Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

“Celou akci pořádalo Slovo 21 a jejím smyslem bylo propojení českých a bosenských organizací, protože tamější situace Romů je po válce mnohem horší, než byla před ní. V první fázi bychom jim měli pomoct naučit se vytvářet evropské projekty, v druhé by si oni sami měli vybrat a vytvořit projekty, které odpovídají jejich potřebám.”

V čem může bosenským organizacím pomoci právě Romodrom?

“Největší odezvu měly hlavně terénní programy, tedy vyloučené lokality, které oni mají samozřejmě také a proto by chtěli vyškolit své vlastní terénní pracovníky. Dále byl zájem o vězeňské projekty. Situace Romů v Evropě je bohužel velmi podobná, stejnou pomoc potřebují tedy i muži ve výkonu trestu. To jsou dvě hlavní oblasti, které se líbily a které jsou aplikovatelné na jejich podmínky.”

Domluvili jste se na konkrétní pomoci?

“Pokud budeme osloveni a postoupíme do dalšího kola, budeme samozřejmě rádi, když naše know-how předáme dál.”

Podařilo se vám navázat užší kontakty? Jak se tam Romům žije?

“Situace Romů v Bosně je opravdu kritická. V podstatě jsou v ústraní, žebrají... Konference se zúčastnily stovky Romů z různých organizací, v bosenské televizi o ní byl dvouhodinový pořad. Máme stejný jazyk, takže jsme se mohli bez problémů pobavit. Velmi je zajímala právě pomoc a podpora, kterou jim můžeme poskytnout. Oni jsou teď zhruba v situaci, v jaké jsme se nacházeli my před patnácti lety, když jsme začínali s volnočasovými aktivitami.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.02.2013	Nejslavnějším bosenským hercem je Nazif Mujić. Momentálně sběrač železa	Zprávy ze života Romů

Vy jste přijeli do Bruselu prezentovat základní školu Šumiac. Můžete nám říct, kolik do ní chodí celkem dětí a kolik z nich je romských?

„Naše základní škola Šumiac leží v krásném horském prostředí, v Nízkých Tatrách pod Král'ovou hol'ou. Školu navštěvuje 150 žáků, z toho 110 romských. Na škole máme nultý ročník a pak klasické stupně, od prvního po devátý. Integrujeme zde rovněž třicet žáků se speciálními, výchovně-vzdělávacími potřebami. Škola má i jeden ročník speciální třídy, ve které učí kvalifikovaný pedagog. Při výchově a vzdělávání nám velmi pomáhá také asistent učitele. V odpoledních hodinách provozujeme školní kroužek, ve kterém děti vede učitelka romského původu. Do Bruselu jsme přišli prezentovat projekt ‘Dejme šanci romským žákům umístit se na středních školách‘. Byli do něj zahrnuti žáci osmého a devátého ročníku. Ne všichni si podali přihlášku k dalšímu studiu a to z finančních důvodů, neboť naše základní škola je od nejbližší střední školy vzdálená asi 40 – 45 kilometrů a ne všechny rodiny mají na dojíždění potřebné finanční prostředky.“

Jaký je tedy další osud dětí, které nepokračují ve studiu na střední škole?

„Dříve zůstávaly doma, ovšem teď máme schválený nový projekt na další vzdělávání romských komunit, ve kterém jsou zahrnuti všichni žáci od nultého po devátý ročník. Myslím si, že pokud podchytíme žáky na nižších stupních, mohla by se celková úspěšnost zvýšit. Možná se časem zlepší i finanční situace v rodinách. Ti žáci, co se neumístili na středních školách, jsou doma – pomáhají rodičům dokud nedosáhnou plnoletosti a nestanou se nezaměstnanými.“

Znamená to tedy, že pokud by se našly peníze, které by jim umožnily dojíždět čtyři roky na střední školu, zachránilo by to mnohé před nezaměstnaností?

„Určitě. S penězi by se zlepšila vzdělanost a s ní by si dříve či později zaměstnání našli, ať na Slovensku či v okolních zemích. Vzdělané Romy potřebujeme čím dál tím více.“

Zmínila jste se o nultém ročníku, ten je určen především pro romské děti?

„Navštěvují ho jenom žáci romského původu. Jedná se o děti, které vůbec nechodily do mateřské školy. Učíme je zde základním hygienickým návykům a jiným běžným potřebám, držení tužky, výtvarné činnosti apod.“

Děti doma pravděpodobně mluví romsky, na Slovensku je romština hodně živá - pomáháte jim také se slovenštinou, aby se od první třídy snáze orientovaly ve výuce?

„Naše vesnice je specifická v tom, že zde nemáme žádné větší problémy se slovenským jazykem. Devadesát procent žáků v první třídě bez potíží ovládá slovenský jazyk, i když ne zcela spisovně, rychle se ale přizpůsobují.“

Neromských žáků je menšina, zhruba třicet – jaké jsou vztahy mezi romskými a neromskými dětmi?

