Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Česká republika tento týden převzala od Slovenska předsednictví v Dekádě romské inkluze a my Vás seznámíme s prioritami tohoto předsednictví. Podíváme se i do Nymburka do romského sdružení a do Zlína na výstavu Cikáni očima českých malířů. Ani dnes nebudou chybět aktuality ze života Romů a spousta romské hudby.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Česká republika předsedá iniciativě Dekáda romské inkluze
V pondělí bylo zahájeno české předsednictví v mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze, jejímž cílem je plnohodnotné začlenění Romů a vymýcení jejich chudoby.
Slavnostního zahájení v Kramářově vile se zúčastnil premiér Jan Fischer, zástupci romských organizací, diplomatického sboru a také vládní zmocněnec pro lidská práva Michael
Kocáb, kterého oslovila Jana Šustová.
Česká republika právě převzala předsednictví Dekády romské inkluze. Na jak dlouho toto předsednictví je? A co očekáváte, že by mohlo přinést?
"Je to na rok. Romská inkluze probíhá od roku 2005 do roku 2015. My vstupujeme do druhé poloviny, po Slovácích. Myslím si, že od 1. července do posledního června příštího roku máme šanci prosadit našich pět priorit. Často tyto priority uvádíme, ovšem je nutno poznamenat, že jsou to pouze priority, ve všech ostatních bodech navazujeme na minulá předsednictví. Jedná se o zásadní, široký záběr romské problematiky, s důrazem na přístup k zaměstnanosti, samozřejmě také na otázky bydlení, vzdělávání."
A právě inkluzivní vzdělávání romských dětí je první prioritou českého předsednictví.
"Slováci měli vzdělávání, my ho máme také. Inkluzivní vzdělávání je něčím, co, podle našeho názoru, může situaci zásadním způsobem řešit, i když to nějaké roky trvá. Naši následovníci musejí docílit toho, aby se romské děti začlenili do normálního vzdělávacího cyklu, tedy ne do speciálních škol. Momentálně to vypadá tak, že máme ve speciálních školách 30% romských dětí, což je příšerné číslo, ve srovnání s 2,18% dětí bílých. Musíme to změnit, nebo ti, co přijdou po nás, to musí změnit. A ono to lze. Je potřeba pouze nastavit jiná kritéria, zejména při rozřazování romských dětí na normálních školách, a také se soustředit na předškolní vzdělávání, aby děti přišly ke zkouškám bez ostychu a aby to všechno pro ně nebylo tak zoufale nové."
Druhou prioritou je životní situace a práva dětí. Do třetí patří romské ženy.
"A já k tomu dodávám romské matky. Opět to souvisí. Jednak matky, a vůbec ženy, mají empatičtější přístup k životu, jsou přeci jenom odpovědnější. Cítí to přes rozvoj svých dětí. Jejich vůle je klíč k tomu, aby se romské děti vzdělávaly. Ve čtvrté prioritě máme, ve spolupráci s naší agenturou pro sociální začleňování, problematiku dopadu inkluzivních politik vládních na lokální úroveň. Náš právní řád není diskriminační, ale můžete mít sebelepší opatření, návrhy, a dokonce i zákony, ale pokud to samosprávy, tedy města a obce, neaplikují, je to stejně k ničemu. Jsme tedy do jisté míry závislí na vůli místních zastupitelstev a starostů."
Pátou prioritou je mediální reprezentace Romů.
