Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás seznámíme s chodem azylového domu v Mladé Boleslavi. V právní poradně se dozvíte, jak komunikovat s úřady, a prostor pro svůj názor dostane i další romská osobnost.
A samozřejmě nezapomeneme ani aktuality ze života Romů a spoustu romské hudby.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový dům
Nejprve vás seznámíme s azylovým domem v Mladé Boleslavi. Občanské sdružení R-mosty provozuje azylový dům pro matky s dětmi. Jeho posláním je poskytovat pomoc a podporu ženám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, kterou nejsou schopny řešit vlastními silami. Kdo má nárok na poskytnutí azylu jsem se zeptala Pavlíny Radlové, vedoucí azylového domu.
„Když jsme začínali, původně jsme chtěly, aby to bylo celoplošné, tedy pro celou republiku, převážně však pro ženy z Prahy 3 a blízkého okolí. Také z Mladé Boleslavi. Chtěly jsme, aby to bylo tak půl na půl.“
Azylový dům je tedy určen pouze pro matky s dětmi, nebo berete i celé rodiny?
„Původním záměrem bylo pouze pro matky s dětmi. Poptávka byla ovšem tak velká, že jsme se rozhodli, že vytvoříme jednu bytovou jednotku pro celou rodinu. Ta je ovšem teprve ve výstavbě, takže uvidíme, jak to bude vypadat. Máme tu nicméně raritu, je u nás muž, samotný s dětmi.“
Jaká je kapacita celého azylového domu?
„V současné době jedenáct rodin.“
Váš azylový dům nabízí také tréninkové centrum. Co to znamená?
„To je věc, která teprve začíná od října letošního roku. Je to tedy teprve v přípravě. Znamená to, že se pokusíme ženám pomoci v zaměstnávání. To znamená v rekvalifikaci nebo jakékoli jiné přípravě na míru ušité ženě, která o to bude mít zájem.“
Jaká je maximální doba pobytu jedné rodiny ve vašem azylovém domě?
„Asi jako všude. Jeden rok.“
To znamená, že rodina přijde a hned dostane smlouvu na rok?
„Ano. Rodina hned dostává smlouvu na jeden rok.“
S jakými problémy se ty rodiny setkávají rodiny? Proč se uchylují do vašeho azylového domu?
„U žen se jedná většinou o nedostatek prostředků, finančních prostředků na to, aby si mohly pořídit vlastní bydlení či nějaký podnájem nebo pronájem, protože většinou se v takových chvílích požaduje kauce, a na to ty ženy, když se dostanou do tíživé situace, prostě nemají.“
Jedná se tedy většinou o samoživitelky?
„Většinou se jedná o samoživitelky. Máme tam ale i ženy, které se právě rozvádějí nebo utíkají od manžela.“
V jakých oblastech pracujete s klienty během jejich pobytu?
„Pracujeme s nimi v rámci sociálního poradenství, to znamená, že ony za námi v podstatě mohou přijít s jakýmkoli problémem. Snažíme se jim pomoci jak v dávkách, tedy získat dávky sociální podpory, ve vyhledávání nového bydlení či podávání žádostí, s rozvodem a tak podobně.“
Jak je to s úhradou nájemného?
„S úhradou nájemného celkem problémy nejsou, protože ženám hned při příchodu pomáháme vyřídit dávky na bydlení nebo jednorázovou dávku. Většinou se to tedy nějak dořeší. Ženy většinou nemají peníze na první úhradu předem. To nemá skoro žádná.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Právní poradna: Jak podat na úřadu písemnou stížnost
Teď Vám nabídneme několik užitečných rad. O jednání na úřadech a jeho úskalích jsme už hovořili v minulém pořadu. Dnes na to navážeme - jak konkrétně podat písemnou stížnost a kam ji vlastně podat. Marii Vrábelové opět radil právník Miroslav Huml.
„Chce-li si někdo úředně stěžovat na postup úředníka, nejprve bude nezbytné v dopise vytknout, na koho konkrétně si stěžuji, popsat nastalou situaci, zejména ji datovat, napsat i přesnou hodinu, kdy k danému jednání došlo. Popsat zejména všechny okolnosti, veškeré jednání a zdůraznit, v čem já spatřuji protiprávnost daného kroku.“
Do kdy musím tuto stížnost podat? A kam?
„Tato stížnost by měla být podána neprodleně, co nejdříve po jednání, a měla by být podána na úřadě, kde k tomuto jednání došlo, a to tak, aby byla adresována k rukám vedoucího pracovníka daného odboru. Pokud budeme stížnost posílat na nadřízený orgán, pak rovnou nadřízenému orgánu, například na adresu krajského úřadu.“
Musejí mi potom odpovědět, jak byla má stížnost vyřízena?
