Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se vydáme do Bruselu, kde proběhla poprvé v historii na půdě Evropské
komise konference tlumočená také do romštiny. Občanské sdružení Velká ohrada
připravilo pro Romy z Prahy další rekvalifikační a kvalifikační kurzy. To
bylo jen pár pozvánek na úvod. Nedílnou součástí našeho vysílání, jak víte,
jsou také zprávy ze života Romů a spousta pěkných písniček.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen
amari - romani relacia „O Roma vakeren“. Čhavale, Oven amenca, mukaha
tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Je možné vyřešit problémy Romů z Bruselu?
Rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu
vyloučení. V jeho rámci uspořádala tento měsíc Evropská komise v Bruselu
konferenci, která mimo jiné představila nejúspěšnější projekty vztahující se
k občanům romské národnosti, které byly financované z nejrůznějších grantů
Evropské komise. S generální ředitelkou pro vzdělávání a kulturu Evropské
komise Odile Quintin hovořila Jana Šustová.
Paní ředitelko, co je cílem této konference?
„Cílem konference je vyvolat diskusi o nejlepším způsobu pomoci romskému
obyvatelstvu v jeho začlenění do společnosti, obzvláště v otázkách
vzdělávání. Tento bod byl všeobecně schválen a je považován za klíčový.
Zároveň je cílem obeznámit se s příklady dobré praxe, na jejichž základě
jsme se v této záležitosti mohli posunout kupředu. Takže na jedné straně se
jedná o působení ve prospěch dané skupiny a na straně druhé o výměnu
osvědčených příkladů dobré praxe.“
Konference o Romech je tlumočena do mnoha jazyků včetně romštiny. Je to
poprvé, kdy se na půdě Evropské komise tlumočí také do romštiny?
„Je to poprvé, kdy je průběh evropské konference tlumočen do romštiny. Myslím
si, že to velmi dobře dokazuje naší snahu o uznání kulturní rozdílnosti a
obzvláště pak poukázání na roli romského jazyka, který je pro rozličné
romské kultury podstatný. Jedná se skutečně o velmi vzácný projev vůle
evropské politiky.“
Nezřídka se stává, že na konferencích o Romech je mezi vystupujícími víc
gádžů než Romů – jak je to v případě této konference?
„Tentokráte máme obojí a myslím si, že je to velmi dobrý příklad. Romů je o
něco více. Chtěli jsme rovněž ukázat, co je podstatou naší filozofie, která
spočívá ve vzájemném uznání a partnerství. Nejsme stejní, ale vzájemně se
respektujeme a každý se snaží vyjádřit a přispět, jak nejlépe umí, v oblasti
začlenění Romů.“
Jsou Romové zastoupeni v Evropské radě a v ostatních institucích EU?
„Romové jsou především zastoupeni na půdě Evropského parlamentu a na základě
mé iniciativy jsme předložili Evropské komisi návrh na začlenění romských
stážistů. Za tento návrh rovněž odpovídám já. Cílem je, aby mladí Romové
pochopili evropský život a úředníci institucí lépe pochopili, jaké jsou
potřeby kulturní rozmanitosti. Je to sice velmi skromný a malý, nicméně
první krok, abychom dospěli k lepší interakci.“
Může být podle vás romská otázka vyřešena v Bruselu?
„Jasně řečeno, nikoliv. Jednotlivá řešení – a schválně říkám jednotlivá
řešení, protože si myslím, že není jen jedno jediné řešení... Takže
jednotlivá řešení budou propojena romskými komunitami v jednotlivých
členských státech. Evropská komise může prostřednictvím legislativy zaručit
princip nediskriminace, což už bylo ostatně provedeno. Na druhé straně pak
podpořit politiku jednotlivých zemí a to i po finanční stránce a zajistit
výměnu příkladů dobré praxe. To znamená snažit se zainteresovat členské
státy a přimět je k tomu, aby se této otázce věnovali více a více se i
angažovali. Brusel určitě zcela nevyřeší romskou problematiku, ale
poskytneme v této záležitosti pomoc.“
V rámci této konference probíhá výměna příkladů dobré praxe. Asi je těžké
říct, které z nich jsou nejlepší, ale jaké oslovují třeba zrovna Vás?
