Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Polovina českých Romů se vrátila z Kanady. Důvodem jsou víza, která země javorového listu zavedla přesně před rokem. Dozvíte se o nové příručce pro učitele nejen romských žáků a připravili jsme pro vás i rady pro koupi nebo prodej nemovitosti. Chybět nebude ani romská hudba.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Čeští Romové opouštějí Kanadu, jiní zase přijíždějí
Čeští Romové houfně opouštějí Kanadu. Takový je výsledek víz, která pro Českou republiku zavedla země javorového listu přesně před rokem. Jenže Romové přicházejí dál, hlavně z Maďarska. Přímo v Kanadě to zjistil zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Město Hamilton, Kanada. Na hřišti, před dvěma omšelými paneláky, se prohání drobotina, o kousek dál sedí maminky a babičky. Byl jsem tu více než před rokem a scenérie se od té doby nezměnila. Přestože jsme v Kanadě, je slyšet čeština.
„Já tady mám celou rodinu. Děti, všechny. Tady ta slečna umí hezky povídat, ať Vám ona něco povypráví, je to skvělá řečnice ...“
Mladá Romka se před mikrofonem trochu stydí. Dvě starší ovšem spustí obvyklou litanii romských emigrantů z České republiky.
„Lidi utíkají tam, kde mají klid a mír! Já tam mám taky děti, rodinu, a nechtěla bych tam žít!“
„Každý má rád svoji zem! Nebo myslíte, že tomu u nás tak není?“
Na první pohled není po roce v Hamiltonu vidět žádná změna. A přece od chvíle, kdy Kanada zavedla mírovou povinnost, počet nových emigrantů z České republiky dramaticky klesl. Alespoň to říká aktivista Paul St. Clair. Sám je v Kanadě od roku 1968 a dnes vede v nedalekém Torontu Romské komunitní centrum.
„Momentální frekvence jsou dva, možná tři lidi měsíčně. Ovšem v případě Maďarska situace zůstává stejná, přichází 300 až 400 Romů za měsíc. Maďarská situace se spíše ještě zhoršila kvůli pravicové straně, která se dostala do vlády a tomu, že druhá má kolem 16 procent.“
Proto také Maďarsko v současnosti řeší s Kanadou stejný problém jako Česká republika před zavedením vízové povinnosti. Kanadská vláda je ale tentokrát opatrnější. Nechce se prý vystavovat nové kritice Evropské unie, kterou vyvolala víza pro Čechy. Emigrace Romů ze Slovenska nepředstavuje, z pohledu Ottawy, vážnější problém.
„Ze Slovenska tolik lidí nechodí. Slováci nemají pro cestu sem dobré finanční podmínky. V porovnání s Čechy či Maďary představují zhruba jen 10 procent.“
Jakmile Romové v Kanadě jsou, žádají o azyl, c čímž jim pomáhá právě Paul St. Clair. Ještě před dvěma lety Romové uspěli u soudu v 94 procentech případů, loni ovšem došlo k prudké změně.
„V roce 2009 došlo k poklesu na 74 procent, potom na 30 procent a koncem roku na 0 procent. V letošním roce se počet úspěšných žádostí pohybuje mezi 12 až 20 procenty.“
Kolik Romů celkem přišlo do Kanady ze střední Evropy za poslední tři roky nikdo přesně neví. Jejich počet se nicméně odhaduje na 7 až 8 tisíc. Přitom z Česka jich byla dle statistik jen necelá polovina.
„Z Čech přišlo kolem 3 tisíc lidí a z nich se již dobrá polovina vrátila zpátky. Buď byli odmítnuti soudem, nebo se rozhodli vrátit sami.“
Českých Romů tedy v Kanadě výrazně ubylo. Dnes tvoří jen malou část romské komunity. Pokud Romové přicházejí, tak hlavně z Maďarska, které dosud vízovou povinnost nemá. Přesto, anebo možná právě proto, nedává země javorového listu zatím najevo, že by víza pro české občany v dohledné době rušila. Zřejmě se bojí, že by se čeští Romové začali hromadně vracet.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Asi-milování vydalo příručku o extremismu
Jak pracovat s tématem extremismus - to radí učitelům příručka "Hrozby neonacismu - Příležitosti demokracie". V květnu ji v rámci stejnojmenného projektu, jehož součástí jsou i semináře s pedagogy, vydalo občanské sdružení Asi-milování. Více o jejím obsahu v příspěvku Tomáše Bystrého.