„Ano, tuto povinnost úřady mají. Zdůraznil bych ale, že existují dvě lhůty. Jedna je patnáctidenní, druhá je třicetidenní. Patnáctidenní lhůta pro odpověď by měla být lhůta pro odpověď na jakýkoli dopis, ve kterém nežádáme zahájení řízení. Naopak, pokud žádáme zahájení řízení nebo prošetřování, platí třicetidenní lhůta, kde ve lhůtě třiceti dnů se může úřad vyjádřit, zda námi požadované řízení zahájí nebo z nějakého důvodu odloží.“
Může po mně úřad chtít ještě nějaké svědectví?
„Řekněme, že v konkrétním případě, kdy se úřad rozhodne dané řízení zahájit, může dojít k osobnímu jednání. Potom budete patrně předvolána. A během předvolání může úřad žádat další svědky, další dokumenty, které mohou danou věc osvětlit. Takové dokumenty by měl žádat nicméně pouze tehdy, když je z podstaty věci jasné, že takové důkazy mohou existovat.“
Když to vezmu opačně. Může si úředník stěžovat na svého klienta?
„Určitě. Úřady budou mít oddělení compliance, kde mohou úředníci podávat stížnosti na své klienty, nicméně procedura tam bude zcela jiná než v případě, že si klient bude stěžovat na daného úředníka. Co se týče následků pro klienta, jsem přesvědčen, že pokud klient vyloženě nespáchá trestný čin nebo přestupek, žádný postih mu nehrozí. Naopak, spáchá-li klient během jednání na úřadě přestupek, dám příklad, úřední osobu urazí nebo napadne, v takovém případě by se podle nového trestního zákoníku mohlo jednat o napadení veřejného činitele, pak samozřejmě úředník může využít veškerých prostředků, které má k dispozici. Může například oslovit orgány činné v trestním řízení. To znamená, že proti takovému klientovi by bylo zahájeno trestní řízení, byl by předvolán na policii a musel by celý incident osvětlit. Domnívám se ale, že k takovým situacím bude docházet pramálo kdy, protože aby se klient dopustil takového jednání, musel by úředníka třeba napadnout. Všechny bych tímto vyzval, aby takový způsob řešení sporů nezkoušeli.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Situace Romů v Maďarsku
Teď se zaměříme na aktuální situaci v Maďarsku. Po Francii řeší ožehavý
problém s deportacemi Romů také Německo a další země. Situace Romů v Evropě
se zhoršuje. Je nutné jejich bezpečnost řešit a také informovat veřejnost. I
Maďarsko se zapisuje do dějin brutálními útoky na tamní Romy. Více k tomuto
tématu řekl Marii Vrábelové novinář a publicista Markus Pape.
„Je to škoda a pro mě nepochopitelná věc, proč česká média tak málo informují o situaci například Romů v dalších zemích, když nejenom v České republice, ale i v Maďarsku se odehrála série zákeřných a mnohde i žhářských útoků na romské rodiny, při nichž navíc nebyly pouze zapálené domy, ale když z hořících domů vylezli jejich obyvatelé, pachatele je postříleli. Během jednoho ruku tam došlo k deseti takovým závažným a zákeřným vražedným útokům, které maďarská policie nedokázala kvalifikovaně vyšetřit. Celá společnost byla paralyzovaná, dokonce maďarský prezident řekl, že je ohrožena stabilita celé společnosti. Po jednom roce vyšetřováni se nakonec policii povedlo zadržet podezřelé a během dalšího roku vyšetřování shromáždit určité množství důkazů. Teď se připravuje obžaloba a všechno nasvědčuje tomu, že motivem těchto činů byl skutečně rasismus.“
Připravují se tam nějaká opatření, aby se zamezilo přímo těmto útokům?
„Jakmile byli podezřelí zatčeni a vzati do vazby, tato série skončila. To ale opravdu ukazuje na to, že vláda už byla na kolenou a musela udělat maximum, aby se skutečně dostala k pachatelům.“
Jaké stanovisko k tomu zaujímá Evropská unie?
