen Jan Bendig, ale například také skupina Navigators, Al-Yaman, kapela Mária Biháriho Bachtale Apsa a v neposlední řadě Terne Čhave, všichni přikývli na nabídku zahrát na festivalu, jehož výtěžek půjde, stejně jako loni, na provoz azylového domu v Mladé Boleslavi. Ten je od loňského roku naplněn matkami a jejich dětmi ze Středočeského kraje a Prahy. Více k tomu řekl ředitel občanského sdružení R-Mosty Jakub Čihák:

“Kapacita toho domu je v zásadě již od jeho otevření téměř úplně plná, v posledních měsících úplně plná. Máme také poměrně dlouhý pořadník. Nyní udáváme již šedesát míst. Přistavěli jsme totiž jeden tréninkový byt pro celou rodinu. Budeme tedy jako premiéru, nebo téměř premiéru, brát také muže. V současné chvíli je tam tedy něco okolo padesátky žen a dětí dohromady. Momentálně máme jedenáct pokojů, pak také krizový pokoj pro okamžité příjmy. Tuto službu máme jako jediní v regionu. Můžeme tedy nonstop přijímat i akutní situace, jako je domácí násilí, ale i jiné mimořádné události. Velmi často fungujeme také jako prevence odebrání dětí do ústavní péče z důvodu ztráty bydlení. Protože takto extrémně tíživá sociální situace pak může vést k tomu, že děti můžou být odebrány do ústavní péče v okamžiku, kdy pro ně jejich matka nemá zajištěno bydlení.”

Proč jste vlastně přišla? Pobavit se? Nebo přispět na azylový dům?

“Asi obojí. Přispět i pobavit se. Jsme z Ostravy. Azylový dům znám jeden.”

“Jsem z Rokycan. V Rokycanech znám hodně svobodných matek a vím, jak je to těžké živit malé děti.”

“Přišla jsem kvůli tomu, abych se pobavila, ale také abych mohla přispět na benefičním koncertě alespoň touto malou částkou.”

“Myslím si, že je dobře, že lidé přispívají na azylový dům. Zaplatila jsem vstup 199 korun. Myslím si, že je to málo, když jde o charitu.”

Nyní je pár minut po deváté hodině, to znamená dvě a půl hodiny po započetí koncertu. Už víte, kolik jste vybrali peněz?

“To ještě přesně nevíme. Doufáme, že ještě dorazí velké masy turistů. Myslím si ale, že v současné chvíli je tu něco pod dvě stovky diváků.”

A které kapely se návštěvníkům benefičního koncertu nejvíce líbily?

“Terne Čhave. Pak se mi také líbila skupina Mária Biháriho.”

“Samozřejmě skupina Terne Čhave, Erika Fečová /ze skupiny Navigators/.”

“Líbila se mi skupina Terne Čhave a Jan Bendig. Protože jsem Romka, romská hudba mě vzala nejvíc.”

I z ankety ostatně vyplývá, že největší aplaus sklidila skupina Terne Čhave. Je pro ni důležité, aby vystupovala na benefičních akcích? A co říká na projekt sdružení R-Mosty, díky němuž nemusí být matky s dětmi, které náhle ztratily bydlení, na ulici?

“Samozřejmě vystupujeme na benefičních akcích, ale není toho zase tolik, protože toho máme přeci jen docela dost. Určitě jsou ale akce, na které se těšíme. Právě dnešní akce k nim patří. Je to skvělá myšlenka. Nevím, jestli Vám tohle do rádia vůbec můžu takhle říci, ale... O tomto světě si myslím jen to nejhorší. Myšlenky jako je tato, mě drží při životě. Viděl jsem nějaké fotky. Na internetu jsem se podíval na to, jak ten dům vypadal dříve a jak vypadá nyní. Kloubouk dolů před lidmi, kteří to tam takhle udělali,” říká frontman skupiny Gejza Bendig.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
23.03.2013	Azylový dům pro matky s dětmi v Mladé Boleslavi má i mateřskou školku	O Roma Vakeren
21.05.2012	Nabídka dvoudenního semináře pro pedagogy, kteří se setkávají se sociokulturními specifiky romských dětí	Zprávy ze života Romů
13.10.2010	Pozvánka na koncert na podporu Azylového domu R-Mosty	Zprávy ze života Romů
01.10.2010	Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový dům	O Roma Vakeren
11.11.2009	Benefiční koncert podpoří azylový dům R-mosty pro matky s dětmi	Zprávy ze života Romů
06.11.2009	V Mladé Boleslavi vznikne azylový dům pro romské a neromské matky s dětmi	O Roma Vakeren
16.01.2009	Sdružení R-Mosty poskytuje sociální poradenství a právní služby	O Roma Vakeren
19.01.2007	Sdružení R-Mosty v kurzu připravuje mládež ze základních škol na trh práce	O Roma Vakeren
20.10.2006	Sdružení R-Mosty usiluje o zvyšování kvalifikace Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Celovečerní film Natasha je dílem rakouské kameramanky a režisérky Ulli Gladikové a velmi citlivě nahlíží do života Romů v Bulharsku. Můžete se s ním seznámit už toto pondělí od 20.30 hodin v kině Světozor ve Vodičkově ulici v Praze, kde bude uveden v rámci cyklu Dokumentární pondělí. O hlavní hrdince filmu jsem hovořila s Tomášem Tětivou z kina Světozor.