„Řekla bych, že se nám celkem daří udržet toleranci a vzájemnou úctu, takže se vztahy nemáme problémy. I když by se mohlo zdát, že neromští žáci jsou utlačováni, není tomu tak. Dosahují velmi dobrých výsledků, někteří pokračují na bilingvních gymnáziích, zúčastňují se olympiád atd. Myslím si, že jsme škola, která se stejně věnuje jak romským tak neromským dětem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.05.2016	Semináře Pro Romy s Romy se snaží odstranit staleté předsudky vůči Romům	O Roma Vakeren
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
12.03.2016	Pražské Gymnázium v Sázavské ulici poskytuje stipendium romským studentům	O Roma Vakeren
20.02.2016	Do soukromé speciální základní školy ve Slovenských Rokycanech byly neprávem zařazeny zdravé romské děti	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Rozhovor dívek s moderátorem patřil k nejobávanějším disciplínám. Po Markétě Žigové z Brna například chtěl vyznání lásky v romštině.

“Zvládla byste to?” - “No jasně.”
“Jak by to znělo?” - “Kamav tut.”
“Co to bylo za slova?” - “Miluji tě!”

Disciplína, kterou na jiných soutěžích krásy asi neuvidíte, ovšem na Miss Roma nemohla chybět, bylo tancování čardáše. Akce tohoto typu mohou podle jednoho z pořadatelů Vladimíra Galbavého přispět ke sblížení Romů a většinové populace.

“My to neděláme jenom pro Romy, ale hlavně pro širokou veřejnost, abychom ukázali, že existují i krásné věci, že se dělá dobrá práce. Sbližuje nás, protože se na ní společně podílí různí představitelé, romští či neromští. Cílem je, abychom se vzájemně poznali a uznávali obě kultury. Dnes zde nevystupovaly jen romské kapely, byli zde i účastníci Superstar. “

Finalisté známé televizní soutěže vystoupili na Miss Roma hned tři. Po nezbytné promenádě v plavkám mohli porotci začít sčítat udělené body.

“Dámy a pánové, Miss Roma České republiky pro rok 2010 se stává finalistka s číslem čtyři, Pavlína Lendelová z Lovosic! To je naše královna!”

Jaké je teď Vaše největší přání? Předpokládám, že to bylo vyhrát – a co teď?

“Teď už nic. Být s rodinou, užít si je - a jet domů.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2015	Korunku česko-slovenské Miss Roma získala Bianka Bertoková z Bratislavy	O Roma Vakeren
21.06.2014	Československou romskou Miss se v Hodoníně stala sedmnáctiletá Slovenka	O Roma Vakeren
21.05.2013	Československou Miss Roma 2013 se stala Dominika Bubenčíková z Rožňavy	O Roma Vakeren
03.05.2013	Česko – slovenská Miss Roma se uskuteční už potřinácté	Zprávy ze života Romů
03.08.2012	Přihláška do soutěže Miss Roma	Zprávy ze života Romů
26.05.2012	Letošní československou Miss Roma se stala Nikola Dudušová	O Roma Vakeren
19.03.2010	Blíží se finále 10. ročníku soutěže Miss Roma	O Roma Vakeren
16.06.2006	Společnost Stůj jak kvítek hledá romské modelky	O Roma Vakeren
26.05.2006	Soutěž Miss Roma Praha 2006 má bohatý hudební doprovod i celovečerní program	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit začala na děčínsku sloužit Poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Je první takovou institucí v Ústeckém kraji. Odloučené pracoviště bude mít poradna i ve Varnsdorfu. Tam se chtějí její pracovníci zaměřit na klienty z celého Šluknovského výběžku.

Na vzdělávání dětí z romských osad v internátních školách na Slovensku by bylo třeba o 217 miliónů eur víc, než činí současné náklady. Místopředseda vlády Dušan Čaplovič ale namítá, že se neplánuje plošné vzdělávání v internátech, nýbrž jen tři nebo čtyři pilotní projekty. O potřebě zlepšit vzdělávání dětí z nejchudších romských rodin se na Slovensku diskutuje dlouho. Nedostatečné znalosti jsou totiž jednou z příčin, proč si obyvatelé osad nedokážou najít práci a jsou odkázáni na sociální dávky.

Ministr vnitra Martin Pecina by měl do zprávy o extrémismu za loňský rok zahrnout ještě připomínky zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába. Kabinet proto tento materiál přeložil na projednávání v příštím týdnu.

