Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Mezi studenty jsem uviděla starší ženu. Jmenuje se Gina Ganiel a já jsem se jí zeptala, odkud přijeli:

Jsme z Afuly, to je malé město v Izraeli, ale žijí v něm dobří lidé. Přijíždíme sem každý rok touto dobou, protože se chceme zúčastnit Pochodu živých z Osvětimi do Březinky v souladu s naší myšlenkou, že Pochodem živých chceme dát odpověď na pochody smrti, který nařídili Němci. Pochod živých bude zítra. Dnes si prohlížíme tábor a zítra budeme pochodovat a vysvětlovat studentům, co se tady stalo, i když se ve škole učí hodně podrobností o holocaustu.

Co to je Pochod živých?

To je židovská odpověď na pochody smrti, které se uskutečnily před osvobozením Osvětimi. Předtím, než přišli Rusové, vzali Němci všechny Židy, kteří mohli chodit, a odvedli je na západ. Nikdo neví proč. A mnozí z těch, kteří byli donuceni k pochodu smrti, po cestě zemřeli. Naší odpovědí na to je, že pochodujeme, jsme živí, s písní na rtech a chceme ukázat, že přes všechno, co se tady stalo, máme domov, máme naději a máme kde pokračovat náš život. Naším poselstvím je nezabíjet někoho z pomsty. Naší odplatou je, žít, dělat dobro, být dobrými lidmi, hovořit o naději a mít pohled upřený do budoucnosti. Vidíme budoucnost v životě, v míru. Doufáme, že jednoho dne budeme žít v míru. Ale nikdy na tom nechceme být tak, jako na tom byli Židé po dlouhá léta zde.

Kromě nás, Židů, trpěla v Osvětimi také řada Romů. Měla byste pro ně také nějaké poselství?

Doufám, že budou mít sílu jít dál v životě, dívat se dopředu a ne dozadu. Protože když se díváte pouze dozadu, stane se s Vámi to, co se stalo s Lotovou ženou, když utíkali ze Sodomy. Žena se ohlédla a proměnila se v solný sloup. Myslím, že by Romové měli znát svou vlastní historii, učit ji své děti a vědět, jaké mají vize do budoucnosti a spolu se svými dětmi budoucnost budovat. A měli by přinášet víc a víc lásky do světa, protože vidíte, co nenávist může udělat.

Kolik studentů sem přijelo?

Je jich hodně, nevím přesně to číslo. Ale v mé skupině je 120 dětí. Jiná skupina přijela, myslím, z Krakova ve stejném počtu. Jiné skupiny přijedou až zítra a nevím, kolik jich bude. Ale je to velmi důležité. A chci říct, že sem nepřijíždíme pouze na Pochod živých. Byla jsem tady před měsícem s jinými žáky z jiných škol, měli jsme stejnou myšlenku, ale nebyl to Pochod živých, protože ten je jen jednou do roka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
08.08.2015	V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Víte, co se tu dnes slaví v městské části Praha 14?

“Den Romů, ne?”

“Nevím, to nevím.”

“Vím, vím. Romský festival.”

“Jsem Rom a nevím...” /směje se/

“Myslím si, že se slaví Den Romů.”

Věděl byste, co se tu dnes v městské části Praha 14 slaví?

“Nevím.”

Slyšel jste někdy o Mezinárodním dni Romů?

“To ne.”

Jak vycházíte s romskými spoluobčany?

“Vycházím s nimi dobře.”

“Výborně. Romka, kterou znám, to je pracovitá, až abnormálně pracovitá dívka.”

“Mám mnoho přátel mezi Romy. Je to individuální. Nemohu říct obecně tak ani tak.”

/ukázka hudební produkce/

S čím tu máte stánek? Co prodáváte?

“Prodáváme romská CD-čka. Máme tu i maďarská. Prodává se to dobře. Vidíte, že je tu návštěvníků dost.”

Co vy to tu máte za dobroty?

“Buchty. Klasické buchty, máme tu různé – s jablky, švestkami, meruňkami, s mákem.”

Vidím, že jste si tu koupila občerstvení, buchtu. Je to romský recept. Chutnala vám?

“Byla výborná, jako od mé babičky.”

