Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
V pondělí se do bývalého koncentračního tábora v Osvětimi sjelo mnoho
mladých Židů na Pochod živých. I o této tradici budeme hovořit v našem
pořadu. Byli jsme se podívat v Praze na Černém mostě na oslavách
Mezinárodního dne Romů. V řadě zemí Evropské unie už léta probíhají setkání
lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením - a u nás se podobná
akce poprvé uskutečnila včera a dnes. Těšit se můžete na spoustu romské
hudby, ale i na aktuality ze života Romů.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen
amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale. Oven amenca, mukaha
tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Pochod živých je odpovědí na pochody smrti
Na duben připadá Den vzpomínání na oběti holocaustu, hebrejsky Jom ha-šoa.
Pražané památku obětí uctili v neděli na Náměstí Míru, ale naše kolegyně
Jana Šustová se ve stejný den vydala ještě dál – přímo do Osvětimi. Tam ji
zaujala skupina studentů, kteří na místech poznamenaných krutou historií
holocaustu hrdě nesli izraelské vlajky a zpívali židovské písně.
Mezi studenty jsem uviděla starší ženu. Jmenuje se Gina Ganiel a já jsem se
jí zeptala, odkud přijeli:
Jsme z Afuly, to je malé město v Izraeli, ale žijí v něm dobří lidé.
Přijíždíme sem každý rok touto dobou, protože se chceme zúčastnit Pochodu
živých z Osvětimi do Březinky v souladu s naší myšlenkou, že Pochodem živých
chceme dát odpověď na pochody smrti, který nařídili Němci. Pochod živých
bude zítra. Dnes si prohlížíme tábor a zítra budeme pochodovat a vysvětlovat
studentům, co se tady stalo, i když se ve škole učí hodně podrobností o
holocaustu.
Co to je Pochod živých?
To je židovská odpověď na pochody smrti, které se uskutečnily před
osvobozením Osvětimi. Předtím, než přišli Rusové, vzali Němci všechny Židy,
kteří mohli chodit, a odvedli je na západ. Nikdo neví proč. A mnozí z těch,
kteří byli donuceni k pochodu smrti, po cestě zemřeli. Naší odpovědí na to
je, že pochodujeme, jsme živí, s písní na rtech a chceme ukázat, že přes
všechno, co se tady stalo, máme domov, máme naději a máme kde pokračovat náš
život. Naším poselstvím je nezabíjet někoho z pomsty. Naší odplatou je, žít,
dělat dobro, být dobrými lidmi, hovořit o naději a mít pohled upřený do
budoucnosti. Vidíme budoucnost v životě, v míru. Doufáme, že jednoho dne
budeme žít v míru. Ale nikdy na tom nechceme být tak, jako na tom byli Židé
po dlouhá léta zde.
Kromě nás, Židů, trpěla v Osvětimi také řada Romů. Měla byste pro ně také
nějaké poselství?
Doufám, že budou mít sílu jít dál v životě, dívat se dopředu a ne dozadu.
Protože když se díváte pouze dozadu, stane se s Vámi to, co se stalo s
Lotovou ženou, když utíkali ze Sodomy. Žena se ohlédla a proměnila se v
solný sloup. Myslím, že by Romové měli znát svou vlastní historii, učit ji
své děti a vědět, jaké mají vize do budoucnosti a spolu se svými dětmi
budoucnost budovat. A měli by přinášet víc a víc lásky do světa, protože
vidíte, co nenávist může udělat.
Kolik studentů sem přijelo?
