Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dobrý večer. Dnes se vydáme do Trmic, do klubu Zefyríno. Řekneme vám, jaký vězeňský program má Romodrom i to, že Gipsy.cz mají nový singl. Samozřejmě nebudou chybět aktuality ze života Romů a těšit se můžete na spoustu romských písniček.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Nízkoprahový klub Zefyríno
Zveme vás do Trmic. Jsou místem, kde žije spousta Romů. A byly to právě romské ženy, kterým vadilo, že se děti potulují jen tak po ulici. Proto vznikl nápad vytvořit pro ně nějaký program, a později dokonce přímo klub. Povedlo se. A právě v klubu Zefyríno se byla podívat redaktorka Dagmar Cestrová.
Tyhle romské děti z Trmic u Ústí nad Labem ještě chodí do školy, ale většina už má jasno, čím chce být:
“Já bych chtěl být autoelektirkářem.”
“Kuchařkou.”
“Chci být advokát.”
“Kosmetičkou.”
“Servírkou.”
“Já mám ve škole skoro samé dvojky a jedničky, tak bych mohl být doktor.”
Někteří tedy skutečně mají velké ambice. Ujasnit si, co všechno se dá od života chtít, když chce sám člověk, jim právě pomáhá klub MC Zefyríno, který sami Romové pro své děti v Trmicích otevřeli. Když jsem do Zefyrína přišla, hráli kluci v podloubí domu ping pong, další skupina kluků uvnitř fandila dvěma hráčům stolního fotbálku a několik dětí brouzdalo u počítačů internetem.
“Jmenujeme se sdružení Romano Jasnica. Byli jsme založeni před jedenácti lety. Začínali jsme s malými dětmi, jako s tanečním kroužkem, potom jsme se postupně rozšířili. Začínali jsme s pěti lidmi, ale postupně, za těch jedenáct let přibylo nejen nás, členů sdružení, ale také dětí. Kromě toho, že pracujeme s dětmi, máme kancelář, tam je to pro dospělé. Druhá část je nízkoprahové zařízení. Bylo otevřeno letos v lednu. Tento klub nenavštěvují jen romské děti, ale kolikrát i děti a maminky z majority. Maminky se často ptají, například co tu dělají jejich děti, jestli se do našich činností také zapojují. A od toho tu máme sociální pracovnici, aby se starala nejen o romské, ale i o české děti, když k nám přijdou,” říká Margita Cícha, která klub vede. Zastihla jsem ji právě ve chvíli, kdy zpracovávala přihlášky dětí na tradiční letní tábor.
“Teď máme velkou akci, jedeme s dětmi na letní tábor. Vrátíme se a hned za chviličku, za pár dní 24. července máme už sedmý Různobarevný festival a bude se opět konat v zámeckém parku. Letos tu budou kapely nejen z Ústeckého kraje a budou tu také taneční soubory. Důležité je především počasí. Když nám přeje počasí, tak to stojí opravdu za to.”
Pomáhá jí Margita Čonková:
“Viděli, že mám nějaké zkušenosti s dětmi, tak mě vzali sem.”
Baví Vás to?
“Určitě ano, baví. Je to práce s dětmi. Mám tu svoje děti. Všechny rodiny znám, takže když je nějaký problém, hned to hlásím rodičům.”
Myslíte si, že to dětem pomáhá?
“Jistě, pomáhá. Neflákají se venku, mají místo, kam si můžou přijít zahrát, můžou tu být pohromadě všechny, takže nevznikají venku žádné skupinky. I když večer také, s těmi staršími je to trošku jiné. Jsme ale rádi, že tihleti náctiletí jsou pod jednou střechou, že si mají co říct, že se neflákají, neblbnou, nedělají venku voloviny a nevymýšlejí blbosti.”
A co z toho láká děti nejvíce?
“Všechno! Počítače, fotbálek, stolní tenis, a hlavně, že se tu můžeme něco naučit.”
“Kroužky. Ty nám pomůžou.”
“Chodím sem kvůli doučování, také na počítač, hrát fotbálek a stolní tenis. Chodím sem pro zábavu. Mám tu kamarády. To je asi všechno.”