/hudba/

Stefanie, ty jsi před malou chvílí dotančila. Zeptám se, z jakého tanečního sdružení jsi?

“Pocházím z tanečního souboru Cikne Čhave.”

Jak dlouho trénuješ na takové vystoupení?

“My už jsme na to zvyklí, takže nám stačí dva týdny a máme hotový celý tanec. Pak už jen zkoušíme.”

Máte tu stánek s fotografiemi. O co přesně se jedná?

“Kromě stánku tu máme ještě fotografickou výstavu. Představujeme tu dvanáct fotografií úspěšných Romů.”

Můžete některé z nich jmenovat?

“Máme tu Tomáše Bystrého, Renatu Berkyovou, Emila Cinu...”

Jak se jmenuje váš taneční soubor? A odkud jste?

“Náš taneční soubor se jmenuje Jagori. Jsme z Prahy, ze Žižkova. Fungujeme málo, protože máme hodně nových členů, tak zhruba tři měsíce.”

V souboru máte holky nebo máte i chlapce?

“Máme chlapce i holky. Jsou to předškolní děti, potom jsou to děti ze 3., 4., 5. třídy.”

Na jakou muziku děti tancují?

“Cvičím s nimi na tradiční romskou hudbu.”

Jak dlouho se připravují na takové vystoupení?

“Čtrnáct dní, tři neděle. Podle toho jak.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kolik lidí přibližně bylo na dnešním setkání?

“Na dnešní setkání přišlo asi 60 nebo 70 lidí, z toho 50 je lidí, kteří žijí v chudobě. Předem jsme stanovili 11 cílových skupin. Oslovili jsme nestátní neziskové organizace, které se zabývají činností ve prospěch těchto lidí nebo s nimi pracují. Přihlásilo se jich mnoho. Ještě když jsme měli po uzávěrce, hlásili se další, kteří se o tom dozvěděli, protože myšlenka – vyjít ven se svým příběhem a říci, co mi pomohlo, co mi absolutně nepomohlo, co mě brzdilo při mé snaze dostat se z nepříjemné životní situace, a také případně navrhnout, co by pomohlo mně i jiným lidem, kdyby to bylo možné – lidi uchvátila, oni si to snad mezi sebou nějakými tamtamy roznesli.”

Máte i takový slogan, že chudoba má mnoho tváří. Určitě je těch tváří hodně - jak třeba etnicky, tak například lidí s různými typy zdravotního postižení. Příčin chudoby může být mnoho. Můžete alespoň pro ilustraci jmenovat, jací lidé se tu sešli dnes a přijdou i zítra?

“Jsou to lidé, kteří patří ke skupině tzv. bezdomovců, lidé bez přístřeší, žijící na různých ubytovnách, nebo dokonce i na ulici. Pak jsou zde lidé duševně nemocní, kteří mají problém se začlenit do společnosti a většinou jsou dlouhodobě v invalidním důchodu, který je nízký a který jim neumožňuje žít běžným způsobem jako ostatní lidé. Jsou zde lidé po výkonu trestu. Lidé, kteří si zvykají po abstinenci od alkoholu. Lidé, kteří jsou v procesu odvykání závislosti na drogách. Jsou zde lidé s mentálním postižením, u kterých sice nehraje takovou roli chudoba, ale zato jsou na okraji společnosti, protože je společnost poměrně málo přijímá mezi sebe. Jsou zde i ženy, které se živí komerčními sexuálními praktikami. Jsou zde lidé, kteří opouštějí dětské domovy, tzn., že ve věku osmnácti let vypadnou z domova a nemají žádnou zkušenost s tím, jak vést svůj vlastní život. Mnoho z nich se dostane rovnou do azylových domů nebo pod vliv prostituce.”

Jsou to většinou velmi složité příběhy. Když o tom lidé, kteří se tu sešli, mají mluvit, je to pro ně těžké? Nebo jakým způsobem je otevíráte, aby dokázali svůj příběh sdělit ostatním?