Je jich hodně, nevím přesně to číslo. Ale v mé skupině je 120 dětí. Jiná
skupina přijela, myslím, z Krakova ve stejném počtu. Jiné skupiny přijedou
až zítra a nevím, kolik jich bude. Ale je to velmi důležité. A chci říct, že
sem nepřijíždíme pouze na Pochod živých. Byla jsem tady před měsícem s
jinými žáky z jiných škol, měli jsme stejnou myšlenku, ale nebyl to Pochod
živých, protože ten je jen jednou do roka.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
12.03.2016 | Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna | O Roma Vakeren |
16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického
tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
15.08.2015 | Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
01.08.2015 | Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válku | O Roma Vakeren |
14.03.2015 | Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let | O Roma Vakeren |
07.03.2015 | Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport
protektorátních Romů z Brna do Osvětimi | O Roma Vakeren |
14.02.2015 | Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v
rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních škol | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
31.01.2015 | V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací
může být např. vyprávění Čeňka Růžičky | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | O hrůzách továrny na smrt | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
03.01.2015 | Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
30.08.2014 | Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi | O Roma Vakeren |
23.08.2014 | Památný den romského holokaustu | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů | O Roma Vakeren |
04.08.2014 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
02.08.2014 | Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
02.08.2014 | Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu | O Roma Vakeren |
31.05.2014 | Den romského odboje | O Roma Vakeren |
10.05.2014 | V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
03.05.2014 | Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské | O Roma Vakeren |
24.08.2013 | Postavení Romů za druhé světové války | O Roma Vakeren |
10.08.2013 | Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.03.2013 | Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
30.01.2013 | Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu
rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectví | Zprávy ze života Romů |
26.01.2013 | Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do
koncentračního tábora | O Roma Vakeren |
26.01.2013 | Na příkaz Mengeleho portrétovala židovská malířka v Osvětimi Romy | Zprávy ze života Romů |
29.12.2012 | Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty
romských vězňů | O Roma Vakeren |
19.11.2012 | V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
03.11.2012 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
22.09.2012 | Requiem za Osvětim zazní i v pražském Rudolfinu | O Roma Vakeren |
15.09.2012 | Vzpomínky na válku: Transport Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
25.08.2012 | Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob | O Roma Vakeren |
02.08.2012 | Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v Osvětimi | O Roma Vakeren |
19.05.2012 | Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
21.03.2012 | Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i Praha | Zprávy ze života Romů |
17.10.2011 | Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghetta | Zprávy ze života Romů |
06.08.2011 | V Osvětimi si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
14.06.2011 | Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustu | Zprávy ze života Romů |
13.06.2011 | 81 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
07.05.2011 | Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu? | O Roma Vakeren |
05.02.2011 | Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytné | O Roma Vakeren |
27.01.2011 | Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustu | Zprávy ze života Romů |
23.08.2010 | Výstava o romském holokaustu poputuje za žáky | Zprávy ze života Romů |
13.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.07.2010 | V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět | O Roma Vakeren |
18.06.2010 | Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustu | Zprávy ze života Romů |
21.05.2010 | Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně | O Roma Vakeren |
26.04.2010 | U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismem | Zprávy ze života Romů |
12.03.2010 | Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
03.03.2010 | Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního
tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
17.02.2010 | Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem
otevřen veřejnosti | Zprávy ze života Romů |
05.02.2010 | Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století | O Roma Vakeren |
29.01.2010 | Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti | O Roma Vakeren |
27.01.2010 | Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
26.01.2010 | Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobození | Zprávy ze života Romů |
21.01.2010 | V Srbsku si připomněli fašistické pogromy | Zprávy ze života Romů |
13.01.2010 | Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacena | Zprávy ze života Romů |
10.01.2010 | Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzea | Zprávy ze života Romů |
10.11.2009 | Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
06.11.2009 | Holocaust Romů a Sintů ve výuce | O Roma Vakeren |
05.07.2009 | Konference v Evianu a špatné svědomí světa | Zprávy ze života Romů |
08.04.2009 | V Osvětimi vznikne Evropské romské centrum | Zprávy ze života Romů |
06.03.2009 | Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů
do Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.02.2009 | Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
30.01.2009 | Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
05.12.2008 | Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů | O Roma Vakeren |
18.07.2008 | Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismu | O Roma Vakeren |
06.06.2008 | Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa | O Roma Vakeren |
01.02.2008 | V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
07.09.2007 | O zaniklém světe českých Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
31.08.2007 | Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích | O Roma Vakeren |
17.08.2007 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů | O Roma Vakeren |
15.08.2007 | Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
18.05.2007 | V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
23.04.2007 | Mezinárodní seminář o holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
06.04.2007 | Vláda pro nový památník v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
26.01.2007 | Zdenka Fantlová o holocaustu | O Roma Vakeren |
01.12.2006 | Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kultury | O Roma Vakeren |
28.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.07.2006 | Povídání s Věrou Maisels | O Roma Vakeren |
26.05.2006 | Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy | Zprávy ze života Romů |