Od 23. do 29. května se v Praze uskuteční už 12. ročník Světového romského festivalu Khamoro. Jeho organizátory jsou občanské sdružení Slovo 21 a Studio Production Saga. Absolutní novinkou letošního ročníku je světová premiéra romské opery „Invisible Gipsy“ srbského autora Zorana Tairoviče.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Agentura funguje více než rok, Vy jste ale v jejím čele teprve rok. Co se za tu dobu změnilo?

“Když jsme před rokem začínali svoji práci, tak většina partnerství ve dvanácti pilotních lokalitách stála a nám se je podařilo rozhýbat a připravit místní strategické plány. To byl první důležitý krok.”

Jak se Vám to podařilo?

“V prvé řadě se nám povedlo v agentuře sestavit tým vynikajících lidí. Většina z nich jsou odborníci, kteří léta strávili v terénu. Mají koncepční náhled na situaci, dokáží o změnách přemýšlet.”

Jaká je komunikace s místními starosty?

„To je různé. Musím říct, že například v Mostě, kde jsme před dvěma měsíci slavnostně schválili strategický plán, je spolupráce vynikající. Pan primátor je nakloněný sociální integraci a jeho přístup je příkladný. Samozřejmě v řadě obcí k tomu zatím nedospěli. Čeká nás ještě spousta práce, než budeme moci spolupráci považovat za dobrou.“

Z jakého důvodu s vámi nechtějí někteří starostové komunikovat?

„Já si myslím, že toto téma není pro některé starosty příliš důležité a proto mu nevěnují pozornost. Někteří mu nerozumí a nechtějí si nechat pomoci. Největší problém je tam, kde tuto otázku úmyslně nechtějí řešit nebo ji zneužívají k populistickým krokům. Ukazují veřejnosti, jak rázně si umí poradit, když dokáží Romy vystrkat za hranice města. V takových případech bojujeme proti zlým úmyslům vedení radnic a vydáváme se na běh velmi dlouhou tratí. Nicméně věřím, že i zde máme svoji roli a situaci měníme postupně, po malých krůčcích.“

Můžete říct o jaké kraje se jedná?

“Pokud se podíváme do jednoho z nejpostiženějších krajů, myslím co do počtu sociálně vyloučených lokalit, tedy Ústeckého kraje, postoje jsou různé. Například pan primátor Kubata z Ústí nad Labem se postavil do čela integračních snah a je velmi otevřený. Na druhou stranu paní primátorka Řápková v Chomutově uplatňuje takzvaný ‚záchranný kruh‘, který se podle mého názoru soustřeďuje pouze na represivní opatření a preventivních je v něm minimum.”

Jaká potom ve městech vzniká mezi spoluobčany atmosféra?

“Pokud je společnost proti sobě rozeštvávána, přestává jít o věcný problém a nastupují emoce. Potom se stává každý, kdo má třeba tmavou pleť nebo jinak připomíná tzv. nepřizpůsobivého, terčem nenávistných pohledů, poznámek nebo dokonce výpadů, a to samozřejmě k řešení nepřispívá.”

Podařilo se vám třeba zlepšit zaměstnanost? Máte úspěchy?

“Ještě jednou bych rád připomněl integrační plán města Most, kde veřejné zakázky budou realizovat ty firmy, které z deseti procent budou zaměstnávat lidi z řad dlouhodobě nezaměstnaných.”

Problémem není jenom vyhledat místo, ale zajistit i zařazení lidí do pracovního procesu, když byli ze společnosti vyloučeni příliš dlouho. Jak se toto daří?

“My klientům pomáháme se znovuosvojením dovedností potřebných k nástupu do zaměstnání - aby měli podporu v sociálním pracovníkovi, dovedli si vyplnit životopis, uspěli při pohovoru atd. Je důležité, aby s nimi byl někdo, kdo jim řekne: ‚Zůstaňte, vydržte, je to důležité, budete z toho mít nějaké výhody‘. Zásadní je také protidluhové poradenství, protože je-li někdo zadlužený, exekuce jeho platu jej od udržení pracovního místa spíše demotivuje.”

Vaší snahou určitě bude i minimalizování počtu vyloučených lokalit...

“Na minimalizování počtu lidí v těchto lokalitách je dlouhodobý zájem, který stojí na vrcholu všech ostatních aktivit, které musíme udělat. Zároveň je nutná součinnost s městy. Pokud města dál vystěhovávají některé nájemníky do vyloučených oblastí, naráží oba procesy proti sobě. My se snažíme začleňovat, oni vyčleňují...“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
19.12.2015	Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi	O Roma Vakeren
28.11.2015	Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel	O Roma Vakeren
14.11.2015	Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
06.06.2015	Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek	O Roma Vakeren
27.05.2015	Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiér	Zprávy ze života Romů
15.05.2015	Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemců	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V Janově žije stále mnoho starousedlíků, kteří o pomoc terénních pracovníků nestojí a ani ji nepotřebují. O jejich službách ale všichni moc dobře ví.