“S každou skupinou sem přicházejí lidé, kteří je znají, kteří s nimi mají konkrétní zkušenost při sociální práci a vysvětlili svým klientům princip toho, o co tu půjde. Navíc jsme angažovali zkušeného facilitátora, který celou záležitost řídí, a rozdělili jsme pozvané na několik skupin, které pracují formou klasického workshopu. Je to tedy zajímavé, je to hravé, je tam brainstorming, jsou tam různé praktiky, které zvyšují sebevědomí lidí, učí je myslet, společně myslet, vzájemně si sdělovat zkušenosti a podobně. Dnes program končí tím, že budou malovat ve skupinách plakáty, ve kterých představí, jakým způsobem se dostali do té obtížné životní situace, nebo jak vůbec hledí na svou situaci, jak se cítí, a co by je napadlo, že by se proti tomu mohlo udělat. Samozřejmě, že existují nejrůznější preventivní programy. A také smyslem tohoto setkání je snažit se co nejvíce dozvědět od lidí, kteří jsou v té situaci, co by jim pomohlo, aby se do té závislosti byli nebyli dostali.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.09.2010	Češi se pokusí o nejhlasitější apel proti chudobě ve světě	Zprávy ze života Romů
02.06.2010	V Praze začne putovní výstava k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010	Zprávy ze života Romů
31.05.2010	Mezinárodní setkání pro výměnu zkušeností se sociálním začleňováním a participací Romů a migrantů	Zprávy ze života Romů
27.05.2010	Projekt „Podpora integrity rodin ohrožených sociálním vyloučením a jejich místo v měnící se Evropě“	Zprávy ze života Romů
25.05.2010	EU přijímá nová opatření ke zlepšení podmínek bydlení romských komunit	Zprávy ze života Romů
19.05.2010	Zvyšování vzdělanosti minorit za pomoci mezinárodní spolupráce	Zprávy ze života Romů
09.04.2010	Chudoba si nezaslouží pohrdání	O Roma Vakeren
19.02.2010	Kampaň Chudoba cti netratí	O Roma Vakeren
29.01.2010	Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Ve španělské Córdobě skončil 2. evropský summit o Romech. Podle jeho účastníků jsou rasismus, násilnosti, školní segregace a zhoršení socioekonomických podmínek hlavními problémy, kterým tato menšina musí v současnosti čelit. V závěrečném prohlášení konference vyzvali jednající k většímu úsilí o zapojení Romů do většinové společnosti.

Sdružení Romea se distancuje od aktivit, které podle ní mohou zhoršit vztahy mezi většinovou společností a Romy. Prohlášení předsedy organizace Roma Realia Václava Mika o tom, že Josef Lada údajně v jednom příběhu o kocouru Mikešovi „kriminalizuje všechny Romy“, by podle Romey v konečném důsledku mohlo poškodit romskou komunitu jako celek. Mikův návrh na stažení pohádkové knížky nereprezentuje názor obecně sdílený romskou komunitou a sdružení Romea ho považuje především „za úsměvný“.

Odborné poroty 6. ročníku slovenské Novinářské ceny 2009 vybíraly z téměř devíti set příspěvků nominace na vítěze. Mezi nominovanými na novinářskou cenu je i Romské mediální centrum hned ve dvou kategoriích a také na Cenu British Council.

A na závěr tu pro vás máme pozvánku na zítřejší koncert s názvem Proč – koncert pro Natálku. Uskuteční se od 17 hodin v Benátkách nad Jizerou v tamním Music klubu Respekt. Tento koncert je připomenutím tragické události, která se stala ve slezském Vítkově. Na podiu vystoupí například skupina Bengas, Monika Bagárová, Gipsy.cz, Antonín Gondolán a řada dalších.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

“Především z důvodu poptávky po této službě a z důvodu rozšiřování Romodromu.”

Jak vypadá situace v současné době?

“Jsme členem koalice Společně do školy, řeší se v ní systém školství, který diskriminuje romské děti. Chceme pomoci zabránit tomu, aby zbytečně přecházely do zvláštní školy. Dalším důvodem komplexní práce s rodinou je i podpora vzdělávání.”

Jaké největší problémy mají rodiče s dětmi?

“Pokud rodina samotná nemá zajištěny běžné a základní životní potřeby, vzdělávání je vždy až na druhém místě. Druhou věcí je, že v sociálně vyloučených lokalitách je obecně nízká gramotnost, to znamená, že rodiče, i kdyby se chtěli s dětmi učit, sami to od určitého ročníku nedokáží, protože jejich vzdělanostní vklad není tak velký.”

