Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Součástí podpůrné kampaně bude filmový spot spojený s výstavami, informačními panely a letáky. Další podrobnosti o kampani mi řekla doktorka Milena Černá, předsedkyně národní sítě EAPN Česká republika.

„Ve spolupráci s IQ Roma servis chystáme spot do České televize, který se bude jmenovat Chudoba cti netratí. Každému něco chybí a my bychom to chtěli názorně ukázat a samozřejmě použít všechna média, která nám budou naslouchat. A zase na duhou stranu je prosíme, aby nám pomohla v této záležitosti, protože téma chudoby je poměrně nemilované téma a to nejenom od politiků, ale i od ostatních lidí. A my se trochu bojíme, že když se začne mluvit o chudobě, tak všichni vypnou televizi nebo zahodí noviny a nebudou se vůbec tím chtít zabývat.“

Přesto však Milena Černá věří v úspěšnost kampaně.

„Máme zkušenost, že když se stokrát opakuje nějaká skutečnost, která není lidem známá a nepatří do jejich schématu myšlení, tak se podaří ustavičným opakováním dosáhnout haló efektu, kdy to najednou slyšíte od někoho, o kom si myslíte, že o tom nikdy neslyšel. Haló efekt je velmi účinný, protože to opakujete někde, kde nepředpokládáte žádnou reakci a ono se vám to vrátí a to je velmi zvláštní. A proto si nemyslíme, že by tato mediální kampaň pro veřejnost neměla význam. My si myslíme, že význam má, jinak bychom se do toho ani nepouštěli.“

Zajímavou otázkou je, proč byl ke spolupráci na kampani vybrán zrovna IQ Roma servis?

„Je to jeden z nejaktivnějších členů Evropské sítě proti chudobě v České republice. My jsme se seznámili s činností této organizace a vyzvali jsme ji hned na počátku, aby s námi spolupracovala. Jsou tam i jiné organizace, které buď pracují pro Romy nebo s Romy nebo obojí, a jsou tam i jiné, které řeší třeba otázku bydlení vyloučených skupin, všichni se nějakým způsobem s romskou otázkou seznamují a nějakým způsobem ji řeší. My právě podporujeme pestrost neziskového sektoru, jsme rádi, že sami občané vytvářejí taková občanská sdružení, která pomáhají řešit to, na co stát nestačí.“

K Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení se připojila řada neziskových organizací, které mají různé cílové skupiny.

„Pochopitelně, že neziskové organizace jsou zaměřeny různými směry, třeba na vzdělávání, na seniory, na ženy, na mladé lidi, na děti vycházející z dětských domovů, atd. Tady je možnost spolupráce velmi široká a také musím říct, že každá z těch organizací během tohoto roku si má možnost uvědomit, jaké má vlastní priority, na co se zaměřit a na co ne, protože když dostáváme materiály z Bruselu a z dalších národních sítí, tak se vlastně stáváme silnější i v argumentaci, protože najednou pak zjišťujeme, že mnoho problémů spojených s chudobou je společných.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.09.2010	Češi se pokusí o nejhlasitější apel proti chudobě ve světě	Zprávy ze života Romů
02.06.2010	V Praze začne putovní výstava k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010	Zprávy ze života Romů
31.05.2010	Mezinárodní setkání pro výměnu zkušeností se sociálním začleňováním a participací Romů a migrantů	Zprávy ze života Romů
27.05.2010	Projekt „Podpora integrity rodin ohrožených sociálním vyloučením a jejich místo v měnící se Evropě“	Zprávy ze života Romů
25.05.2010	EU přijímá nová opatření ke zlepšení podmínek bydlení romských komunit	Zprávy ze života Romů
19.05.2010	Zvyšování vzdělanosti minorit za pomoci mezinárodní spolupráce	Zprávy ze života Romů
16.04.2010	Národní setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
09.04.2010	Chudoba si nezaslouží pohrdání	O Roma Vakeren
29.01.2010	Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Pro koho je tento projekt určen, pro jaké děti, z jakého prostředí?