„Samozřejmě, že kritika byla velká. I pomoc byla a je velká a stále se zvětšuje, určitě tedy pomohl mezinárodní tlak na maďarskou vládu, aby sérii vražedných útoků nakonec objasnila a zajistila pachatele. Je ale škoda, že se o tom tady moc nemluvilo, i když tady se odehrávala podobná série žhářských útoků, při které se tím také policie dlouho zabývala neadekvátně a nedokázala tu sérii zastavit. Až když došlo k těm strašlivým následkům žhářského útoku ve Vítkově, policie nakonec vyvinula dostatečné úsilí, samozřejmě i s podporou státu a pod mezinárodním tlakem, aby se nakonec dostala k těm, kteří to podle obžaloby udělali, a dokázala onu sérii zastavit.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Klíčem k integraci Romů do společnosti je lepší vzdělávání romských dětí a
dostupné pracovní příležitosti. Při zasedání Mezinárodního řídícího výboru
Dekády romské inkluze v Praze to řekl premiér Petr Nečas. Vláda si je
podle něj vědoma nedostatků v soužití Romů a většinové společnosti.
Zlepšení vztahů je ale dlouhodobý proces, v němž může stát sehrát jen
omezenou roli.
Evropská komise se rozhodla zahájit právní kroky vůči Francii kvůli tomu,
že nerespektuje evropská pravidla volného pohybu osob. Rozhodnutí souvisí
s postupem tamních úřadů proti Romům, kolem něhož se rozpoutala bouře
nevole mezi Paříží a Bruselem. Komisaři zdůraznili, že členské země mají
právo zajišťovat pořádek na svém území, ale musí také respektovat unijní
normy a vyhýbat se veškeré diskriminaci, zejména pak na základě národnosti
či etnika.
Městský soud v Brně spustil proces s vedením bývalé Dělnické strany a
zároveň současným vedením Dělnické strany sociální spravedlnosti. Týká se
výroků, které členové strany používali loni na 1. máje v Brně. K soudu
nedorazil ani předseda bývalé Dělnické strany Tomáš Vandas, ani jeho
advokát Prchal, který se však řádně neomluvil. Jednání bylo nakonec
odročeno na 1. listopad letošního roku.
Významnou posilu získala městská policie v Orlové. S hlídáním ulic v
problémovém ghettu jí pomáhá čtveřice romských asistentů. Všichni v
lokalitě žijí, znají své sousedy, a spory tak mohou lépe urovnat.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Romové v Rumunsku ]=
Rozhovor se Stano Danielem
Rumunsko je zemí s největší romskou komunitou v Evropě. Z celkového počtu dvaceti dvou milionů obyvatel tam podle odhadů žijí minimálně dva miliony Romů. Proto chceme v našich pořadech této zemi věnovat větší pozornost. Seriál o Rumunsku začínáme rozhovorem se Stano Danielem, který pracuje v Budapešti v Evropském centru pro práva Romů. Hovořila s ním Jana Šustová.
Můžete nám popsat, jak zhruba vypadá situace Romů v Rumunsku?
„Je to samozřejmě velmi komplexní a velmi komplikované. Stručně lze ovšem říci, že problémy Romů v Rumunsku se až tolik neliší od problémů Romů v Česku. Zásadní rozdíly jsou především v počtu. Tím, že Rumunsku je mnohem více Romů, problémy jsou mnohem výraznější. Také bych řekl, že i problém chudoby není tak viditelný v České republice, jako je viditelný v Rumunsku. Projevuje se to i mnohem větším počtem migrujících Romů, kteří hledají lepší život někde jinde.“
Problém chudoby se asi týká celého Rumunska. Myslíte si, že nějak souvisí se situací Romů?
„Asi ano. Ekonomická situace v zemi má samozřejmě vliv i na ekonomické postavení romské menšiny v zemi. Rumunsko je známé tím, že jsou zde velmi velké rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími.“
Člověk, který tam přijede z ciziny jako turista, si nemůže nepovšimnout hloučků žebrajících dětí. Jedná se jak o děti romské, tak o děti rumunské. Sama jsem se setkala i s případem krádeže ze strany romských dětí. Zajímalo by mne, jakou mají tyto děti budoucnost? Je o ně nějak postaráno ve školství? Nebo prostě vyrostou s tím, že budou umět jenom krást a žebrat? Je nějaká šance na zlepšení?
„Ano, samozřejmě. Mají šanci hlavně proto, že to není jejich osud, nemají to zakódované jako informaci v DNA. Je to projevem právě toho kritizovaného sociálního vyloučení, odsunutí na okraj společnosti, kde jsou odlišné strategie přežití. My se snažíme bojovat i proti tomuto, ale zároveň hledáme skutečné příčiny těchto sociopatologických jevů. Proti žebrání a krádežím se dá prostě bojovat jen tím, že ti lidé budou mít i jiné možnosti, jak zabezpečit obživu pro sebe i svou rodinu.“
Daří se tedy v Rumunsku začlenit děti do škol, vzdělávat je, aby mohly mít v dospělosti lepší budoucnost?