"To je něco všeobecně známého. Jde o to, aby se naše média soustředila, kromě různých nekonečných skandálků, které ovšem probíhají v majoritní společnosti také, aby se soustředila na uvádění příkladů, kdy se to daří. My tomu říkáme příklady dobré praxe. Je jich celá řada, ale společnost o nich neví. Pak má pocit, že Romové dělají problémy. Problémy dělají novináři, kteří píší jen o těch romských problémech, a ne o tom, kdy věci jsou naopak v pořádku, nebo dokonce následováníhodné. Málokdo si uvědomuje, že Romové by nám mohli jít v určitých oblastech příkladem, a to je právě vztah k dětem, ke svým starším. V domovech důchodců se staří Romové vůbec neobjevují. Mají za to, že je třeba o seniory pečovat o ně až do konce. Nikdy je nenechají ve štychu. A pokud se v dětských domovech objevují romské děti, což ano, tak to pak často bývá z důvodu odebírání. Celý princip odebírání romských dětí je potřeba prověřit."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské sdružení Občanské porozumění pomáhá v sociálně vyloučených oblastech
Romské sdružení Občanského porozumění v Nymburku nabízí zdarma sociálně-právní poradenství lidem, kteří si nemohou dovolit klasický právní servis. Do lokalit postižených sociálním vyloučením také dojíždějí terénní pracovníci, aby tam řešili se svými klienty jejich nelehké kauzy. Jak se tento nápad zrodil, to už nám řekla předsedkyně sdružení Hana Kožuriková.
"Myslím si, že úplně na začátku to byla aktivita pana Kokyho, který byl v té době okresním romským poradcem v Nymburku. Úplně na začátku to bylo něco ve stylu: Pojďme Romové něco dělat! Bylo to krátce po konci totalitního režimu. Přišla jsem sem v roce 2001, a to, v uvozovkách, jako odborník, který ví něco o sociální práci. Takto jsem se k tomu dostala."
Hodně se věnujete také dětem. Co právě pro děti děláte? V létě to budou asi především tábory?
"Dětem se věnujeme opravdu hodně, a to z toho důvodu, že v romských rodinách to jinak nejde. Kromě toho, že motivujeme děti, aby jim to šlo ve škole, aby měli úspěchy, také pro ně připravujeme volnočasové programy, občas nějaký výlet. Letos již potřetí organizujeme desetidenní tábor, jedeme do Prachovských skal, do nádherného kempu Jinolice. Určitě se tam dětem bude líbit."
Kde jste sehnali peníze, například na ten tábor? Asi to nebude právě levná záležitost...
"Jedním z hlavních zdrojů je městský úřad Nymburk, který nás hodně podporuje, a to jak finančně, tak také lidsky. Letos nás podporují při přípravě tábora také nějaké nadace a sponzoři. Na tábor jede 26 dětí. Připravujeme to především pro děti školního věku, nejmladšímu bude asi sedm nebo osm let. Účast není úplně zdarma, od letošního roku rodiče přispívají, vybíráme 500 korun na jedno dítě."
Romové také chodí sem k Vám do sdružení. S jakými problémy se hlavně potýkají? A nestydí se přijít sem za Vámi?
"Určitě se nestydí. Nemají důvod se stydět. Ba naopak, mají k nám velkou důvěru. Nikdy je za nic neodsuzujeme. My nejsme ti, kteří by se pídili po příčinách. Věci s nimi řešíme stylem: Ano, tady je problém, pojďme společně přijít na nějaké řešení, jak ten problém odstranit! Lidé se budou asi divit, ale velký zájem je o to, abychom jim pomohli sehnat zaměstnání. Potřeba Romů pracovat je velká. Dále také běžné sociální problémy, pomoci jim s oddlužením, nejen se splátkovým kalendářem, ale vyložene zbavit rodinu dluhů. Pomoci s doklady, pomoci jim v bytové problematice, pomoci jim zlegalizovat bydlení. Často to bývá pomoc se sprostředkováním komunikace mezi nimi a úřadem, když to vázne. Docela se nám to daří."
Nebude to nejspíš jednoduchá práce. Děláte to už tolik let. Necítíte se vyhořelá? Jak se zase nabijete?