„Projekt Kámoš je určen pro děti ze sociálně slabých rodin nebo z náhradní rodinné péče a potom je to i pro děti s poruchami učení a chování anebo děti z nařízení předběžného opatření soudního dohledu.“

Máte tam třeba děti i z dětských domovů?

„Máme i děti z dětských domovů, za těmi asistenti dojíždějí.“

Projekt Kámoš je zaměřený na děti, nebo je i pro jejich rodiče?

„Projekt Kámoš je pro děti i pro jejich rodiče.“

Můžete nám říct, jak to vypadá v praxi, jsou to nějaké konzultace?

„Máme externí spolupracovníky, terapeuty nebo mediátory, a ti pracují s rodinou, pokud má rodina zájem.“

Jaké jsou nejčastější problémy, že se rodiny s dětmi ocitnou v tomto projektu?

„Protože se hádají, nebo je tam alkoholismus, popřípadě nějaké sociální problémy nebo matka samoživitelka, kdy ona nemá na to, aby platila doučování, my ho poskytujeme zdarma.“

Jak s nimi psycholog řeší problémy, jak jim dokáže pomoct?

„Důležité je, že pracuje s rodinou dlouhodobě, sezení jsou pravidelná. Jsou tam také pravidla, pokud se rodina přestane zúčastňovat, tak je vyloučena z projektu.“

To znamená, že na rodinu a na děti jsou kladeny určité nároky, oni musí dodržovat termíny konzultací?

„Ano, měli by dodržovat smluvené termíny. Pokud dítě nedorazí opakovaně na doučování, tak se to řeší buď s rodinou nebo s pracovníky, kteří nám dali podnět k tomu, abychom vzali dítě do programu.“

Může projekt pomoct rodinám i s finančními problémy?

„My jim nedokážeme přímo pomoct s finančními problémy, neposkytujeme takové služby, že bychom pomáhali rodinám hledat zaměstnání. Spíš se snažíme podpořit rodinu, snažíme se jí vysvětlit, že hlavně je důležité dítě a že by měli mít přednost například před jejich spory.“

Co všechno absolvují děti s asistentem?

„Jednak se dítě doučuje několikrát týdně problematické předměty, potom mají asistenti povinnost trávit s dítětem volný čas. Jednou měsíčně máme domluvený nějaké program – kino, divadlo, zoologickou, botanickou zahradu. Asistent by si měl jednou měsíčně vybrat jeden z programů a zajít tam s dítětem. Potom je tam ještě příprava na život, kdy asistenti jsou školeni třeba finančním poradcem a potom předávají znalosti dětem. Asistenti by je měli podporovat v osamostatňování, měli by jim říct, jak je třeba možné získat bydlení, protože pracujeme s dětmi, kterým je už osmnáct let, ne všechny děti zůstávají v rodinách do své úplné dospělosti.“

Zaměřuje se Kámoš tedy i na vzdělávání?

„Určitě, máme takové případy, kdy se slečna dostala na učební obor, na který chtěla, díky pomoci asistenta. Ona s ním spolupracovala víc let, byla to dlouhodobější spolupráce, kdy on jí doučoval předměty a motivoval jí. Často právě děti nemají motivaci, protože jim nemá kdo co dát, v dětském domově na to není dost času, takže asistentova důležitá role je také v motivaci, děti se často podceňují, to je jedna věc, kterou je potřeba zmínit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.01.2010	Barevný svět pomáhá dětem v ústavní péči	O Roma Vakeren

Vystudovala jste střední školu a dokonce prý s vynikajícími výsledky, měla jste vyznamenání. Jaká to byla škola?

„Management a podnikání v umění a reklamě, což byl obor, který mě velice bavil, původně jsem hned po škole chtěla jít studovat dějiny umění.“

Zakládalo se sdružení Athinganoi, které potom sdružovalo romské studenty, jak jste se zapojila do tohoto sdružení?