„Zda se to daří, či ne, jasně dokumentují velké zprávy mezinárodních organizací, které kritizují jednotlivé země. Je ovšem třeba znovu poznamenat, že ačkoli se o Rumunsku možná více píše, nemyslím si ale, že by iniciativy v boji proti sociálnímu vyloučení byli v Česku silnější. Je to spíše i historickým rozvojem jednotlivých zemí. Snadněji se do společnosti integruje menší skupina lidí. Vlivů může být velmi mnoho. Ano, samozřejmě, startovací čára v jednotlivých zemích není stejná.“
Co se týče bydlení Romů v Rumunsku, jak to vypadá?
„Bydlení Romů v Rumunsku velmi závisí na jednotlivých regionech. Situace se může lišit kraj od kraje. Jak jsem ale již říkal, Rumunsko se setkává s množstvím problémů, které známe i z našich zemí. Vlivem segregace v bydlení můžeme najít množství městských ghett a vyloučených osad.“
Dají se vyloučené osady v Rumunsku připodobnit k těm, které známe ze Slovenska? Nebo se jedná spíše o vesnickou podobu? Nebo o nějaký dům, jak to známe od nás z České republiky?
„Situace je také velmi různorodá, do velké míry taktéž závisí na regionu. V některých oblastech, kde je chudoba mnohem větší, může být pro Čechy zarážející už jen to, že v mnohých případech žijí ve velmi negativních podmínkách nejen Romové, protože jde o regiony, které na tom mohou být ekonomicky velmi špatně.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativ
Tečku za dnešním vysíláním O Roma vakeren udělá rozhovor s romským aktivistou a předsedou občanského sdružení Dženo Ivanem Veselým. Ten od loňského srpna stojí v čele Asociace romských občanských iniciativ. Jejím hlavním cílem bylo zapojit Romy do veřejného a politického života. A jak se to Asociaci daří? Ivana Veselého se ptal Tomáš Bystrý.
Pane Veselý, stojíte v čele Asociace romských občanských iniciativ, která byla ustanovena loni v srpnu. Zpočátku do ní vstoupilo celkem 19 organizací, z nichž některé jsou také ze Slovenska. Řekněte mi, jak moc se práce této zastřešující organizace od doby jejího založení posunula dál.
„Tato organizace, respektive tato asociace, zatím všechno to, co si řekla zhruba před rokem, ještě nesplnila.“
Například?
„Ne všichni zaplatili členské příspěvky, myslím tím členské organizace.“
Které byly 7500?
„Ano. Ano. Ne všechny organizace nám daly určitý profil, nebo jakési zaměření své práce. Když zhodnotím tu roční práci, vše se zvrhlo pouze v jakési předvolební vyjednávání určitých lidí z asociace, jehož jediným výsledkem byl krach.“
Podle mých informací žádáte o schůzku s premiérem Nečasem, alespoň server romea.cz o tom v září informoval. Už jste dostal od pana premiéra nějakou odpověď?
„Žádnou odpověď jsem nedostal.“
Proč si myslíte, že žádná odpověď nepřišla?
„Já nevím. On to asi posunul nějakému úředníkovi, a ten má čas...“
Říkáte to ironicky.
„Je to tak myšleno. Ironicky. Oni mají 30 dní na to, aby nějak reagovali. No, těch 30 dnů uplynulo a žádná reakce jaksi nepřišla.“
Vy v tom dopise, v němž žádáte premiéra o přijetí, mimo jiné píšete... Budu citovat: 'Mnoho romských organizací je znechuceno působením vedení sekce pro lidská práva působící pod Úřadem Vlády České republiky, zejména nenaplněním očekávání vyplývajících z působení Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách.' Mluvíte v tomto případě za organizace, které jsou zaštítěny pod vaší asociací, nebo je to Váš názor?
„Nemluvím jen za sebe. Mluvím za členské organizace, protože pokud se v asociaci na něčem shodneme, je to fakt, že celá agentura pro sociální začleňování je jen velký humbuk a velký podvod.“
Co Vám na agentuře nejvíc vadí?
„Zaprvé, agentura nebyla schopná nastartovat úkoly, které ji Topolánkova vláda dala. Nebyla schopna ani...“
Které úkoly konkrétně máte na mysli?
