Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„Jmenuji se Michal Miko a pracuji ve sdružení Slovo 21 jako koordinátor přípravných kurzů. Toto je moje první setkání s rodinami, které mají zájem nebo již mají v osvojení děti romské národnosti. Můj pocit z toho je báječný, protože jsem rád za každé romské dítě, které se dostane do rodiny.“

„Já jsem Anna Chvalová, pracuji v občanském sdružení Romodrom jako vedoucí nízkoprahového zařízení a z tohoto setkání jsem si vzala hodně. Velmi si vážím lidí, kteří sem přišli, že mají zájem pochopit své děti, které mají v péči, a najít kompromis, aby děti byly děti vychovávány česky, ale aby jim zůstalo romství.“

„Jmenuji se Simona Limbergová a na toto setkání jsme se dostali přes organizaci Středisko náhradní rodinné péče. Je to pro mě zajímavé setkávat se s Romy jako takovými, ale spíše jsem čekala povídání o jejich životě, o jejich výchově dětí, jak k tomu přistupují.“

Proč sem přišli tví rodiče?

„Protože je to setkání adoptovaných dětí, tak aby něco zjistili.“

Máš chuť o sobě něco zjistit? Zajímá tě, na co přišli, co zjistili?

„Zatím ne.“

Nikdo ti neříká nic ošklivého, ani jednou se ti to nestalo?

„Ve školce ano, ale jinak ne.“

A jak si na to reagovala ve školce?

„Brečela jsem.“

Ty už víš, co budeš chtít dělat, kam půjdeš?

„Já chci být policistkou na koni.“

„Já jsem Martina Vančáková, jsem psycholožka a romistka a vedu projekt Naše romské děti ve Středisku náhradní rodinné péče. Asi to nejdůležitější je, že jsem maminkou tří dětí, z toho dvě jsou v pěstounské péči, jsou to romští sourozenci a třetí je náš biologický syn.“

Zamýšlíte se na otázkami, jaké hosty pozvete, aby se věci posouvaly kupředu, aby rodiče přišli a dostali odpovědi na své otázky?

„Určitě, my tato setkání děláme od roku 2005 několikrát ročně. Jezdí k nám lidé z celé republiky, protože to je skutečně unikátní projekt, a je vidět, že je potřebný, protože lidé jsou schopni přijet až z Ostravy. Snažíme se zvát hosty, kteří mají k tomuto tématu co říct. Snažíme se zároveň pracovat nejen s rodiči, ale i s dětmi. Zatímco rodiče mají svůj program pro dospělé, tak v hernách probíhá program pro děti, který se snažíme, aby byl veden romskými lektory. Bývají to středoškolské a vysokoškolské studentky, které s nimi zpívají romské písničky, čtou romské pohádky, aby děti měly možnost zase něco dalšího se dozvědět. Romské lektorky zároveň působí jako pozitivní vzor pro děti, protože vidí někoho, kdo je vizuálně stejný jako ony, kdo je také Rom a je pro ně vzorem.“

Jaký byl dnešní program pro děti?

„Lektorky jim četly pohádku Jak Kubíček pekl lidi, to je o tom, jak vznikly Romové, děti to pak zpracovávaly výtvarně.“

Je to ta pohádka, jak Pán Bůh upekl chleba, tedy Romy?

„Nejdřív upekl černocha, protože zaspal, tak řekl, že ten bude žít tam, kde je teplo, kde svítí hodně sluníčko. Pak si dával pozor, ale zase ho nedopekl, tak vznikly gádžové a ti budou žít na severu a tam, kde není takové teplo. A pak teprve třetí, když ani neusnul a ani nebyl netrpělivý, hrál si při tom na housle, tak potom se mu povedl ten nejkrásnější dozlatova vypečený chleba a to byl právě Rom.“

Jak byste zhodnotila dnešní setkání s rodiči a pěstouny?