26.05.2006 | V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě | O Roma Vakeren |
22.04.2006 | Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál | Zprávy ze života Romů |
14.04.2006 | Nadační fond obětem holocaustu ukončil program Odškodnění | O Roma Vakeren |
23.01.2006 | Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
20.01.2006 | Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památník | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunity | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
13.01.2006 | Nové spory kolem památníku v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
04.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
12.08.2005 | Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rok | O Roma Vakeren |
12.08.2005 | V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní akt | O Roma Vakeren |
05.08.2005 | Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
13.05.2005 | V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů | O Roma Vakeren |
10.03.2005 | V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
07.03.2005 | Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za války | Zprávy ze života Romů |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcí | O Roma Vakeren |
17.02.2005 | Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z Brna | Zprávy ze života Romů |
28.01.2005 | Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi | O Roma Vakeren |
28.01.2005 | Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.01.2005 | Historie | Historie |
21.01.2005 | Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu | O Roma Vakeren |
21.01.2005 | Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim | O Roma Vakeren |
17.01.2005 | Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisi | Zprávy ze života Romů |
17.01.2005 | Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
10.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.08.2004 | Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře Hodonín | Zprávy ze života Romů |
19.08.2004 | Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčky | Zprávy ze života Romů |
06.08.2004 | Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
06.08.2004 | Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězních | O Roma Vakeren |
04.08.2004 | Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi | Historie |
03.08.2004 | 60. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | Zprávy ze života Romů |
02.08.2004 | Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
01.08.2004 | Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria | Zprávy ze života Romů |
27.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
26.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
16.07.2004 | Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty | O Roma Vakeren |
13.07.2004 | Historie | Historie |
09.07.2004 | Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
30.06.2004 | Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaust | Zprávy ze života Romů |
30.06.2004 | Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárek | Zprávy ze života Romů |
25.06.2004 | Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustu | Fotoaktuality |
25.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
25.06.2004 | Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové války | O Roma Vakeren |
21.06.2004 | Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi | Historie |
20.06.2004 | Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi | Historie |
14.05.2004 | Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR" | O Roma Vakeren |
12.03.2004 | Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaust | O Roma Vakeren |
09.03.2004 | V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-Březinka | Fotoaktuality |
05.03.2004 | Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v Brně | O Roma Vakeren |
22.08.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
03.08.2003 | Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové války | Fotoaktuality |
20.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
06.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
30.05.2003 | Seminář o holocaustu Romů | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
04.04.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
31.01.2003 | Den obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
24.01.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
26.07.2002 | Ostrava | O Roma Vakeren |
17.05.2002 | V Letech u Písku byl odhalen nový památník | O Roma Vakeren |
03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
21.09.2001 | Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předků | Zprávy ze života Romů |
20.09.2001 | Prezident republiky se setkal s romskými dětmi | Zprávy ze života Romů |
25.05.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Po tři dny Romové vartovali v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Vepřín tam stále stojí | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobností | O Roma Vakeren |
07.05.2001 | Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
07.05.2001 | Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
20.04.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
13.04.2001 | Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
05.04.2001 | Leden | Historie |
05.04.2001 | Listopad | Historie |
05.04.2001 | Prosinec | Historie |
07.03.2001 | Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
28.07.2000 | Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běh | Zprávy ze života Romů |
26.07.2000 | V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unie | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán | Zprávy ze života Romů |
05.05.2000 | V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
26.02.2000 | Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování Romů | Zprávy ze života Romů |
23.02.2000 | Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
28.01.2000 | Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustu | Zprávy ze života Romů |
15.05.1999 | Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v Letech | Zprávy ze života Romů |
14.05.1999 | Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
05.02.1999 | Brusel | Zprávy ze života Romů |
04.09.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
07.08.1998 | Osvětim | Zprávy ze života Romů |
08.05.1998 | Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
05.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
27.02.1998 | Odškodnění rumunských Romů | Aktuality |
13.02.1998 | Vatikan | Aktuality |
05.12.1997 | Londyn | Zprávy ze života Romů |
07.08.1997 | Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
01.08.1997 | Praha | Aktuality |
25.07.1997 | Osvetim | Zprávy ze života Romů |
| Knihy Romů a o Romech: Holocaust | Knihy |
| Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu | Historie |
=[ Reportáž ]=
Ohlédnutí za Mezinárodním dnem Romů na Černém Mostě
Pokud jste právě před týdnem procházeli kolem pražské stanice metra B Černý
most, určitě jste si všimli spousty lidí a slyšeli příjemnou muziku. Romové
tam totiž slavili svůj Mezinárodní den. K tanci a poslechu zahrála skupina
Romens z Pardubic a Parne čilagi. Akce se zúčastnilo i několik neziskových
organizací, které se zabývají romskou tematikou a s mikrofonem nechyběl ani
kolega Robert Ferko.