"Nabíjíme se navzájem v týmu. A navíc, skvěle se dobijou baterky, když se něco podaří. Právě teď pracuji na složitém případu. Jedná se o sedmnáctiletého romského chlapce, který je ve výchovném ústavu. Pochází z Nymburka. Pracuji tu již delší dobu, takže ho znám od útlého dětství. Vím, jaké problémy měl v rodině. Vím, proč se do výchovného ústavu dostal. Obrátil se na mě, protože říká, že už nikomu nevěří, že ho všichni zklamali. Budu teď tedy pracovat na tom, aby se nějak srovnal. Je tu vyloženě zakázka, že chce do jiného výchovného ústavu. Chce větší kontakt s rodinou."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výstava Cikáni očima českých malířů
Teď se pojďme inspirovat romskou kulturou. To je téma výstavy Cikáni očima českých malířů, která je k vidění ve Zlíně. Až do poloviny července ji můžete navštívit v kulturním institutu Alternativa. Několik desítek maleb, grafik a kreseb shromáždil zlínský badatel Jan Rác a přidal k nim díla z Muzea romské kultury. Při otevření výstavy s ním hovořil Roman Verner.
Pane Ráci, je tu obrovské množství obrazů, malby, kresby, grafiky...
"Většinou je to má sbírka. Mám také zapůjčené obrazy z Muzea romské kultury, a to dvacet kusů. Zbytek je můj."
Možná laika překvapí, kolik autorů se věnovalo právě tomuto tématu, tedy životu Cikánů. Jaké autory tu například máme?
"Máme tu akademického malíře Jaroslava Jeřábka, to jsou tyto velké obrazy, 50. léta. Pak je tu například velmi známá autorka, malířka Jarmila Hannah Čermáková, také paní docentka Moserová."
Pane Ráci, k čemu má tato výstava přispět?
"Neustále se mluví o Romech nebo o Cikánech negativně. Chtěl bych ukázat i pozitivní stránku. Nechci ukázat, že to kreslili Romové. Chtěl bych ukázat, že gadžové také kreslí Cikány."
Využiji toho, že je tu i autor části výstavy, akademický malíř Jaroslav Jeřábek. Pane Jeřábku, co Vás inspiruje na tomto tématu?
"Víte, jak to bylo? Tyto obrazy jsou z let 50., z roku 1956. Tehdy jsem studoval na Akademii výtvarných umění. Vzniklo to tak, že jsme tam měli modely a kreslili jsme podle modelů."
Připadá Vám na tom tématu něco romantického?
"Určitě je to něco zvláštního. Romové vedli kočovný život, často se stěhovali. Někde se na čas usadili, a poté zase kočovali s koňmi a s vozy. To je na tom asi typické."
Jednou z vystavujících je i paní Jarmila Hannah Čermáková, autorka půvabných obrázků. Co Vás inspirovalo?
"Od čtrnácti let jsem měla mezi romskými dětmi kamarády. Žila jsem ve čtvrti, která byla na rozhraní Vinohrad, Žižkova a Vršovic, to byla lokalita, kde jich bylo hodně. Společně jsme chodili na poutě na Matěje, na sáňkovačky. Byla to tedy snadná věc. Dokonce jsem v té době pochytila i první slůvka v romštině."
Obecně jsou v podobě životního stylu Romové vnímáni romanticky. Zasáhlo Vás to také tak nějak? Nebo spíše realita?
"Myslím si, že nás to zasáhne spíš ve škole, když se učíme o Máchovi a podobně. Realita byla už tehdy v těch 50. letech opravdu tvrdá. Romové byli velmi chudí. Děti opravdu strádaly. A byly smutné, což jim dávalo takový zvláštní půvab. Dnes je půvab romských dětí trošku jiný, takový optimističtější."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Město Karviná se zařadilo do programu ministerstva vnitra s názvem Ústvit. Město dostalo dotaci na osm programů, ze kterých může například zaplatit asistenty pro oblast prevence kriminality, financovat programy integrace romského etnika, včetně propagace romské kultury. Peníze také přispějí k dalšímu vzdělání lidí ze sociálně vyloučených lokalit v Karviné, například v oblasti práva nebo dluhové problematiky.