„Vždy se snažím lidí ptát a máme zpětné vazby, tak byli všichni moc spokojeni a bylo velmi pěkné, jak se dalo sledovat, že ačkoliv jsme všichni rozdílní, tak na závěr jsme se shodli na tom, že jsme všichni stejní lidé, i když jsou mezi námi nějaké kulturní rozdíly a vzhledové odlišnosti. Princip je ale ten, že jsme všichni lidé se stejným červeným srdcem a červenou krví.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	V kojeneckých ústavech přibývá romských dětí	O Roma Vakeren
16.08.2014	Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkou	O Roma Vakeren
06.08.2011	Projekt Romské dítě v neromské rodině pomáhá dětem s přijetím vlastní identity	O Roma Vakeren
01.06.2011	Úřady nevyužívají institut přechodné pěstounské péče, tvrdí asociace náhradních rodin	Zprávy ze života Romů
08.05.2009	Výstava současného umění Rodinná pohoda	O Roma Vakeren
28.12.2008	Manželé Striovi a romské děti v náhradní rodinné péči	Zprávy ze života Romů
05.10.2008	Romské děti v náhradní rodinné péči	Zprávy ze života Romů
30.08.2008	Adopce romských dětí	Zprávy ze života Romů
25.01.2008	Romské děti v náhradní rodinné péči se potřebují vyrovnat se svou identitou	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Tady v Kolíně je nízkoprahový klub Céčko, co si mám pod tím představit a kdo přišel s nápadem tento klub založit?

„Já bych si dovolil trošku opravit pojem nízkoprahový, my tomu říkáme otevřený klub a v tomto oboru se rozlišuje mezi nízkoprahovým klubem, který navíc poskytuje sociální služby, to my neposkytujeme. My nabízíme jenom prostředí a jakési odborné vedení a říkáme si tedy otevřený klub. Otevřený proto, že je otevřený vlastně všem.“

Organizujete zde různé společenské akce, soutěže ve zpěvu, v tanci, soutěží tam i Romové? Jaký je váš názor, jsou romské děti jiné než neromské?

„Tak samozřejmě, že romské jsou jiné. Jsou více spontánní, jsou přirozené, já si velmi dobře pamatuji na jednu dívenku, která soutěžila v soutěži Šťastná třináctka. To byla soutěž pro třináctiletá děvčata, pamatuji si, jak v té soutěži vystupovala a mně se moc líbilo, jak jí podporovaly kamarádky, sestry a samozřejmě celá rodina. To je právě jedna z vlastností, kterou jsem pochytil od romských dětí a z romských rodin, že spolu drží a podporují se. To byla slavnost pro celou rodinu.“

Jak často chodíš do klubu?

„Často, skoro každý den.“

Co tu děláš?

„Hraji na počítači, kulečník, různé hry.“

Teď jsem ve zkušebně, u mikrofonu mám kapelu, odkud jste kluci?

„Z Kolína.“

Máte nějaké jméno jako kapela?

„Gipsy hlas.“

Když k vám přijde zájemce, že by chtěl navštěvovat váš klub, jaké podmínky musí splňovat a co mu můžete nabídnout v klubu?

„Můžou přijít žáci a studenti ve věku od šesti do osmnácti let, musí splňovat podmínku, že musí chodit do školy a samozřejmě se musí adekvátně chovat.“

Jaké aktivity klub vyvíjí?

„Návštěvníci mají k dispozici zkušebnu, taneční parket, fotbálek, počítače. Samozřejmě také krásné posezení, kde si mohou dát čaj. Zkouší tu romská taneční skupina, holky dojíždějí až z Nové Vsi. Zkouší dvakrát týdně.“

Jak často tu pracujete a podle přízvuku poznám, že nejste z Čech, odkud jste?

„Pracuji tady krátce, jsem tu od listopadu loňského roku, jinak pocházím z Kazachstánu.“

Je tu pěkná zkušebna, kdo tu hraje, jak se tu kapely střídají?

„Jsou tu tři kapely, z toho dvě romské a jedna česká kapela, která hraje přímo česku muziku.“

Je tu plno nástrojů, z jakého projektu jste získali peníze?

„Něco z našeho rozpočtu, z rozpočtu domu dětí a mládeže a za podpory města Kolín, protože klub spolupracuje s městem Kolín. Také jsme vypsali projekt a skupina ČEZ nám dala z projektu jejich nadace slušné peníze a z toho jsme právě koupili nástroje, vybavení, zesilovače, mikrofony a ještě další video zařízení.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.01.2010	Romové pomohli při zvelebování Kolína	O Roma Vakeren

Můžete říct, jaká je situace českých seniorů v bydlení?