Víte, co se tu dnes slaví v městské části Praha 14?
“Den Romů, ne?”
“Nevím, to nevím.”
“Vím, vím. Romský festival.”
“Jsem Rom a nevím...” /směje se/
“Myslím si, že se slaví Den Romů.”
Věděl byste, co se tu dnes v městské části Praha 14 slaví?
“Nevím.”
Slyšel jste někdy o Mezinárodním dni Romů?
“To ne.”
Jak vycházíte s romskými spoluobčany?
“Vycházím s nimi dobře.”
“Výborně. Romka, kterou znám, to je pracovitá, až abnormálně pracovitá
dívka.”
“Mám mnoho přátel mezi Romy. Je to individuální. Nemohu říct obecně tak ani
tak.”
/ukázka hudební produkce/
S čím tu máte stánek? Co prodáváte?
“Prodáváme romská CD-čka. Máme tu i maďarská. Prodává se to dobře. Vidíte,
že je tu návštěvníků dost.”
Co vy to tu máte za dobroty?
“Buchty. Klasické buchty, máme tu různé – s jablky, švestkami, meruňkami, s
mákem.”
Vidím, že jste si tu koupila občerstvení, buchtu. Je to romský recept.
Chutnala vám?
“Byla výborná, jako od mé babičky.”
/hudba/
Stefanie, ty jsi před malou chvílí dotančila. Zeptám se, z jakého
tanečního sdružení jsi?
“Pocházím z tanečního souboru Cikne Čhave.”
Jak dlouho trénuješ na takové vystoupení?
“My už jsme na to zvyklí, takže nám stačí dva týdny a máme hotový celý
tanec. Pak už jen zkoušíme.”
Máte tu stánek s fotografiemi. O co přesně se jedná?
“Kromě stánku tu máme ještě fotografickou výstavu. Představujeme tu dvanáct
fotografií úspěšných Romů.”
Můžete některé z nich jmenovat?
“Máme tu Tomáše Bystrého, Renatu Berkyovou, Emila Cinu...”
Jak se jmenuje váš taneční soubor? A odkud jste?
“Náš taneční soubor se jmenuje Jagori. Jsme z Prahy, ze Žižkova. Fungujeme
málo, protože máme hodně nových členů, tak zhruba tři měsíce.”
V souboru máte holky nebo máte i chlapce?
“Máme chlapce i holky. Jsou to předškolní děti, potom jsou to děti ze 3.,
4., 5. třídy.”
Na jakou muziku děti tancují?
“Cvičím s nimi na tradiční romskou hudbu.”
Jak dlouho se připravují na takové vystoupení?