„To bylo kolem roku 1998, jezdili jsme na setkání romských studentů, trošku více jsme poznávali naše romství a hlavně jsme se poznávali mezi studenty, kdy každý byl z jiného města, ale přeci jen jsme měli všichni podobné problémy třeba ve škole, kde jsme byli sami jediní Romové ve třídách.“

Potom jste byla ředitelkou sdružení Athinganoi, změnila jste úplně tvář tohoto sdružení.

„Hodně jsem podporovala politické angažování Romů.“

To byl projekt Romské ženy v politice a vy jste posléze kandidovala?

„Poprvé jsem kandidovala v roce 2001 na magistrát, pak jsem kandidovala na Prahu 5, tam jsem měla možnost potkávat politiky a spousty jiných zajímavých lidí. Líbilo se mi, že člověk skrz kampaň, skrz témata, která otvírá v politických debatách, tak i tam může romské téma otevřít, začít o něm otevřeně hovořit a slyšet názory jiných.“

Většina romských politiků pochází z východního Slovenska, z jakého prostředí pocházíte vy?

„Maminka je Romka, tatínek je Čech. Když budu mluvit o romských kořenech, tak také pocházíme ze Slovenska, děda je od Popradu, babička od Prešova, ale co je právě hodně zajímavé, že moje prababička pochází ze Smižan, odkud pochází Ivan Veselý i Cyril Koky.“

Kdo vám nabídnul práci ředitelky kanceláře rady vlády pro záležitosti romské komunity?

„Nejdřív jsem tu v kanceláři začala pracovat na pozici pracovnice, která má na starosti mezinárodní aktivity, to jsem studovala mezinárodní vztahy a diplomacii, to je vlastně něco, co mě velmi baví a starala jsem se především o Dekádu romské inkluze. A pak při personálních změnách, které v kanceláři probíhaly, tak mě přímo tehdejší ministryně Džamila Stehlíková jmenovala do funkce ředitelky.“

Bylo standardní, že ředitelem kanceláře rady vlády pro záležitosti romské komunity byl muž a byl to ne-Rom. V jste žena a Romka, udělala jste určitě řadu změn, jaké konkrétní?

„Když jsem přišla já na toto místo, tak se zase tolik nezměnilo. Velká témata, která jsme během roku 2009 řešili, to bylo třeba uznání památky romského holocaustu, schválit koncepci romské integrace. A ještě co se povedlo za pana ministra Kocába, to je omluva sterilizovaným ženám.“

Vy jste vystudovala anglo-americkou vysokou školu, je hodně náročná?

„Já jsem měla štěstí, že jsem využila stipendium, které anglo-americká univerzita dává. Dává jedno romské stipendium ročně, tím bych rovnou apelovala na všechny mladé Romy, aby neváhali a zkusili do té školy jít. Škola sama o sobě mi nedělala žádné problémy, jediné co je těžké, že se člověk učí v cizím jazyce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.02.2014	Gabriela Hrabaňová jedná v Bruselu za Romy s vysokými úředníky Evropské komise	O Roma Vakeren
15.06.2013	Gabriela Hrabaňová jedná za Romy s vysokými úředníky Evropské komise	O Roma Vakeren
22.10.2010	Jak vypadá současná Rada pro záležitosti romské menšiny	O Roma Vakeren
10.12.2009	Čeští Romové jsou podle studie EU nejdiskriminovanější menšinou v unii	Zprávy ze života Romů
21.07.2009	Analýza: Romové odcházejí kvůli pravicovému extremismu i nízké životní úrovni	Zprávy ze života Romů
15.07.2009	Česko reaguje na kanadská víza - odveta zasáhne diplomaty	Zprávy ze života Romů
20.03.2009	S Gabrielou Hrabaňovou o anticikanismu	O Roma Vakeren
28.11.2008	S Gabrielou Hrabaňovou o pracovní cestě do Kanady	O Roma Vakeren
07.04.2006	Jaké je cítit se celý život jako zloděj	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zájem zahraničních tiskových agentur vzbudilo rozhodnutí českého Nejvyššího správního soudu o zákazu pravicově extrémistické Dělnické strany. Rozpuštění strany výslovně uvítal také mluvčí Sudetských Němců Bernd Posselt. Agentura AP uvedla, že jde o první takový verdikt na území České republiky od pádu komunismu v roce 1989.

