Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

“Strana zelených nepostoupila do parlamentu, což je pro Stranu zelených určitě smutná událost, nicméně tento výsledek se dal očekávat, vzhledem k jejímu působení v posledních čtyřech letech. Bohužel, byla to daň za toto. Myslím si, že Strana zelených se připravuje na to, aby učinila patřičné kroky pro to, aby se výsledek změnil. Mám-li hodnotit sama sebe, myslím si, že hlas, který mi lidé dali, byl hodně veliký. Dostala jsem asi šest set preferenčních hlasů. Došlo ke spoustě úsměvných situací, kdy mě oslovovali lidé na ulici nebo mi vyloženě vyjadřovali podporu, říkali mi, že ve mně vidí člověka čistého, slušného, který opravdu může ovlivnit politiku.”

Byla jste jediná romská osobnost na kandidátce, nebo takových lidí bylo více?

“Jako lídryně jsem byla jediná. Myslím si, že za posledních dvacet nebyla v žádné politické straně ani lídryně, tedy lídrem žena, nebo dokonce Romka, a to v žádné politické straně. Za stranu ČSSD sice kandidoval Rom, ale na nižší pozici, bylo to v Praze, David Beňák. O tom vím, ale o dalších Romech nevím.”

Proč se v politických stranách angažuje tak málo Romů? Kde je ten problém?

“Je několik pohledů. Rozhodnutí kandidovat za nějakou stranu je pro každého člověka, ať již je, nebo není Rom, problém. Ztotožnit se s tou stranou jako takovou je velmi složitý proces, kdy člověk musí dospět k tomu, že věří té straně, je ztotožněný s jejím programem. Nějakou dobu to trvá. Na druhou stranu, Rom je pro tu či onu stranu bipolární, což znamená to, že opravdu může přinést negativní hlasy, ale i pozitivní ohlasy. Bohužel, velké strany nejsou otevřené Romům. Žádná velká strana mě neoslovila ke spolupráci. Je těžké se dostat do velké strany. Než se stanete kandidátem na předních místech kandidátky, například ODS, trvá třeba několik let. My jako Romové chceme vidět výsledky hned. Teď ovšem mluvím o Romech, kteří jsou angažovaní, kteří se pohybují v té problematice, lidé, kteří se dlouhodobě věnují sociálnímu vyloučení a vzdělávání Romů a tak dále. Tam lidé potřebují vidět výsledek.”

Chtěla jste se hodně věnovat Romům. Jak to teď po volbách s Vámi vypadá?

“Jednak pracuji v občanském sdružení Romodrom jako vedoucí terénních programů. Také mimo kampaň jsem se věnovala souciálnímu vyloučení osob, kde se pracuje především s Romy. Má práce se bude dále tímto směrem nějakým způsobem vyvíjet. Má politika ale není pouze o Romech, a tak ani nebyla prezentována v průběhu kampaně, protože jsem prezentovala čisté hodnoty politiky ve fungování státu jako takového. Pracovala jsem ve státní správě šest let. Mám zkušenosti jak na lokální, tak na národní, ale i evropské úrovni. Byla jsem na stáži v Evropské komisi. Myslím si tedy, že zkušenosti mám. Přesně vím, kde by se dal zlepšit systém. Zní to sice jako klišé, protože to říká každý politik, ale na druhou stranu, mám opravdu osobní zkušenosti ohledně fungování dotací, a vůbec politiky, jak se rozhoduje na místech, kde se rozhoduje právě o Romech. Můj přínos by byl právě v tom, že dokážu vyhodnotit situaci tak, aby měla dopad i na toho nejposlednějšího Roma.”

Není i Vám svým způsobem líto, že v Parlamentu nejsou zástupci Romů?

“Určitě mě to mrzí. Na druhou stranu je důležité, aby tam byli lidé, kteří opravdu mohou pomoci Romům. Věřím tomu, že i zástupci jiných stran, které mají v programu zastupování Romům nebo pomoc menšinám, dokážou také bravurně pomoci.”

Co očekáváte od nové vlády?

“Doufám, že pracovní příležitosti přijdou a že přinesou i práci Romům.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.03.2012	Do slovenského parlamentu byl zvolen romský poslanec	O Roma Vakeren
15.03.2012	Do slovenského parlamentu byl zvolen první romský poslanec	Zprávy ze života Romů
10.03.2012	Na Slovensku se uchází o přízeň voličů nejen romská politická strana, ale také Romové na kandidátkách dalších politických stran	O Roma Vakeren
22.10.2011	Zdeněk Guži: "Mám věk na to, abych předával zkušenosti."	O Roma Vakeren
15.10.2011	Představitelé romských organizací uspořádali v Brně na celostátní konferenci	O Roma Vakeren
08.10.2011	Romové potřebují vlastní politickou stranu	O Roma Vakeren
11.06.2011	Dokument Ženy v poli představuje romské ženy nezvyklým pohledem	O Roma Vakeren
12.03.2010	S Lucií Horváthovou o životě i o studiu v zahraničí	O Roma Vakeren
11.09.2009	Romové v polistopadové politice	O Roma Vakeren
13.02.2009	Představujeme Lucii Horváthovou	O Roma Vakeren
03.02.2005	Nová publikace rozebírá přístup stran k menšinám a přistěhovalcům	Zprávy ze života Romů

Jaké jsou cíle projektu Barvený, ale barvoslepý?

"Tento projekt má mnoho cílu a jeho hlavním účelem je publikovat příběhy o životě a kultuře Romů a seznámit tak lidi na celém světě s problémy i kladnými oblastmi života v pěti zemích, ve kterých žije velká romská menšina. Další částí projektu je, že v každé z pěti zemí školíme deset novinářů, z nichž někteří jsou Romové a jiní pracují v hlavních médiích. Učíme je pracovat s novými médii, což zahrnuje audio- a videonahrávky příběhů, které pak budou publikovány na internetu. Do projektu také zapojujeme pokročilé studenty z univerzity z Miami, kteří ve spolupráci s profesionálními novináři získají zkušenosti s reálnými příbehy, což bude součástí jejich vzdělání."