“Čtrnáct dní, tři neděle. Podle toho jak.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Národní setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením
Od včerejška se v Praze koná Národní setkání lidí se zkušeností s chudobou a
sociálním vyloučením. Jeho účastníci v životě prošli či procházejí těžkými
životními situacemi, se kterými se dokázali vyrovnat nebo je začali řešit. A
jejich užitečné poznatky by mohly přispět ke zkvalitnění sociální politiky
státu. Na detaily o setkání se Jana Šustová zeptala Mileny Černé z
organizace EAPN (European Anti Poverty Network).
Kolik lidí přibližně bylo na dnešním setkání?
“Na dnešní setkání přišlo asi 60 nebo 70 lidí, z toho 50 je lidí, kteří žijí
v chudobě. Předem jsme stanovili 11 cílových skupin. Oslovili jsme nestátní
neziskové organizace, které se zabývají činností ve prospěch těchto lidí
nebo s nimi pracují. Přihlásilo se jich mnoho. Ještě když jsme měli po
uzávěrce, hlásili se další, kteří se o tom dozvěděli, protože myšlenka –
vyjít ven se svým příběhem a říci, co mi pomohlo, co mi absolutně nepomohlo,
co mě brzdilo při mé snaze dostat se z nepříjemné životní situace, a také
případně navrhnout, co by pomohlo mně i jiným lidem, kdyby to bylo možné –
lidi uchvátila, oni si to snad mezi sebou nějakými tamtamy roznesli.”
Máte i takový slogan, že chudoba má mnoho tváří. Určitě je těch tváří
hodně - jak třeba etnicky, tak například lidí s různými typy zdravotního
postižení. Příčin chudoby může být mnoho. Můžete alespoň pro ilustraci
jmenovat, jací lidé se tu sešli dnes a přijdou i zítra?
“Jsou to lidé, kteří patří ke skupině tzv. bezdomovců, lidé bez přístřeší,
žijící na různých ubytovnách, nebo dokonce i na ulici. Pak jsou zde lidé
duševně nemocní, kteří mají problém se začlenit do společnosti a většinou
jsou dlouhodobě v invalidním důchodu, který je nízký a který jim neumožňuje
žít běžným způsobem jako ostatní lidé. Jsou zde lidé po výkonu trestu. Lidé,
kteří si zvykají po abstinenci od alkoholu. Lidé, kteří jsou v procesu
odvykání závislosti na drogách. Jsou zde lidé s mentálním postižením, u
kterých sice nehraje takovou roli chudoba, ale zato jsou na okraji
společnosti, protože je společnost poměrně málo přijímá mezi sebe. Jsou zde
i ženy, které se živí komerčními sexuálními praktikami. Jsou zde lidé, kteří
opouštějí dětské domovy, tzn., že ve věku osmnácti let vypadnou z domova a
nemají žádnou zkušenost s tím, jak vést svůj vlastní život. Mnoho z nich se
dostane rovnou do azylových domů nebo pod vliv prostituce.”
Jsou to většinou velmi složité příběhy. Když o tom lidé, kteří se tu
sešli, mají mluvit, je to pro ně těžké? Nebo jakým způsobem je otevíráte,
aby dokázali svůj příběh sdělit ostatním?
“S každou skupinou sem přicházejí lidé, kteří je znají, kteří s nimi mají
konkrétní zkušenost při sociální práci a vysvětlili svým klientům princip
toho, o co tu půjde. Navíc jsme angažovali zkušeného facilitátora, který
celou záležitost řídí, a rozdělili jsme pozvané na několik skupin, které
pracují formou klasického workshopu. Je to tedy zajímavé, je to hravé, je
tam brainstorming, jsou tam různé praktiky, které zvyšují sebevědomí lidí,
učí je myslet, společně myslet, vzájemně si sdělovat zkušenosti a podobně.
Dnes program končí tím, že budou malovat ve skupinách plakáty, ve kterých
představí, jakým způsobem se dostali do té obtížné životní situace, nebo jak
vůbec hledí na svou situaci, jak se cítí, a co by je napadlo, že by se proti
tomu mohlo udělat. Samozřejmě, že existují nejrůznější preventivní programy.