„Myslím si, že existuje mnoho velmi dobrých projektů. Já osobně mám na
starosti vzdělávání. Veškeré projekty, které sdružují romské děti s
ostatními dětmi, tak jsou z hlediska perspektivy vzájemného uznání a lepšího
pochopení ty nejslibnější, protože se dětem věnují od začátku. Ty projekty,
které se věnují jiným lidem než dětem, jsou také důležité, protože nelze
zanedbávat dospělé, ale vše začíná od dětí. Tudíž vše, co se vztahuje ke
škole a dětem, je pro mne stěžejní.“
Jaký je váš názor na postavení romských dětí v České republice?
„Myslím si, že postavení romských dětí se nijak neliší od jejich postavení v
jiných zemích. Nejsem Češka, takže k České republice se mohu vyjádřit jen
velice skromně. Myslím si, že postavení romských dětí je ze všeobecného
hlediska velmi složité, a to z důvodů omezení rozpočtů v oblasti vzdělávání
a děti z postkomunistických zemí jsou více postižené velmi složitým obdobím
přechodu, který znají všechny „nové země“, mezi které patří i Česká
republika. Myslím si, že situace těchto dětí je velmi složitá a je důležité
jim pomoci.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Má se ve školách vyučovat romština?
Na komunikační síti Facebook vznikla žhavá diskuze lidí, kteří si nepřejí
vyučování romštiny ve školách. S diskutujícími v mnohém nesouhlasí romští
aktivisté. Ti si myslí, že se o Romech vyučuje velmi stroze, ačkoli je
kultura a historie romského národa velmi pestrá. Svůj názor sdělil Janu
Mišurcovi Vladislav Suchánek, který působí na ministerstvu práce a
sociálních věcí.
„Co se týče lidí, kteří tam diskutují, zdá se mi, že jsou zaujatí. V diskusi převládá xenofobie a rasismus. Myslím si, že romština je jazyk jako každý jiný. Vzhledem k tomu, že v minulosti jsme tento jazyk museli do velké míry omezit, jeho probuzení není ničím špatným. Právě naopak. Myslím si, že je to velmi dobrá věc. Není třeba kolem toho dělat takový povyk. Nikdo neříká, že se má vyučovat povinně. Já si dokonce myslím, že by došlo k naplnění Ústavy České republiky, protože každá národnost má nárok na svůj jazyk. S tím se musí počítat, že Romové nebudou napořád jen hloupí a nevzdělaní. Jejich vzdělanostní úroveň roste. Budou pracovat na nejrůznějších místech. Trápí mě, že se Romové nehláší k romskému národu. Může se pak poukázat na to, že sčítání lidu jasně ukázalo, že se k romskému národu přihlásilo zhruba 11 560 lidí. To má ale své důvody, své historické opodstatnění. Myslím si, že pomalu a jistě začínají Romové chápat, že k národu by se měli hlásit, že tím ovšem hodně ztrácí. Je to ale určitá forma projevení identity. Hledání identity – tu hledáme hodně dlouho. Ať se lidé nediví, že se Romové ke své identitě nehlásí. To je jeden z důvodů. Další věcí je, že mladí vzdělaní Romové si začínají pomalu uvědomovat, že se musí dávat dohromady jakési romské národní obrození.“
Jak se díváte na tuto iniciativu na Facebooku? Měla by zasáhnout policie? Měly by se příspěvky stáhnout?
„Já bych nerad někoho nabádal, aby cokoli stahoval nebo nestahoval. Lidé se tak vyjadřují, protože říkají to, co cítí.“
Vy sám romsky mluvíte. Kde jste se naučil romsky?
„Samozřejmě doma. Od malička.“
A co vaše děti? Mluvíte s nimi romsky nebo se budou učit ve škole?