Více než dvou set stránková příručka se opírá o aktuální dění jako například rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem, žhářský útok na romskou rodinu z Vítkova či výsledky studentských voleb, ve kterých Dělnická strana sociální spravedlnosti uspěla na pátém místě. Publikace je rozdělena do dvou částí. První, teoretická, vysvětluje pojmy související s krajní pravicí a popisuje historický vývoj pravicového extremismu v Česku. Druhá část je zaměřena na pedagogy a jejich práci při výuce.
„Příručka je určená hlavně pro pedagogy. Některé texty mohou žáci studovat sami, ale hlavní aktivity by měl projít nejprve pedagog. Hodně záleží na konkrétní skupině žáků a jejich vztahu s učitelem. Pro začátek je dobré ověřit, co žáci znají. Pro tento účel se nám osvědčila aktivita zvaná myšlenková mapa. Začíná brainstormingem – žáci ve skupinách přemýšlejí o tom, co znamená neonacismus, nebo jiný podobný pojem, na který se během výuky narazilo. Předpokládám, že učitel svou třídu zná a ví, která aktivita je pro jeho žáky nejvhodnější. Já osobně dávám přednost konkrétním programům, ve kterých se žáci vyjadřují k jednotlivým bodům a hledají důsledky aplikace programových prohlášení v praxi – co by to konkrétně znamenalo pro jejich rodiny, jejich osobu, jak by se změnily podmínky ve kterých žijí ...“, vysvětluje Dana Gabaľová ze sdružení ASI-milovaní.
Příručka například cituje některé body z programu Dělnické mládeže. Podle politologa Zdeňka Zbořila to může být nástrojem pro propagaci.
„Problémem brožury je, že působí více méně agitačně. Sice pouze cituje, po necelých úryvcích, a ty následně komentuje, ovšem vytváří vlastně základ určitého způsobu propagace.“
Podle Zdeňka Zbořila představují teenagerové nejvíce ovlivnitelnou skupinu lidí, čehož extremistická hnutí využívají.
„Je to velmi zranitelná skupina a většina nedemokratických režimů, všechna politická uskupení a političtí vůdcové, kteří chtěli získat populistický profil, se obracela na tuto skupinu.“
Koordinátorka projektu Dana Gabaľová naopak považuje aktivitu, při níž by žáci měli pracovat s programem Dělnické mládeže, za přínosnou.
„Podle mě je pro studenty a jejich učitele důležité, aby s podobným textem uměly pracovat. Aby si uvědomili, co text znamená a jakou hrozbu představuje pro reálný život, aby děti byly odborně pedagogicky vedeny. Vždycky je existuje možnost stáhnout si text z internetu, může se jim do rukou dostat vlastně jakýmkoli způsobem. Pokud pro něj nemají žádné vysvětlení, neví, co text znamená, nedokáží ho uvést do kontextu ... Tyto materiály jsou často psány velmi přitažlivým způsobem. Právě proto jsem se rozhodli aktivitu do příručky zařadit, aby ji učitel mohl uvést na pravou míru a žáci si mohli v rámci samostatné práce uvědomit, k čemu ve skutečnosti strana lidi vybízí.“
Příručka, jejíž vydání podpořilo i ministerstvo školství, je ke stažení na webových stránkách sdružení ASI-milovaní. Školy si ji rovněž mohou objednat v elektronické podobě na CD nosiči, zaplatí pouze za poštovné.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Nemovitosti a realitní kanceláře
Při prodeji a nebo koupi bytu se většinou obracíme na realitní kancelář a doufáme, že za nás všechno vyřídí a zprostředkuje. Je lepší zvolit tuto službu, nebo si prodat, či koupit byt sám? Lze tak ušetřit peníze? Na to se zeptala Marie Vrábelová právního poradce Miroslava Humla.
„Pokud přizvete realitní kancelář, musíte počítat s tím, že si bude započítávat provize za zprostředkování koupě bytu. Částky jsou určovány v procentech a rád bych podotkl, že zejména v Praze, kde kupní cena bytu dosahuje 4 až 5 milionů korun, se provize pohybuje kolem deseti procent, tedy okolo půl milionu korun. Pokud si budete byt kupovat sami, tuto částku ušetříte. Na druhou stranu v případě, kdy je realitní kancelář přímým prodejcem a tedy již majitelem bytu, domůžete se při potížích svých práv snadněji než pokud by jste se jich domáhali na původním majiteli, který již může být přestěhovaný, v insolvenci apod.“
Co všechno realitní kancelář při koupi bytu zprostředkovává a jaké povinnosti zbývají na mě?