A také smyslem tohoto setkání je snažit se co nejvíce dozvědět od lidí,
kteří jsou v té situaci, co by jim pomohlo, aby se do té závislosti byli
nebyli dostali.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Ve španělské Córdobě skončil 2. evropský summit o Romech. Podle jeho
účastníků jsou rasismus, násilnosti, školní segregace a zhoršení
socioekonomických podmínek hlavními problémy, kterým tato menšina musí v
současnosti čelit. V závěrečném prohlášení konference vyzvali jednající k
většímu úsilí o zapojení Romů do většinové společnosti.
Sdružení Romea se distancuje od aktivit, které podle ní mohou zhoršit vztahy
mezi většinovou společností a Romy. Prohlášení předsedy organizace Roma
Realia Václava Mika o tom, že Josef Lada údajně v jednom příběhu o kocouru
Mikešovi „kriminalizuje všechny Romy“, by podle Romey v konečném důsledku
mohlo poškodit romskou komunitu jako celek. Mikův návrh na stažení pohádkové
knížky nereprezentuje názor obecně sdílený romskou komunitou a sdružení
Romea ho považuje především „za úsměvný“.
Odborné poroty 6. ročníku slovenské Novinářské ceny 2009 vybíraly z téměř
devíti set příspěvků nominace na vítěze. Mezi nominovanými na novinářskou
cenu je i Romské mediální centrum hned ve dvou kategoriích a také na Cenu
British Council.
A na závěr tu pro vás máme pozvánku na zítřejší koncert s názvem Proč –
koncert pro Natálku. Uskuteční se od 17 hodin v Benátkách nad Jizerou v
tamním Music klubu Respekt. Tento koncert je připomenutím tragické
události, která se stala ve slezském Vítkově. Na podiu vystoupí například
skupina Bengas, Monika Bagárová, Gipsy.cz, Antonín Gondolán a řada dalších.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mimoškolní vzdělávání romských dětí a jejich rodičů se rozroste o další
kraje v České republice
Mimoškolní vzdělávání Romských dětí a jejich rodičů se rozroste o další
kraje v České republice. Občanské sdružení Romodrom má na totiž další
projekt, který se věnuje právě mimoškolnímu vzdělávání romských dětí ze
sociálně slabých rodin a vyloučených lokalit. V současné době je ve fázi
příprav a jeho koordinátorky Šárky Hofmannové se Robert Ferko zeptal, proč
se zaměřují na Olomoucký a Moravskoslezský kraj.
“Především z důvodu poptávky po této službě a z důvodu rozšiřování
Romodromu.”
Jak vypadá situace v současné době?
“Jsme členem koalice Společně do školy, řeší se v ní systém školství, který
diskriminuje romské děti. Chceme pomoci zabránit tomu, aby zbytečně
přecházely do zvláštní školy. Dalším důvodem komplexní práce s rodinou je i
podpora vzdělávání.”
Jaké největší problémy mají rodiče s dětmi?
“Pokud rodina samotná nemá zajištěny běžné a základní životní potřeby,
vzdělávání je vždy až na druhém místě. Druhou věcí je, že v sociálně
vyloučených lokalitách je obecně nízká gramotnost, to znamená, že rodiče, i
kdyby se chtěli s dětmi učit, sami to od určitého ročníku nedokáží, protože
jejich vzdělanostní vklad není tak velký.”
Podle čeho si vybíráte, ať již se jedná o romské nebo neromské děti, komu
se budete věnovat?
“V první řadě to budou děti současných klientů. V další řadě samozřejmě
zkontaktujeme školy samotné a budeme ve školách vytvářet informační seminář,
takže další děti se budou moci přihlásit samy.”
Kolik předpokládáte, že oslovíte škol a rodin?
“Myslím si, že v každém kraji to bude minimálně šest škol.”
Zároveň jsme také oslovili koordinátorku neziskové organizace Člověk v
tísni Evu Horejcovou, která má podobný projekt na starosti ve Středočeském
kraji.
