Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Paní ředitelko, co je cílem této konference?

„Cílem konference je vyvolat diskusi o nejlepším způsobu pomoci romskému obyvatelstvu v jeho začlenění do společnosti, obzvláště v otázkách vzdělávání. Tento bod byl všeobecně schválen a je považován za klíčový. Zároveň je cílem obeznámit se s příklady dobré praxe, na jejichž základě jsme se v této záležitosti mohli posunout kupředu. Takže na jedné straně se jedná o působení ve prospěch dané skupiny a na straně druhé o výměnu osvědčených příkladů dobré praxe.“

Konference o Romech je tlumočena do mnoha jazyků včetně romštiny. Je to poprvé, kdy se na půdě Evropské komise tlumočí také do romštiny?

„Je to poprvé, kdy je průběh evropské konference tlumočen do romštiny. Myslím si, že to velmi dobře dokazuje naší snahu o uznání kulturní rozdílnosti a obzvláště pak poukázání na roli romského jazyka, který je pro rozličné romské kultury podstatný. Jedná se skutečně o velmi vzácný projev vůle evropské politiky.“

Nezřídka se stává, že na konferencích o Romech je mezi vystupujícími víc gádžů než Romů – jak je to v případě této konference?

„Tentokráte máme obojí a myslím si, že je to velmi dobrý příklad. Romů je o něco více. Chtěli jsme rovněž ukázat, co je podstatou naší filozofie, která spočívá ve vzájemném uznání a partnerství. Nejsme stejní, ale vzájemně se respektujeme a každý se snaží vyjádřit a přispět, jak nejlépe umí, v oblasti začlenění Romů.“

Jsou Romové zastoupeni v Evropské radě a v ostatních institucích EU?

„Romové jsou především zastoupeni na půdě Evropského parlamentu a na základě mé iniciativy jsme předložili Evropské komisi návrh na začlenění romských stážistů. Za tento návrh rovněž odpovídám já. Cílem je, aby mladí Romové pochopili evropský život a úředníci institucí lépe pochopili, jaké jsou potřeby kulturní rozmanitosti. Je to sice velmi skromný a malý, nicméně první krok, abychom dospěli k lepší interakci.“

Může být podle vás romská otázka vyřešena v Bruselu?

„Jasně řečeno, nikoliv. Jednotlivá řešení – a schválně říkám jednotlivá řešení, protože si myslím, že není jen jedno jediné řešení... Takže jednotlivá řešení budou propojena romskými komunitami v jednotlivých členských státech. Evropská komise může prostřednictvím legislativy zaručit princip nediskriminace, což už bylo ostatně provedeno. Na druhé straně pak podpořit politiku jednotlivých zemí a to i po finanční stránce a zajistit výměnu příkladů dobré praxe. To znamená snažit se zainteresovat členské státy a přimět je k tomu, aby se této otázce věnovali více a více se i angažovali. Brusel určitě zcela nevyřeší romskou problematiku, ale poskytneme v této záležitosti pomoc.“

V rámci této konference probíhá výměna příkladů dobré praxe. Asi je těžké říct, které z nich jsou nejlepší, ale jaké oslovují třeba zrovna Vás?

„Myslím si, že existuje mnoho velmi dobrých projektů. Já osobně mám na starosti vzdělávání. Veškeré projekty, které sdružují romské děti s ostatními dětmi, tak jsou z hlediska perspektivy vzájemného uznání a lepšího pochopení ty nejslibnější, protože se dětem věnují od začátku. Ty projekty, které se věnují jiným lidem než dětem, jsou také důležité, protože nelze zanedbávat dospělé, ale vše začíná od dětí. Tudíž vše, co se vztahuje ke škole a dětem, je pro mne stěžejní.“

Jaký je váš názor na postavení romských dětí v České republice?