“Hlavně kvůli kroužkům.”
“Líbí se mi tady.”
“Teta nám dává přihlášky na tábor.”
Zefyríno tedy nenabízí jen aktivity pro volný čas romských dětí, které mohou vyplnit sportem, fotografováním, tancováním nebo nečím podobným, ale děti tu získávají také informace, ke kterým by se některé možná ani nedostaly. Jsou přitom spolu mezi kamarády. Klub se ale zapojuje do života Romů v Trmicích i jinak, pokud je třeba, dojdou pracovnice klubu s dětmi na očkování, na které v rodině zapomněli, když zjistí záškoláctví, snaží se to řešit s celou rodinou.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu
Vězni se ve výkonu trestu potýkají s mnoha problémy. Do káznic ve Stredočeském kraji za nimi dojíždějí terénní sociální pracovníci, aby jim pomohli řešit jejich nelehké životní kauzy. Vězni se potýkají hlavně s dluhy, a tak jim Romodrom nabízí i práci ve speciální dílně. Více mi řekl Jakub Chudomel z tohoto sdružení.
“Ve Vinařicích začal Romodrom tuto službu nabízet již v roce 2003, v Oráčově poskytujeme poradenství od roku 2006. A pro úplnost doplním, že v tuto chvíli usilujeme o spolupráci v podobném duchu s věznicí v Příbrami. Druhá část našich sociálních programů ve vězeňství spočívá v tak zvané sociální rehabilitaci. Známější je tento program pravděpodobně jako truhlářská dílna, která je umístěna přímo v areálu věznice ve Vinařicích. Cílem této služby je podpora rozvoje základních pracovních návyků a získání nových zkušeností a dovedností přímo z práce v truhlářské dílně tak, aby se náš absolvent v optimálním případě, samozřejmě po propuštění z výkonu trestu, mohl ucházet o práci v kterékoli truhlářské dílně a byl relativně odborným člověkem k tomu připraveným.”
Jak jste zmínil, poskytujete sociálně – právní poradenství. S jakými problémy se na Vás klienti obracejí?
“Jde o velmi širokou škálou problémů. Nejčastější objednávkou ze strany klienta bývá podpora, pomoc a poradenství v oblasti komunikace s různými úřady. Řada našich uživatlů má problémy například s dluhy, takže dluhová problematika obecně. S institucemi se dále snažíme jménem klientů například vyřizovat i nároky na dědictví. Konzultujeme a v některých případech i podporujeme například žádost o přerazení do jiné věznice, samozřejmě tam, kde je to odůvodnitelné. Dalším našim velkým cílem a velkým soustem je podpora komunikace v rámci rodiny. Náš klient má velmi často doma ženu, děti. Narůstá mu dluh na nějakém výživném. Naší snahou spolu s odsouzenými bývá, aby i ve výkonu trestu požádali o zařazení do práce, a mohli se tak na nějaké finanční zátěži rodiny a jejího života podílet i z výkonu trestu.”
Je možné těm lidem pomoci touto formou externí spolupráce s věznicí?
“Nikdy nemůžeme nikomu pomoc proti jeho vůli. A nikdy nemůže za nikoho nic udělat. My jsme tedy skutečně jen a pouze v takové roli, že pomoc nabízíme. Víme jak, můžeme v mnohém pomoci. Největší potřeba něco změnit, dotáhnout něco do konce vždy musí být na straně klienta. Nelze říct, že jsme nějací andílci, kteří mávnutím kouzelného proutku mění průšvih v situaci se šťastným koncem. Každá jednotlivá kauza potřebuje spoustu práce, jak z naší strany, tak ze strany toho či onoho klienta. Skutečně počítáme úspěšně dotažené kauzy po jedné. Bývají jich za rok desítky, přičemž například ve věznicích je v dnešní době plus mínus dvacet tisíc osob a troufnu si tvrdit, že 99 procent z nich mají podobné potíže. A měli by je řešit.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nový singl Gipsy.cz: Aha!