„Pokud budou mít možnost, ve škole se určitě romštinu učit budou. Budou mít už ale základy romského jazyka z domova. Mluvím s nimi sice spíš česky, ale některá slova říkám romsky. Například můj syn se mě hodně ptá, co které slovo znamená, pak to zopakuje po mně. A už si to pamatuje. Když někdy mluvím víc romsky, ví, o čem mluvím, což je dobře. A také si myslím, že to vůbec neublíží jeho češtině.“
Myslíte si, že romština by měla být zavedena do škol jako nepovinný předmět? Je vůbec dostatek informací o Romech ve školách? A co by se pro to mělo udělat?
„Já jsem už před mnoha lety začal učit s kolegy multikulturní výchovu na základních školách. Povídali jsme si o romském jazyce, o Romech, o tom, jaké mají zvyky, tradice. Samozřejmě jsme si nepovídali jen o Romech, ale i o jiných národnostních menšinách žijících v České republice. Když tam ale seděli romští žáci, mluvili jsme s nimi romsky. Oni to sami chtěli. Bylo ale vidět, že nám nerozumí. Zájem o romský jazyk z romské části začctva tam skutečně je.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Divadelní hra Šunen Romale - Poslyšte Romové je plná písní a vyprávění
V pražském divadle Viola se blíží premiéra hry s názvem Šunen Romale –
Poslyšte Romové. Už 31. března obživne scénář, který napsala a zrežírovala
Hana Kofránková. Ta do hlavních rolí obsadila herečky Báru Hrzánovou a Janu
Bouškovou. Svůj prostor zde nalezl také skvělý romský hudebník Mário Bihári.
S posledními dvěma jmenovanými si při zkoušce povídal Robert Ferko.
V jaké roli se představíte v této hře?
„Mám roli pomocníka na stavbě. Pak hraji na harmoniku, na klavír a zpívám písničky.“
Písničky budou v romštině?
„Písničky jsou v romštině. Ano.“
Písničky jste vybíral vy?
„Paní Kofránková si vybrala některé písničky, které už znala, slyšela je. Další jsem vybral já na základě komunikace s ní, na základě scénáře, podle toho, co by se tam hodilo. Je tam třeba matka, která kojí dítě v noci, tam jsem vybral Soven čhave soven.“
/ukázka písně Soven čhave soven/
Co je obsahem představení?
„Představení je o tom, jak přijdeme z práce, ze stavby. Máme maringotku, kde spíme. Celé to je vlastně o večeru, o tom, jak probáhá náš večer po práci. Povídají se tam pohádky, básničky, vše od romských autorů. Pohádky sesbírala paní Hübschmannová.“
Co by si měl divák z toho představení, když ho shlédne, odnést?
„Naše romské pohádky jsou specifické. Jsou zajímavé především svým obsahem. Jsou to hezké příběhy. Snad to v člověku něco zanechá.“
Mají diváci, kteří na hru přijdou, brát představení tak, že je tu něco, co o Romech nevědí, neznají?
„Určitě ano. Myslím si, že celkem málo lidí z majoritní společnosti zná tyto naše pohádky. Paní Hübschmannová je sesbírala po osadách na Slovensku. Myslím, že nejen tam.“
Mário, jak vy jste se vůbec dostal do tohoto představení?
„Už dlouho se znám s Bárou. V říjnu mě oslovila, jestli bych nevystoupil v představení, jestli bych nezahrál nějaké písničky. Neměl jsem vůbec žádnou představu, jak to bude vypadat, ale samozřejmě jsem souhlasil. Když jsem se se hrou v lednu seznámil, moc mě to potěšilo. Rád tady s nimi hraju.“
Paní Boušková, jaká je spolupráce s paní Kofránkovou, Bárou Hrzánovou a Máriem Bihárim?
„Bezvadná! Já to mám jako oddechovku.“
V představení zpíváte několik romských písniček. Jak dlouho jste se učila romské písničky? Je pro vás romština těžká?
