Vyhledávání
24.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Hned v úvodu se ohlédneme za konferencí, na které se zhruba pět set zástupců evropských a mezinárodních romských organizací sešlo v sídle Evropské komise v Bruselu. Dále se dozvíte, že v Hodoníně začali s přípravou soutěže Miss Roma. Chybět nebudou ani zprávy ze života Romů.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari romani relacia „O Roma vakeren“. Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
V Bruselu se sešlo pět set zástupců evropských a mezinárodních romských organizací
Evropská komise uspořádala minulý týden v Bruselu dvoudenní konferenci, která se zabývala projekty Evropské unie na podporu romské komunity. Akce byla jedním z příspěvků komise k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Mezi pěti sty účastníky byla i redaktorka Jana Šustová a k mikrofonu pozvala Valerii Lakatošovou, která se v rámci své stáže v Evropské komisi podílela na organizaci konference.

Konference v Bruselu (Foto: Jana Šustová) Právě skončila konference o romských projektech. Jaký je podle vás její přínos?

„Chtěla bych říci, že to není konference pouze o romských projektech, byla speciálně věnovaná Evropskému roku boje proti chudobě. Probíhaly tu dvě paralelní konference vedle sebe. Druhou konferencí byla Network of Roma Experts – v podstatě vytváření sítě romských expertů na romologii a romistiku. Cílem celé konference, spojeným i s projekty a networkingem, bylo zviditelnění Romů a zlepšení jejich image, a to nejen na Slovensku a v České republice, ale i v Evropě a v podstatě na celém světě, protože tento fenomén existuje všude. Velmi se mi to líbilo, mám z konference velmi pozitivní dojmy, v podstatě se vše podařilo. Myslím si, že výsledek je dobrý. Uvidíme, jak to bude fungovat v budoucnosti, protože to nebyla jednorázová záležitost. Jde o to, aby se tato síť expertů uchytila a pracovala i v budoucnu. Vše by mělo fungovat na národní a mezinárodní úrovni, aby členské státy, ze kterých experti pocházejí, přinášely příspěvky, tvořily a psaly projekty, v podstatě poskytovaly všechny podklady evropským institucím, aby tyto instituce poté mohly přispět a pomoct. Doufám, že se tato síť uchytí a že bude mít v budoucnu velký úspěch.“

Vím, že se hodně diskutovalo o tom, jestli se má tato síť odborníků vytvořit. Pokud vím, nakonec byla ustavena. Kdo se účastnil workshopu odborníků?

„Když jsme hledali lidi, kteří by měli být v této síti, měli jsme určitá kritéria. Musel to být někdo, kdo se věnuje kultuře a vzdělávání, protože toto oddělení se většinou zabývá kulturou a vzděláváním. A bylo podstatné, aby tam byli experti v romologii na kulturu, na vzdělávání. Lidé, kteří jsou akademicky vzdělaní, kteří mají akreditaci a publikují materiály, mají za sebou výsledky. Nebylo tedy lehké najít vhodné profily lidí. Hledali jsme v podstatě po celém světě. Přijel Ian Hancock z Ameriky, který je velkým expertem, přijel Andrzej Mirga z Polska, přijel Marcel Courtier z Paříže, Laura Bella z České republiky a Jarmila Vaňová od nás ze Slovenska. Nebudu již dále pokračovat… Ze šedesáti lidí, kteří by měli fungovat v této síti, se fyzicky dostavilo asi třicet až čtyřicet odborníků.“

Zmiňovala jste, že jste se podílela na přípravě konference. Co to obnášelo? Připravovala jste to z Bruselu, nebo ze Slovenska?

