Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Django Reinhardt spatřil světlo světa 23. ledna 1910 v malém belgickém městečku Liberchies, kde se tento víkend konají velké oslavy stého výročí od jeho narození. Své dětství prožil v maringotce a v osmnácti letech při jejím požáru utrpěl zranění, které mu znehybnilo čtvrtý a pátý prst levé ruky. Dokázal si však vypracovat vlastní techniku, jež mu i nadále umožňovala přímo virtuózní ovládání kytary. V Paříži pak vystupoval v Kvintetu francouzského Hot Clubu spolu s legendárním houslistou Stéphanem Grappellim a ještě před začátkem války se stal první evropskou jazzovou hvězdou.

Dodnes existuje řada romských hudebníků, kteří hrají jazz ve stylu Django Reinhardta. Jedním z nich je i kytarista Mandino Reinhardt, který se kromě aktivního koncertování věnuje také výuce hry na kytaru ve stylu gypsy jazzu – ve frankofonních zemích spíše známého pod pojmem manouche jazz. Zeptala jsem se ho, zda se při této výuce používají noty anebo se hraje pouze zpaměti.

„Hrajeme zpaměti, studentům ukazuji, jak se Manušové učí hudbě. To znamená, že se hodně učíme nazpaměť, hodně posloucháme a používáme sluch. Co se týče vizuální stránky, tak na hmatníku kytary ukazuji pozice akordů nebo průběh melodie, nejdřív předvádím, co dělá levá ruka a pak co hraje pravá. A snažíme se zapamatovat si maximum melodií a doprovodů, protože takhle se u nás hraje.“

A jaké máte žáky – jsou to spíš Romové nebo gádžové?

„Přicházejí spíš gádžové, protože oni se pořád ptají, jak si člověk může zapamatovat tolik věcí a jak je může hrát. Takže učím spíš gádže, kteří mají úplně jinou kulturu, než je ta naše. Oni se učí hudbu z not, čtou ji z papíru, ale my hudbu nečteme.“

A mohou gádžové dosáhnout stejných výsledků v hudbě Manušů, když sami nejsou Manušové?

„(Smích...) To je trochu zrádná otázka... Ale řeknu Vám svůj názor. Gádžové i Manušové na toto téma velmi často říkají, že je potřeba být Manušem, aby člověk mohl takto hrát. Ale já si myslím, že se člověk může naučit takto hrát a není to otázka života v maringotce, ani jiného způsobu života. Je to čistě styl hudby, ale vyžaduje také značný kus práce. A způsob práce s naší hudbou není stejný, jako mají gádžové, kteří mají jinou kulturu, jež je ve srovnání s tou naší daleko přísnější. Například u nás nikdo nikoho nenutí, ani vlastní dítě dítě, aby hrálo na hudební nástroj. Nikdo neříká: ‘Musíš cvičit dvě – tři hodiny denně!‘ Je to otázka radosti a vášně. A to je evidentní rozdíl. A k Vaší otázce si myslím, že každý člověk může hrát v tomto stylu, jen je potřeba k tomu mít chuť, být trpělivý, mít z toho radost a necítit se být k něčemu nucený.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.05.2008	V rodné vesnici Django Reinhardta zítra začne hudební festival	O Roma Vakeren
09.05.2003	Zprávy	O Roma Vakeren

„Ona vznikla v Kolíně již před mnoha lety, ale v Praze pobočka se otevřela před čtyřmi lety. Původně pan doktor Ščuka, který je ředitelem této školy, pronajal v naší škole třídy, založil novou pobočku a prosil nás, abychom sehnali pedagogy a pedagogický dozor. Díky tomu mají naše děti kam chodit po deváté třídě, mohou dál pokračovat ve studiu, takže se dá říct, že to, že ta škola je tady, se stalo velkým přínosem. Většina našich učitelů tam učí a staráme se o provoz.“

Jaké obory se dají studovat a jaké uplatnění najdou studenti v běžném životě?