„My jsme podnikli průzkum v domácnostech seniorů ve věku od 65ti let a skutečně výsledky jsou neradostné, protože jsme zjistili, že ve dvou třetinách bytů jsou různé bariéry, které mohou ohrožovat bezpečný pohyb seniora, které mohou vést až k tomu, že senioři se potom dostávají do izolace nebo jsou dokonce ohroženi na životě. Nejsou tam bezbariérové přístupy do koupelen, chybí různé pomůcky, které by jim usnadnily pohyb, ale jsou tam i různá rizika, že třeba mohou být ohroženi, že se k nim někdo dostane nebo si mohou sami způsobit nějaký úraz.“

Vy jste hodně zdůrazňovali myšlenku, že na narození dítěte se rodina připravuje, chystá pokojíček, kočárek... Jak by se měl člověk připravovat na své vlastní stáří, popřípadě jak by se měla rodina připravovat na stáří svého příbuzného?

„To je také jeden z výstupů našeho šetření, že lidé skutečně na to nemyslí, dokonce jsou stářím zaskočeni. Je to sice přirozená součást života, ale mnoho lidí nám řeklo, že si vůbec neuvědomovali, že se jim může zdravotní stav zhoršit nebo že dokonce nemusí jít o zhoršení zdravotního stavu, ale že by život mohli strávit příjemněji, než když jsou obklopeni bariérami. Připravovat na stáří by se měl člověk tehdy, když na to ještě má sílu, když třeba řeší nějaké rozhodnutí ohledně svého bydlení a když si to ještě může dovolit ekonomicky změnit byt. Myslíme si, že to začíná někdy ve věku střední generace.“

Co jsou základní věci, které by člověk měl dodržet, když si třeba kupuje byt nebo si ho vybavuje? Co jsou pak největší překážky pro seniory?

„Určitě to jsou schody při vstupu do domu, potom jsou dost často byty, které mají různé úrovně, pak jsou to úzké dveře, kterými se pak nedá projít s někým, kdo se o vás stará, jsou to různé podlahy, které nemají protiskluzovou úpravu. Většinou jsou velmi rizikové koupelny, pak jsou to třeba přeplněné pokoje, kde je mnoho nábytku a málo prostoru na pohyb.“

Vy jste natočili film o bydlení seniorů, můžete jej představit?

„Natočili jsme dokumentární film, který měl být původně spíš instruktážním filmem jak si upravit byt, ale právě v průzkumu jsme přišli na to, že lidé na myšlenku upravit si byt ještě ani nepřicházejí. Takže dokument jsme natočili tak, aby byl spíš takovým připomenutím, že situace není jednoduchá, že je potřena na stáří myslet a je potřeba tyto otázky řešit včas.“

Určitě jako Diakonie Českobratrské církve evangelické pracujete s řadou seniorů, máte také zkušenosti s romskými klienty?

„Tady musím upřímně říct, že moc velké nemáme. Máme řadu programů, kde máme zapojeny děti, máme nízkoprahové zařízení a různé jiné služby, speciální školy a máme také řadu terénních služeb pro seniory, ale vypadá to, jakoby to romští senioři zvládali snad lépe a sami, protože nemůžu říct, že bychom měli nějakou specifickou zkušenost s péčí o romské seniory.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.09.2014	Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 5 zajišťuje řadu služeb pro seniory	O Roma Vakeren
26.05.2013	Dokument Šmejdi odhalil šokující praktiky na předváděcích akcích, jak se ale bránit?	O Roma Vakeren
06.05.2012	Jak evangelíci vnímají zbožnost Romů	Zprávy ze života Romů
21.05.2011	Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu seniorů	O Roma Vakeren
30.10.2009	Tak trochu jiný Kruháč	O Roma Vakeren
16.05.2008	Je potřeba zlepšit situaci seniorů	O Roma Vakeren
04.06.2004	V Olomouci působí klub pro romské důchodce	O Roma Vakeren
21.05.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren

Dostat romské děti z praktických škol a zajistit jejich lepší vzdělání se letos pokusí ministerstvo školství. V dotačních programech rozdělí na pomoc dětem se špatným sociálním zázemím celkem 64 milióny korun. Zda tato iniciativa pomůže vyřešit problém zařazování romských dětí do praktických, dříve zvláštních škol, není zcela jasné. Tyto školy jsou určeny dětem s lehkým mentálním postižením, velkou část jejich žáků ale tvoří romské děti.