Teď se budeme věnovat hudební aktualitě. Po odehraných koncertech v Německu, Švýcarsku a Belgii se Gipsy.cz vrací na tuzemskou scénu s novým singlem Aha! A právě na tento projekt i to, jak to vypadá se současným obsazením kapely jsem se zeptala jejího frontmana Radoslava Bangy.
“Nový singl už je na světě, je v rádiích. Čeká se pouze na to, až bude zařazen do playlistu.”
A nové CDčko?
“Chtěl bych ho na podzim, ale nicméně je to opět těžké, protože tu není label. To souvisí s tím, že situace s vydavatelstvím je v současné době těžká pro každého.”
V současné době opět hrajete ve stejné sestavě s bratry Surmajovými. Do Moskvy jste ještě jel se sestavou Tibor Žiga, Noemi Fialová a Matěj Černý. Nebo je to již delší dobu, co jste se vrátil ke staré sestavě s bratry Surmajovými?
“S tou sestavou je to těžké. Je to tím, že jsem v některých věcech vyspěl a mám úplně jiné cíle. Pochopil jsem, že být v televizi v každém pořadu není vítězství. Pochopil jsem, že podvědomí české populace není podvědomí potenciálního publika, které přijde na koncert. Jsou v tom obrovské rozdíly. A to samé jsem pochopil i při sestavě, že je rozdíl mít talent a je rozdíl pracovat. Obrovský rozdíl. V téhle čtyřce máme jiné hudební názory. Každý to cítíme jinak. V podstatě jsme dali světu úplně jiný zvuk. Co s ním ale teď dál? Nebyl žádný producent, který by usměrnil ten tok. Ani my jsme nezvládli určit směr. V tom případě jsme nezvládli ani určit sestavu. Je strašně těžké najít kompatibilní muzikanti, kteří budou cítit hudbu podobně. Nakonec to asi dopadne tak, a je to velmi pravděpodobné, že budou nájemní hráči, kteří budou hrát přesně to, co řeknu já a co řekne Vojta Lavička. Myslím si, že k tomu se schyluje téměř s devadesáti procentní pravděpodobností. Petr a Honza buďto budou alternovat, nebo hrát sami. Oni jsou totiž jazzmeni. Mají rádi jazz. Oni jsou lidi, kteří hrajou tradiční cikánskou hudbu, nicméně Gipsy.cz nemůže hrát dvacet let to samé. To nejde. Vždy jsem říkal jednu větu: Zajímavý budeme jen jednou, ale dobrý, to už je něco jinýho. Být dobrý to není být zajímavý. Tyhle moje ambice a moje jasno v tom, kam chci, samozřejmě tu sestavu různě chrlí. Tibor Židán, Noemi Fialová a vůbec všichni, to byli šikovní lidé, kteří jsou ve svých oborech dobří. Ale Gipsy.cz jako zvuk, to je strašně specifická věc.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Agentura pro sociální začleňování chce v Jáchymově odstranit ghetta, kde se shromažďují Romové. Do tří let tak hodlá změnit k lepšímu život lidí, kteří teď žijí na Náměstí republiky, v ulicích K Lanovce, Jiráskově, Šafaříkově a v některých dalších místech. Téměř 100 procent tamních obyvatel je bez práce a vztah mezi majoritními a minoritními obyvateli města je vyhrocený.
Z romského sídliště v mosteckém Chanově zřejmě zmizí další vybydlený panelový dům. Podle primátora Vladimíra Vozky je jeho zbourání velmi pravděpodobné, byť ještě ne definitivní. Rekonstrukce domu z konce 70. let by totiž magistrát stála 30 miliónů, zatímco demolice bude mnohem levnější. Blok 12 není prvním domem, který jeho obyvatelé nechali zpustnout tak, až z něj zbyl jen průhledný skelet. Podobný dům už byl stržen v roce 2002.
Problematikou bydlení v sociálně vyloučených lokalitách na Ostravsku a Karvinsku se bude zabývat speciální pracovní komise. V letních měsících ji sestaví skupina RPG Real Estate, která v Moravskoslezském kraji vlastní téměř 44 tisíc bývalých bytů OKD. Komise chce mimo jiné vyzvat novou vládu k vytvoření chybějící ucelené koncepce sociálního bydlení.