„Byla jsem tu od 1. října do 28. února na stáži. Jako stážistka jsem byla přidělená na oddělení pro vzdělávání a kulturu, tedy na hlavní kulturní oddělení. Mou pracovní náplní bylo mimo jiné podílet se na přípravě této konference. Co vše to obnášelo? První dva měsíce jsme věnovali především vlastní přípravě a studiu - co má toto téma obnášet, jestli umíme definovat kulturu, jestli víme, kdo jsou Romové, co je romská kultura, co bylo publikováno. Museli jsme nastudovat různé knihy, materiály na internetu. Setkávali jsme se s různými lidmi, hledali kontakty na mnoha absolvovaných konferencích. A pak už následovalo samotné budování sítí kontaktů, rozhovory s odborníky, prostudování jejich prací. Bylo toho hodně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Semináře Pro Romy s Romy se snaží odstranit staleté předsudky vůči RomůmO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
05.04.2011Brusel dohlédne na integraci Romů v členských státech EUZprávy ze života Romů
05.04.2011Evropská komise vyzývá členské státy, aby si vytvořily strategii pro integraci RomůZprávy ze života Romů
30.04.2010Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětíO Roma Vakeren
26.03.2010Začlenění Romů: EU a členské státy by měly zintenzivnit své úsilíZprávy ze života Romů
26.03.2010Je možné vyřešit problémy Romů z Bruselu?O Roma Vakeren
11.03.2010Bruselská konference se zabývá projekty EU na podporu romské komunityZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Píseň skupiny Parnokale zazní ve filmu Cinematerapie
Jsou to pražští hudebníci a pustili se do nového projektu. Spojili se s romskými hudebníky, a tak vznikla skupina Parnokale - Bíločerní. Jejich první společnou nahrávkou je píseň A meča rovav - A já jen pláču, která zazní ve filmu režiséra Ivana Vojnára Cinematerapie. Na ten se můžete těšit už od dubna v českých kinech. Toto netradiční seskupení s bicími nástroji plánuje turné po celé v Evropě. Manžele Žižkovi pozval k mikrofonu Karel Sladký.

„Už jako holka jsem ve zvláštní škole s Romy zpívala. Měli jsme školní kapelu. Naučila jsem se od nich trochu romsky. Přivedli mě k muzice. V Hradci Králové na učilišti, kde také byli Romové, jsem chodila po zábavách. Přitahovala mě romská muzika. Pan Vojnár chtěl, abychom sehnali pár Romů do tohoto filmu a abychom si s Romy spolu zapívali. Byla to vzpomínka, zvláštní škola byla utrpení, ale díky Romům a zvláštní škole jsme teď s manželem udělali nový projekt. Máme kapelu Parnokale – Bíločerní. S manželem jsme bílí a zbytek kapely tvoří červní. To vše je i trochu proti rasismu, protože rasismus se tu objevuje. Myslíme si, že čím dál více. Náš projekt se nám líbí v tom, že muzika, kterou děláme, je žádaná po celé Evropě.V celé Evropě se vyučuje. Pan Vojnár nám dal možnost, abychom s Romy nazpívali duet.“

Kde jste Romy sháněli? Využil jste i toho, že učíte na konzervatoři?

„Právě! K tomu došlo náhodou. U nás na konzervatoři máme pár Romů. Kontaktoval jsem je, ale oni tehdy nemohli. Doporučili mi ovšem úplně jiné lidi, kteří přišli do školy, popovídali si s Olívií. Zazpívali si tam s kytarou. A natočili jsme písničku A meča rovav, která zaujala Českou televizi. Je to romská lidová píseň. Natočili jsme jí a ve filmu také zazní. Zalíbilo se nám to tak, že jsme si řekli, že je škoda toho nechat. A tak vzniklo Parnokale.“

„Takže zase díky panu Vojnárovi.“

„Vlastně ano.“

Přeložili byste nám název písně?

„Je to smutná lidová písnička o tom, jak umírá matka. Název je Neumírej maminko. Je to o pohřbu maminky, kterou pohřbívá romská rodina, romská komunita, její děti. V podstatě ji prosí: Maminko neumírej, ještě ne…“

Zazní ve filmu v nějaké konkrétní scéně nebo to bude singl?

„Chtěli jsme udělat videoklip, pan režisér také chtěl, ale pak už na to nejspíš nezbyly peníze a ani nebyl čas. Ale točili jsme na Kavčích horách ve studiu v Áčku se zvukařem Honzou Štěpánkem, takže k tomu sestříhají alespoň klip ze studia, abychom si to mohli dát na stránky a na Youtube. Sestřih tedy bude formou klipu."