„Je to uplatnění v sociálních službách, je to sociálně-právní obor a letos byl poprvé otevřen obor hotelnictví a turismus.“

Kolik studentů má tato škola?

„V denní formě máme čtyři ročníky, zhruba takových 80 studentů, ale velký zájem je i o dálkové studium, tam bude také kolem osmdesáti studentů. Musím říct, že učitelé velmi rádi učí i v dálkovém studiu, protože to jsou většinou romští studenti, ale jsou starší a už vědí, co chtějí, a mají o to skutečný zájem.“

Studují zde jen Romové nebo i ne-Romové?

„Jen Romové to v žádném případě nejsou, chodí sem i ne-Romové. Já bych řekla, že na denním studiu je asi 70 procent romských studentů a v dálkové studiu asi šedesát procent romských studentů.“

Škola je pro studenty asi finančně náročná, kdo jim přispívá na studium?

„Musím říct, že všechno pomáhá řešit pan doktor Ščuka, který je ředitelem školy. V denním studiu zatím nevybírá od žáků peníze, přestože to je soukromá škola a řeší to jinými způsoby. Ale co se týká dálkového studia, tak vybírá, ale jen minimum, které může vybírat, je to asi 12 tisíc ročně. A ještě je schopen vybírat peníze ve splátkách, prostě dělá pro studenty všechno, co může.“

Kdy budou přijímačky a co budoucí student na vaší škole musí udělat?

„Máme přijímací pohovory a snažíme se, aby studenti, kteří se hlásí, měli dokončené základní vzdělání. Udělali jsme pár výjimek, brali jsme i děti, které ho neměly ukončené, ale vzhledem k tomu, že na základní škole realizuji kurz na doplnění vzdělání v dálkové formě, tak se při studiu doplňovali své základní vzdělání v dálkové formě. To byla podmínka přijetí. Jinak samozřejmě chceme, aby měli slušné známky, ale spíš bereme víc studentů, které pak tedy víc vyhazujeme, když nestačí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.07.2011	Začaly prázdniny!	O Roma Vakeren
05.03.2011	V jaké zemi by děti chtěly žít...	O Roma Vakeren
26.02.2011	Plesová sezóna pohledem dětí	O Roma Vakeren
05.02.2011	První dětské lásky	O Roma Vakeren
29.01.2011	Považují děti za důležité mluvit romsky?	O Roma Vakeren
22.01.2011	Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?	O Roma Vakeren
15.01.2011	Představy čtvrťáků o jejich budoucí práci	O Roma Vakeren
26.11.2010	Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze	O Roma Vakeren
15.01.2010	Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žáků	O Roma Vakeren
20.06.2008	Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze 3 umožňila zájemcům doplnit si základní vzdělání	O Roma Vakeren
13.06.2008	Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí	O Roma Vakeren

Jak se vůbec dítě vyrovná s tím, když se ocitne v dětském domově a co prožívá první dny?

„Adaptace na dětský domov je první dny složitá a individuální a myslím si, že je to velmi podceňovaná oblast, když dítě přijde do dětského domova. Ze zkušeností z programů, které jsme dělali, víme, že tato část je pro dítě nejsložitější a nejtěžší.“

Je vůbec šance, že dítě nebo mladistvý, který odejde z dětského domova, začne žít normální život?

„To je obrovský problém a velmi často se o tom diskutuje. Je to problém i pro dítě, které odchází z celkem dobrého rodinného prostředí, tak pro tyto děti, které de facto žijí v instituci, v nějakém zřízení, kde jsou naučené na určitý styl komunikace. Pro ně je to daleko složitější, protože ony opravdu, i když mnoho dětských domovů se snaží pomáhat dětem vkročit do života, nejsou dobře připravené na vstup do reálného života. Děti nekončí příliš dobře, končí na ulici, páchají trestnou činnost, je to složitá otázka.“

Jaké jsou tedy nejčastější důvody, proč se děti ocitají v dětských domovech?