„Dnešní realitní kanceláře nabízejí kompletní služby, včetně převodu na katastru nemovitostí. Jedinou povinností klientů je zaplatit. Ovšem pozor. Většina realitních kanceláří nabízí klientům tzv. rezervační smlouvy. Ty se podepisují v okamžiku, kdy si klient přijde nemovitost prohlédnout a má o ni zájem. Makléř provede rezervaci, aby si nikdo jiný nemovitost nemohl koupit. Za rezervační smlouvu se platí, často kolem 10ti procent z ceny nemovitosti, a to bývá největším kamenem úrazu. Tyto částky totiž většinou bývají nevratné. Proto je důležité se na podmínky předem zeptat, případně si řádně přečíst smlouvu. Pokud se ve smlouvě tato podmínka nachází, je třeba si dobře rozmyslet, jestli ji skutečně chceme podepsat. V praxi jsou nečastější situace, kdy makléř lidi přesvědčí k rezervaci bytu a ti se zaváží zaplatit 10ti procentní smluvní pokutu, pokud byt nezakoupí. Následně zájemci dojdou do banky zažádat o hypotéční úvěr, ovšem zde neprojdou kritérii, nemovitost si tedy nemohou koupit a realitní kancelář pak od nich začne, celkem po právu, vymáhat například i 800 tisíc korun.“
Pokud nejsem spokojená s realitní kanceláří, mohu ji změnit?
„Pokud si kupujeme byt, můžeme se s poptávkou obrátit na celou řadu realitních kanceláří, které nám předvedou své nabídky. Rozhodně nejsme výběrem vázáni. Pokud ovšem byt prodáváme, je situace odlišná. O prodej bytu se většinou stará jedna realitní kancelář, se kterou uzavřeme smlouvu, a v ní je výslovně zakázáno prodávat byt vlastním přičiněním či přes jinou konkurenční firmu. Při porušení smlouvy hrozí zpravidla vysoké sankce.“
Mohu v tomto případě smlouvu vypovědět a přejít k jiné realitní kanceláři?
„Smlouvy o prodeji bytu bývají sepisovány na jeden rok, během kterého se realitní kancelář zaváže nabízet byt ve svých prospektech atd. Během této doby je smlouva v podstatě nevypověditelná.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Plán občanského sdružení Ester z Javorníku vybudovat v obci Uhelná na Jesenicku komunitní centrum a sociální byty pro Romy vyvolal protesty místních. Obyvatelé Uhelné se bojí dalšího přílivu Romů, kterých už údajně sdružení do obce přivedlo desítky. Podle vedení obce navíc sdružení dotaci na projekt dostalo v rozporu se zákonem.
Unie Romů Slovenska ostře protestuje proti jmenování nového zmocněnce pro romské komunity. Je také za odvolání státní tajemnice Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky Lucie Nicholsonové. Romové nejsou a ani nebudou spokojeni, pokud zmocněncem pro romské komunity nebude Rom.
Násilné nepokoje v západofrancouzském městečku Saint-Aignan vyvolané smrtí Roma Luigiho Duqueneta povedou ke zpřísnění podmínek pro kočování. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, známý tvrdým postupem proti pouličním násilnostem, už ze svého předešlého působení na ministerstvu vnitra, svolal na 28. července Radu ministrů, kteří rozhodnou o okamžitém vypovězení neregulérních tábořišť ve všech departementech.
Tradiční Mezinárodní folklórní festival „Romská píseň“ pořádá už 16. rokem Demokratická aliance Romů ČR se sídlem ve Valašském Meziříčí. Jedná se o oblíbený a kvalitně dramaturgicky realizovaný festival, který podporuje sbližování a soužití menšinové a majoritní společnosti. Koná se tradičně zítra, v sobotu 24. července v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Média a pravicový extremismus - Pravicový extremismus v médiích
Média nemají své vlastní názory na pravicový extremismus. K tomuto závěru došla společnost Newton Media, která monitorovala celé dva roky příspěvky na téma Pravicový extremismus. Informace k průzkumu upřesnil Marii Vrábelové analytik této společnosti Ivan Vodochodský.
„Analýza ukázala, že pravicový extremismus je v českých mediích velmi frekventovaným tématem a hodnotové zabarvení příspěvků má velmi často neutrální charakter. Média tedy často informují o pravicovém extremismu formou zpravodajství – různé události, informace o pochodech, demonstracích – ovšem bez toho, aniž by hodnotila společenskou nebezpečnost jevu jako takového.“
Hovořil jste i o tom, že různé události ovlivnily směr médií – které to byly?
„Hlavním mezníkem byl žhářský útok ve Vítkově v dubnu 2009, který byl vlastně v rámci námi sledovaného období jednak zdrojem nejvyšší medializace pravicového extremismu, a zároveň byl nejvíce medializovanou kauzou po celé sledované období až do současnosti.“
Jak by jste média zhodnotil? Která se Vám zdála nejserióznější?
