Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás seznámíme s dalším vývojem v kauze Vítkov.
Připomeneme úspěšný vzdělávací projekt občanského sdružení Slovo 21,
podíváme se do míst, které zasáhly povodně a samozřejmě nezapomeneme ani
na aktuality ze života Romů a spoustu romské hudby.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Kauza Vítkov
Teď se věnujme jedné z nejsledovanějších kauz
české justice. Soudce Miloslav Studnička vynese verdikt nad
čtveřicí pravicových radikálů, kteří hodili zápalné lahve do
domku rómské rodiny. Dvouletá Natálka přitom utrpěla popáleniny
na 80 procentech těla. Státní zástupkyně je viní z pokusu o
rasově motivovanou vraždu. Tento týden zněly v jednací síni
závěrečné řeči. Český rozhlas pořizoval zvukový záznam z jednací
síně. A vše na místě sledovala reportérka Andrea Čánová.
Závěrečné přednesy v největší síni ostravského soudu doprovází latina, odkazy na římské právo nebo filozofii. Státní zástupkyně Brigita Bilíková při své řeči citovala německého protestantského teologa Martina Niemöllera:
„Když přišli nacisté a sebrali komunisty, nepletl jsem se do toho, nebyl jsem komunista. Když přišli a sebrali socialisty, nepletl jsem se do toho, socialisté pro mě nic neznamenali. Když přišli a sebrali Židy, pořád jsem se do toho ještě nepletl, nebyl jsem Žid. Když přišli a sebrali katolíky, také jsem nic neříkal, jsem přece protestant. Když pak přišli a sebrali mě, nebyl už nikdo, kdo by se do toho pletl.“
„Přestože nechci být patetická, domyšleno do důsledků je zřejmé, že skutkem spáchaným obžalovanými byla v symbolické rovině ohrožena celá společnost, včetně nás všech jak zde sedíme.“
Nejpřísnější trest navrhla pro Davida Vaculíka, který byl podle ní mozkem skupiny. Jeho advokát Petr Kausta naopak žádá soud o zprošťující verdikt:
„Podle mého názoru nebyly zjištěny takové okolnosti a důkazy, které by jednoznačně prokazovaly vinu mého klienta.“
Zatímco v soudní síni vrcholí právní bitva, v Budišově nad Budišovkou se rodina popálené Natálky raduje z toho, že malá holčička s pomocí lékařů začala chodit. Její matka Anna Siváková od počátku věřila, že Natálka bitvu vyhraje.
„Je to zázrak, protože doktoři jí nedávali vůbec žádnou šanci.“
Zmocněnec Natálky Pavel Uhl pro žháře navrhl doživotní trest.
„Vražda totiž vždy zůstává vraždou.“
Advokát Jaromíra Lukeše si svou závěrečnou řeč připravoval prakticky celou noc. Jeho projev připomínal americký film ze soudního prostředí. Mluvil v kuse celou hodinu. Obhájce Pavel Pěnkava hlavně zdůraznil, že útok nelze soudit jako pokus o rasově motivovanou vraždu.
„Obžalovaní jsou soudu vykreslováni jako neonacističtí vrazi, kteří k oslavě narozenin Adolfa Hitlera chtěli zavraždit, tj. úmyslně připravit o život romské obyvatele domu ve Vítkově, a to včetně nezletilých dětí. Tento předobraz, notně živený médii, je pak obžalobou dotvářen tak, že jeho bílá místa jsou doplňována hypotézami a neprokázanými spekulacemi. Je nyní úkolem soudu přísně oddělit hypotézy a spekulace od skutečností, které byly bez nejmenších pochybností v rámci důkazního řízení prokázány.“
Promluvil i dosud mlčící obžalovaný Jaromír Lukeš.
„Vím, že to, co jsme provedli, vůbec nebylo dobré a že jsme udělali něco hodně špatného. Ale vinen z pokusu o vraždu se cítit nemůžu, protože jsem zabíjet nechtěl, ani kluci ne. Já jsem byl tím člověkem, který jim řekl, že je to neobydlený dům. Je naší velkou chybou, že než jsme stihli pořádně přemýšlet, rovnou jsme konali a to se s námi ponese celý život. Už teď jsme v očích médií a tím pádem v očích většiny lidí vrazi. A to s člověkem pořádně zamává.“
Soud vynese rozsudek 20. října.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Slovo 21 pořádá přípravné kurzy na vysoké školy
Teď vám nabídneme důležité rady vašim
dětem, které se chystají studovat vysokou školu. Už sedmým rokem organizujeme O.s. Slovo 21 přípravné kurzy na VŠ pro
romské středoškoláky. Podle zkušeností pro ně seřadili jednotlivé
kapitoly toho, co zájemce o studium nejvíce zajímá a co by měli vědět před
přijímacími zkouškami na některou vysokou školu. Více
tomuto tématu řekla Marii Vrábelové Martina Horvátová, koordinátora projektu.