Projekt má odbourávat předsudky a stereotypy o Romech. Co vás vedlo k tomu, že jste vybrali metodu vizuálního videovyprávění?

"Vybrali jsme videoreportáže, protože to je úžasný prostředek dokumentace. Videoreportáž má dlouhou tradici dokumentace a umožňuje nám doopravdy se setkávat s lidmi a poznávat je. A jim to umožňuje vyprávět, protože my posloucháme jejich hlasy, díváme se na jejich život a každodenní aktivity. A když necháváme lidi vyprávět jejich příběhy, posluchačům to pomáhá vytvořit si vztah k tomu dotazovanému člověku mnohem více než pomocí fotografie nebo psaného článku."

V jakých zemích probíhá tento projekt?

"Pracujeme v Rumunsku, Bulharsku, Česku, Maďarsku a na Slovensku. Máme týmy deseti novinářů, kteří pracují v každé z těchto zemí."

Tento týden probíhá školení novinářů, a pak bude ještě jeden týden v červenci. Co bude jeho obsahem?

"V každém městě děláme týdenní školení. Pak se tam po čase vrátíme a tito vyškolení novináři budou pracovat s pokročilými studenty žurnalistiky. V tříčlenném týmu vytvoří tří- až pětiminutový dokumentární příběh o nějakém aspektu života Romů a jejich kultury, takže výsledným produktem bude, že na internetových stránkách publikujeme dvacet pět příběhů z pěti zemí. Ta webová stránka bude vícejazyčná, takže si na ní budete moci poslechnout příběhy ve více jazycích. A bude to multimediální internetová stránka."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Můžete nám prosím říci o sobě pár slov?

"Jmenuju se Oana Chitu. Narodila jsem se v Humulesti, odkud pochází také slavný rumunský spisovatel Ion Creangă. Před dvaceti lety jsem se náhodou dostala do Berlína a zůstala jsem tam. Od té doby zpívám především rumunské písně. Samozřejmě, že se mi líbí i jiné hudební žánry, ale mým největším přáním bylo interpretovat něco ze starých rumunských písní a písní ze staré Bukurešti. A jsem moc ráda, že mi tento plán vyšel."

Jak jste se dostala k romské hudbě? Kdy jste se s ní poprvé setkala?

"Bylo to mým přáním od dětství. Moji rodiče, hlavně máma, měli smutný osud. Když jí bylo třináct let, byla se svou rodinou deportována. A často mi vyprávěla o romských karavanách, které přijížděli a tábořili poblíž. Ona se v noci vykrádala z domova a poslouchala jejich písně. Vyprávěla mi o nich tak krásně, že mi bylo líto, že si je nemohu poslechnout, protože tehdy za Chaucheska, byly víceméně zakázané. Pak přišel do kin film Cikáni jdou do nebe, v němž zazněly staré romské písně z Ruska. Tak nějak jsem si to představovala, ale neměla jsem k nim žádný přístup. Neměla jsem nahrávky, nebylo odkud získat texty. Když jsem se dostala do Německa, poznala jsem další hudebníky, kteří se zabývali romskou hudbou, a začala jsem s nimi zpívat. Tak to vlastně všechno začalo."

Byl Váš předchozí projekt Romenca orientován také na romskou hudbu?

"Ano, ten projekt stále existuje. Je v něm zahrnuta romská hudba z celého Balkánu, nejen z Rumunska, ale i z Ruska, Srbska a Bulharska."

Zpíváte ve všech těchto jazycích?

"Zpívám Rumunsky a Romsky."

V bukurešťských kabaretech kdysi vedle sebe koexistovala různá hudba. Hrál se foxtrot, tango, romské písně. Zaniklo to ale za Chaucheska. Myslíte si, že se tato tradice zase znovu obnovuje?

"Z toho, co jsem slyšela, a samozřejmě, že mě tohle téma velmi zajímá, je mnoho lidí, kteří stále poslouchají hudbu vzniklou před komunistickou érou, ty krásné staré písně. Doufám, že ano. Bohužel, to, co se uvádí na trh, neodpovídá úplně mému vkusu. Nezajímá mě například manele, což je kvílivá diskotéková odnož romské hudby. A je mi líto, že když člověk mluví o romské hudbě, člověk si hned vybaví manele. S tím jsme se setkali i my, když se nás na to ptali, nebo při propagaci našeho CD. Mnozí, když slyšeli, že je řeč o romské hudbě, hned mávli rukou, že se zase jedná o manele. Ne, my nezpíváme manele, ale bohužel to si lidé vybaví jako první. Ale romská hudba má starou tradici. Rumunská šumařská hudba je vlastně romská hudba. A Romové ji tehdy dokázali interpretovat s tou pravou vášní. Naštěstí ještě jsou lidé, kteří se touto hudbou zabývají a hrají ji. A doufám, že jich bude čím dál tím víc." Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
24.05.2010	Oana Cătălina Chiţu & Bucharest Tango - poprvé v ČR!	Zprávy ze života Romů
02.04.2008	Taraf de Haidouks na pražském festivalu Respect	Zprávy ze života Romů
30.08.2006	Besh o'droM vystoupí v září na festivalu Respect Plus	Zprávy ze života Romů
21.06.1999	Romské kapely z pěti zemí uzavřely festival Respect	Zprávy ze života Romů
20.06.1999	Na festivalu etnické hudby místo Poláků zahráli čeští Romové	Zprávy ze života Romů