„Myslím si, že postavení romských dětí se nijak neliší od jejich postavení v jiných zemích. Nejsem Češka, takže k České republice se mohu vyjádřit jen velice skromně. Myslím si, že postavení romských dětí je ze všeobecného hlediska velmi složité, a to z důvodů omezení rozpočtů v oblasti vzdělávání a děti z postkomunistických zemí jsou více postižené velmi složitým obdobím přechodu, který znají všechny „nové země“, mezi které patří i Česká republika. Myslím si, že situace těchto dětí je velmi složitá a je důležité jim pomoci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.05.2016	Semináře Pro Romy s Romy se snaží odstranit staleté předsudky vůči Romům	O Roma Vakeren
21.02.2013	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů	Zprávy ze života Romů
20.06.2011	V dodržování základních práv má Evropa rezervy	Zprávy ze života Romů
05.04.2011	Brusel dohlédne na integraci Romů v členských státech EU	Zprávy ze života Romů
05.04.2011	Evropská komise vyzývá členské státy, aby si vytvořily strategii pro integraci Romů	Zprávy ze života Romů
30.04.2010	Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí	O Roma Vakeren
26.03.2010	Začlenění Romů: EU a členské státy by měly zintenzivnit své úsilí	Zprávy ze života Romů
19.03.2010	V Bruselu se sešlo pět set zástupců evropských a mezinárodních romských organizací	O Roma Vakeren
11.03.2010	Bruselská konference se zabývá projekty EU na podporu romské komunity	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Co se týče lidí, kteří tam diskutují, zdá se mi, že jsou zaujatí. V diskusi převládá xenofobie a rasismus. Myslím si, že romština je jazyk jako každý jiný. Vzhledem k tomu, že v minulosti jsme tento jazyk museli do velké míry omezit, jeho probuzení není ničím špatným. Právě naopak. Myslím si, že je to velmi dobrá věc. Není třeba kolem toho dělat takový povyk. Nikdo neříká, že se má vyučovat povinně. Já si dokonce myslím, že by došlo k naplnění Ústavy České republiky, protože každá národnost má nárok na svůj jazyk. S tím se musí počítat, že Romové nebudou napořád jen hloupí a nevzdělaní. Jejich vzdělanostní úroveň roste. Budou pracovat na nejrůznějších místech. Trápí mě, že se Romové nehláší k romskému národu. Může se pak poukázat na to, že sčítání lidu jasně ukázalo, že se k romskému národu přihlásilo zhruba 11 560 lidí. To má ale své důvody, své historické opodstatnění. Myslím si, že pomalu a jistě začínají Romové chápat, že k národu by se měli hlásit, že tím ovšem hodně ztrácí. Je to ale určitá forma projevení identity. Hledání identity – tu hledáme hodně dlouho. Ať se lidé nediví, že se Romové ke své identitě nehlásí. To je jeden z důvodů. Další věcí je, že mladí vzdělaní Romové si začínají pomalu uvědomovat, že se musí dávat dohromady jakési romské národní obrození.“

Jak se díváte na tuto iniciativu na Facebooku? Měla by zasáhnout policie? Měly by se příspěvky stáhnout?

„Já bych nerad někoho nabádal, aby cokoli stahoval nebo nestahoval. Lidé se tak vyjadřují, protože říkají to, co cítí.“

Vy sám romsky mluvíte. Kde jste se naučil romsky?

„Samozřejmě doma. Od malička.“

A co vaše děti? Mluvíte s nimi romsky nebo se budou učit ve škole?

„Pokud budou mít možnost, ve škole se určitě romštinu učit budou. Budou mít už ale základy romského jazyka z domova. Mluvím s nimi sice spíš česky, ale některá slova říkám romsky. Například můj syn se mě hodně ptá, co které slovo znamená, pak to zopakuje po mně. A už si to pamatuje. Když někdy mluvím víc romsky, ví, o čem mluvím, což je dobře. A také si myslím, že to vůbec neublíží jeho češtině.“

Myslíte si, že romština by měla být zavedena do škol jako nepovinný předmět? Je vůbec dostatek informací o Romech ve školách? A co by se pro to mělo udělat?

„Já jsem už před mnoha lety začal učit s kolegy multikulturní výchovu na základních školách. Povídali jsme si o romském jazyce, o Romech, o tom, jaké mají zvyky, tradice. Samozřejmě jsme si nepovídali jen o Romech, ale i o jiných národnostních menšinách žijících v České republice. Když tam ale seděli romští žáci, mluvili jsme s nimi romsky. Oni to sami chtěli. Bylo ale vidět, že nám nerozumí. Zájem o romský jazyk z romské části začctva tam skutečně je.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V jaké roli se představíte v této hře?

„Mám roli pomocníka na stavbě. Pak hraji na harmoniku, na klavír a zpívám písničky.“

Písničky budou v romštině?

„Písničky jsou v romštině. Ano.“

Písničky jste vybíral vy?

„Paní Kofránková si vybrala některé písničky, které už znala, slyšela je. Další jsem vybral já na základě komunikace s ní, na základě scénáře, podle toho, co by se tam hodilo. Je tam třeba matka, která kojí dítě v noci, tam jsem vybral Soven čhave soven.“

/ukázka písně Soven čhave soven/

Co je obsahem představení?