"Písničku A meča rovav skupiny Parnokale se mnou nazpíval Migel – romský herec a zpěvák. Odstěhoval se ale do Anglie za prací, vzali jsme tedy do kapely mlaďounkou zpěvačku, dvacetiletou Pavlínku, která nahradila Migela. Písničku A meča rovav zpívá se mnou. A je to vlastně jedno, protože ji zpívají děti maminky. Teď je nás tedy v Parnokale sedm, pět muzikantů a dvě zpěvačky.“

„Na Parnokale je zajímavé to, co tu není příliš obvyklé, že romská kapela hraje s bicími. Na ty hraju já. Dostává to takový jiný nádech. Je to něco, co tady opravdu není. Je to velmi zajímavé a já si myslím, že by to mohlo být úspěšné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Blíží se finále 10. ročníku soutěže Miss Roma
Romové i letos zvolí nejkrásnější dívku z celé republiky. Finále 10. ročníku soutěže Miss Roma se bude konat v hodonínském kulturním domě 24. dubna. Jistě vás nepřekvapí, že už teď mají pořadatelé plné ruce práce. Více o soutěži zjišťovala Hana Ondryášová z brněnské redakce Českého rozhlasu.

Hodonínský taneční soubor Šukar čhaja bude jedním z těch, kteří se během finálového večera soutěže Miss Roma postarají o zábavu. Organizátoři z místního sdružení Romů a národnostních menšin pozvali také další hudební hosty, mimo jiné Moniku Bagárovou a nebo Jana Bendiga. Nejdůležitější na pódiu ale budou samozřejmě ta aktuálně nejkrásnější romská děvčata v republice., připomíná za organizátory Vladimír Galbavý. A v jakých disciplínách budou bojovat o přízeň poroty?

„Nejdříve bude představení dívek, které nastoupí na pódium, aby si je mohli všichni prohlédnout před porotou a veřejností. Pak následuje rozhovor s moderátorem večera, panem Čenským, který je vyzve k rozhovoru s přítomnými osobnostmi. Poté bude samozřejmě módní přehlídka ve svatebních šatech – nám se to velice líbí a osvědčilo se to, takže je to už taková tradice. A nakonec ukázka romských tanců, čardáše, což je romský tanec. A také bude promenáda v plavkách.“

Po kolikáté už se bude soutěž Miss Roma konat?

„Jedná se o desátý ročník Miss Roma České republiky. Pravidelně soutěž probíhá v Hodoníně. Velmi se to totiž osvědčilo, je o to obrovský zájem, je to hodnoceno v rámci České republiky jako významná společenská akce. Neúčastní se toho jen Romové, jsou tam i ne-Romové, kteří se zapojí a spolupracují s námi, abychom to vše společně zvládli.“

Právě to mě zajímá, zda se chodí na finálové večery dívat i běžná hodonínská veřejnost, jestli to není uzavřená akce pro romskou komunitu a místní politiky.

„V žádném případě. Akce je pořádaná pro širokou veřejnost a naším úmyslem je neuzavírat se do nějakého uzlu, ale otevřít se společnosti, komunikovat, ukázat kulturu, která u nás je. A myslím si, že se to líbí vlastně všem.“

Je tedy nejvyšší čas si vyhradit pro tuto atraktivní akci místo ve vlastním kalendáři. Letošní, v pořadí již desátý, tedy jubilejní ročník soutěže Miss Roma vyvrcholí v hodonínském kulturním domě na Horních Valech večer v sobotu 24. dubna.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.10.2015Korunku česko-slovenské Miss Roma získala Bianka Bertoková z BratislavyO Roma Vakeren
21.06.2014Československou romskou Miss se v Hodoníně stala sedmnáctiletá SlovenkaO Roma Vakeren
21.05.2013Československou Miss Roma 2013 se stala Dominika Bubenčíková z RožňavyO Roma Vakeren
03.05.2013Česko – slovenská Miss Roma se uskuteční už potřináctéZprávy ze života Romů
03.08.2012Přihláška do soutěže Miss RomaZprávy ze života Romů
26.05.2012Letošní československou Miss Roma se stala Nikola DudušováO Roma Vakeren
30.04.2010Miss Roma České republiky - letos podesátéO Roma Vakeren
16.06.2006Společnost Stůj jak kvítek hledá romské modelkyO Roma Vakeren
26.05.2006Soutěž Miss Roma Praha 2006 má bohatý hudební doprovod i celovečerní programO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Výstava Peskere jakhenca představuje fotografie romských dětí ze Slovenska
Peskere jakhenca čili Vlastníma očima - to je název výstavy fotografií, jejichž autory jsou romské děti a mládež z vesnice Roškovce na Slovensku. Jak tyto děti vidí svět objektivem fotoaparátu, se můžete shlédnout i vy v Rakouském kulturním fóru v Praze na Jungmannově náměstí 18 a to až do 15. dubna. Kulturní atašé Rakouského velvyslanectví Elisabeth Marinkovič oslovila Jana Šustová.