Francouzská herečka Fanny Ardantová v Parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku vyzvala k lepší integraci Romů do života evropských států. Vyslovila přitom politování nad tím, že mnozí poslanci dali před debatou o tomto problému přednost televiznímu přenosu z fotbalového mistrovství světa. Znepokojivá je také nová tendence, která přičítá odpovědnost za řešení romské otázky mezinárodním a evropským organizacím. Poslanci zdůraznili, že hlavní odpovědnost nesou členské státy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Školství a diskriminace
Celou druhou polovinu našeho pořadu věnujeme problematice poněkud zjednodušeně nazvané školství a diskriminace. Bojuje proti ní i Evropské centrum pro práva Romů. Centrum je členem koalice nevládních organizací Společně do školy, která bojuje proti diskriminaci romských žáků na základních školách. Vzniklo v roce 1996 a za dobu své existence obdrželo řadu ocenění za úspěchy při prosazování práv Romů. Jeho zástupcem pro Českou republiku je Stano Daniel, kterého oslovila Jana Šustová.
Jak se Evropské centrum pro práva Romů, jakožto nadnárodní organizace, dívá na situaci romských dětí v českých školách?
“Velmi vítáme snahy, které nějakým způsobem zaznamenáváme ze strany ministerstva a státních institucí. Ty se projevují tím, že jsou podporovány programy na zvyšování úspěšnosti romských dětí ve vzdělávání. Chybí nám však dostatečný závazek na odstranění diskriminačních praktik a odstranění segregace, za které byla Česká republika poměrně významně kritizovaná již před třemi lety slavným rozsudkem D.H. a ostatní verzus Česká republika, ve kterém Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku jasně řekl, že romské děti jsou v českém školském systému nepřímo diskriminované.”
Co konkrétně vaše centrum, které má sídlo v Maďarsku, může dělat pro zlepšení situace v České republice?
“V současné fázi se snažíme podporovat různé iniciativy pro zlepšení postavení romských dětí ve vzdělávání. Jsme zároveň členskou organizací koalice Společně do školy, která sdružuje nevládní organizace pracující na zlepšení postavení romských dětí. Zároveň jsme ale připravení přijít s novými kauzami, protože Romové se na nás obracejí s tím, že jejich práva, respektive práva jejich dětí ve vzdělávání jsou porušována.”
Můžete představit Evropské centrum pro práva Romů? Co vlastně tato organizace dělá? A kde vznikla?
“Evropské centrum pro práva Romů sídlí v Budapešti. Jsme lidskoprávní organizací, která se specificky zabývá cílovou skupinou Romů, protože věříme, že Romové mají jednoznačně zhoršený přístup ke spravedlnosti. Řešíme mnohé případy porušování práv v oblasti bydlení, kdy jsou Romové nuceně vystěhováváni. Řešíme problémy segregace na školách. Měli jsme několik úspěšných kauz v Řecku, Chorvatsku, Česku. Pracujeme na kauzách porušování práv na ochranu osobnosti, rodinného života. Práva Romů jsou porušována prakticky ve všech oblastech, které jsme si schopni představit. Tím vším se zabýváme.“
V kolika zemích pracujete? Je to nějak omezeno, nebo pracujete všude, kde Romové žijí?
“Pracujeme prakticky úplně všude, kde Romové žijí. Proto, že jsme evropské centrum, pracujeme po celé Evropě. Není to ale tak, jak si mnozí často myslí, že pracujeme pouze v zemích Evropské unie nebo zemích Rady Evropy. Skutečně pracujeme v celé Evropě.”
Kolik lidí pracuje v Evropském centru pro práva Romů?
“V současné době pracuje přímo v Budapešti přibližně dvacet pět lidí, máme ale obrovské množství konzultantů a spolupracujících organizací v jednotlivých zemích. Síť je tedy poměrně velká a neuměl bych to v tuto chvíli vyjmenovat.”
Máte Vy sám nějaké konkrétní specializace, třeba na nějaké státy?