Nejvyšší soud začal zkoumat kauzu bývalého romského policisty Martina Barkóciho, který byl pravomocně potrestán třemi roky vězení za krytí násilí. V minulých dnech soudci převzali spis, dovolání Barkóciho, dovolání státního zástupce a stížnost pro porušení zákona, kterou ve prospěch expolicisty podala ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Východoslovenská obec Ostrovany nediskriminovala Romy, když loni část jejich osady oddělila betonovým plotem od zahrad řady obyvatel obce. K tomuto závěru došlo Slovenské národní středisko pro lidská práva. Přesto však podle něj postup obce nebyl bezchybný. Radnice mohla problémům mezi Romy a dalšími obyvateli obce předejít, kdyby se problémy snažila řešit preventivně.

Na zámku v Bruntále se koná výstava nazvaná Príbeh detí vetra. Je dílem Slovenského národního muzea v Martině – Muzea kultury Romů na Slovensku. Komplexně přibližuje historii, kulturu a způsob života Romů na Slovensku. Návštěvníci mohou shlédnout bohatý obrazový materiál i mapy přibližující migraci romského etnika. Výstava potrvá až do 14. března.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„To se teď můžu pochlubit, že jsme dostali dva evropské projekty, jede z nich je projekt Romodrom pro vzdělávání, jehož cílem je komplexní program pro děti a mládež, zahrnující individuální výhodu vzdělávání, doučování a motivační programy, práce s celou rodinou.“

To znamená, že tam třeba budou přítomné i matky nebo i tatínkové?

„My víme, že devadesát procent romských dětí jdou hned z první třídy do speciální školy. To se mi strašně nelíbí, to nechceme. My musíme připravit dítě na základní školu. Tam je ten největší problém. Samozřejmě když jsou rodiny a děti ve vyloučených lokalitách, to znamená, že nejsou v dosahu autobusu, tramvaje, často nejdou do školy. My chceme, aby pedagogičtí pracovníci plus terénní pracovníci cíleně byli v komunitě u nich v jejich prostředí a připravili dítě do první třídy, aby vůbec mohlo jít na základní školu. Tento program je tříletý, to znamená, že můžeme s dítětem pracovat tři roky a není to jen práce s dítětem. My musíme také ovlivnit rodinu, naučit rodinu, že se mají s dětmi učit.“

Jakou formu mají doučovací kurzy?

„Zatím to budeme dělat v olomouckém a moravsko-slezském kraji, děláme to přímo v lokalitách, kde žijí, v jejich prostředí, budou se doučovat doma. Často rodiče nedávají děti ani do poslední třídy do školky, protože na to nemají, protože by museli dojíždět, důvodů je neuvěřitelně moc a za to dítě nemůže. Mělo by mít šanci jít do základní školy, toto chceme omezit tím, že ho na první třídu připravíme, tři roky ho sledujeme, podporujeme, dítě má pedagogického asistenta, který je dlouhou dobu sleduje a pomáhá.“

Jak častá je péče, dohled?

„Pracovníci jsou na plný úvazek, naštěstí program je tak úžasně vymyšlený, že i tito pedagogičtí asistenti jsou na plný úvazek. To znamená, že s nimi můžou být každý den a můžou se nimi učit.