Podle čeho si vybíráte, ať již se jedná o romské nebo neromské děti, komu se budete věnovat?

“V první řadě to budou děti současných klientů. V další řadě samozřejmě zkontaktujeme školy samotné a budeme ve školách vytvářet informační seminář, takže další děti se budou moci přihlásit samy.”

Kolik předpokládáte, že oslovíte škol a rodin?

“Myslím si, že v každém kraji to bude minimálně šest škol.”

Zároveň jsme také oslovili koordinátorku neziskové organizace Člověk v tísni Evu Horejcovou, která má podobný projekt na starosti ve Středočeském kraji.

“Myslím si, že tento projekt je velmi prospěšný. Pro děti je posléze velice těžké uplatnit se na trhu práce, když nemají nějaké vzdělání, například alespoň učiliště, střední školu nebo maturitu. Jsem opravdu hodně ráda, že se projekt rozšiřuje i do dalších oblastí, i když ho neorganizuje Člověk v tísni.”

Slečno Horejcová, nezisková organizace Člověk v tísni rozjela tento projekt už před čtyřmi lety. Zajímalo by mě, jaká je úspěšnost tohoto projektu ve Středočeském kraji? A kdo se vůbec těm romským rodinám a dětem věnuje?

“Nám se rodiny hlásí samy, když mají o projekt zájem. Je to jedna z našich podmínek, aby byla zajištěna motivace rodin. Hlásí se buď přes školy, přes naše terénní sociální pracovníky nebo přes další instituce. My se pak jdeme do rodiny podívat, zjišťujeme potřebnost doučování, jak jsou rodiče schopni doučovat děti sami, případně, jestli si nemohou dovolit placené doučování.”

Můžete nám říci, o kolik rodin se jedná? A kolik máte dobrovolníků, kteří docházejí k těmto dětem?

“V současné době doučujeme zhruba v sedmdesáti rodinách, odpovídá tomu sedmdesát dobrovolníků.”

Jaká je věková hranice dětí?

“Zatím nemáme předškolní přípravu. Zabýváme se dětmi od první třídy, až po střední školy nebo učiliště.”

Jak to tedy probíhá v praxi?

“Dobrovolník přijde do rodiny. Zeptá se rodičů, co bylo nového ve škole. Podívá se do žákovské knížky. Zjistí, jestli má dítě úkoly, jestli je úkoly schopno udělat s rodiči, nebo jestli je potřeba je udělat v rámci doučování. Potom vybere, co se budou tu hodinu učit, s tím, že se snaží zapojit i rodiče do výuky, případně dát dítěti další úkoly nebo doplnit to, co by s ním měli udělat rodiče.”

Kolik času stráví dobrovolník s rodinou?

“Dobrovolník chodí do rodiny jednou týdně na dvě hodiny.”

Stačí dvě hodiny týdně?

“Naším cílem není doučovat dítě každý den, ale trochu přenést zodpovědnost na rodiče. Naučit je, jak s dítětem pracovat, jak zjistit, co je potřeba. Konečným cílem je, aby mu rodiče dokázali pomoct sami.”

S čím mají největší problém rodiče těchto dětí? A s čím mají problémy samy děti?

“Mladší děti, zvláště ty, které nechodily do mateřské školy, jsou hodně pozadu, neumějí věci, o kterých učitel vůbec nepředpokládá, že by je neuměly, například vybarvovat, rozpoznat rozdíly, udělat čárky. Jednoduché věci. Děti navíc často nemají penál dřív, než přijdou do školy. Rodiče jim ho koupí přesně v první třídě. Je to pro ně tedy všechno úplná novinka. A oni to mají hned v té škole používat.”

Jaké máte výsledky? Jaká je úspěšnost tohoto projektu?

“U některých dětí dojde ke zlepšení známek. U některých dojde k tomu, že se rodiče začnou zajímat o školu, chodit tam, začnou dělat s dětmi úkoly.”

Kdo vlastně jsou vaši dobrovolníci?