„Ano, já jsem na to zůstala koukat... pro mě to bylo jako maďarsky. Když mi to Bára dala, řekla jsem si: Kristepane! Bylo jich pět. Ale ona mi řekla, že se je nemusím naučit hned všechny. Začala jsem se to pomalu učit. Nejvíce mi ale pomohlo, že to Mário nazpíval. Denně cestuju dvě hodiny ze Slap, poslouchala jsem tedy Mária třeba dvě hodiny denně. Trochu mi to tak vlezlo pod kůži. To mě nejvíc naučilo.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Brno chce zlepšit vzhled lokality nedaleko centra, kde žije řada Romů. Letos
a příští rok tam převážně z dotací opraví část činžovních domů. Na investici
použije asi 50 miliónů korun, zejména na výměny oken a zateplování fasád. O
dotace mohli požádat i soukromí majitelé domů. Přihlásilo se jich však málo.
Nejspíš se zalekli administrativy a dali přednost programu Zelená úsporám.
Výsledky policejních expertiz potvrdily, že v zápalné lahvi při útoku na dům
Romů v ostravské kolonii Bedřiška byl diethylether. Je to vysoce hořlavé
rozpouštědlo používané například v laboratořích. Dosud neznámý útočník
vhodil zápalnou láhev do domu romské rodiny 14. března. Láhev se ale
nerozbila a její obsah nezačal hořet. Právní kvalifikace zločinu byla
zpřísněna, původně se útok vyšetřoval jako obecné ohrožení.
Autora rasistické studie s názvem Konečné řešení otázky cikánské půjde před
soud. Státní zastupitelství v Písku obžalovalo Jiřího Gaudina z trestného
činu podněcování nenávisti vůči skupině osob. Autorovi publikace, které
vévodí myšlenka vystěhovat Romy do Indie, hrozí až tři roky vězení.
Brněnské Muzeum romské kultury poprvé představuje veřejnosti svoji rozsáhlou
sbírku děl akademické malířky Míly Doležalové na romská témata. Výstava je
doplněna i o výpůjčky od dalších majitelů. Velkoformátová díla zobrazují
neobvyklý a přesto lidsky teplý až žhnoucí svět Romů. Vernisáž bude součástí
celodenních oslav Mezinárodního dne Romů 8. dubna a výstava potrvá až do 15.
srpna.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Velká ohrada bude pokračovat v podpoře zaměstnanosti Romů
Sdružení Velká ohrada se rozhodlo pokračovat v podpoře zaměstnanosti Romů a
je třeba uvést, že pomoc Romům v této oblasti byla velice potřebná a
úspěšná. A tak přišli členové sdružení s návazným projektem, který
odstartoval 1. února a potrvá do 31. prosince 2011. S Koordinátorkou
projektu Lenkou Kopčákovou a s klientem Janem Pulem si povídal Robert Ferko.
Jak chcete klientům tuto informaci sdělit?
„Především romskou komunitou to už probíhá přes občanské sdružení Rom Praha, které zastřešuje několik romských občanských sdružení – takže přes ně, přes poradce městských částí. Ale hlavně komunitou, to je pošta, která funguje nádherně.“
Vy máte už podobný projekt za sebou, jak byl úspěšný? Kolik žadatelů se přihlásilo? Kolik z nich bylo úspěšných? A jaké obory Romy zajímaly?
„Měli jsme celkově sto dvaceti procentní úspěšnost. Dělí se to na indikátory zaměstnání, rekvalifikací, kolik se jich rekvalifikovalo, kolik se jich zaměstnalo. Největší zájem byl o rozšíření řidičského průkazu skupiny B na C. Tam byl největší počet klientů, kteří prošli rekvalifikačním kurzem.“
Je podle vás složité zaměstnat Romy staršího věku, kteří nemají vzdělání nebo jsou třeba zdravotně postižení nebo berou částečné důchody?
„Není až zase takový problém je zaměstnat, většina těchto klientů začne podnikat.“
V čem podnikají?
„Dělají různé rozvozy. Jeden klient z občanského sdružení potřeboval řidičský průkaz skupiny C, protože rozváží děti na tábory. Má menší autobus pro rozvozy osob.“
A ženy řidičky?
„Ty jsem měli asi tři. Ale ne, ty takhle nejezdí.“
Zájemci o rekvalifikační nebo kvalifikační kurzy projdou tzv. výběrovým řízením. Jaká jsou tam kritéria? Podle čeho budete vybírat?