„Nataša, hlavní protagonistka toho filmu, se živí jako žebračka v Rakousku ve Štýrském Hradci, kde ji potkala režisérka filmu – myslím, že to bylo v roce 2006. Domluvila se s ní, že bude dokumentovat její život, což činila po dva roky. Takže dokumentovala její cesty zpět do Bulharska, její každodenní život v Bulharsku a potom tu žebráckou praxi v Rakousku. Slovo žebrák možná zní drsně, ale ten film je taková citlivá sociální sonda do života lidí z vyloučené komunity.“

Nataša žije v Brezniku, což je bývalé průmyslové město poblíž Sofie. Stejně jako ostatní Romové z jejího okolí nemá naději na lepší budoucnost. Členové její rodiny se živí sběrem železného šrotu, Natašina situace je však ještě daleko komplikovanější:

„Ona je navíc tělesně postižená, přišla o nohu v důsledku zanedbané lékařské péče. Nemá partnera, má syna, o kterého se stará sama, má starší rodiče, takže jí nezbývá než živit se žebráním.“

Film ukazuje stinné stránky života, ale zároveň představuje Natašu jakou silnou a sebevědomou ženu, která se umí smát i prát. Tomáš Tětiva k tomu dodává:

„Režisérce se to povedlo velmi dobře natočit tím způsobem, že se dostala do bezprostředního kontaktu s těmi lidmi a s komunitou. Používá ruční kameru, takže to ve vás vytváří pocit bezprostřední blízkosti. Když se režisérka seznámila s lidmi, přestali jí vnímat a ona je součástí společnosti, takže je to, jako kdybyste se pohybovala s touto komunitou Romů a vklouzla do jejich každodenního života.“

Pondělní večer v kině Světozor však nebude jen ve znamení promítání:

„Po filmu bude debata, které se zúčastní Kumar Vishwanathan, což je známý indický aktivista, sociální pracovník a zakladatel Vesničky soužití v Ostravě a spolu s ním přijede Renata Gažiová, což je vedoucí nízkoprahového centra pro děti a mládež. Kromě nich tam bude ještě Arie Farnam, což je americká publicistka, která žije tady v Česku a zabývá se tématem multikulturní spolupráce a multikulturní společnosti.“

Film Nataša bude uveden v bulharštině, což je rodný jazyk jeho protagonistů, a budou k němu anglické titulky. Následná debata se uskuteční v češtině.

Více o filmu najdete na adrese http://www.natasha-der-film.at

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.09.2013	Francie je proti vstupu Rumunska a Bulharska do Schengenu. Kvůli Romům	Zprávy ze života Romů
01.10.2011	Pravicoví radikálové v Bulharsku demonstrovali proti Romům	Zprávy ze života Romů
29.09.2011	Protiromské nepokoje v Bulharsku už jsou mírnější	Zprávy ze života Romů
20.01.2011	Neziskové organizace mohou čerpat inspiraci ze čtvrtletníku IQ Roma servisu	Zprávy ze života Romů
04.11.2010	Film Natasha dokumentuje příběh romské žebračky z Bulharska	Zprávy ze života Romů
17.09.2010	Ondřej Houska: Hádka o Romech místo řešení podstatných věcí	Zprávy ze života Romů
10.09.2010	S Gabrielou Hrabaňovou o postoji Francie k rumunským Romům	O Roma Vakeren
03.09.2010	Situace Romů ve Francii	O Roma Vakeren
26.06.2009	Kupování volebních hlasů u Romů není v Bulharsku výjimkou	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

K vlastní propagaci využila sedmnáctý listopad Dělnická strana sociální spravedlnosti, kdy jejích zhruba 80 členů a příznivců se ve středu odpoledne sešlo v Litvínově. Pochodem chtěli připomenout dva roky staré události, při nichž se v litvínovském sídlišti Janov střetli stoupenci později rozpuštěné krajně pravicové Dělnické strany (DS) s policisty. Akce proběhla v poklidu.