Na 200 členů rumunských romských organizací demonstrovalo v Bukurešti před sídlem vlády a požadovalo demisi ministra zahraničí Teodora Baconschiho (Bakonskiho). Důvodem byl údajný ministrův rasistický výrok při nedávném jednání s francouzským státním tajemníkem Pierrem Lellouchem o řešení nezákonného chování rumunských Romů ve Francii.

Valašskomeziříčská Základní škola Masarykova zahájí od září nový projekt zaměřený na děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Založen bude na metodě, jejíž podstatná část spočívá ve spolupráci žáka a pedagoga. Učitel dítě podporuje a vede k rozvoji v oblasti, ve které může přirozeně vyniknout. Do projektu se zapojí tým tvořený koordinátorem, čtyřmi učiteli a dvěma asistenty.

V dubnu se podruhé uskuteční Evropský summit k romské inkluzi. Debata naváže na poslední vývoj romské otázky na evropské úrovni a na deset společných bodů pro inkluzi. Začleňování se týká například nezaměstnanosti, sociální politiky, zdraví a ochrany spotřebitele.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Doučujete děti ve větších skupinách nebo je to spíš individuální práce?

„Tady razíme zásadu individuálního přístupu, což se nám vrací zpět v tom, že děti tím, že na ně máme čas jednu hodinu týdně, tak v této hodině navážeme takový vztah, že ony se vypovídají, mají prostor vypovídat se ze svých zážitků, což v rodinách není úplně běžné vzhledem k tomu, že je jich třeba i šest sourozenců a maminka proto nemá tolik času se věnovat všem dětem, zvláště pak, pokud má doma nějaká miminka. V tom děti využívají prostoru, že mají jednoho člověka, který je vyslechne. Individuální přístup je přínosný také pro práci, protože děti jsou dost hyperaktivní, často se musí střídat činnosti, aby vůbec vydržely nějaký úkol udělat, takže je to hodně založené na rozmanitých činnostech a to pak ve větším počtu není možné. Věřím, že když jich pak sedí ve třídě třeba patnáct až dvacet, že to musí být pro učitelku těžké, aby mohla uspokojit všechny děti.“

Říkala jste, že na každé dítě je tak hodina času týdně, jak vypadá taková hodina kromě popovídání o zážitcích? Jak to vypadá konkrétně s předměty, které je doučujete?

„Na začátku si děti vyzvedáváme v rodinách, což je součástí celé koncepce, protože se tak setkáváme i s rodiči. Takže komunikace je alespoň na začátku takový trojúhelník – lektor, dítě, rodič, což si myslím, že je dobře, protože se takto rodiče víc vtahují do činnosti. Potom se buď věnujeme domácím úkolům, v některých školách nejsou domácí úkoly až zas tak časté, takže si sami připravujeme nějaké úkoly pro děti. Díky prostředkům z projektu tu už máme docela pestrou škálu učebnic, výukových materiálů i doplňkové materiály na počítači, které doučování zpestří. Pomocí těchto pomůcek se věnujeme hlavně českému jazyku, protože to je to nejpodstatnější, aby vůbec děti porozuměly významům slov. Takže se jich neustále ptáme, jestli vědí, co ta slova znamenají, protože se to potom přenáší do dalších předmětů, jako je vlastivěda, přírodověda - vše je založené na psaném textu, takže na toto je kladen velký důraz. Pak je samozřejmě matematika, kde je vidět, že to zvládají celkem dobře, že to není nějaký mentální handicap dětí, ale jenom to, že v českém jazyce a v jiných předmětech prostě nerozumí obsahu, co se po nich vlastně chce. A když nám zbude čas, tak se snažíme věnovat všeobecnějším přehledům. Potom má každý vlastní knihu a na závěr doučování se věnujeme čtení.“

Máte tedy zkušenost, že děti mluví většinou doma romsky?

„Právě jsem byla překvapená, myslím si, že je překvapená i většinová společnost. Když se pak bavím s různými lidmi, tak vlastně netuší, že romština je opravdu stále živá a v rodinách se prostě mluví, děti mezi s sebou mluví romsky, při každé trošku emotivnější situaci okamžitě přepínají do romského jazyka, který je jim prostě bližší. Potom to má.vliv, protože gramatická struktura je úplně jiná, i vůbec romský jazyk coby původně orální jazyk je vzdálený našemu psanému projevu a celá gramatická struktura je jiná. Třeba učení pádů v českém jazyce je docela oříškem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Proč tak dlouho dozrávala myšlenka napsat o něm knihu a o co jste jí obohatil?

