Rezignující Kocáb vysvětlil důvody a cíle této změny.

"Toto propojení je předpokladem pro úspěšnou koordinaci implementace vládní politiky na lokální úrovni. Zvládnutí integrace největší národnostní menšiny do společnosti a překonání letitých předsudků bude významným úkolem také pro následující vlády."

V souvislosti s romskou problematikou se také objevil návrh ministerstva školství, aby byla jako nepovinný předmět zařazena výuka romštiny. Tento nápad nepovažuje za příliš povedený publicista Josef Klíma.

"Ať se tady učí kdo chce co chce, když je to volitelný předmět - máme svobodu, ale já to považuji za nesmysl. To, co romským dětem dělá největší problémy není romština, ale čeština. Proto jsou tzv. diskriminované a z Evropy nás obviňují, že romské děti diskriminujeme. Je však diskriminuje samotný původ, protože neumí dost dobře česky."

A jak by Klíma romským dětem konkrétně pomohl?

"Já si myslím, že by jim strašně moc pomohla výuka češtiny. Dejme jim náskok. Proč se mají učit romsky? V romštině neexistuje žádná přeložená literatura - Tolstoj, Hemingway, světová poezie nebo Shakespeare."

Důvody, proč ministerstvo školství prosazuje výuku romštiny shrnuje náměstkyně ministerstva a zároveň ředitelka sekce speciálních programů ve školství Klára Laurenčíková.

"My jsme vázáni evropskou chartou regionálních a menšinových jazyků a také rámcovou úmluvou na ochranu menšin. Tyto mezinárodní dokumenty ČR podepsala již v roce 2005. My jsme mezinárodně zavázáni, že budeme ve školách vytvářet prostředí, aby žáci, kteří mají zájem se v menšinových jazycích vzdělávat, tak aby tuto možnost měli."

Faktem je, že podepsat a ratifikovat evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků ČR nikdo nenutil a mnohé země na ní ani nepřistoupily. Příkladem je třeba Francie, která svou identitu a především francouzštinu úzkostlivě chrání a na podmínky evropské jazykové charty jednoznačně odmítla přistoupit. Laurenčíková si však stojí za tím, že výukou romštiny by se Romům projevila patřičná úcta a zároveň se jim dodala i notná dávka sebevědomí.

"Souvisí to i s úctou k jejich kulturní identitě. My si neosobujeme právo těmto menšinám upírat možnost se kvalitně vzdělávat ve svém jazyce. Tento prostor chce ministerstvo školství také vytvořit."

Tuto tezi Josef Klíma rozporuje.

"Romové o to nemají zájem, ti se chtějí prosadit, jít do světa a dosáhnout stejných životních podmínek jako všichni ostatní - Francouzi, Němci, Češi nebo kdokoliv jiný."

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
29.11.2014	Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje Romy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)