“Myslím si, že tento projekt je velmi prospěšný. Pro děti je posléze velice
těžké uplatnit se na trhu práce, když nemají nějaké vzdělání, například
alespoň učiliště, střední školu nebo maturitu. Jsem opravdu hodně ráda, že
se projekt rozšiřuje i do dalších oblastí, i když ho neorganizuje Člověk v
tísni.”
Slečno Horejcová, nezisková organizace Člověk v tísni rozjela tento
projekt už před čtyřmi lety. Zajímalo by mě, jaká je úspěšnost tohoto
projektu ve Středočeském kraji? A kdo se vůbec těm romským rodinám a dětem
věnuje?
“Nám se rodiny hlásí samy, když mají o projekt zájem. Je to jedna z našich
podmínek, aby byla zajištěna motivace rodin. Hlásí se buď přes školy, přes
naše terénní sociální pracovníky nebo přes další instituce. My se pak jdeme
do rodiny podívat, zjišťujeme potřebnost doučování, jak jsou rodiče schopni
doučovat děti sami, případně, jestli si nemohou dovolit placené doučování.”
Můžete nám říci, o kolik rodin se jedná? A kolik máte dobrovolníků, kteří
docházejí k těmto dětem?
“V současné době doučujeme zhruba v sedmdesáti rodinách, odpovídá tomu
sedmdesát dobrovolníků.”
Jaká je věková hranice dětí?
“Zatím nemáme předškolní přípravu. Zabýváme se dětmi od první třídy, až po
střední školy nebo učiliště.”
Jak to tedy probíhá v praxi?
“Dobrovolník přijde do rodiny. Zeptá se rodičů, co bylo nového ve škole.
Podívá se do žákovské knížky. Zjistí, jestli má dítě úkoly, jestli je úkoly
schopno udělat s rodiči, nebo jestli je potřeba je udělat v rámci doučování.
Potom vybere, co se budou tu hodinu učit, s tím, že se snaží zapojit i
rodiče do výuky, případně dát dítěti další úkoly nebo doplnit to, co by s
ním měli udělat rodiče.”
Kolik času stráví dobrovolník s rodinou?
“Dobrovolník chodí do rodiny jednou týdně na dvě hodiny.”
Stačí dvě hodiny týdně?
“Naším cílem není doučovat dítě každý den, ale trochu přenést zodpovědnost
na rodiče. Naučit je, jak s dítětem pracovat, jak zjistit, co je potřeba.
Konečným cílem je, aby mu rodiče dokázali pomoct sami.”
S čím mají největší problém rodiče těchto dětí? A s čím mají problémy
samy děti?
“Mladší děti, zvláště ty, které nechodily do mateřské školy, jsou hodně
pozadu, neumějí věci, o kterých učitel vůbec nepředpokládá, že by je
neuměly, například vybarvovat, rozpoznat rozdíly, udělat čárky. Jednoduché
věci. Děti navíc často nemají penál dřív, než přijdou do školy. Rodiče jim
ho koupí přesně v první třídě. Je to pro ně tedy všechno úplná novinka. A
oni to mají hned v té škole používat.”
Jaké máte výsledky? Jaká je úspěšnost tohoto projektu?
“U některých dětí dojde ke zlepšení známek. U některých dojde k tomu, že se
rodiče začnou zajímat o školu, chodit tam, začnou dělat s dětmi úkoly.”
Kdo vlastně jsou vaši dobrovolníci?
“Nejčastěji jsou to vysokoškolští studenti, většinou humanitních oborů. Máme
ale i maminky na mateřské dovolené nebo pracující dospělé lidi.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak Čacipen - pravda souvisí s muzikou, tancem či fotbalem
Když se zeptáte v Krásné Lípě na Děčínsku někoho z Romů, jestli zná Čačipen,
odpoví, že samozřejmě ano. A nemluví o spravedlnosti nebo něčem podobném.
Překvapivě začne povídat o muzice, tancování nebo fotbalu. Přesvědčila se o
tom přímo na místě i redaktorka Dagmar Cestrová.