„Hledal jsem formu, jak Rinalda prezentovat, protože jsem to právě nechtěl ničím obohatit, ale ani ochudit. Je to napsané úžasnou vyprávěčskou formou, dokonce jsem tam i schválně nechával chyby v určitých slovech nebo v určitých spojeních. Kdo znal Rinalda, tak v tom poznává jeho vyjadřování a vlastně autenticitu výpovědi jsme chtěli zachovat. A potom se ještě naskytla velká příležitost, která se týká ilustrací knihy, že se nám nabídl jeho rodák sochař Jan Kulich, který s Rinaldem vyrůstal a obohatil tuto knihu o své ilustrace, své staré kresby i nejnovější sochařská díla, které jsou inspirovaná tímto géniem.“

Rinaldo se stal zakládajícím členem SĽUKu a jeho primášem a potom působil i v Lidovém orchestru Československého rozhlasu, tedy zřejmě existuje hodně nahrávek s Rinaldem Oláhem?

„Ano, jednak v archivech rozhlasu a v archivech Opusu. Před dvěma roky shodou okolností vyšlo album ze zlatého fondu s jeho staršími nahrávkami. Rinaldo byl z rodu lidových muzikantů, byl ale školený hudebník, měl na něm podle mě i nějaký podíl Karel Plicka jako na mnohých dalších věcech na Slovensku v prezentaci lidové kultury, protože mimo jiné i jeho objevil, když hrál jako zázračné dítě v národním domě v Bánské Bystrici, tak Karel Plicka na něj upozornil a tam někde začala jeho budoucí kariéra. Byly ale také některé věci, které on nepřijal z různých důvodů, jako třeba nabídku studia u Davida Oistracha v ruské houslové škole. To byly už takové prozaické věci jednak pro jeho rodinné zázemí a pro jeho osobní vlastnosti, které někdo komentuje jako ne nejlepší. Promarnil mnoho takových příležitostí. Navzdory tomu však byl v daném prostoru a ve své době geniálním hudebníkem.“ ¨

My jsme tu slyšeli, že byl jednoznačně přijímaný a dokonce prý i dráždil některé hudebníky. Jeho cílem bylo povýšit lidovou píseň na umění.

„Ano, toto bylo jeho vidění, proto mu možná v SĽUKu záviděli, že je velmi úspěšný primáš, ale já si myslím, že si ho všichni vážili a byli na něho pyšní. To, co dělal s lidovou písní, mnozí považovali za povýšení a někdo za pokažení lidové písně, nebyl na to jednotný názor, a ani není na chápání jeho úprav a stylizací. Ale to se nakonec často stává, když je něco mimořádný, že jsou pak názory takové i onaké.“

Rinaldo Oláh údajně zemřel zapomenutý a v chudobě?

„Někdo to tak vidí, že si to sám způsobil, ale je to podobný příběh jako měla slavná Edith Piaf. Také začínala pořád od nuly, po každém koncertě zůstávala na mizině, ale rozdíl je ten, že odcházela v plné slávě a Paříží se vinul několikakilometrový průvod na jejím pohřbu. Rinaldo umíral skoro jako zapomenutý, přišli mu zahrát členové jeho rodiny, Mrenicovci, přišlo pár přátel, přišli zástupci SĽUKu, ale nebyl to takový pravý pohřeb cikánského hudebníka. Když takový hudebník zemře, tak všichni, co mají housle a umí na něco zahrát, tak všichni přijdou a hrají, tak toto se u velkého Rinalda nestalo. Nevím z jakého důvodu, jednak byl už odloučení ze svého rodiště, několik roků odtrhnutý a druhý faktor je, že už dvacet let v té době nehrál. Prostě život šel dál a na Rinalda si vzpomenuli jen ti jeho nejbližší.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.05.2015	Ve Zvolenské Slatině se už po osmé uskutečnila soutěž primášů o Cenu Rinalda Oláha	O Roma Vakeren
18.01.2014	Před pětaosmdesáti lety se narodil významný romský houslista Rinaldo Oláh	O Roma Vakeren
03.03.2012	Vzpomínkový koncert na počest slovenského houslového virtuóza Rinalda Oláha	O Roma Vakeren