„Počet klientů je již teď velký. Nyní jich máme asi 170. Je to velké číslo, takže musíme probrat, co dělají, co potřebují, jakou mají rodinnou situaci. Pokud je to třeba rodič s dvěma dětmi, má přednost. Důležité je, jak žijí, jestli pracují, nebo nepracují, jaké mají zájmy, záliby. Vyplní se dotazník, a podle toho budeme muset vybírat, kdo kurz nejvíce potřebuje.“
Jak to probíhá v praxi? Mají klienti nějakého svého asistenta?
„Mají. Klienti se rozdělí mezi poradce, přičemž každý klient má svého poradce. Vychází to tak 6 až 8 lidí na jednoho poradce. Poradce s ním prochází celou dobu, tedy od motivačního kurzu, přes kvalifikace až po zaměstnání. Jsou neustále v kontaktu s koordinátorem zaměstnávání, koordinátorem školení. Tam je spolupráce a kontakt neustálý.“
Když klient najde práci, jste s ním i nadále v kontaktu?
„Jsme s ním v kontaktu tak tři měsíce. Ze své zkušenosti ale vím, že i když projekt skončil, řešila jsem, že se klienti neustále ptají, kdy bude něco dalšího. Chodí pro radu. Zájem trvá i nadále.“
Víte, kolik žije v Praze Romů? A kolik jich je bez práce?
„V Praze žije zhruba 17 tisíc Romů. Nezaměstnaných je 40 procent.“
Říkala jste, že jste nedávno dělala podobný projekt. Jste v kontaktu s lidmi, kteří si našli práci? Máte informace, jak se jim daří, jestli jsou spokojeni?
„S některými ano. Od některých informace nemám. Vím, že někteří si chtějí ještě více zvýšit kvalifikaci. Zájem je asi padesáti procentní.“
/anketa/
Vy jste třeba měl problémy po vyučení sehnat práci? A v jakém oboru jste hledal?
„Hledal jsem i ve svém oboru, jsem vyučený instalatér, ale bez úspěchu. Neměl jsem praxi. V tom byl problém. A také jsem měl problém se svým romským původem, když jsem docházel do firem, dokonce mi to i řekli.“
Požádal jste Velkou ohradu o pomoc, aby vám pomohli najít práci. Jak dlouho to trvalo? A jak to probíhalo v praxi?
„Po úspěšném ukončení kurzu závěrečnými zkouškami to trvalo méně než měsíc. Naskytla se mi možnost pracovat u firmy jako řidič z povolání.“
Jak dlouho už tam pracujete?
„Pracuji tam druhým rokem.“
Jste tam spokojen?
„Ano, jsem tam spokojen.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jarní úklid v ostravské Liščině
V ostravské Liščině se letos opět uklízelo. A jako vloni, i tentokrát
kontejnery přistavila a zaplatila společnost RPG, která tamní domy vlastní.
Sociální pracovníci tam totiž dělají něco jako prostředníky mezi zaměstnanci
firmy a nájemníky. Společně se scházejí v prostorách komunitního centra
občanského sdružení Vzájemné soužití. Řeší, co je potřeba udělat a jak.
Mnozí jsou spokojení.
Vcházím na Liščinu. Vypadá to, jako by někdo zapomněl zbourat pár domů, které zůstaly uvězněné mezi průmyslovými areály a rušnými cestami. Pro ostravské sociálně vyloučené lokality je to typické. Provoz vůbec nevadí malým holkám, které si tu hrají. Místní nízkoprahové centrum má totiž dnes zavřeno.
„Já nejradši chodím na houpačku.“
Eriko, kam si tu chodíš hrát?
„Do buňky.“
Také do komunitního centra...
„Ladislav z Liščiny.“
Dobrý den. Pane Ladislave z Liščiny, prozraďte mi, jak se vám tu žije?
„Špatně.“
Proč?
„Není tu práce. Ale mám to tu rád. Rád vám tu všechno ukážu. Já jsem se tu narodil.“
Co umíte?