“Já sám se věnuji problémům v pěti zemích, těmi jsou Slovensko, Česko, Rumunsko, Bulharsko a Itálie. Práci v organizaci máme rozdělenu geograficky, věnujeme se tedy jednotlivým zemím. Jistě, že každý z nás má nějaké osobní preference a nějaké nastavení, takže se některým tématům možná věnujeme více. Témata samozřejmě ale také souvisí s prioritami, které si v rámci strategie určíme na další rok.”
Když by třeba nějaký Rom, dejme tomu od nás z Česka, měl problém s tím, že je diskriminován, jakým způsobem se na vás může obrátit? Jestli to tedy může udělat on sám? Nebo by to měl udělat přes nějakou organizaci?
“Romové se na nás mohou samozřejmě s problematikou porušování jejich práv obracet také přímo. Pro nás je ovšem mnohem jednodušší pracovat prostřednictvím partnerské organizace v konkrétní zemi. Je to jak z důvodu nějaké jazykové bariéry, tak také vzdálenosti. Když se na nás člověk obrátí prostřednictvím organizace, usnadní nám to, protože nebudeme muset hledat nějakou partnerskou organizaci, která nám na jeho nebo jejím případě pomůže pracovat. Máme samozřejmě určitá omezení. Velmi nás to mrzí, ale nemůžeme řešit úplně všechny případy. Když si vybíráme, děláme to v souvislosti s naší strategií na daný rok. Také bereme v potaz strategický význam dané kauzy, jestli má kauza potenciál na to, aby změnila systém, který právě toho člověka diskriminuje.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Řešení problému diskriminace romských žáků
O Roma vakeren na stanici Radiožurnál se pomaličku nachyluje, rychle se tedy ještě věnujme práci koalice Společně do školy. Ta předkládá nové vládě návrh na vyřešení diskriminace romských žáků. Více než dva roky po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva se nic nezměnilo. Pokračující segregace stojí stát 16 miliard korun, jak vyčíslila Světová banka. Zástupce koalice Společně do školy Jan Stejskal Marii Vrábelové zhodnotil, co se stačilo udělat pro odstranění rozdílů ve výuce.
“Podařilo se nám navázat spolupráci s ministerstvem školství, za což jsme velmi rádi. Podařilo se nám například spolupracovat na novelizaci vyhlášek, které se týkají dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a také poradenské péče. Ty vyhlášky jsou dnes připraveny, leží na ministerstvu a čekají, až se dostanou do Legislativní rady Vlády ČR, což, jak věříme, bude v brzké době.”
Jak hodnotíte testy pro romské děti, zda jsou zralé na příchod do školy?
“Již delší dobu se ví, že žádné psychologické a ani inteligenční testy nejsou beze zbytku kulturně neutrální. To ale nepovažujeme za hlavní problém. Hlavní problém v tom systému je podle nás ten, že často má přeřazování velmi formální povahu. Vyšetření v školském poradenském zařízení má formální až formalistní povahu.”
Je nová vláda. Myslíte si, že bude vstřícná? Navázali jste již nějaký kontakt?
“Pokoušíme se novou, rodící se vládu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných oslovit. Věříme, že začlení rovné šance romských žáků do programového prohlášení a bude toto téma řešit. Jsou pro to i závažné ekonomické důvody.”
Diskriminace romských dětí ve školách je často kritizována také zvenčí...
“Ano, je tu rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který je starý již více než dva a půl roku. Za důležité považujeme také to, že diskriminaci romských žáků jednoznačně potvrdilo šetření školní inspekce z letošního roku. A v dubnu 2010 konstatoval jednoznačně diskriminaci i veřejný ochránce práv Otakar Motejl ve svém stanovisku. To považujeme za velice významné, protože autorita ombudsmana je samozřejmě vysoká a jsme rádi, že to, co dlouhou dobu nevládní organizace tvrdí a potvrdil i soud pro lidská práva, je potvrzeno také tady ze strany státních institucí.”
Co navrhujete? Co se má změnit?