/hudební ukázka/
Tuhle písničku mohli slyšet lidé v různých koutech republiky, především
ale na Šluknovsku, právě tady totiž vystupuje dětský romský soubor ze
sdružení Čačipen z Krásné Lípy nejvíce.
“Zúčastňujeme se různých festivalů romské i neromské kultury,” říká Robert
Ferenc, který je předsedou romského sdružení Čačipen.
“Na Starokřečanských slavnostech, tam většinou vystupujeme, teď jsme
vystupovali Na kopečku (rumburský festival), také v rámci Dne bez aut v
Rumburku. V podstatě je to tak, že kam si nás pozvou, na které festivaly,
tam jedeme.”
Kolik máte členů?
“V tanečním souboru Amare Čhave je 23 dětí, v tanečním souboru Miškuskere
Čhave je 14 dětí od šesti do osmnácti let, ve skupině Galaxy Junior jsou 3.
Nejlepší vystoupení vůbec jsme měli na Žižkovské věži v Praze, kam nás
pozval ministr pro lidská práva, pan Kocáb, dokonce se mu velmi líbila
skupina Galaxy Junior a chtěl by s nimi natočit CD.”
Pod názvem Čačipen se toho skutečně skrývá mnoho.
“Máme různé volnočasové aktivity – taneční, hudební, sportovní, výtvarné.
První soubor jsem založil asi v roce 2004, byl to Amare Čhave. V loňském
roce jsme založili taneční soubor Miškuskere Čhave, také jsme založili
skupinu Galaxy Junior.”
Co to přináší vám?
“Přináší to radost dětí. Smysl má to, že se nescházejí na nevhodných
místech, nedostanou se do kontaktu s takovými věcmi, jakými jsou drogy,
kriminalita. Oslovili jsme děti, mohou přijít k nám, do naší organizace,
účastnit se nejrůznějších volnočasových aktivit, dělat to, co je baví.”
Čačipen působí v krásnolipském komunitním centru CEDR, které je celé
zaměřeno na pomoc především romským rodinám. A romské děti tancování nebo
další aktivity rozhodně baví.
Proč sis vybrala právě tancování?
“Protože mě to baví.”
Co bys dělala, kdybys nechodila tancovat?
“Asi nic. Nejspíš bych se učila.”
Jak tě napadlo, že bys mohl chodit tancovat?
“Přihlásila mě máma. Slyšela mě hrát. Řekla, že hraju hezky, tak mě
přihlásila na kroužky.”
Co tomu říkají ve škole ostatní spolužáci?
“Líbí se jim to. Chválí mě. Myslím, že mi závidí.”
Myslíš si, že by také chtěli chodit do souboru tancovat?
“Ano, chtěli.”
Sdružení Čačipen vneslo nový náboj do života řady Romů v Krásné Lípě.
Patří mezi ně i Milan Demeter. Proč? To rád vysvětlí on sám.
Zabýváte se hudbou, na kterou pak taneční soubor vystupuje a kterou asi
hraje i hudební soubor. Jak jste se k tomu dostal?
“Zajímalo mě to už odmalička.”
Jak dlouho to děláte?
“Dělám to už rok.”
A baví vás to?
“Kdyby ne, tak to nedělám.”
Co jste dělal předtím?
“Flákal se. Nic.”
Dalo vám to tedy novou životní náplň.
“Ano, je to životní náplň a také velká zkušenost. Můžu navíc dětem předat
zkušenosti, které mám.”
Vy jste někde tancoval nebo hrál?
“Tancoval jsem a zpíval.”
A co chystá Čačipen dál?
“Podařilo se nám nyní rozjet projekt s občanským sdružením Wakeren. Projekt
je nazván Dejme si vzájemnou šanci. Seznamujeme děti, širokou veřejnost, a
to jak na základních, tak středních školách, s romskou historií a kulturou.
Přednáší předseda sdružení Wakeren. V rámci toho také vystupuje naše skupina
Galaxy Junior.“
Foto: www.cacipen.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 16. dubna už je minulostí. Ale naladit si nás ale
můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také
na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a
Jan Mišurec.
|