„Jsem vyučený zedník. Když jdu na úřad, tak mi slušně řeknou, ať zavřu dveře z druhé strany.“
Potkávám trojici mladých žen s dětmi. Co byste chtěla, aby se tu změnilo?
„Okolí.“
„Kdyby tu byl nějaký hrací koutek pro děti. A pak okna – nějaká renovace.“
Takže nová okna, fasáda?
„Asi ano.“
Společně se sociálními pracovnicemi ze Vzájemného soužití vstupuji do jednoho z domů.
„V tomto vchodě mají nejhezčí chodbu. Sami si to vymalovali, RPG jim dodalo materiál, ale práci si udělali sami.“
Znamená to tedy, že si toho víc váží?
„Určitě.“
Dobrý den. Já jsme Sylvie Mikulcová z Českého rozhlasu. Zdravím vás.
„Julius Pokuta.“
Jak se vám tu bydlí?
„Dobře, jde to.“
Když říkáte, že to jde, tak to asi není úplně stoprocentní?
„Bydlím tu už patnáct let, tak je to asi dobré.“
Bylo to tu lepší, když jste se nastěhoval?
„Myslím si, že to je lepší teď, s něčím nám tu pomáhají, něco si děláme sami.“
Když se rozhlédnu okolo, musím uznat, že to tu máte vyzdobeno náramně. Stěny jsou úplně bílé, evidentně se tu také pravidelně vytírá. Máte tu různé obrázky na stěnách. To je nejspíš zásluha manželky?
„Ano.“
„Někteří pracují, uklízí si kolem domu, a někteří na to kašlou.“
Jak to tady zvládáte? Já jsem slyšela, že jsou tu relativně vysoké nájmy. Prozradíte mi, kolik za svůj byt platíte?
„Tady je to na metry čtvereční, podle osob. Platíme okolo 4200.“
Což je asi čistý nájem plus zálohy na služby?
„Ano, i zálohy za plyn. Také voda. Dohromady je to asi 7 tisíc.“
Okolo 7 tisíc. To je asi náročné, že?
„Pokud jste na sociálce, tak ano.“
„Podívejte se, jak to tu vypadá. Ani nemusím mluvit, ne? Podívejte se, jak je tu čisto. A co hrozného je tam. Předtím tu bylo čisto, ale teď co se nastěhovali noví nájemnící..., podívejte se sama.“
Jolana Šmarhovičová je sociální pracovnice.
„Já jsme sem kdysi chodila jako malá holka s rodiči, takže vím, že tu většinou bydleli starousedlíci, byly tu zahrádky, bylo tu velmi málo Romů, spíš hodně lidí z majority. Asi deset let nazpátek to tu bylo jiné.“
Říkala jste, že tu fungujete čtyři roky?
„Na počátku tu bydlely rodiny, které s sice námi spolupracovaly, ale měly hodně velké sociální problémy. Tyto rodiny už tu nebydlí, jsou většinou na ubytovnách. Teď je tu úplně jiné osazenstvo. S těmi rodinami se dá opravdu spolupracovat.“
Procházíme kolem dvou domů, které jsou v nejhorším stavu. Jejich demolice má začít už za dva týdny. Lenka Žembová mi při té příležitosti vysvětluje, že to před čtyřmi roky vypadalo v okolí úplně jinak.
„Před čtyřmi lety tu stálo v okolí podstatně víc domů, asi tak o čtyři více. Během čtyř let se zbouraly domy, které už byly zdevastované. Opravy by byly nákladné a nejspíš by neměly smysl, tak se zbouraly.“
Vidíme tu kolem sebe i řadu možná bývalých zahrádek s různými domky. Pravdou je, že to nevypadá moc dobře.
„Řešit se to určitě bude. Nepořádek by měl být odklizen při demolici domů na Žalmanové.“
V Liščině stále žijí i ti, kteří se přizpůsobit nechtějí. Ostatní ale vědí, že mají šanci. Vzájemné soužití teď dokonce plánuje, že se pokusí získat dotace, aby mezi domy mohlo vzniknout velké hřiště.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 26. března už patří minulosti. Naladit si nás ale
můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také
na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a
Jaroslav Sezemský.
|