“Měl by to být komplex opatření. Myslíme si ale, že to první, co by se mělo začít měnit, jsou určitá zamrzlá přesvědčení, že věci musí být stále stejně tak, jak jsou. přesvědčení, která často učitelé sdílejí, že romské děti jsou hůře vzdělatelné, nebo dokonce nevzdělatelné, že jsou špatně vychované nebo špatně vychovatelné. Myslíme si, že toto je cesta k tomu, aby se systém začal efektivně měnit. Dnes je jednotný systém základních škol. Jsme velice znepokojeni tím, že Česká školní inspekce zjistila, že osmdesát tři procet bývalých zvláštních škol neprošlo vůbec žádnou transformací nebo prošlo jen kosmetickou tranformací, což fakticky znamená pouze změnu názvu. To by mělo vážně znepokojovat každého, kdo se domnívá, že žije v právním státě.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kumar Vishwanathan o diskriminaci romských žáků
Tiskové konference Rovné šance romských žáků se zúčastnil i Kumar Vishwanathan který přišel z Indie a pomáhá najít Romům rovnocenné postavení ve společnosti.
“Myslím si, že nastal čas, aby Romové mohli být přijati do společnosti jako přínos. Myslím si, že Fischerova vláda udělala pro Romy hodně tím, že měla jasný postoj. Nesmíme nechat věci tak, aby je řešila pouze policie a soudy. Tyhle věci musíme řešit v rodině. Vychovat naše děti tak, aby věděli, že násilí není cesta, že násilí je zničující a sebezničující. To nikam nevede.”
Myslíte si, že učitelé jsou připraveni na to mít romského žáka mezi ostatními?
“To je ten problém, nejsou připraveni na přijímání odlišných dětí. V tom je ten největší problém. Tam, kde škola nestačí, musí toto místo zastoupit rodiče.”
Když se pohybujete ve společnosti, máte pocit, že česká společnost má předsudky vůči Romům?
“Má. Setkávám se s tím osobně, protože lidé si často myslí, že jsem Rom. Setkávám se s tím, a proto se domnívám, že pro Romy musí být tyto pocity velmi frustrující.”
Vy sám ale Rom nejste. Jak Vás Romové přijali? Čím to je? Myslíte si, že v tom hraje roli také právě barva pleti?
“Včera mi jeden pán, Rom, říkal: Vy jste jeden z nás. Občas to slýchám. Doufám ale, že to není dáno tím, že vypadám jako Rom. Doufám, že Romové mě vnímají tak, že se snažím, celý svůj život a všemi svými postoji, jít s Romy, ale směrem k tomu, aby Češi a Romové a my všichni jsme šli spolu. Myslím si, že má štěstí, že mě Češi i Romové přijímají a berou za svého.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 25. června už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.
| 
Tyhle romské děti z Trmic u Ústí nad Labem ještě chodí do školy, ale většina už má jasno, čím chce být:
Poslech:
Související články
“Ve Vinařicích začal Romodrom tuto službu nabízet již v roce 2003, v Oráčově poskytujeme poradenství od roku 2006. A pro úplnost doplním, že v tuto chvíli usilujeme o spolupráci v podobném duchu s věznicí v Příbrami. Druhá část našich sociálních programů ve vězeňství spočívá v tak zvané sociální rehabilitaci. Známější je tento program pravděpodobně jako truhlářská dílna, která je umístěna přímo v areálu věznice ve Vinařicích. Cílem této služby je podpora rozvoje základních pracovních návyků a získání nových zkušeností a dovedností přímo z práce v truhlářské dílně tak, aby se náš absolvent v optimálním případě, samozřejmě po propuštění z výkonu trestu, mohl ucházet o práci v kterékoli truhlářské dílně a byl relativně odborným člověkem k tomu připraveným.”
“Nový singl už je na světě, je v rádiích. Čeká se pouze na to, až bude zařazen do playlistu.”
Jak se Evropské centrum pro práva Romů, jakožto nadnárodní organizace, dívá na situaci romských dětí v českých školách?
“Podařilo se nám navázat spolupráci s ministerstvem školství, za což jsme velmi rádi. Podařilo se nám například spolupracovat na novelizaci vyhlášek, které se týkají dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a také poradenské péče. Ty vyhlášky jsou dnes připraveny, leží na ministerstvu a čekají, až se dostanou do Legislativní rady Vlády ČR, což, jak věříme, bude v brzké době.”
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články