Jako skála, pevný a poctivý - tak vzpomínají lidé na ombudsmana
Motejla
V neděli zemřel veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Bylo mu 77 let.
Za deset let se mu podařilo vybudovat úřad, který se těšil velké
důvěře veřejnosti a získal respekt u dřívějších oponentů. Také
on sám patřil v průzkumech veřejného mínění k
nejdůvěryhodnějším osobám z ústavních činitelů.
Politologové při vzniku úřadu ombudsmana upozorňovali, že bude
záležet především na osobnosti ochránce práv, zda se mu povede
získat podporu veřejnosti. A to se Otakaru Motejlovi podařilo. Podle
své dlouholeté spolupracovnice Anny Šabatové měl pochopení pro
každý lidský příběh. V České televizi uvedla, že Motejlovo úmrtí
je velkou ztrátou pro morální autoritu v rámci spravedlnosti.
"To nejdůležitější je, že založil neuvěřitelně efektivní a
přitom lidskou instituci."
Respektovaný právník byl držitelem několika vyznamenání, mimo jiné
stříbrné medaile Sdružení amerických právníků. V roce 2000 ho
francouzský prezident jmenoval komandérem Řádu Čestné legie.
Otakar Motejl byl znám také tím, že před rokem 1989 obhajoval řadu
disidentů a aktivistů nezávislých hnutí. Mimo jiné členy skupiny
Plastic People of the Universe, Vladimíra Škutinu, Jiřího Rumla či
Alexandra Vondru. Ten byl na konci 80. let stíhán za účast na
Palachově týdnu a spoluautorství petice Několika vět. Jeho obhájce mu
byl oporou od právní pomoci, až po to, že mu nosil do kriminálu
cigarety, vzpomínal na Motejla, který byl znám také jako vášnivý
kuřák, bývalý vicepremiér Alexandr Vondra.
Jak uvedla v České televizi, jako na právníka se na Motejla obrátila
i chartistka Věra Roubalová-Kostlánová, která o víkendu převzala
cenu Paměti národa.
"My jsme se potkali v roce 1978. Když byl můj muž zavřený, tak
jsem sháněla advokáta a byla jsem za ním. On byl strašně laskavý a
říkal mi, že toho má moc a když někoho neseženu, tak že to vezme.
To byl prostě člověk, mě to přijde, jako skála, takový pevný,
poctivý, pořád stejný a to je myslím hodně vzácné."
Po roce 1989 byl Otakar Motejl jmenován členem parlamentní komise pro
dohled nad vyšetřováním událostí ze 17. listopadu 1989. Pak se stal
předsedou Nejvyššího soudu, ministrem spravedlnosti. Po dvou letech z
vlády Miloše Zemana odešel. Dal tehdy najevo, že rezignace souvisí s
neúspěchem při prosazování reformy soudnictví.
Jako ochránce lidských práv se do povědomí lidí zapsal například
úspěšným bojem proti kamerám v dětských ústavech či za
zpřístupnění zdravotnické dokumentace pozůstalým. Zastal se také
Romek, které byly za minulého režimu bez řádného souhlasu
sterilizovány, a prosazoval zlepšení podmínek v léčebnách
dlouhodobě nemocných. Ročně hledalo u ombudsmana pomoc přes 7 tisíc
lidí. Jeho práci uznával i prezident Václav Klaus, který patřil k
nejhlasitějším kritikům zřízení kanceláře veřejného ochránce
práv. Před měsícem se oba setkali. Při té příležitosti Otakar
Motejl vyjádřil potěšení nad tím, že prezident po deseti letech
existence úřadu uznal jeho důležitost. Na úmrtí Motejla reagoval
prezident slovy, že ztrácíme jednoho z mohykánů naší polistopadové
politiky, který byl ve špičkových funkcích celých 20 let.
V jednom z rozhovorů pro Radio Česko z konce března si Otakar Motejl
postěžoval, že propásl odchod do důchodu.
"Mě ze všeho nejvíc v životě baví ta práce. Já jsem si
nedovedl představit zimu bez lyží. A už asi 7 let jsem si nevzal
dovolenou v zimě. Vždycky když se podívám z okna, tak si říkám,
šlo by to. Ale nejde to. Takže jsem obětí své trošku ješitnosti,
trošku bezradnosti, trošku strachu z toho, co budu dělat, když nebudu
dělat."
Otakar Motejl, který měl problémy se srdcem, zemřel uprostřed práce.
Nedávno doporučil zákonodárcům přijmout 16 legislativních změn.
Mnohé se týkají sociální oblasti a zdravotnictví. Volal také po
novele zákona o památkové péči, či úpravě stavebního zákona.
|