“Nejčastěji jsou to vysokoškolští studenti, většinou humanitních oborů. Máme ale i maminky na mateřské dovolené nebo pracující dospělé lidi.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
01.02.2014	Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
09.07.2011	Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 let	O Roma Vakeren
28.05.2011	Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vzniku	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

/hudební ukázka/

Tuhle písničku mohli slyšet lidé v různých koutech republiky, především ale na Šluknovsku, právě tady totiž vystupuje dětský romský soubor ze sdružení Čačipen z Krásné Lípy nejvíce.

“Zúčastňujeme se různých festivalů romské i neromské kultury,” říká Robert Ferenc, který je předsedou romského sdružení Čačipen.

“Na Starokřečanských slavnostech, tam většinou vystupujeme, teď jsme vystupovali Na kopečku (rumburský festival), také v rámci Dne bez aut v Rumburku. V podstatě je to tak, že kam si nás pozvou, na které festivaly, tam jedeme.”

Kolik máte členů?

“V tanečním souboru Amare Čhave je 23 dětí, v tanečním souboru Miškuskere Čhave je 14 dětí od šesti do osmnácti let, ve skupině Galaxy Junior jsou 3. Nejlepší vystoupení vůbec jsme měli na Žižkovské věži v Praze, kam nás pozval ministr pro lidská práva, pan Kocáb, dokonce se mu velmi líbila skupina Galaxy Junior a chtěl by s nimi natočit CD.”

Pod názvem Čačipen se toho skutečně skrývá mnoho.

“Máme různé volnočasové aktivity – taneční, hudební, sportovní, výtvarné. První soubor jsem založil asi v roce 2004, byl to Amare Čhave. V loňském roce jsme založili taneční soubor Miškuskere Čhave, také jsme založili skupinu Galaxy Junior.”

Co to přináší vám?

“Přináší to radost dětí. Smysl má to, že se nescházejí na nevhodných místech, nedostanou se do kontaktu s takovými věcmi, jakými jsou drogy, kriminalita. Oslovili jsme děti, mohou přijít k nám, do naší organizace, účastnit se nejrůznějších volnočasových aktivit, dělat to, co je baví.”

Čačipen působí v krásnolipském komunitním centru CEDR, které je celé zaměřeno na pomoc především romským rodinám. A romské děti tancování nebo další aktivity rozhodně baví.

Proč sis vybrala právě tancování?

“Protože mě to baví.”

Co bys dělala, kdybys nechodila tancovat?

“Asi nic. Nejspíš bych se učila.”

Jak tě napadlo, že bys mohl chodit tancovat?

“Přihlásila mě máma. Slyšela mě hrát. Řekla, že hraju hezky, tak mě přihlásila na kroužky.”

Co tomu říkají ve škole ostatní spolužáci?

“Líbí se jim to. Chválí mě. Myslím, že mi závidí.”

Myslíš si, že by také chtěli chodit do souboru tancovat?

“Ano, chtěli.”

Sdružení Čačipen vneslo nový náboj do života řady Romů v Krásné Lípě. Patří mezi ně i Milan Demeter. Proč? To rád vysvětlí on sám.

Zabýváte se hudbou, na kterou pak taneční soubor vystupuje a kterou asi hraje i hudební soubor. Jak jste se k tomu dostal?

“Zajímalo mě to už odmalička.”

Jak dlouho to děláte?

“Dělám to už rok.”

A baví vás to?

“Kdyby ne, tak to nedělám.”

Co jste dělal předtím?

“Flákal se. Nic.”

Dalo vám to tedy novou životní náplň.

“Ano, je to životní náplň a také velká zkušenost. Můžu navíc dětem předat zkušenosti, které mám.”

Vy jste někde tancoval nebo hrál?

“Tancoval jsem a zpíval.”

A co chystá Čačipen dál?

“Podařilo se nám nyní rozjet projekt s občanským sdružením Wakeren. Projekt je nazván Dejme si vzájemnou šanci. Seznamujeme děti, širokou veřejnost, a to jak na základních, tak středních školách, s romskou historií a kulturou. Přednáší předseda sdružení Wakeren. V rámci toho také vystupuje naše skupina Galaxy Junior.“

Foto: www.cacipen.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download