Městský soud v Brně potrestal šest členů zrušené Dělnické strany podmínkami a pokutami za výroky na loňské prvomájové demonstraci v Brně. Podmínečné tresty soud udělil v rozmezí čtyři až osm měsíců, pokuty se pohybují od 20.000 do 30.000 korun. Podle státního zástupce Jana Laty obžalovaní svými výroky podněcovali nenávist vůči přistěhovalcům i etnickým skupinám, zejména Romům.

Bývalé zvláštní školy vzdělávaly zdravé děti v programu pro lehce mentálně postižené. Na vyšších dotacích tak od státu za tři roky neoprávněně vyinkasovaly 7,5 milionu korun. Sdělil to mluvčí České školní inspekce Libor Vacek s tím, že se jednalo o 24 škol z celé ČR. Neziskové organizace dlouhodobě upozorňují, že neoprávněné zařazování do zvláštních škol se týká zejména romských žáků.

Vyhláška na lepší začleňování romských žáků do běžných škol bude připravena do ledna. Slíbil to ministr školství Josef Dobeš, který tak reagoval na kritiku neziskových organizací, že jeho úřad romskou otázku ignoruje. Z vyhlášky ale vypadnou části o začleňování dětí cizinců. Tato problematika se bude řešit v rámci jiných opatření.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

“Odbor analyticko-koncepční měl jako hlavní téma equality, tedy téma rovných příležitostí, spravedlivých příležitostí. První téma je uzavření mezery mezi skupinou dětí, které nemohou za to, že do té které skupiny patří. Nikdo nemůže za to, do jaké rodiny se narodil, jestli je kluk, nebo holka. Druhé téma je zdvižení laťky. To znamená, aby se všechny děti dostaly co nejvýš na danou laťku. Chceme, aby se srovnaly mezery mezi skupinami a aby se dostaly všechny děti co nejvýše. To jsou ta nosná témata v zahraničí. O to se staral odbor analyticko-koncepční. A samozřejmě tím pádem do toho spadala i problematika začleňování romské populace.”

Žije tu mnoho dětí z rodin z cizích zemí. Ty jsou do škol začleňovány. Proč to nejde u Romů?

“Česká školní inspekce vlastně nikdy nevyšetřila, jak rychle jsou děti integrovány a jak dobře jsou integrovány. Čili my to nevíme. To je jedna rovina uvažování. Víme naopak něco o romských dětech, a to díky Gabalovým studiím. Víme, že tam jsou velké rozdíly mezi výsledky a mezi odklonem romských dětí mimo hlavní vzdělávací proud. Mimochodem, situace například ve speciálním vzdělávání ve Finsku je úplně obrácená. Tam je to tak, že čím dále se postupuje systémem, tím spíše se dítě zařazuje do hlavního vzdělávacího proudu. Zatímco u nás odpadají děti po cestě, to je velmi zvláštní. Určitě existují případy, bohužel to také není zmapované, kdy romské dítě slyší od svých rodičů mateřštinu, protože se mezi sebou baví romsky, ale v dobré víře se na své dítě obracejí česky. Dítě tedy nemá dost podepřený mateřský jazyk. To je další věc, pokud má romštinu jako mateřštinu, protože může mít etnolekt. Faktorů je tam tedy velmi mnoho. Podívejte se, když pořád budete někomu říkat, že je póvl, nakonec se bude asimilovat s tou částí společnosti, která má nižší zaměstnanost a vyšší kriminalitu. Když asimilace, tak se kterou skupinou se asimiluje? Nechci házet všechno na stranu majoritní společnosti, ale rozhodně to nemůže být tak, jako je to v naší společnosti, že se naopak obviňuje ten, kdo je v podstatě obětí.”

Ve třídě ale často sedí například děti ze sociálně slabých rodin, a to nemluvím o romských dětech. Tyto děti mohou také relativně zdržovat vyučování, na což si stěžují učitelé dětí, že?

“To je základní omyl, že Romové vyučování brzdí a že ti talentovaní naopak jsou chudáci. Ne. Já jsem pro to, aby se každý vzdělával do svého maxima. Znám školu, kterou tedy mimochodem nenavštěvuje moc romských dětí, ale rozhodně nikoho nebrzdí, je-li při vyučování máma některých dětí, například dětí, se kterými jsou hodně problémy, protože třeba hodně ruší při vyučování, mají nějaké poruchy, které mohou vyučování brzdit. S takovými dětmi to může být těžké, mohou začít například házet houbou po třídě nebo křičet. Takovéhle děti opravdu asistenta potřebují, ale ne, aby je vyvedl ze třídy. To je různý přístup.”

Řekněte mi, proč jste odešla z ministerstva školství? A od rozdělané práce?