„Na to je samozřejmě těžké odpovědět, ale zdá se, že spíše než o přístupu jednotlivých médií se dá hovořit o přístupu českých médií jako celku. Neexistuje tu příliš velký rozdíl v tom, jakým způsobem média o událostech informovala. Média totiž od sebe informace často přejímají. Nelze tedy říci, že by se některé médium výrazněji profilovalo. My jsme samozřejmě pracovali pouze se zprávami, které byly uveřejněny mainstreamovými médii, která mají hlavní dopad na čtenáře. Nezabývali jsme se úzce zaměřenými, třeba i politicky vyhraněnými médii.“
Jaké názory převládaly? Pozitivní nebo negativní?
„V celkovém souhrnu nakonec převážily zprávy, které měly negativní hodnotící zabarvení. Na druhém místě byly zprávy laděné neutrálně. Jako hlavní důvod převahy negativních zpráv jsme vyhodnotili to, že čím dál tím častě se svými názory na pravicový extremismus v médiích vystupují představitelé skupin, které jsou na řešení problému zainteresovány – ať už politici, představitelé neziskových organizací atd. Četnost vyjádření navíc vzrostla právě v souvislosti se zmiňovaným žhářským útokem ve Vítkově a se změnou vlády, s nástupem vlády premiéra Fischera.“
Myslíte si, že i politici ovlivnili obraz extremismu v médiích?
„Určitě. Lze to ukázat právě na rozdílu mezi vystupováním politiků za vlády Topolánka a vystupováním politiků za vlády Fischera, která zaujala mnohem jednoznačnější, negativnější postoj, zatím co přístup předchozí vlády byl spíše neutrální.“
Je možné použít tuto analýzu v budoucnosti? Myslíte si, že by jí mohla být média ovlivněna?
„Ve spolupráci s nadací Open Society Found, která výzkum financovala, se budeme snažit, a je to i součástí našeho projektu, vytvořit výstupy, které budou určeny pro veřejnost a pro odbornou veřejnost, včetně zástupců médií. Jednak je seznámíme s dosaženými výsledky a zároveň nabídneme i určitá vodítka jak postupovat při informování o této problematice.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Diabolské husle na mezinárodním festivalu Devět bran v Praze
Jestli jsou takové housle v pekle, tak už se tam těším, řekl jeden z posluchačů při nedávném koncertu skupiny Diabolské husle na mezinárodním festivalu Devět bran v Praze. S touto kapelou vystoupil i sólista Slovenského národního divadla v Bratislavě Mikuláš Doboš. Pokud se i vy chcete zaposlouchat do podmanivých tónů houslí a cimbálu, známý romský primáš Ján Berky-Mrenica má pro vás hned několik pozvánek. Hovořila s ním Jana Šustová.
Zaslechla jsem, že jste se na nějakou dobu jako kapela odmlčeli. Kdy to bylo, jak to bylo a co se teď děje nového?
"Já jsem měl osobní problémy, zemřela mi maminka, vzápětí na to otec ... měl jsem tedy jiné starosti, než se starat o zábavu. Po roce jsem se ale zase nastartoval, dal jsem dohromady tyto pány a těleso funguje dále. Jsem moc rád, že je to pořád baví, je to jen pro dobrou věc."
Plánujete nějaké nové projekty, například CD či nové turné?
"CD by mělo být na světě, to jsem si už splnili. Nově máme rozběhnuto hned několik projektů. Je to například spolupráce s Luckou Bílou, za kterou jsme velmi rádi. Fungujeme vlastně jako jakási doprovodná kapela, ovšem přinášíme jak rytmiku tak zároveň cimbálovku, tedy něco naprosto nezvyklého. Ty z posluchačů, kteří mají rádi turistiku, bych rád pozval 7. srpna do Těrchové, kde v tomto složení budeme hrát. Chystáme ale i samostatné koncerty, tuším že v říjnu budeme hrát v Praze a následně pojedeme turné po Čechách. Já jsem velmi rád, že si na nás Češi vzpomněli a že se jim naše muzika líbí."
Jak se to vaše nové CD jmenuje?
"Jmenuje se Diabolské húsle life a je celé z koncertu, z premiérového programu. Měli jsme v něm dva speciální hosty, Mikuláše Doboše a harmonikáře Mišku Červenku, hraje na takovou tu francouzskou harmoniku, nevím jak se jí odborně říká, naprosto famózní."
Myslíte si, že bude vaše nové CD k dostání i v České republice?
"Mám takový pocit, že výrobce distribuuje i do Čech, i když je to Polák./smích/ Nedokáži to říct přesně, ale pochopitelně se sem budeme snažit dostat."