„Představení je o tom, jak přijdeme z práce, ze stavby. Máme maringotku, kde spíme. Celé to je vlastně o večeru, o tom, jak probáhá náš večer po práci. Povídají se tam pohádky, básničky, vše od romských autorů. Pohádky sesbírala paní Hübschmannová.“

Co by si měl divák z toho představení, když ho shlédne, odnést?

„Naše romské pohádky jsou specifické. Jsou zajímavé především svým obsahem. Jsou to hezké příběhy. Snad to v člověku něco zanechá.“

Mají diváci, kteří na hru přijdou, brát představení tak, že je tu něco, co o Romech nevědí, neznají?

„Určitě ano. Myslím si, že celkem málo lidí z majoritní společnosti zná tyto naše pohádky. Paní Hübschmannová je sesbírala po osadách na Slovensku. Myslím, že nejen tam.“

Mário, jak vy jste se vůbec dostal do tohoto představení?

„Už dlouho se znám s Bárou. V říjnu mě oslovila, jestli bych nevystoupil v představení, jestli bych nezahrál nějaké písničky. Neměl jsem vůbec žádnou představu, jak to bude vypadat, ale samozřejmě jsem souhlasil. Když jsem se se hrou v lednu seznámil, moc mě to potěšilo. Rád tady s nimi hraju.“

Paní Boušková, jaká je spolupráce s paní Kofránkovou, Bárou Hrzánovou a Máriem Bihárim?

„Bezvadná! Já to mám jako oddechovku.“

V představení zpíváte několik romských písniček. Jak dlouho jste se učila romské písničky? Je pro vás romština těžká?

„Ano, já jsem na to zůstala koukat... pro mě to bylo jako maďarsky. Když mi to Bára dala, řekla jsem si: Kristepane! Bylo jich pět. Ale ona mi řekla, že se je nemusím naučit hned všechny. Začala jsem se to pomalu učit. Nejvíce mi ale pomohlo, že to Mário nazpíval. Denně cestuju dvě hodiny ze Slap, poslouchala jsem tedy Mária třeba dvě hodiny denně. Trochu mi to tak vlezlo pod kůži. To mě nejvíc naučilo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.03.2010	Jaké příběhy si vyprávěli čeští Romové	Zprávy ze života Romů
19.03.2010	Divadlo Viola uvede hru Šunen Romale – Poslyšte Romové	O Roma Vakeren

Brno chce zlepšit vzhled lokality nedaleko centra, kde žije řada Romů. Letos a příští rok tam převážně z dotací opraví část činžovních domů. Na investici použije asi 50 miliónů korun, zejména na výměny oken a zateplování fasád. O dotace mohli požádat i soukromí majitelé domů. Přihlásilo se jich však málo. Nejspíš se zalekli administrativy a dali přednost programu Zelená úsporám.

Výsledky policejních expertiz potvrdily, že v zápalné lahvi při útoku na dům Romů v ostravské kolonii Bedřiška byl diethylether. Je to vysoce hořlavé rozpouštědlo používané například v laboratořích. Dosud neznámý útočník vhodil zápalnou láhev do domu romské rodiny 14. března. Láhev se ale nerozbila a její obsah nezačal hořet. Právní kvalifikace zločinu byla zpřísněna, původně se útok vyšetřoval jako obecné ohrožení.

Autora rasistické studie s názvem Konečné řešení otázky cikánské půjde před soud. Státní zastupitelství v Písku obžalovalo Jiřího Gaudina z trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob. Autorovi publikace, které vévodí myšlenka vystěhovat Romy do Indie, hrozí až tři roky vězení.

Brněnské Muzeum romské kultury poprvé představuje veřejnosti svoji rozsáhlou sbírku děl akademické malířky Míly Doležalové na romská témata. Výstava je doplněna i o výpůjčky od dalších majitelů. Velkoformátová díla zobrazují neobvyklý a přesto lidsky teplý až žhnoucí svět Romů. Vernisáž bude součástí celodenních oslav Mezinárodního dne Romů 8. dubna a výstava potrvá až do 15. srpna.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jak chcete klientům tuto informaci sdělit?

„Především romskou komunitou to už probíhá přes občanské sdružení Rom Praha, které zastřešuje několik romských občanských sdružení – takže přes ně, přes poradce městských částí. Ale hlavně komunitou, to je pošta, která funguje nádherně.“

Vy máte už podobný projekt za sebou, jak byl úspěšný? Kolik žadatelů se přihlásilo? Kolik z nich bylo úspěšných? A jaké obory Romy zajímaly?