„Konkrétním úkolem bylo třeba čerpání peněz, které měla dislokované na ministerstvu práce a sociálních věcí k tomu, aby nastartovala a zaktivizovala spolupráci s partnerskými obcemi. Aby bylo možné nějaké řešení, v agentuře mělo pracovat více Romů. Víme, že v té agentuře prostě Romové neexistují, že v podstatě celá ta romská agentura není nic jiného než další pobočka Člověka v tísni.“
Máte na mysli, že ji vede bývalý ředitel jedné z poboček Martin Šimáček?
„Není to jen tím, že agenturu vede pan Šimáček, který dlouhá léta pracoval pro Člověka v tísni. Většina terénních pracovníků jsou v podstatě lidé, kteří pracovali v organizaci Člověk v tísni.“
Vy si nemyslíte, že právě agentura má mantinely a pravomoci, jak snižovat sociální vyloučení v oněch 23 lokalitách?
„To si opravdu nemyslím, protože ta agentura nemá žádné pravomoci.“
Dobře, ale je pod záštitou úřadu vlády...
„To je další klamný manévr, jak odsunout řešení romských problémů v České republice. Nemáte pravdu.“
Oni jsou ale v kontaktu s místními organizace, dávají jim finance...
„To ale nestačí. To už dneska opravdu nestačí.“
Řekněte tedy sám nějaký lepší návrh.
„To opravdu nestačí, protože agentura je v současné době nastavena tak, že se z ní stal další bezzubý alibistický orgán, který má říci, že Česká republika se snaží řešit romský problém. To už my nepotřebujeme! Tady bylo nespočet rad, byla tu Rada pro národnostní menšiny, Rada pro záležitosti romské komunity...“
Agentura ale má přeci jen finance na to, aby se situace mohla zlepšit.
„A kolik jich má?“
Podle zprávy o činnosti agentury hospodařila loni s rozpočtem 13,2 milionu korun.
„A to si myslíte, že to postačí pokrýt řešení romských problémů v České republice? To je režie agentury.“
Co Vás pane Veselý v poslední době zvedlo ze židle, co se týkalo Romů, objevilo se v médiích?
„Hodně mě zvedl ze židle kolotoč kolem deportace Romů z Francie, vlastně výroky prezidenta Sarkozyho, protože Evropská unie je postavená na jakýchsi zásadách, jako volného pohybu lidí atp. Ale pro Romy to neplatí, to vzkázal pan Sarkozy v podstatě všem členským státům Evropské unie. Já chápu, že Romové, kteří tam byli, nebo jejich část, asi dělali nějaké problémy, a pokud porušovali nějakým způsobem zákon, měli ten zákon aplikovat. V politické rovině nás ale Evropa zase dala bokem.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 1. října už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.
| 
„Když jsme začínali, původně jsme chtěly, aby to bylo celoplošné, tedy pro celou republiku, převážně však pro ženy z Prahy 3 a blízkého okolí. Také z Mladé Boleslavi. Chtěly jsme, aby to bylo tak půl na půl.“
Poslech:
Související články
„Chce-li si někdo úředně stěžovat na postup úředníka, nejprve bude nezbytné v dopise vytknout, na koho konkrétně si stěžuji, popsat nastalou situaci, zejména ji datovat, napsat i přesnou hodinu, kdy k danému jednání došlo. Popsat zejména všechny okolnosti, veškeré jednání a zdůraznit, v čem já spatřuji protiprávnost daného kroku.“
„Je to škoda a pro mě nepochopitelná věc, proč česká média tak málo informují o situaci například Romů v dalších zemích, když nejenom v České republice, ale i v Maďarsku se odehrála série zákeřných a mnohde i žhářských útoků na romské rodiny, při nichž navíc nebyly pouze zapálené domy, ale když z hořících domů vylezli jejich obyvatelé, pachatele je postříleli. Během jednoho ruku tam došlo k deseti takovým závažným a zákeřným vražedným útokům, které maďarská policie nedokázala kvalifikovaně vyšetřit. Celá společnost byla paralyzovaná, dokonce maďarský prezident řekl, že je ohrožena stabilita celé společnosti. Po jednom roce vyšetřováni se nakonec policii povedlo zadržet podezřelé a během dalšího roku vyšetřování shromáždit určité množství důkazů. Teď se připravuje obžaloba a všechno nasvědčuje tomu, že motivem těchto činů byl skutečně rasismus.“
Můžete nám popsat, jak zhruba vypadá situace Romů v Rumunsku?
Pane Veselý, stojíte v čele Asociace romských občanských iniciativ, která byla ustanovena loni v srpnu. Zpočátku do ní vstoupilo celkem 19 organizací, z nichž některé jsou také ze Slovenska. Řekněte mi, jak moc se práce této zastřešující organizace od doby jejího založení posunula dál.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články