“Musela jsem odejít, protože vidím, že se na některé věci vůbec nemyslí. Toto je sice vláda rozpočtové odpovědnosti, ale vzdělávání je běh na dlouhou trať. Připadá mi to důležité a připadá mi, že některé kroky, které dělá ministr, jsou velmi krátkozraké, že je to velmi krátkozraká politika.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.12.2014	Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje Romy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému	O Roma Vakeren
13.11.2014	Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnila	Zprávy ze života Romů
06.09.2014	Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém	O Roma Vakeren
25.01.2014	Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních škol	O Roma Vakeren
16.11.2013	Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.	O Roma Vakeren
08.11.2013	Mami, tati, já chci do školy	Zprávy ze života Romů
13.10.2013	Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanu	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

“Klientům, kteří přijdou k nám, můžeme nabídnout výměnu čistého injekčního materiálu, náplasti, buničiny, filtry a zároveň také poradenství. Snažíme se nějak klienta motivovat. Většinou je to ale hlavně o výměně.”

Jak často je sanitka zde na Hlavním nádraží přistavena?

“Každé pondělí od dvou hodin do šesti hodin. A ve čtvrtek od dvou do šesti.”

Kolik se zde vystřídá za jeden den klientů?

“Asi sto padesát.”

Chodí sem stejní klienti, nebo se neustále nabalují noví klienti?

“Většinou stejní. Když se tu objeví někdo nový, poznáme, že to není stálý klient.”

Když od klientů dostanete použitý injekční materiál, dostanou od vás nový. Toto se někam zaznamenává?

“Každý klient má u nás zavedený svůj kód. Zaznamenáváme si počet přijatých stříkaček a počet vydaných stříkaček. Je to taková naše statistika.”

Je to tedy anonymní... Nacházíme se před Hlavním nádražím a vidím, že do sanity stále chodí noví a noví klienti...

“V sanitce testujeme proti infekčním chorobám. Zároveň se klienti během patnácti minut dozvědí výsledek. Klienti sem tedy chodí hlavně kvůli testování.”

Během patnácti minut se klienti dozvědí výsledek například jakého testu?

“Žloutenka typu C, AIDS, syfilis...”

Mezi drogově závislými převažují muži, nebo ženy?

“Myslím si, že je to tak na půl.”

A věková kategorie?

“Dvacet až pětačtyřicet.”

Náplní vaší práce je též asistence. Co všechno obnáší?

“Přijde za námi klient a chce dojít k doktorovi nebo objednat na detox nebo něco jiného... My mu tam zavoláme a objednáme ho na určitý den. Když nás klient poprosí o doprovod, doprovodíme ho, buď na detox nebo do jiného zařízení, do kterého potřebuje jít.”

Když byste zalovila v paměti a povyprávěla nám v krátkosti příběh nějakého člověka, se kterým to opravdu vypadalo špatně a nakonec to dobře skončilo...

“Jeden mladý kluk... Záleželo to na něm. Měl velké abcesy v tříslech a byl strašně zdevastovaný, zničený, opravdu nemocný. Když jsem měnila stříkačky a viděla jsem tohohle klienta, říkala jsem si: 'Bože, ať ke mně dojde! Ať s ním mohu odejít k tomu doktorovi!' Bylo naprosto šílené se na něj jen dívat. Když jsem s ním došla k lékaři na Karlovo náměstí, hned si ho tam nechali. Za to jsem byla ráda, protože když ho pan doktor prohlížel a dělali mu tam různá vyšetření, zjistili, že má tuberkulózu. On tam zůstal s abcesem a zároveň s tuberkulózou. Tady to chodí tak, že když se u nás klient neobjeví pár měsíců, buď zemřel, nebo je zavřený. Říkala jsem si tedy, že buď zemřel, nebo je zavřený. Ne, že bych na něj zapomněla. Vzpomněla jsem si na něj, ale rok jsem ho neviděla. V průběhu roku jsem si tedy na něj vzpomněla. Jednou jsem šla na jaře se svými klienty a někdo na mě zavolal. Otočila jsem se. Toho člověka jsem ale nepoznala. Když ke mně přišel blíž, poznala jsem v něm tohoto klienta. Vyléčil se. Byl rok v nemocnici s tuberkulózou, abstinoval, zároveň se ze všeho dostal. Spravil se, nabral asi dvacet pět kilo. Měla jsem tedy strašnou radost. Ten kluk funguje, založil rodinu, našel si práci. Snad mu to vydrží.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.07.2015	Už devítileté děti mají zkušenosti s drogami	O Roma Vakeren
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
26.01.2013	Když dítě propadne drogám	O Roma Vakeren
19.01.2013	O projektu Drogy k životu nepotřebujeme	O Roma Vakeren
13.01.2013	Míra užívání drog u mládeže klesá	O Roma Vakeren
05.01.2013	Jaká je současná drogová scéna	O Roma Vakeren
05.02.2011	Od třinácti let na drogách...	O Roma Vakeren
12.11.2010	Sananim bojuje proti závislosti na drogách	O Roma Vakeren
14.08.2009	Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomoc	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)