Co vás vedlo k tomu, že jste v Rakouském kulturním fóru uspořádali výstavu Peskere jakhenca?

„Vedlo nás k tomu to, že tento projekt koncipovali dva Rakušané, a to magistr Stefan Benedik a magistra Barbara Tiefenbacher. Oni si všimli, že autory mnoha fotek s romskými motivy jsou ne-Romové. A všimli si toho na výstavě známého rakouského fotografa Kurta Keindla – Neznámí Evropané, a to je na tom to zajímavé, že to bylo právě v Rakouském kulturním fóru v Praze. Takový styl fotek je zaujal a přemýšleli o tom, jaké by to bylo, kdyby se Romové fotili sami. Jestli by měli jinou představu o sobě samých nebo jestli by to vypadalo stejně.“

Jeden z autorů výstavy – Barbara Tiefenbacher – k počátkům projektu dodává:

„Spíše jsme se poté dívali a diskutovali, jak by vnímali svůj svět Romové, zejména romské děti, jak by viděli své okolí,. Ve školní roce 2007/2008 jsem pak měla možnost pracovat v komunitním centru v romské vesnici na Slovensku a tam jsem si při práci všimla, že děti fotí velmi rády. Bohužel ale k tomu nemají možnost, protože nevlastní fotoaparáty. Probrali jsme to a vznikl onen nápad. Proč neudělat fotoprojekt s dětmi?!? A to byl začátek projektu!”

Takový nápad asi obnáší mnoho nesnadného: Sehnat někde hodně fotoaparátů, dát je dětem, aby mohly fotografovat. Kde jste vzali všechny přístroje?

„Máme štěstí, že máme velice dobré kamarády a známé. Společně jsme přemýšleli nad jednorázovými foťáky. Přemýšleli jsme, jestli bude kvalita fotografií dostatečná. Poté nás napadlo zeptat se kamarádů na starší přístroje. A objevili jsme, že ještě mnoho z nich má doma staré analogové fotoaparáty, protože už mají nové digitální, a staré už nepoužívají. Během dvou měsíců jsme nasbírali zhruba třicet foťáků. S nimi jsme potom jeli zpátky na Slovensko. Měli jsme třicet foťáků a děti se při fotografování střídaly.“

Kolik dětí bylo zapojeno do projektu?

„Bylo jich zapojeno zhruba šedesát. Projekt jsme nechali otevřený pro všechny. Vše v podstatě vzniklo během několika hodin. Zúčastnily se toho děti, které měly zrovna čas.“

Jaká témata děti nejčastěji fotily? Nebo to bylo hodně různé?

„Myslím si, že je to jako všude. Jsou to děti, takže fotily hlavně rodinu, kamarády, psy, (kočky asi méně), domy, ale v podstatě nejvíc rodinu a kamarády.“

Jaký pak byl další osud fotografií, než se dostaly sem do Prahy na výstavu? Byla třeba nějaká vernisáž na Slovensku?

„My jsme měli světovou premiéru přímo v romské vesnici s dětmi. To bylo na podzim. Jako prvním jsme jim ukázali výsledek projektu, protože ony jsou hlavními umělci. Říkali jsme si tedy, že premiéra by měla být v místě projektu. A teď máme výstavu v Praze. A jak to bude dál? Jestli se ještě jednou vrátí na Slovensko? To bohužel ještě nevíme, ale dalším místem výstavy bude Brno, a to od května, na podzim pak bude výstava ve Slovenském institutu ve Vídni, a potom na jaře ve Štýrském Hradci (Graz) v Rakousku.“

A co se fotografického umění dětí týče, zůstaly jim po skončení projektu foťáčky? Fotografují děti nadále?

„Bohužel foťáky jsme jim nechat nemohli, protože jsme si je jen vypůjčili. Museli jsme je tedy zase vrátit. Dali jsme ale každému z dětí jednu zarámovanou fotku a plánujeme, že jim dáme celý film, který udělaly. Zatím jsme ale vůbec neměli čas vše zorganizovat, protože to také potřebuje hodně času a my všechno děláme ve svém volnu. Zatím jsme se tedy k tomu nedostali, ale plánujeme to a uděláme to, aby i oni měli fotky doma.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.03.2010Výstava Peskere Jakhenca představí svět očima romských dětíZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Divadlo Viola uvede hru Šunen Romale – Poslyšte Romové
31. března uvede pražské Divadlo Viola premiéru hry s názvem Šunen Romale – Poslyšte Romové. Zahrají si v ní Bára Hrzanová, Jana Boušková i vynikající romský hudebník Mário Bihári. Scénář napsala a režie se ujala Hana Kofránková. Jak se jí podařilo naplnit své představy, sdělila Robertu Ferkovi.

