Vicekancléř Hájek: 'Kauza s Dělnickou stranou je rozklad demokracie
Zástupce vedoucího kancléře prezidenta republiky Petr Hájek si myslí, že v
kauze s bývalým předsedou pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany
Patrikem Vondrákem a dalšími lidmi navázanými na toto uskupení se jedná o
rozklad demokracie. Podle Petra Hájka je vývoj případu výsměchem práva na
spravedlivý proces a přirovnává ho k totalitním praktikám.
Svůj komentář o svobodě a demokracii zveřejnil vicekancléř prezidenta Petr
Hájek na serveru ParlamentniListy.cz.
Špičky pravicové scény jsou obžalovány z několika trestných činů, například
z výlepu samolepek propagujících neonacistický Národní odpor. Za to jim
hrozí až osm let vězení.
„Svoboda slova je, nebo není. Mně se myšlenky pravicových i levicových
extremistů velmi nelíbí. Ale obhajovat svobodu slova stojí nad tím. Napsal
jsem, že jsme něco podobného zažívali v podobě karikatury svobody slova za
totality a že se bojím, že k tomu teď kráčíme,“ vysvětluje Hájek.
„Pokud jsou lidé za to, že šíří myšlenky, které se nám nelíbí, a vylepují
samolepky, které odkazují k internetovému serveru, zatčeni a drženi ve
vazbě, pak se nejedná o zdravou strukturovanou demokracii. Ani mě se ty
myšlenky nelíbí, jsou mi odporné, ale v tom je právě základní voltairovská
maxima říkající: ‚Pane, já s vašimi myšlenkami absolutně nesouhlasím, ale
budu se do krve bít za to, abyste je mohl říkat‘.
Podle JUDr. Milana Hulíka, obhájce disidentů v době komunistické totality,
se však přístup současné justice k pravicovým extremistům nedá přirovnat k
tomu, jak se k takzvaným nepřátelům režimu chovala komunistická moc.
"Stanovit hranice svobody slova je složité"
„Mí klienti disidenti tehdy stáli na pozicích demokracie a svobody, zatímco
neonacisté stojí na pozicích jiných. V tom, že svoboda slova je, nebo není,
s panem Hájkem souhlasím. Stanovit hranice svobody slova je někdy velmi
těžké a i nebezpečné. Každý limit hrozí překročením a zneužitím,“ míní
Hulík.
Jak dodává, USA, kde je čistá svoboda slova součástí Ústavy už od jejího
počátku, se nachází v jiné situaci. „Evropa si prožila něco, co si velká
část světa včetně USA neprožila. Pro stanovení hranice musí existovat
tragická událost, která brání absolutní svobodě slova tak, jako je tomu v
USA,“ tvrdí.
Hájek se však domnívá, že svoboda slova ve Spojených státech způsobila, že
nacismus či bolševismus nemohly zapustit kořeny, protože měly ventil.
„Evropa svobodu slova v podstatě nezažila. Což je důvod, proč se tu uchytily
zrůdné ideologie.“
Boj s nebezpečnými myšlenkami ve veřejném prostoru
„Svoboda slova je podle vicekancléře Hájka očistná věc. „Umožnit utkat se ve
veřejném prostoru s myšlenkami, které jsou nám odporné, zbraněmi
demokratických argumentů – to je princip, na který máme jít. Zákazy k ničemu
nevedou,“ myslí si Petr Hájek.
Podle obhájce disidentů Milana Hulíka si však Evropa prošla holocaustem a
dovolit jeho popírání už není jen sporem o svobodu slova, ale urážkou těch,
co byly vyhubeni. „Jestliže povolíme svobodu slova i v hlásání takovýchto
názorů, pak je to plivnutí do obličeje potomků zavražděným lidem.“
Petr Hájek také dodává, že jestliže lidem není normálně umožněno se před
soudem hájit – byť se nám jejich názory mohou ošklivit, a jejich obhájci
nedostanou záznamy policejních odposlechů, v demokratické justici se tak
dostáváme na hranu spravedlnosti.
O svobodě slova debatují vicekancléř prezidenta Petr Hájek a JUDr. Milan
Hulík
Poslech
|