Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Právě skončila konference o romských projektech. Jaký je podle vás její přínos?

„Chtěla bych říci, že to není konference pouze o romských projektech, byla speciálně věnovaná Evropskému roku boje proti chudobě. Probíhaly tu dvě paralelní konference vedle sebe. Druhou konferencí byla Network of Roma Experts – v podstatě vytváření sítě romských expertů na romologii a romistiku. Cílem celé konference, spojeným i s projekty a networkingem, bylo zviditelnění Romů a zlepšení jejich image, a to nejen na Slovensku a v České republice, ale i v Evropě a v podstatě na celém světě, protože tento fenomén existuje všude. Velmi se mi to líbilo, mám z konference velmi pozitivní dojmy, v podstatě se vše podařilo. Myslím si, že výsledek je dobrý. Uvidíme, jak to bude fungovat v budoucnosti, protože to nebyla jednorázová záležitost. Jde o to, aby se tato síť expertů uchytila a pracovala i v budoucnu. Vše by mělo fungovat na národní a mezinárodní úrovni, aby členské státy, ze kterých experti pocházejí, přinášely příspěvky, tvořily a psaly projekty, v podstatě poskytovaly všechny podklady evropským institucím, aby tyto instituce poté mohly přispět a pomoct. Doufám, že se tato síť uchytí a že bude mít v budoucnu velký úspěch.“

Vím, že se hodně diskutovalo o tom, jestli se má tato síť odborníků vytvořit. Pokud vím, nakonec byla ustavena. Kdo se účastnil workshopu odborníků?

„Když jsme hledali lidi, kteří by měli být v této síti, měli jsme určitá kritéria. Musel to být někdo, kdo se věnuje kultuře a vzdělávání, protože toto oddělení se většinou zabývá kulturou a vzděláváním. A bylo podstatné, aby tam byli experti v romologii na kulturu, na vzdělávání. Lidé, kteří jsou akademicky vzdělaní, kteří mají akreditaci a publikují materiály, mají za sebou výsledky. Nebylo tedy lehké najít vhodné profily lidí. Hledali jsme v podstatě po celém světě. Přijel Ian Hancock z Ameriky, který je velkým expertem, přijel Andrzej Mirga z Polska, přijel Marcel Courtier z Paříže, Laura Bella z České republiky a Jarmila Vaňová od nás ze Slovenska. Nebudu již dále pokračovat… Ze šedesáti lidí, kteří by měli fungovat v této síti, se fyzicky dostavilo asi třicet až čtyřicet odborníků.“

Zmiňovala jste, že jste se podílela na přípravě konference. Co to obnášelo? Připravovala jste to z Bruselu, nebo ze Slovenska?

„Byla jsem tu od 1. října do 28. února na stáži. Jako stážistka jsem byla přidělená na oddělení pro vzdělávání a kulturu, tedy na hlavní kulturní oddělení. Mou pracovní náplní bylo mimo jiné podílet se na přípravě této konference. Co vše to obnášelo? První dva měsíce jsme věnovali především vlastní přípravě a studiu - co má toto téma obnášet, jestli umíme definovat kulturu, jestli víme, kdo jsou Romové, co je romská kultura, co bylo publikováno. Museli jsme nastudovat různé knihy, materiály na internetu. Setkávali jsme se s různými lidmi, hledali kontakty na mnoha absolvovaných konferencích. A pak už následovalo samotné budování sítí kontaktů, rozhovory s odborníky, prostudování jejich prací. Bylo toho hodně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.05.2016	Semináře Pro Romy s Romy se snaží odstranit staleté předsudky vůči Romům	O Roma Vakeren
21.02.2013	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů	Zprávy ze života Romů
20.06.2011	V dodržování základních práv má Evropa rezervy	Zprávy ze života Romů
05.04.2011	Brusel dohlédne na integraci Romů v členských státech EU	Zprávy ze života Romů
05.04.2011	Evropská komise vyzývá členské státy, aby si vytvořily strategii pro integraci Romů	Zprávy ze života Romů
30.04.2010	Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí	O Roma Vakeren
26.03.2010	Je možné vyřešit problémy Romů z Bruselu?	O Roma Vakeren
26.03.2010	Začlenění Romů: EU a členské státy by měly zintenzivnit své úsilí	Zprávy ze života Romů
11.03.2010	Bruselská konference se zabývá projekty EU na podporu romské komunity	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Už jako holka jsem ve zvláštní škole s Romy zpívala. Měli jsme školní kapelu. Naučila jsem se od nich trochu romsky. Přivedli mě k muzice. V Hradci Králové na učilišti, kde také byli Romové, jsem chodila po zábavách. Přitahovala mě romská muzika. Pan Vojnár chtěl, abychom sehnali pár Romů do tohoto filmu a abychom si s Romy spolu zapívali. Byla to vzpomínka, zvláštní škola byla utrpení, ale díky Romům a zvláštní škole jsme teď s manželem udělali nový projekt. Máme kapelu Parnokale – Bíločerní. S manželem jsme bílí a zbytek kapely tvoří červní. To vše je i trochu proti rasismu, protože rasismus se tu objevuje. Myslíme si, že čím dál více. Náš projekt se nám líbí v tom, že muzika, kterou děláme, je žádaná po celé Evropě.V celé Evropě se vyučuje. Pan Vojnár nám dal možnost, abychom s Romy nazpívali duet.“

Kde jste Romy sháněli? Využil jste i toho, že učíte na konzervatoři?

„Právě! K tomu došlo náhodou. U nás na konzervatoři máme pár Romů. Kontaktoval jsem je, ale oni tehdy nemohli. Doporučili mi ovšem úplně jiné lidi, kteří přišli do školy, popovídali si s Olívií. Zazpívali si tam s kytarou. A natočili jsme písničku A meča rovav, která zaujala Českou televizi. Je to romská lidová píseň. Natočili jsme jí a ve filmu také zazní. Zalíbilo se nám to tak, že jsme si řekli, že je škoda toho nechat. A tak vzniklo Parnokale.“

„Takže zase díky panu Vojnárovi.“

„Vlastně ano.“

Přeložili byste nám název písně?

„Je to smutná lidová písnička o tom, jak umírá matka. Název je Neumírej maminko. Je to o pohřbu maminky, kterou pohřbívá romská rodina, romská komunita, její děti. V podstatě ji prosí: Maminko neumírej, ještě ne…“

Zazní ve filmu v nějaké konkrétní scéně nebo to bude singl?

„Chtěli jsme udělat videoklip, pan režisér také chtěl, ale pak už na to nejspíš nezbyly peníze a ani nebyl čas. Ale točili jsme na Kavčích horách ve studiu v Áčku se zvukařem Honzou Štěpánkem, takže k tomu sestříhají alespoň klip ze studia, abychom si to mohli dát na stránky a na Youtube. Sestřih tedy bude formou klipu."

"Písničku A meča rovav skupiny Parnokale se mnou nazpíval Migel – romský herec a zpěvák. Odstěhoval se ale do Anglie za prací, vzali jsme tedy do kapely mlaďounkou zpěvačku, dvacetiletou Pavlínku, která nahradila Migela. Písničku A meča rovav zpívá se mnou. A je to vlastně jedno, protože ji zpívají děti maminky. Teď je nás tedy v Parnokale sedm, pět muzikantů a dvě zpěvačky.“

„Na Parnokale je zajímavé to, co tu není příliš obvyklé, že romská kapela hraje s bicími. Na ty hraju já. Dostává to takový jiný nádech. Je to něco, co tady opravdu není. Je to velmi zajímavé a já si myslím, že by to mohlo být úspěšné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Hodonínský taneční soubor Šukar čhaja bude jedním z těch, kteří se během finálového večera soutěže Miss Roma postarají o zábavu. Organizátoři z místního sdružení Romů a národnostních menšin pozvali také další hudební hosty, mimo jiné Moniku Bagárovou a nebo Jana Bendiga. Nejdůležitější na pódiu ale budou samozřejmě ta aktuálně nejkrásnější romská děvčata v republice., připomíná za organizátory Vladimír Galbavý. A v jakých disciplínách budou bojovat o přízeň poroty?

„Nejdříve bude představení dívek, které nastoupí na pódium, aby si je mohli všichni prohlédnout před porotou a veřejností. Pak následuje rozhovor s moderátorem večera, panem Čenským, který je vyzve k rozhovoru s přítomnými osobnostmi. Poté bude samozřejmě módní přehlídka ve svatebních šatech – nám se to velice líbí a osvědčilo se to, takže je to už taková tradice. A nakonec ukázka romských tanců, čardáše, což je romský tanec. A také bude promenáda v plavkách.“

Po kolikáté už se bude soutěž Miss Roma konat?

„Jedná se o desátý ročník Miss Roma České republiky. Pravidelně soutěž probíhá v Hodoníně. Velmi se to totiž osvědčilo, je o to obrovský zájem, je to hodnoceno v rámci České republiky jako významná společenská akce. Neúčastní se toho jen Romové, jsou tam i ne-Romové, kteří se zapojí a spolupracují s námi, abychom to vše společně zvládli.“

Právě to mě zajímá, zda se chodí na finálové večery dívat i běžná hodonínská veřejnost, jestli to není uzavřená akce pro romskou komunitu a místní politiky.

„V žádném případě. Akce je pořádaná pro širokou veřejnost a naším úmyslem je neuzavírat se do nějakého uzlu, ale otevřít se společnosti, komunikovat, ukázat kulturu, která u nás je. A myslím si, že se to líbí vlastně všem.“

Je tedy nejvyšší čas si vyhradit pro tuto atraktivní akci místo ve vlastním kalendáři. Letošní, v pořadí již desátý, tedy jubilejní ročník soutěže Miss Roma vyvrcholí v hodonínském kulturním domě na Horních Valech večer v sobotu 24. dubna.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2015	Korunku česko-slovenské Miss Roma získala Bianka Bertoková z Bratislavy	O Roma Vakeren
21.06.2014	Československou romskou Miss se v Hodoníně stala sedmnáctiletá Slovenka	O Roma Vakeren
21.05.2013	Československou Miss Roma 2013 se stala Dominika Bubenčíková z Rožňavy	O Roma Vakeren
03.05.2013	Česko – slovenská Miss Roma se uskuteční už potřinácté	Zprávy ze života Romů
03.08.2012	Přihláška do soutěže Miss Roma	Zprávy ze života Romů
26.05.2012	Letošní československou Miss Roma se stala Nikola Dudušová	O Roma Vakeren
30.04.2010	Miss Roma České republiky - letos podesáté	O Roma Vakeren
16.06.2006	Společnost Stůj jak kvítek hledá romské modelky	O Roma Vakeren
26.05.2006	Soutěž Miss Roma Praha 2006 má bohatý hudební doprovod i celovečerní program	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Co vás vedlo k tomu, že jste v Rakouském kulturním fóru uspořádali výstavu Peskere jakhenca?

„Vedlo nás k tomu to, že tento projekt koncipovali dva Rakušané, a to magistr Stefan Benedik a magistra Barbara Tiefenbacher. Oni si všimli, že autory mnoha fotek s romskými motivy jsou ne-Romové. A všimli si toho na výstavě známého rakouského fotografa Kurta Keindla – Neznámí Evropané, a to je na tom to zajímavé, že to bylo právě v Rakouském kulturním fóru v Praze. Takový styl fotek je zaujal a přemýšleli o tom, jaké by to bylo, kdyby se Romové fotili sami. Jestli by měli jinou představu o sobě samých nebo jestli by to vypadalo stejně.“

Jeden z autorů výstavy – Barbara Tiefenbacher – k počátkům projektu dodává:

„Spíše jsme se poté dívali a diskutovali, jak by vnímali svůj svět Romové, zejména romské děti, jak by viděli své okolí,. Ve školní roce 2007/2008 jsem pak měla možnost pracovat v komunitním centru v romské vesnici na Slovensku a tam jsem si při práci všimla, že děti fotí velmi rády. Bohužel ale k tomu nemají možnost, protože nevlastní fotoaparáty. Probrali jsme to a vznikl onen nápad. Proč neudělat fotoprojekt s dětmi?!? A to byl začátek projektu!”

Takový nápad asi obnáší mnoho nesnadného: Sehnat někde hodně fotoaparátů, dát je dětem, aby mohly fotografovat. Kde jste vzali všechny přístroje?

„Máme štěstí, že máme velice dobré kamarády a známé. Společně jsme přemýšleli nad jednorázovými foťáky. Přemýšleli jsme, jestli bude kvalita fotografií dostatečná. Poté nás napadlo zeptat se kamarádů na starší přístroje. A objevili jsme, že ještě mnoho z nich má doma staré analogové fotoaparáty, protože už mají nové digitální, a staré už nepoužívají. Během dvou měsíců jsme nasbírali zhruba třicet foťáků. S nimi jsme potom jeli zpátky na Slovensko. Měli jsme třicet foťáků a děti se při fotografování střídaly.“

Kolik dětí bylo zapojeno do projektu?

„Bylo jich zapojeno zhruba šedesát. Projekt jsme nechali otevřený pro všechny. Vše v podstatě vzniklo během několika hodin. Zúčastnily se toho děti, které měly zrovna čas.“

Jaká témata děti nejčastěji fotily? Nebo to bylo hodně různé?

„Myslím si, že je to jako všude. Jsou to děti, takže fotily hlavně rodinu, kamarády, psy, (kočky asi méně), domy, ale v podstatě nejvíc rodinu a kamarády.“

Jaký pak byl další osud fotografií, než se dostaly sem do Prahy na výstavu? Byla třeba nějaká vernisáž na Slovensku?