Šunen Romale (Foto: Jana Šustová) Proč jste si vybrala téma Romové?

„Téma si vybrala Bára Hrzánová, protože má řadu romských kamarádů. Když mě oslovila, byla jsem šťastná, protože jsme si byly blízké s Milenou Hübschmannovou, a říkala jsem si, že jí to představení jakoby věnujeme. Ostatně i ten program hodně čerpá z jejích sebraných pohádek.“

Vyprávěla Milena Hübschmannová pohádky nebo historky ze života Romů?

Šunen Romale (Foto: Jana Šustová) „Jednak mi to vyprávěla, jednak zapsala. Sbírala pohádky. Jeden čas bydlela na Spořilově, a když se tam stavělo sídliště, v maringotkách poslouchala, jak si Romové vyprávějí, a natáčela to. A tak si povzdychávala, že už to není ani pravda. Jsou tam citované takové výroky, jako že televize není tak dobrá, jak když si sedne celá rodina a celou noc se vypráví. Všichni dnes přiznávají, že je to dávno pryč.“

Co je obsahem inscenace?

„Budou tam romské anekdoty, Romy vyprávěné a Milenou zachycené, což je také součást romských pohádek. Budou tam takové legendy, které mají zvláštní přesah. To je věc, kterou jsme dlouho zvažovali, a to je převyprávění legendy o Černé Sáře. O tom, že se za ní putuje do Francie. Byla to světice a přímluvkyně za Cikány. Chodila po světě a viděla, jak se jim špatně žije, jak trpí. Pán Bůh řekl, že tedy Romové budou žít dobře, ale že musí najít alespoň jednoho tak spravedlivého, jako byla ona sama. A ona nikoho nenašla, tak jí tvář zčernala žalem. Je to za srdce beroucí věc, textově je to rozrůzněné. Jsou tam vyložené vtipy. A do toho zpívá Mário Bihári. Musím říct, že Mário naučil ty dvě gádžovky docela slušně zpívat romsky.“

Jak jste se dala dohromady s Máriem Bihárim?

Mário Bihári (Foto: Jana Šustová) „Já jsme ho znala vlastně přes Milenu. A dělala jsem už několik večerů, kde Mário účinkoval. Byly vyloženě na památku Mileny, když zemřela.“

Paní Hrzánová, zazpíváte v představení nějaké písničky?

„Budeme zpívat. Bude zpívat hlavně Mário, protože ten je k tomu nejvíc povolaný, a my se mu budeme snažit sekundovat s Janou Bouškovou.“

Jaký vůbec máte vztah k Romům?

„Vyrostla jsem v Českých Budějovicích, jsem z tzv. herečáku, to znamená, že babička s dědou pracovali v divadle, byli herci. Já jsem u nich vyrůstala. Bydleli jsme v hereckém domě. Herecký dům měl společný dvůr s cikánskou rodinou Bendiků, a takto jsme společně vyrůstali. Trošku jsme drželi basu, aniž bychom to nějak plánovali, protože jsme byli také tak nějak na okraji slušné společnosti budějických spořádaných občanů. Já měla v Budějicích spoustu romských kamarádů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.03.2010Jaké příběhy si vyprávěli čeští RomovéZprávy ze života Romů
26.03.2010Divadelní hra Šunen Romale - Poslyšte Romové je plná písní a vyprávěníO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 19. března už patří historii. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20.té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  V Bruselu se sešlo pět set zástupců evropských a mezinárodních romských organizací
Reportáž:  Píseň skupiny Parnokale zazní ve filmu Cinematerapie
Reportáž:  Blíží se finále 10. ročníku soutěže Miss Roma
Zprávy: 
Reportáž:  Výstava Peskere jakhenca představuje fotografie romských dětí ze Slovenska
Reportáž:  Divadlo Viola uvede hru Šunen Romale – Poslyšte Romové

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz