Spory o výuku romštiny na školách
Vládní rada pro menšiny se v pondělí proměnila na Radu pro
záležitosti romské menšiny. Zároveň se také změnil její šéf,
když po odstupujícím ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi
převzal tuto agendu předseda vlády Jan Fischer.
Rezignující Kocáb vysvětlil důvody a cíle této změny.
"Toto propojení je předpokladem pro úspěšnou koordinaci
implementace vládní politiky na lokální úrovni. Zvládnutí integrace
největší národnostní menšiny do společnosti a překonání letitých
předsudků bude významným úkolem také pro následující vlády."
V souvislosti s romskou problematikou se také objevil návrh ministerstva
školství, aby byla jako nepovinný předmět zařazena výuka romštiny.
Tento nápad nepovažuje za příliš povedený publicista Josef Klíma.
"Ať se tady učí kdo chce co chce, když je to volitelný předmět
- máme svobodu, ale já to považuji za nesmysl. To, co romským dětem
dělá největší problémy není romština, ale čeština. Proto jsou
tzv. diskriminované a z Evropy nás obviňují, že romské děti
diskriminujeme. Je však diskriminuje samotný původ, protože neumí dost
dobře česky."
A jak by Klíma romským dětem konkrétně pomohl?
"Já si myslím, že by jim strašně moc pomohla výuka češtiny.
Dejme jim náskok. Proč se mají učit romsky? V romštině neexistuje
žádná přeložená literatura - Tolstoj, Hemingway, světová poezie
nebo Shakespeare."
Důvody, proč ministerstvo školství prosazuje výuku romštiny shrnuje
náměstkyně ministerstva a zároveň ředitelka sekce speciálních
programů ve školství Klára Laurenčíková.
"My jsme vázáni evropskou chartou regionálních a menšinových
jazyků a také rámcovou úmluvou na ochranu menšin. Tyto mezinárodní
dokumenty ČR podepsala již v roce 2005. My jsme mezinárodně zavázáni,
že budeme ve školách vytvářet prostředí, aby žáci, kteří mají
zájem se v menšinových jazycích vzdělávat, tak aby tuto možnost
měli."
Faktem je, že podepsat a ratifikovat evropskou chartu regionálních a
menšinových jazyků ČR nikdo nenutil a mnohé země na ní ani
nepřistoupily. Příkladem je třeba Francie, která svou identitu a
především francouzštinu úzkostlivě chrání a na podmínky evropské
jazykové charty jednoznačně odmítla přistoupit. Laurenčíková si
však stojí za tím, že výukou romštiny by se Romům projevila
patřičná úcta a zároveň se jim dodala i notná dávka sebevědomí.
"Souvisí to i s úctou k jejich kulturní identitě. My si
neosobujeme právo těmto menšinám upírat možnost se kvalitně
vzdělávat ve svém jazyce. Tento prostor chce ministerstvo školství
také vytvořit."
Tuto tezi Josef Klíma rozporuje.
"Romové o to nemají zájem, ti se chtějí prosadit, jít do světa
a dosáhnout stejných životních podmínek jako všichni ostatní -
Francouzi, Němci, Češi nebo kdokoliv jiný."
|