„Měli jsme celkově sto dvaceti procentní úspěšnost. Dělí se to na indikátory zaměstnání, rekvalifikací, kolik se jich rekvalifikovalo, kolik se jich zaměstnalo. Největší zájem byl o rozšíření řidičského průkazu skupiny B na C. Tam byl největší počet klientů, kteří prošli rekvalifikačním kurzem.“

Je podle vás složité zaměstnat Romy staršího věku, kteří nemají vzdělání nebo jsou třeba zdravotně postižení nebo berou částečné důchody?

„Není až zase takový problém je zaměstnat, většina těchto klientů začne podnikat.“

V čem podnikají?

„Dělají různé rozvozy. Jeden klient z občanského sdružení potřeboval řidičský průkaz skupiny C, protože rozváží děti na tábory. Má menší autobus pro rozvozy osob.“

A ženy řidičky?

„Ty jsem měli asi tři. Ale ne, ty takhle nejezdí.“

Zájemci o rekvalifikační nebo kvalifikační kurzy projdou tzv. výběrovým řízením. Jaká jsou tam kritéria? Podle čeho budete vybírat?

„Počet klientů je již teď velký. Nyní jich máme asi 170. Je to velké číslo, takže musíme probrat, co dělají, co potřebují, jakou mají rodinnou situaci. Pokud je to třeba rodič s dvěma dětmi, má přednost. Důležité je, jak žijí, jestli pracují, nebo nepracují, jaké mají zájmy, záliby. Vyplní se dotazník, a podle toho budeme muset vybírat, kdo kurz nejvíce potřebuje.“

Jak to probíhá v praxi? Mají klienti nějakého svého asistenta?

„Mají. Klienti se rozdělí mezi poradce, přičemž každý klient má svého poradce. Vychází to tak 6 až 8 lidí na jednoho poradce. Poradce s ním prochází celou dobu, tedy od motivačního kurzu, přes kvalifikace až po zaměstnání. Jsou neustále v kontaktu s koordinátorem zaměstnávání, koordinátorem školení. Tam je spolupráce a kontakt neustálý.“

Když klient najde práci, jste s ním i nadále v kontaktu?

„Jsme s ním v kontaktu tak tři měsíce. Ze své zkušenosti ale vím, že i když projekt skončil, řešila jsem, že se klienti neustále ptají, kdy bude něco dalšího. Chodí pro radu. Zájem trvá i nadále.“

Víte, kolik žije v Praze Romů? A kolik jich je bez práce?

„V Praze žije zhruba 17 tisíc Romů. Nezaměstnaných je 40 procent.“

Říkala jste, že jste nedávno dělala podobný projekt. Jste v kontaktu s lidmi, kteří si našli práci? Máte informace, jak se jim daří, jestli jsou spokojeni?

„S některými ano. Od některých informace nemám. Vím, že někteří si chtějí ještě více zvýšit kvalifikaci. Zájem je asi padesáti procentní.“

/anketa/

Vy jste třeba měl problémy po vyučení sehnat práci? A v jakém oboru jste hledal?

„Hledal jsem i ve svém oboru, jsem vyučený instalatér, ale bez úspěchu. Neměl jsem praxi. V tom byl problém. A také jsem měl problém se svým romským původem, když jsem docházel do firem, dokonce mi to i řekli.“

Požádal jste Velkou ohradu o pomoc, aby vám pomohli najít práci. Jak dlouho to trvalo? A jak to probíhalo v praxi?

„Po úspěšném ukončení kurzu závěrečnými zkouškami to trvalo méně než měsíc. Naskytla se mi možnost pracovat u firmy jako řidič z povolání.“

Jak dlouho už tam pracujete?

„Pracuji tam druhým rokem.“

Jste tam spokojen?

„Ano, jsem tam spokojen.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce	O Roma Vakeren
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
16.08.2014	Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
09.12.2013	Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci	Zprávy ze života Romů
02.08.2012	Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání Romů	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu	O Roma Vakeren
07.07.2012	Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným	O Roma Vakeren
04.02.2012	Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vcházím na Liščinu. Vypadá to, jako by někdo zapomněl zbourat pár domů, které zůstaly uvězněné mezi průmyslovými areály a rušnými cestami. Pro ostravské sociálně vyloučené lokality je to typické. Provoz vůbec nevadí malým holkám, které si tu hrají. Místní nízkoprahové centrum má totiž dnes zavřeno.

„Já nejradši chodím na houpačku.“

Eriko, kam si tu chodíš hrát?

„Do buňky.“

Také do komunitního centra...

„Ladislav z Liščiny.“

Dobrý den. Pane Ladislave z Liščiny, prozraďte mi, jak se vám tu žije?

„Špatně.“

Proč?