Jaké je složení vaší kapely? Jste všichni Romové, nebo jste nějak promícháni?
"Jsme multikulturní, takže nejsme jen Romové, ani na tom nebazírujeme. Směrodatné je, pokud si vyhovujeme jako lidé. Nezáleží ani na vyznání ani na rase. Musíme si sedět jako muzikanti, navzájem se doplňovat. Spojujeme vlastně dvě tělesa fungující na jedné vlně, menší Diabolské husle, tedy naše sedmička, a potom Veľké Diabolské husle, to je těch 15 až 16 muzikantů včetně 3 backround vokálů. V této formaci hrají skutečné osobnosti zvučných jmen z populární hudby nebo jazzu – Ďurko Burian, Maťko Gašpar, Marcel Buntaj a další. Působili například jako doprovodná kapela našeho Zlatého slavíka Petera Cmorika, lidé je znají, jsou to opravdu vynikající hráči."
Jak vypadá vaše koncertování s Luckou Bílou? Co třeba zpívá za písně?
"Ona zpívá svůj repertoár, tedy z posledního alba Bang! Bang!, nebo největší hity z alb předcházejících. Navíc zpívá směs cigánských písní ... to je třeba se na nás přijít podívat! Kdo to viděl, ví, o co jde."
Při svém pracovním nasazení, máte ještě vůbec čas na soukromý život? Být mezi Romy, radovat se s nimi, prožívat jejich život?
"Ale samozřejmě! Tak to víte, žijeme v hektické době a myslím si, že se zapomíná, ať u nás nebo u vás, na tu menšinu. Teď budu trochu tvrdý, ale musím říct, že za spoustu věcí si Romové mohou sami. Nemůžeme pořád jenom pomáhat a říkat „dávej, dávej“, proto musíme sami něco udělat. Ale to by bylo na delší odbornou debatu. Je to velmi náročné, asi je třeba ještě několik generací, abychom se z toho mohli řádně vzpamatovat. Ale jinak mám pochopitelně čas, hlavně po festivalech. Tento rok nás ještě čeká festival v Očovej s názvem Očovská hruda, kde náš kolega oslaví narozeniny. Vzpomněli jsme si i na Jána Gašpara Hrisku, který dlouhá léta působil v BROLNu (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, pozn. redakce) a letos by se dožil významného jubilea, takže k této příležitosti chystáme s docentem Křížem program. Přijedou i bývalí hráči BROLNu, dnes již staří pánové, na to se velmi těším a všechny srdečně zvu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 23. července už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.
| 
Město Hamilton, Kanada. Na hřišti, před dvěma omšelými paneláky, se prohání drobotina, o kousek dál sedí maminky a babičky. Byl jsem tu více než před rokem a scenérie se od té doby nezměnila. Přestože jsme v Kanadě, je slyšet čeština.
Poslech:
Související články
Více než dvou set stránková příručka se opírá o aktuální dění jako například rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem, žhářský útok na romskou rodinu z Vítkova či výsledky studentských voleb, ve kterých Dělnická strana sociální spravedlnosti uspěla na pátém místě. Publikace je rozdělena do dvou částí. První, teoretická, vysvětluje pojmy související s krajní pravicí a popisuje historický vývoj pravicového extremismu v Česku. Druhá část je zaměřena na pedagogy a jejich práci při výuce.
„Pokud přizvete realitní kancelář, musíte počítat s tím, že si bude započítávat provize za zprostředkování koupě bytu. Částky jsou určovány v procentech a rád bych podotkl, že zejména v Praze, kde kupní cena bytu dosahuje 4 až 5 milionů korun, se provize pohybuje kolem deseti procent, tedy okolo půl milionu korun. Pokud si budete byt kupovat sami, tuto částku ušetříte. Na druhou stranu v případě, kdy je realitní kancelář přímým prodejcem a tedy již majitelem bytu, domůžete se při potížích svých práv snadněji než pokud by jste se jich domáhali na původním majiteli, který již může být přestěhovaný, v insolvenci apod.“
„Analýza ukázala, že pravicový extremismus je v českých mediích velmi frekventovaným tématem a hodnotové zabarvení příspěvků má velmi často neutrální charakter. Média tedy často informují o pravicovém extremismu formou zpravodajství – různé události, informace o pochodech, demonstracích – ovšem bez toho, aniž by hodnotila společenskou nebezpečnost jevu jako takového.“
Zaslechla jsem, že jste se na nějakou dobu jako kapela odmlčeli. Kdy to bylo, jak to bylo a co se teď děje nového?
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články