“Terénní pracovníci? Ano, vím že tu fungují.”

Víte, že se na ně můžete obrátit s různými problémy? Že Vám například pomohou s jednáním na úřadech? “Vím o tom, ale zatím si poradím sama.”

Myslíte si, že byste se mohla dostat do situace, kdy byste využila jejich služeb?

“Určitě.”

Víte o tom, že v Janově působí terénní pracovníci?

“Ano, vím.”

Víte, že nabízí různé rady, například jak se chovat na úřadech, jak vyřídit potřebné formuláře...?

“Ano, a nelíbí se mi to. Mně bude padesát jedna let a na to, aby mě nějaký pětadvacetiletý, osmadvacetiletý upozorňoval, jak se mám chovat a jak se mám oblékat! Tohle my máme už dávno v malíčku.”

A myslíte si, že některé rodiny jejich pomoc přivítají?

“Některé ano, některé ne. Takhle to řeknu - oni si vybírají podle kabátu. Protože se slušností, jak oni si ji představují, já nikam nedojdu. Podle mého se slušností dosáhnu více věcí než s křikem a nadávkami a sprostotou. A jsem také Romka.”

S vytipovanými rodinami spolupracuje společně se svými čtyřmi kolegyněmi Radim Kašpárek. Ten potvrdil, že s některými je spolupráce opravdu rychlá. Naopak jiným musí věnovat mnohem více péče.

“Některé rodiny končí, jiné se do péče přibírají – podle potřeby.”

Jakým způsobem vybíráte rodiny, se kterými spolupracujete? Obracejí se na vás ony, nebo se o nich vy dozvídáte?

“Teď už se na nás obracejí samy, ale prvotní výběr činil odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, které nám vytipovalo prvních asi dvacet rodin. Postupem doby se s rozšiřováním naší činnosti nabalovali další a další klienti. Rodiny se o nás informují navzájem.”

Problémy rodin jsou různorodé, někdy ale mají stejného jmenovatele.

“Největším problémem zde byla zdravotní pojišťovna Média, která nabírala nové ovečky a její klienti nakonec zjistili, že nemá nasmlouvané lékaře. Od toho se pak odvíjely exekuce, problémy s bydlením, se školní docházkou, trestně–právní záležitosti, občansko–právní věci, pracovní problémy, rekvalifikace apod.”

S vybranými rodinami se spolupracuje nepřetržitě, jinak by spolupráce neměla žádný smysl.

“Ke smluvním klientům chodíme pravidelně, jednou až dvakrát do týdne. Buď přímo do domácnosti, nebo pokud si to klient nepřeje, dochází on k nám.“

Velkým problémem je v některých rodinách školní docházka. Výmluvy, proč nejsou děti ve škole, bývají někdy i těžko uvěřitelné.

“Někde děti nacházíte ráno i v poledne doma. Pak jsou tu klienti, jejichž děti mají nepravidelnou školní docházku. Rodiče se vymlouvají, že děti jsou nemocné, že je bolí břicho, nemají školní pomůcky nebo žákovskou knížku... Je to tak půl na půl. Zase jsou rodiny, kde děti mají i přes problémy pravidelnou docházku a učební úspěchy.”

Litvínovský starosta Daniel Volák je s terénními pracovníky spokojen a nerad by o ně přišel. Město bude na jejich mzdy přispívat, další peníze poskytne mostecký pracovní úřad.

“Jejich náplní práce je docházení do těch nejproblematičtějších rodin a ke klientům, kteří pomoc potřebují. Jedná se o standardní asistenci – vyplňování různých žádostí, doprovod k lékaři, do školy... Očekáváme zejména zlepšení komunikace mezi problémovými rodinami v Janově a městem.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.10.2011	Jaká je současná situace na litvínovském sídlišti Janov?	O Roma Vakeren
12.02.2010	Agentura pro sociální začleňování bude působit i na litvínovském sídlišti Janov	O Roma Vakeren
05.02.2010	Město Litvínov a Agentura pro sociální začleňování podepsaly memorandum o spolupráci	Zprávy ze života Romů
04.02.2010	Problémové litvínovské sídliště Janov se mění k lepšímu	Zprávy ze života Romů
24.11.2009	Litvínovské sídliště Janov se změnilo k lepšímu	Zprávy ze života Romů
04.09.2009	Reportáž	O Roma Vakeren
21.08.2009	Nadávky členům Dělnické strany potrestal soud veřejnými pracemi	Zprávy ze života Romů
05.06.2009	Neonacisté chtějí v Litvínově odhalit pietní desku mrtvému skinheadovi	Zprávy ze života Romů
23.03.2009	Kabinet má na programu situaci na litvínovském sídlišti Janov	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)