„Není tu práce. Ale mám to tu rád. Rád vám tu všechno ukážu. Já jsem se tu narodil.“

Co umíte?

„Jsem vyučený zedník. Když jdu na úřad, tak mi slušně řeknou, ať zavřu dveře z druhé strany.“

Potkávám trojici mladých žen s dětmi. Co byste chtěla, aby se tu změnilo?

„Okolí.“

„Kdyby tu byl nějaký hrací koutek pro děti. A pak okna – nějaká renovace.“

Takže nová okna, fasáda?

„Asi ano.“

Společně se sociálními pracovnicemi ze Vzájemného soužití vstupuji do jednoho z domů.

„V tomto vchodě mají nejhezčí chodbu. Sami si to vymalovali, RPG jim dodalo materiál, ale práci si udělali sami.“

Znamená to tedy, že si toho víc váží?

„Určitě.“

Dobrý den. Já jsme Sylvie Mikulcová z Českého rozhlasu. Zdravím vás.

„Julius Pokuta.“

Jak se vám tu bydlí?

„Dobře, jde to.“

Když říkáte, že to jde, tak to asi není úplně stoprocentní?

„Bydlím tu už patnáct let, tak je to asi dobré.“

Bylo to tu lepší, když jste se nastěhoval?

„Myslím si, že to je lepší teď, s něčím nám tu pomáhají, něco si děláme sami.“

Když se rozhlédnu okolo, musím uznat, že to tu máte vyzdobeno náramně. Stěny jsou úplně bílé, evidentně se tu také pravidelně vytírá. Máte tu různé obrázky na stěnách. To je nejspíš zásluha manželky?

„Ano.“

„Někteří pracují, uklízí si kolem domu, a někteří na to kašlou.“

Jak to tady zvládáte? Já jsem slyšela, že jsou tu relativně vysoké nájmy. Prozradíte mi, kolik za svůj byt platíte?

„Tady je to na metry čtvereční, podle osob. Platíme okolo 4200.“

Což je asi čistý nájem plus zálohy na služby?

„Ano, i zálohy za plyn. Také voda. Dohromady je to asi 7 tisíc.“

Okolo 7 tisíc. To je asi náročné, že?

„Pokud jste na sociálce, tak ano.“

„Podívejte se, jak to tu vypadá. Ani nemusím mluvit, ne? Podívejte se, jak je tu čisto. A co hrozného je tam. Předtím tu bylo čisto, ale teď co se nastěhovali noví nájemnící..., podívejte se sama.“

Jolana Šmarhovičová je sociální pracovnice.

„Já jsme sem kdysi chodila jako malá holka s rodiči, takže vím, že tu většinou bydleli starousedlíci, byly tu zahrádky, bylo tu velmi málo Romů, spíš hodně lidí z majority. Asi deset let nazpátek to tu bylo jiné.“

Říkala jste, že tu fungujete čtyři roky?

„Na počátku tu bydlely rodiny, které s sice námi spolupracovaly, ale měly hodně velké sociální problémy. Tyto rodiny už tu nebydlí, jsou většinou na ubytovnách. Teď je tu úplně jiné osazenstvo. S těmi rodinami se dá opravdu spolupracovat.“

Procházíme kolem dvou domů, které jsou v nejhorším stavu. Jejich demolice má začít už za dva týdny. Lenka Žembová mi při té příležitosti vysvětluje, že to před čtyřmi roky vypadalo v okolí úplně jinak.

„Před čtyřmi lety tu stálo v okolí podstatně víc domů, asi tak o čtyři více. Během čtyř let se zbouraly domy, které už byly zdevastované. Opravy by byly nákladné a nejspíš by neměly smysl, tak se zbouraly.“

Vidíme tu kolem sebe i řadu možná bývalých zahrádek s různými domky. Pravdou je, že to nevypadá moc dobře.

„Řešit se to určitě bude. Nepořádek by měl být odklizen při demolici domů na Žalmanové.“

V Liščině stále žijí i ti, kteří se přizpůsobit nechtějí. Ostatní ale vědí, že mají šanci. Vzájemné soužití teď dokonce plánuje, že se pokusí získat dotace, aby mezi domy mohlo vzniknout velké hřiště.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.08.2011	Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřiště	Zprávy ze života Romů
14.10.2005	Ostravské Romské komunitní centrum provozuje školku, školu a nabízí volnočasové aktivity	O Roma Vakeren
28.01.2005	Chceme ukázat, že taky něco dokážeme, říkají ostravští Romové	O Roma Vakeren
28.08.1997	Ostrava	Zprávy ze života Romů