Ostravský krajský soud odročil jednání v kauze žhářského útoku ve Vítkově na 6. září. Proces trvá s přestávkami od 11. května, původně se předpokládalo, že bude pokračovat v srpnu. S ohledem na dovolené soudce, advokátů a státní zástupkyně se termín posunul o měsíc. Hlavní líčení se čtyřmi neonacisty z Opavska, Ostravska a Šumperska pokračovalo přehráváním odposlechů Údajní čtyři útočníci by mohli jít do vězení až na doživotí.
Problematikou bydlení v sociálně vyloučených lokalitách na Ostravsku a Karvinsku se bude zabývat speciální pracovní komise. V letních měsících ji sestaví skupina RPG Real Estate, která v Moravskoslezském kraji vlastní téměř čtyřicet čtyři tisíc bývalých bytů OKD. Komise chce mimo jiné vyzvat novou vládu k vytvoření chybějící ucelé koncepce sociálního bydlení.
Občanské sdružení "Sdružení Romů severní Moravy" již tradičně každý rok pořádá Karvinský romský festival. V sobotu 3. července se na pódiu vystřídá řada romských kapel a zpěváků, mezi nimi například Gipsy.cz, Jan Bendig, Monika Bagárová nebo Amor Duo ze Slovenska. Festival začíná v 15 hodin v areálu Boženy Němcové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Deregulace nájemného
Konec deregulace nájemného se blíží. Je třeba se obávat? Více už řekl Marii Vrábelové právní poradce Miroslav Huml.
"Deregulace nájemného je proces, kterým dochází k odstranění regulace. Pokud se bavíme o regulaci jako takové, jedná se o situaci, kdy zákonem, popřípadě nařízením je stanovena nejvyšší možná cena určitého statku. Což znamená, že nikdo není oprávněn tento statek prodávat za cenu vyšší. Regulaci máme například u cen energií, u nájemného. Naopak deregulace je proces, kterým se odstraňují regulované ceny a nahrazují se cenou tržní. Jelikož jednoskokový přechod na tržní ceny by byl bolestný a pro obyvatele citelný, dochází k tzv. deregulaci, což znamená k postupnému zvyšování ceny regulované, což je cena daleko nižší, než by volný trh patrně vytvořil, na cenu tržní."
Do jakého roku bude probíhat deregulace?
"Deregulace začala v roce 2006 a měla podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného skončit v roce 2010. Ovšem na základě tlaku a nevyřešení celé bytové otázky byla pro určitá města prodloužena do roku 2012. Konkrétně je prodloužena pro hlavní město Prahu, dále všechna krajská města kromě Ostravy a Ústí nad Labem, kde již patrně ceny momentálně regulovaného nájemného dosáhly již tržní výše. Dále se tato deregulace do roku 2012 týká měst ve Středočeském kraji nad deset tisíc obyvatel, tedy konkrétně například Kladno, Beroun, Rakovník, Benešov, Kutná Hora a tak dále."
Proč byly tyto výjimky uděleny?
"Jedná se o místa, kde sice probíhala deregulace nájemného, ale ceny bývalého regulovaného nájemného nedosáhly tržní výše, a tudíž by pravděpodobně došlo k bolestivému přechodu. Například pro rok 2011 platí, že pronajímatelé smějí jednostranně zvýšit nájemné o šestnáct procent."
Co znamená pro obyvatele, že se odbourá regulace nájemného?