„My jsme měli světovou premiéru přímo v romské vesnici s dětmi. To bylo na podzim. Jako prvním jsme jim ukázali výsledek projektu, protože ony jsou hlavními umělci. Říkali jsme si tedy, že premiéra by měla být v místě projektu. A teď máme výstavu v Praze. A jak to bude dál? Jestli se ještě jednou vrátí na Slovensko? To bohužel ještě nevíme, ale dalším místem výstavy bude Brno, a to od května, na podzim pak bude výstava ve Slovenském institutu ve Vídni, a potom na jaře ve Štýrském Hradci (Graz) v Rakousku.“

A co se fotografického umění dětí týče, zůstaly jim po skončení projektu foťáčky? Fotografují děti nadále?

„Bohužel foťáky jsme jim nechat nemohli, protože jsme si je jen vypůjčili. Museli jsme je tedy zase vrátit. Dali jsme ale každému z dětí jednu zarámovanou fotku a plánujeme, že jim dáme celý film, který udělaly. Zatím jsme ale vůbec neměli čas vše zorganizovat, protože to také potřebuje hodně času a my všechno děláme ve svém volnu. Zatím jsme se tedy k tomu nedostali, ale plánujeme to a uděláme to, aby i oni měli fotky doma.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.03.2010	Výstava Peskere Jakhenca představí svět očima romských dětí	Zprávy ze života Romů

Proč jste si vybrala téma Romové?

„Téma si vybrala Bára Hrzánová, protože má řadu romských kamarádů. Když mě oslovila, byla jsem šťastná, protože jsme si byly blízké s Milenou Hübschmannovou, a říkala jsem si, že jí to představení jakoby věnujeme. Ostatně i ten program hodně čerpá z jejích sebraných pohádek.“

Vyprávěla Milena Hübschmannová pohádky nebo historky ze života Romů?

„Jednak mi to vyprávěla, jednak zapsala. Sbírala pohádky. Jeden čas bydlela na Spořilově, a když se tam stavělo sídliště, v maringotkách poslouchala, jak si Romové vyprávějí, a natáčela to. A tak si povzdychávala, že už to není ani pravda. Jsou tam citované takové výroky, jako že televize není tak dobrá, jak když si sedne celá rodina a celou noc se vypráví. Všichni dnes přiznávají, že je to dávno pryč.“

Co je obsahem inscenace?

„Budou tam romské anekdoty, Romy vyprávěné a Milenou zachycené, což je také součást romských pohádek. Budou tam takové legendy, které mají zvláštní přesah. To je věc, kterou jsme dlouho zvažovali, a to je převyprávění legendy o Černé Sáře. O tom, že se za ní putuje do Francie. Byla to světice a přímluvkyně za Cikány. Chodila po světě a viděla, jak se jim špatně žije, jak trpí. Pán Bůh řekl, že tedy Romové budou žít dobře, ale že musí najít alespoň jednoho tak spravedlivého, jako byla ona sama. A ona nikoho nenašla, tak jí tvář zčernala žalem. Je to za srdce beroucí věc, textově je to rozrůzněné. Jsou tam vyložené vtipy. A do toho zpívá Mário Bihári. Musím říct, že Mário naučil ty dvě gádžovky docela slušně zpívat romsky.“

Jak jste se dala dohromady s Máriem Bihárim?

„Já jsme ho znala vlastně přes Milenu. A dělala jsem už několik večerů, kde Mário účinkoval. Byly vyloženě na památku Mileny, když zemřela.“

Paní Hrzánová, zazpíváte v představení nějaké písničky?

„Budeme zpívat. Bude zpívat hlavně Mário, protože ten je k tomu nejvíc povolaný, a my se mu budeme snažit sekundovat s Janou Bouškovou.“

Jaký vůbec máte vztah k Romům?

„Vyrostla jsem v Českých Budějovicích, jsem z tzv. herečáku, to znamená, že babička s dědou pracovali v divadle, byli herci. Já jsem u nich vyrůstala. Bydleli jsme v hereckém domě. Herecký dům měl společný dvůr s cikánskou rodinou Bendiků, a takto jsme společně vyrůstali. Trošku jsme drželi basu, aniž bychom to nějak plánovali, protože jsme byli také tak nějak na okraji slušné společnosti budějických spořádaných občanů. Já měla v Budějicích spoustu romských kamarádů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.03.2010	Jaké příběhy si vyprávěli čeští Romové	Zprávy ze života Romů
26.03.2010	Divadelní hra Šunen Romale - Poslyšte Romové je plná písní a vyprávění	O Roma Vakeren