„Od letošního podzimu navazujeme na předchozí roky a rozjíždíme 8. ročník přípravných kurzů na vysoké školy. Kurzy se konají v Praze a dále v několika krajích České republiky. Kde přesně, to se posluchači mohou dozvědět na našich webových stránkách www.slovo21.cz.“
Jak byly úspěšné minulé roky?
„Myslím si, že obecně můžeme kurzy považovat za úspěšné. Dlouhodobý průměr se pohybuje okolo 60 procent, tzn. 60 procent lidí, kteří konají přijímací zkoušky, se dostane na vysokou školu. Musím se zároveň pochlubit, že v právě proběhlém ročníku, tedy školním roce 2009/2010, se úspěšnost pohybuje okolo 80 procent.“
Víte, jestli absolventi ve studiu pokračují?
„Snažíme se je dál sledovat. Jelikož se ale převážně jedná o mladé lidi, neustále se jim mění životní podmínky. Například si změní telefonní číslo a nenahlásí to našemu koordinátorovi. Občas je to tedy detektivní práce. Snažíme se je sledovat, nemáme ale žádný ucelený přehled.“
Co musí zájemce splňovat pro zařazení do přípravného kurzu?
„Přihlásit se může každý, kdo studuje střední školu, a to ve druhém, třetím nebo čtvrtém ročnímu. Dále každý, kdo letos maturuje nebo absolvoval střední školu a je mu 26 let a méně.“
V jakých krajích kurzy pořádáte?
„V Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji, nově se chystáme na Vysočinu.“
Kde očekáváte největší zájem?
„Tradičně vysoký zájem máme v Olomouci nebo v Ostravě. V posledním ročníku to ale bylo i v Ústeckém kraji.“
Mají vaši absolventi po ukončení vysoké školy větší možnost uplatnění?
„O tom zatím přehled nemáme. Víme, že někteří naši absolventi už mají magisterský titul, nicméně zda si našli práci úplně nesledujeme, ani to není primárním účelem našeho projektu. Samozřejmě kdokoli, kdo vystudoval vysokou školu, má daleko větší pravděpodobnost úspěchu v zaměstnanosti, než když ji nemá. V České republice obecně je nezaměstnanost vysokoškoláků velmi nízká, mezi 1,5 až 2 procenty.“
Zřejmě se k vám asi nehlásí lidé z vyloučených lokalit?
„Máme několik studentů, kteří žijí ve vyloučené lokalitě či místě, které je takto označováno, a ti mají zájem studovat na vysoké škole.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Následky povodní v Hejnicích
Podíváme se do
Hejnic, kde lidé stále opravují své domy, které byly postiženy
letními povodněmi. V současné době tamní obyvatelé potřebují hlavně stavební materiál a
nábytek. Jan Mišurec zašel do romské rodiny, která bydlí u řeky a také
byla zaplavena. K mikrofonu pozval majitelku domu, paní Natašu Davidovou.
„Bydlíme tu čtrnáct let. Nejprve jsem nechtěli věřit, že dům vůbec uvedeme do přijatelného stavu. Nakonec jsme ale vyzdili půl domu, protože byl dřevěný. Manžel na všem pracoval sám. Teď máme vlastně tři plus jedna a koupelnu.“
Jenže do toho přišla povodeň a vše bylo opět ve špatném stavu ...
„Ano, všechno je pryč. Letos jsme se chystali na horní patro, loni jsme do něj instalovali okna, ale k tomu už jsme se nedostali. Teď už to vypadá podstatně lépe, i když je dům pořád hodně mokrý, ale snažíme se. Stěny jsou osekané, nově nahozené, štukuje se. Do podlahy jsme zavedli topení, chceme dlažbu místo plovoucí podlahy. Museli jsme dát nové dveře, okna – to všechno nám vzala voda.“
Když přišla povodeň, byli jste zrovna doma nebo někde pryč?
„Byli jsme doma. V pět hodin ráno jsme uslyšeli sirény a řeka začala hučet. Tak jsme s manželem vstali. Já mám obě sestry v Raspenavě, kde je voda vždycky první. K nám se ještě nikdy takhle nedostala. Mysleli jsme, že v Raspenavě to bude horší. Takže jsme se k nim v šest hodin ráno vypravili. Sestra říkala, že voda trochu opadla, že už teče ze zahrady dolů a že to bude dobré. Jenže když jsme se kolem deváté hodiny vrátili domů, voda opět začala stoupat. Najednou byla až u prvního schodu, objevila se pod lednicí ... Vzala jsem prostěradla a snažila se to ještě vytřít. Manžel vzal televizi, kluci počítače, křičeli na mě „vem alespoň papíry nebo něco“ - tak jsem popadla pár šanonů, ale oblečení a tak podobně, to jsme si nevzali. V tu chvíli vůbec nevíte, co máte dělat.“
Byli jste pojištěni? Dostanete nějakou náhradu?
„Ano, pojištěni jsme byli, ale pojišťovák přišel až za měsíc a půl a v současnosti vůbec nevíme, kolik dostaneme a kdy.“
Kdo vám tady pomáhá? Jak situaci řešíte?
„Hlavně hasiči, ale nemůžu si stěžovat ani na národní výbor. Od nich jsme hned dostali náhradní bydlení, dost nám pomohli.“
Dostali jste v zaměstnání volno, když vlastně musíte zrekonstruovat celý dům?
„To je právě největší problém. My jsme všichni zaměstnaní. Já mám sice dospělé děti, ale syn dělá v Liberci na dvě směny, manžel je zedník, pracuje od rána do večera, já také pracuji na dvě směny. Potom máme ještě čtrnáctiletého syna a těhotnou dceru.“
Zůstanete tu bydlet nebo by jste se nejraději odstěhovali? Jaké máte pocity teď, po záplavách, když navíc bydlíte u řeky?
„Nikdy v životě bych to tu neopustila. Čtrnáct let trvalo, než jsme to vybudovali. Záplavy v tomto rozsahu tady nepamatují ani staří lidé. Neopustili bychom to tu, vždyť je tu nádherně.“
Jak řešíte situaci se stavebním materiálem? Určitě je na rekonstrukci potřeba hodně peněz – kde je berete? Máte například sponzory?
„Od státu jsme dostali 46 tisíc, které jsme jakž takž spláceli. Koupili jsme dveře, vanu, okna. Od národního výboru jsme dostali 30 tisíc a koupili jsme pračku a uhlí. Hlavně ale čekáme na peníze od pojišťovny, protože pochopitelně hotovost nemáme.“
Blíží se zima, myslíte si, že dům stihnete do zimy opravit?
„Myslím si, že určitě.“
Kdyby vám chtěl ještě někdo pomoct, co nejvíc potřebujete?
„Nejvíc asi nábytek, protože okna, dveře máme, koupeny, i dlažba nějaká je ... takže hlavně nábytek.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Žaloba na ochranu osobnosti podaná vsetínskými Romy se vrací zpátky ke krajskému soudu v Ostravě. Radnice Vsetína za vedení lidoveckého senátora Jiřího Čunka v říjnu 2006 vystěhovala pavlačový dům v centru města obývaný hlavně neplatiči. Šest rodin skončilo v domech na Jesenicku a Prostějovsku, dalších 36 město přestěhovalo do obytných kontejnerů v části Poschla. Postup Vsetína tehdy vyvolal vlnu kritiky ze strany Romů, ochránců lidských práv, politiků, starostů obcí, kam město Romy přesídlilo, a také tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla.
Střední škola v maďarském městě Sajókazá otevřela v šesti osadách speciální třídy pro Romy. V Maďarsku žije jedna z největších romských menšin v Evropě. V zemi teď vrcholí hospodářská krize a nezaměstnanost v romské komunitě přesahuje 75 procent. Právě vzdělání by mohlo Romům pomoci polepšit si na pracovním trhu.
Maďarsko se v poslední době potýká s vlnou rasistického odporu. Bez rasistických narážek se neobešla ani kampaň před komunálními volbami. Ultrapravicová nacionalistická strana Jobbik boduje u voličů na severovýchodě Maďarska, kde je dvacetiprocentní nezaměstnanost.
Druhý ročník benefičního koncertu pro Azylový dům pro matky s dětmi, který provozuje sdružení R - Mosty, se koná v úterý 16. listopadu v pražské Retro Music Hall. Projekt podpoří svým vystoupením spřátelené hudební formace a umělci. Výtěžek ze vstupného půjde na vybudování komunitního centra a počítačové učebny při azylovém domě R-Mosty v Mladé Boleslavi. Koncert začíná v půl sedmé večer.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Romové v Rumunsku ]=
Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské Romy
Teď vám nabídneme Dekádu romské inkluze, a informace proč v Rumunsku toto téma
nemá podporu. V reprezentativních prostorách Ministerstva zahraničních věcí ČR se minulý
týden uskutečnilo 19. zasedání Mezinárodního řídícího výboru pro Dekádu
romské inkluze, která v letech 2005 až 2015 usiluje o lepší začlenění Romů
do společnosti. V rámci našeho seriálu o životě Romů v Rumunsku se Jana
Šustová zajímala o přínosy dekády v této zemi.
Dekáda romské inkluze je mezinárodní iniciativou dnes již 12 států, které se
zavázaly ke zlepšení životní situace Romů, a to především v oblasti
vzdělání, bydlení, zdraví a zaměstnanosti. Od letošního července jí na dobu
jednoho roku předsedá Česká republika. Na zasedání řídícího výboru v
Černínském paláci vystoupil minulý týden s projevem i Iulian Stoian z Romské
občanské aliance v Rumunsku. Zeptala jsem se ho, zda po pěti letech svého
trvání dekáda přispěla ke zlepšení situace Romů v jeho zemi a zda něco
změnila.
„Vůbec ne. Uplynulo už pět let od zahájení od této dekády, ale v Rumunsku
vlastně doteď ani nezačala. První krok, který měla rumunská vláda učinit v
roce 2005, konkrétně přijmout národní akční plány dekády pro oblasti
vzdělávání, zdravotnictví a zaměstnanosti, prakticky nebyl udělán. Tyto
plány neexistují. Tím pádem nemůže existovat ani rozpočet na tato opatření.
V roce 2005 byla dekáda s velkou slávou zahájena, ale doteď se nic neděje.“
Jak dále Iulian Stoian uvedl, podobně byla v roce 2001 přijata desetiletá
Národní strategie na zlepšení situace Romů, která letos končí.
„Ani ta nebyla nikdy opatřena rozpočtem. Byla přijata pouze sporadická
opatření jako převzetí některých projektů iniciovaných neziskovými
organizacemi, k nimž patří Romský zdravotnický zprostředkovatel, který je v
Evropě považován za úspěšný, nebo Romský školní zprostředkovatel, který byl
iniciován a převzat Ministerstvem školství. Ale tato opatření nejsou
součástí promyšlené strategie, protože taková strategie na integraci Romů v
Rumunsku neexistuje. Jsou pouze součástí sporadických opatření,
financovaných převážně z předvstupních evropských fondů. A bohužel od
letošního roku jim hrozí, že budou zastaveny.“
Podle Iuliana Stoiana je to zapříčiněno decentralizačním procesem, který se
do značné míry rozběhl nekontrolovaně a místní samosprávy situaci
nezvládly:
„Místní úřady naprosto nejsou připraveny převzít a začlenit do systému tyto
romské zprostředkovatele, kteří se tu za ta léta etablovali a slouží četným
romským komunitám. Prakticky tito zprostředkovatelé zajišťují spojení mezi
romskou komunitou a školou nebo lékařem. Samozřejmě tyto zásahy jsou dočasné
a bylo by ideální, kdyby nemusely existovat a kdyby zdravotní a vzdělávací
systém oboustranně fungoval - aby se lékař nemusel bát navštívit romskou
komunitu a nabídnout jí svoje služby, aby už mezi nimi nemusel existovat
zprostředkovatel. To by totiž byl signál, že se rumunská společnost
ozdravuje a stává se multikulturní společností, která dokáže pochopit a
tolerovat odlišnosti.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Lejlou Abbasovou o projektu Gypsy Spirit 2010
Zavěr dnešním vysíláním O Roma vakeren patří soutěži Gypsy spirit.
Projekt je zaměřen na podporu aktivního úsilí všech, kdo se podílejí na
zlepšení situace Romů ve své zemi. Na Mezinárodní den lidských práv, tedy
10. prosince, převezmou vítězové svá ocenění v Pražské křižovatce. Na
podrobnosti jsem se zeptala koordinátory projektu Lejly Abbasové.
„Soutěž Gypsy Spirit jsme převzali ze Slovenska, kde dosud realizovali dva ročníky. My teď vstupujeme do druhého. Cílem Gypsy Spirit je snaha prezentovat příklady dobré praxe – integraci Romů do majoritní společnosti – a samozřejmě podpořit pozitivní obraz všech, kteří se snaží.“
Kdo navrhoval porotu?
„Porota, stejně jako loni, byla konsensem mezi mnoha lidmi. Především to byli zástupci romské rady a dále řada lidí z neziskových organizací.“
Existuje v majoritní společnosti hodně lidí, kteří neuznávají romská témata a myslí si, že jsou de facto o ničem?
„My jsme měli strach, konkrétně v případě kategorie Společnost – firma, která se cíleně zaměřuje na „bílé majoritní společnosti“, které se snaží zapojit problémové Romy do pracovního procesu. Jenže ve finále se nakonec firem přihlásilo strašně moc a ti lidé jsou nesmírně hrdí na to, že se jakýmkoli způsobem snaží o komunitní práci. Mezi nimi i soukromníci. Myslím si, že kdo se zajímá, má přehled. Naším hlavním cílem je ale informovat lidi, kteří se o romská témata primárně nezajímají. Názor by mohli změnit ve chvíli, kdy se dozví o pozitivních příkladech, a to je podstatou Gypsy.“
Dalším cílem je tedy motivovat další subjekty k realizaci efektivních projektů, které se věnují romské problematice ...
„Stoprocentně. Osobně jsem zvědavá na zasedání nominační poroty, které společnosti a neziskové organizace se přihlásí. Mohou totiž mezi nimi být i ti, co se hlásili loni. Gypsy Spirit má nejenom ukázat, ale i motivovat, k čemuž toto prestižní ocenění může dopomoci. Nejvyšším vyznamenáním pro práci je právě zveřejnění činu konkrétního člověka či organizace. Cena Gypsy Spirit není finančně ohodnocena a ani si nemyslíme, že by to bylo správné. Je to v prvé řadě prestižní ocenění, za druhé by mělo vyzdvihnout ty z lidí, o které se média většinou nezajímají. I loňský ročník potvrdil, že toto ocenění je pro většinu největším zadostiučinění. Navíc celkově společnost lidí na slavnostním vyhlášení je pro spoustu z nich malým svátkem. Stejně jako loni převzal nad celou akcí záštitu Václav Havel a tentokrát poprvé i premiér Petr Nečas, rovněž Heidi Hautala, předsedkyně Podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu a samozřejmě ex-ministr pro lidská práva Michael Kocáb, který je zároveň předsedou letošní poroty. Ne všichni se večera zúčastní, nicméně přislíbili alespoň zaslání zdravice a všichni se moc těší.“
Samotné vyhlášení se koná 10. prosince na Pražské křižovatce. Kdo všechno bude součástí programu?
„Vystoupí slovenská kapela Cigansky diabli a druhou hvězdou, která přijala pozvání, je Monika Bagárová, která celý večer zahájí romskou hymnou Gejľem, gejľem.“
Kde mohou posluchači nalézt více informací?
„Samozřejmě na našich webových stránkách www.gypsyspirit.eu, případně na stránkách Vlády ČR, tedy www.vlada.cz.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 15. října už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.
| 
Závěrečné přednesy v největší síni ostravského soudu doprovází latina, odkazy na římské právo nebo filozofii. Státní zástupkyně Brigita Bilíková při své řeči citovala německého protestantského teologa Martina Niemöllera:
Poslech:
Související články
„Od letošního podzimu navazujeme na předchozí roky a rozjíždíme 8. ročník přípravných kurzů na vysoké školy. Kurzy se konají v Praze a dále v několika krajích České republiky. Kde přesně, to se posluchači mohou dozvědět na našich webových stránkách 
„Bydlíme tu čtrnáct let. Nejprve jsem nechtěli věřit, že dům vůbec uvedeme do přijatelného stavu. Nakonec jsme ale vyzdili půl domu, protože byl dřevěný. Manžel na všem pracoval sám. Teď máme vlastně tři plus jedna a koupelnu.“
Dekáda romské inkluze je mezinárodní iniciativou dnes již 12 států, které se
zavázaly ke zlepšení životní situace Romů, a to především v oblasti
vzdělání, bydlení, zdraví a zaměstnanosti. Od letošního července jí na dobu
jednoho roku předsedá Česká republika. Na zasedání řídícího výboru v
Černínském paláci vystoupil minulý týden s projevem i Iulian Stoian z Romské
občanské aliance v Rumunsku. Zeptala jsem se ho, zda po pěti letech svého
trvání dekáda přispěla ke zlepšení situace Romů v jeho zemi a zda něco
změnila.
„Soutěž Gypsy Spirit jsme převzali ze Slovenska, kde dosud realizovali dva ročníky. My teď vstupujeme do druhého. Cílem Gypsy Spirit je snaha prezentovat příklady dobré praxe – integraci Romů do majoritní společnosti – a samozřejmě podpořit pozitivní obraz všech, kteří se snaží.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články