"Musíme vycházet z toho, že až přestane platit zákon o deregulaci nájemného, začně platit princip tržní ceny. Princip tržní ceny znamená, že již nebude možné jednostranné zvyšování nájemného tak, aby pronajímatel pouze nájemci oznámil novou cenu. Bude potřeba také souhlas nájemce. Pokud pronajímatel tuto cenu, v uvozovkách, přepískne a stanoví příliš vysoké nájemné, dá se očekávat, že se nájemce z bytu opravdu odstěhuje, najde si levnější bydlení. A pronajímatel do tohoto bytu nebude schopen sehnat žádného nového nájemce, protože nikdo nebude tuto novou cenu akceptovat. Naopak nevýhodou současné tržní ceny je, že je tvořena pouze v malém množství bytů, a tudíž je nepřiměřeně vysoká. Ve chvíli, kdy se tržní cena bude tvořit ve všech bytech, které momentálně má kdosi v pronájmu a spadají pod tzv. regulované nájemné, což je v dnešní době 750 000 bytů, cena, kterou nazýváme tržní, nakonec z důvodu nabídky a poptávky po klesne. Znamená to, že bude na jedné straně daleko více subjektů, které se budou poptávat po bytech, ale bude také daleko více subjektů, které budou byty pronajímat. Dá se tudíž předpokládat, že ceny se stabilizují tak, aby to odpovídalo kupní síle obyvatel České republiky. Ono by bylo nelogické, kdyby někdo pronajímal byt 2+1 například za 15 000 korun měsíčně. Nikdo by si pak takový byt nepronajmul a pronajímateli by takový byt zůstal prázdný, což je neekonomické. Prázdný byt se totiž také musí vytápět, aby nepopraskaly zdi a nevznikly další škody, musí se dále udržovat, stojí to peníze. Dá se tedy očekávat, že naprostá většina pronajímatelů se bude snažit hledat takovou cenu, aby si i obyvatelé České republiky s podprůměrným příjmem takový byt mohli dovolit pronajmout."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské pohádka pohledem herce
Čtete svým dětem pohádky na dobrou noc? Máme pro Vás tip tak zvané paramisy, romské pohádky, které studuje herec Petr Záruba z Turnova. Zaujaly ho natolik, že budou patřit i k jeho prázdninovému čtění. Objevuje v nich mnohé souvislosti ze života Romů a také legendy. Nad zajímavým čtením se s ním sešel Karel Sladký.
"Sar o Roma mek dživenas andre peskeri čirnatuni puf, andre India, upral savoro kamenas o kham."
V době, kdy Romové žili ve své pravlasti, v Indii, nadevše milovali slunce. Petr Záruba, kterého v poslední době zaujaly romské pohádky. Petře, předpokládám ale, že získat je není tak jednoduché. Běžně v prodejnách, v knihkupectvích se s nimi nemůžeme setkat. Kde jste na ně narazil Vy?
"V turnovské knihovně Antonína Marka, kde jsme si je zapůjčil. Hned mě zaujaly. Tyto pohádky jsou zajímavým čtením. Zaujala mne jedna pohádka, možná bych to spíš nazval pověstí, Sillona a Žarko, kde sice, jako v pohádce, je láska, vítězí tam dobro nad zlem. Nakonec tam ale vyvstane, dostane se na povrch zášť a zloba. Tato pověst je o tom, jak vzniklo, že Romové nemají svůj stát a žijí různě po celém světě. Tato pohádka mě velice zaujala, pojednává o Silloně a Žarkovi. Sillona byla zpěvačka, která měla bratra, ten hrál na flétnu. Chodili zpívat a hrát na trh. Král země romské měl pět synů, čtyři mu ale zahynuli. Zůstal mu nejmladší - Žarko. Žarko jezdil přes ten trh a zpěv Sillony se mu zalíbil. Potom se ale do celé věci zamotala čarodějnice, která nepřála tatínkovi Žarka. Kula tam různé pikle, což se jí zadařilo. Sillona se dostala do vězení, Žarko ji ovšem potom našel. Uzavřeli spolu manželství, ale Žarko se nepomstil oné vědmě, čarodějnici. Ta potom, když došlo ke svatbě Sillony a Žarka, založila na vysoké skále oheň a přizvala do romské země nepřátele, kteří tuto zemi vyplenili a obyvatelstvo rozehnali. Při čtení této pohádky mě na konci až zamrazilo. Je v ní ovšem krásným způsobem řečeno, jak došlo k tomu, že Romové žijí mezi námi."
V čem vidíte tedy rozdíl mezi klasickými pohádkami a těmi, které právě studujete?