Co máme my navrch, je to, že v lokalitách máme terénní sociální pracovníky, tudíž je tam dvojí zásah a to je hodně dobré, protože si myslím, že pokud budou mít tuto dvojitou oporu, tak doufám, že nepůjdou do zvláštní školy a že ustojí první tři roky na základní škole, protože první roky na základce jsou důležitější, aby pak mohli prospívat dál.“

Čeho se týká druhý projekt sdružení Romodrom?

„Ten se týká vězeňství, dostali jsme projekt do Pardubic, kde budeme v pardubické nemocnici, jedná se opět o terénní sociální práci, a následně, to se teď připravuje, takže jen v krátkosti na to, mělo by to fungovat jako ve Vinařicích, bude to na tři roky a pro tyto vězně se připravuje nový projekt, kde by měli mít pracovní zařazení.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
01.02.2014	Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
09.07.2011	Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 let	O Roma Vakeren
28.05.2011	Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vzniku	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Co říkáte tomu, že děti vytvořily právě tuto výstavu, tuto práci?

„Víte, já už jsem na to zvyklá, ale samozřejmě mám vždy velkou radost, když se podaří, abychom mohli prezentovat práce našich dětí. Ještě bych chtěla dodat, že je to i velká zásluha naší paní učitelky, která je skvěle vede, vždy mám radost z výsledku.“

Vy jste naznačila, že to už je několikátá výstava. Zeptám se, jaké byly výstavy v minulých letech, na co jste se soustředili, respektive na co se soustředily děti?

„Asi bych nejvíce vyzdvihla výstavu na Hradčanském náměstí, kde to bylo přínosem i pro děti, protože ony nejen že vystavovaly, ale vlastně se pohybovaly na Hradě a musím říct, že pro naše děti je to výjimečná příležitost, protože na Hrad se dostanou skutečně většinou jen se školou. A ještě k tomu, když tam mohly vystavovat, tak to byl pro ně opravdový svátek, a pro nás také.“

Jedná se tedy o multikulturní výstavu, na této výstavě se podílely děti jak z majoritní společnosti tak z minoritní. Jaké jsou práce romských dětí?

„Já jsem byla ohromně překvapená před léty, když naše paní učitelka dostala v uvozovkách první zakázku pro děti, tak jsem se toho trošku bála, jak to dopadne. To byla tenkrát kombinace ještě s fotografiemi, ale děti to tak moc nadchlo, že vytvořily takovou bezvadnou partu a vlastně celou dobu se tím teď zabývají, chodí na výtvarný kroužek u na fotografování a hrozně moc je to baví a výsledky vidíte tady, myslím si, že jsou velmi pozitivní a mám z toho velkou radost.“

Na co jsou podle vás romské děti třeba nadané, co je nejvíc baví?

„Jednoznačně hudba, tanec a teď můžu říct, že i k mému velkému překvapení mají vztah k výtvarné činnosti, i k fotografování.“

Ptala jste se třeba děti, kde berou inspiraci pro své výtvory?

„Já si myslím, že nejvíce je inspiruje život, do svých výtvorů vkládají prvky svého života, své kultury.“

„Jmenuji se Lucie Jurečková, chodím do osmé třídy. Zde jsem vytvořila fotogramy, černobílé obrázky, které jsme vytvářely pod červeným světlem. Pak tu mám ještě obrázek stromu a ještě nakreslené kamínky.“

Proč právě toto?

„Protože mám ráda přírodu, obdivuji všechno, co v ní je, zvířata, stromy, prostě všechno.“

Co třeba pro vás znamená tato výstava, co vám to dává?

„Já si myslím, že tady můžeme ukázat, co v nás je, co nás baví a co máme rádi.“

„Já se jmenuji Pavla Cinová, mám zde obrázek kytky jako člověka a práskací ohňostroj.“

Jak dlouho trvala vaše práce, než jste to dala dohromady?

„Asi dvě až tři hodiny.“

Přijdou se podívat rodiče?

„Určitě se přijdou podívat, už to sice viděli, ale ještě se určitě přijdou podívat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download