"Je v nich mnoho rozdílností. Především v tom, že pohádky nekončí úplně šťastně. Ještě mám jednu knížku romských pohádek, ve které mě zaujala pohádka o zvířátkách, o vlkovi a lišce. V českých pohádkách se také setkáváme s těmito postavami. Je v nich pojednáno o hlouposti vlka a lišáckosti lišky. V této pohádce je to také. Pohádka je o tom, že se vlk divil, proč sedláci, když sedláci sami jedí ovce, ho vyhánějí z pastvy, a dokonce po něm střílejí, když on sám si nějakou chytí. Liška mu poví, proč to tak je. Samozřejmě za úplatu. Chce po něm, aby jí ulovil a přinesl nějakou kačenku, nějakou slepičku. Prozradila mu, že je to proto, že sedláci nosí boty. Poradila mu, aby si nechal ušít boty. Švec zase vymámí lstí z vlka, aby vlk někde ukradl kravičku nebo prasátko. Ušije mu ty boty. Vlk si myslí, že teď už je vše v pořádku. Když si boty obuje a jde do vesnice, uvidí ho děti, které jdou ze školy a křičí: Vlk, vlk, vlk! A sedláci opět berou hole a berou pušky a střílejí na vlka a vyhánějí ho z vesnice. Dalo by se říci, že nejprve to vypadá, že tam bude nějaké dobro, ale pohádka skončí tím, že vlk zase uteče do lesa a je nešťastný z toho, že si nemůže ulovit nějakou ovečku."
Pohádky ukazují opravdový život?
"Ano, řekl bych, že romské pohádky opravdu čerpají z jejich života, z kočovnictví, z toho, že byli pověstní tím, že přijeli jen tak někam do vesnice. I to se odráží v těchto pohádkách."
Dovedete si představit, že byste se v létě vydal s plachtou někam na cesty? Vyzkoušet si takový kočovný život?
"Divadlo je také takové kočovnictví, protože jezdíme po republice, po různých místech, sice ne s plachtou a s vozíkem, ale autem. Je to ale také trochu kočovný život, protože scénu rozbalíme někde na návsi nebo v kulturním domě, v kině. Zase to pak všechno sbalíme a odvezeme to k nám do Turnova. Vracíme se tedy na jedno místo, kdežto Romové, ti kočovali. Když vzpomenu Matěje Kopeckého, žil také kočovný život podobný životu Romů."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 2. července už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jan Mišurec.
|
|
Česká republika právě převzala předsednictví Dekády romské inkluze. Na jak dlouho toto předsednictví je? A co očekáváte, že by mohlo přinést?
Poslech:
Související články
"Myslím si, že úplně na začátku to byla aktivita pana Kokyho, který byl v té době okresním romským poradcem v Nymburku. Úplně na začátku to bylo něco ve stylu: Pojďme Romové něco dělat! Bylo to krátce po konci totalitního režimu. Přišla jsem sem v roce 2001, a to, v uvozovkách, jako odborník, který ví něco o sociální práci. Takto jsem se k tomu dostala."
Pane Ráci, je tu obrovské množství obrazů, malby, kresby, grafiky...
Využiji toho, že je tu i autor části výstavy, akademický malíř Jaroslav Jeřábek. Pane Jeřábku, co Vás inspiruje na tomto tématu?
"Deregulace nájemného je proces, kterým dochází k odstranění regulace. Pokud se bavíme o regulaci jako takové, jedná se o situaci, kdy zákonem, popřípadě nařízením je stanovena nejvyšší možná cena určitého statku. Což znamená, že nikdo není oprávněn tento statek prodávat za cenu vyšší. Regulaci máme například u cen energií, u nájemného. Naopak deregulace je proces, kterým se odstraňují regulované ceny a nahrazují se cenou tržní. Jelikož jednoskokový přechod na tržní ceny by byl bolestný a pro obyvatele citelný, dochází k tzv. deregulaci, což znamená k postupnému zvyšování ceny regulované, což je cena daleko nižší, než by volný trh patrně vytvořil, na cenu tržní."
"Sar o Roma mek dživenas andre peskeri čirnatuni puf, andre India, upral savoro kamenas o kham."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články