„Z výzkumů vyplívá, že 40 procent dětí se tam dostává z ekonomických a sociálních důvodů a podle mého názoru je toto naprosto špatně. Část těchto dětí opravdu nemá co dělat v dětských domovech.“

Paní Hončíková, jak tedy bojuje vaše nezisková organizace proti této situaci?

„Původně jsme se začali zabývat problematikou dětí, kteří opouštějí ústavní péči, takže jsme se soustředili na děti kolem patnácti, šestnácti až osmnácti let. Snažili jsme se dělat programy, aby se děti lépe připravily na vstup do reálného života. Postupem času jsme zjišťovali, že je de facto pozdě, že jsou tam daleko hlubší problémy, obrovská citová deprivace dětí, demotivace k vlastnímu životu, žádná úcta k sobě samému. Nelze pracovat s dětmi, když už skoro odchází z ústavní péče. Snažíme se podchytit rodiny, kde hrozí, že dítě bude dáno do dětského domova.“

Jedná se spíš o romské děti, které se ocitají v dětských domovech?

„Většina dětí je romského původu. Já si myslím, že to trochu vyplívá z historického vývoje, který souvisí s příchodem Romů na české území. Hodně se na tom podepsali různé zákony. V dnešní době romské děti, které vyrůstají převážně v ústavní péči, dle mého názoru už nejsou Romové, není tam romská kultura, není tam jazyk, nejsou tam tradice, oni možná vypadají jako Romové, ale podle mě mají identitu bílých.“

O co dítě přichází, když se ocitne v dětském domově a bylo předtím zvyklé na svou rodinu?

„Je to rodičovská láska. Rodiny, s kterými pracujeme, jsou ohrožené, rodiny jsou nějakým způsobem narušené, jsou problematické, ale pořád je tam ve většině případů cit, je tam láska, je tam vztah, jsou tam společné zážitky, jsou tam vazby. A to se domnívám, že dítě v dětském domově nikdy nemůže získat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.02.2010	Barevný svět podporuje rodiny v těžkých životních situacích	O Roma Vakeren

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová přerušila výkon trestu bývalému romskému policistovi Martinu Barkócimu. Ten byl pravomocně odsouzen a uvězněn na tři roky za krytí násilí. Ministryně zároveň na podnět senátora Jana Horníka podala proti verdiktu Vrchního soudu v Praze z loňského srpna stížnost pro porušení zákona. Případem se tak bude zabývat Nejvyšší soud.

Čtyřicet našich měst a obcí se do konce minulého týdne přihlásilo do výběrového řízení na spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. 10. února z nich Monitorovací výbor Agentury, vedený ministrem pro lidská práva a menšiny Michaelem Kocábem, vybere deset, ve kterých začne Agentura od dubna působit.

Do praktických základních škol by měly být zařazeny jen ty děti, které mají skutečně lehké mentální postižení. Tak apeluje ministryně školství Miroslava Kopicová na pedagogy v osobním dopise, který rozeslala u příležitosti zápisu do prvních tříd. Z loňských průzkumů totiž vyplývá, že více než 26 procent romských dětí absolvuje povinnou školní docházku právě v praktických základních školách.

Italská policie v tomto týdnu na severu země rozbila gang rumunských Romů, který údajně nutil své děti vykrádat domy v různých italských městech. Při razii v Miláně, Brekcii, Turíně a Pavii bylo zatčeno celkem šest Romů. Policejní zdroje uvedly, že do kriminálních činů byly zapleteny i velmi malé děti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jedním z témat konference byla sterilizace romských žen bez jejich informovaného souhlasu, k čemuž zazněl také příspěvek z České republiky:

„My jsme tam vystoupily spolu s Elenou Gorolovou, ona mluvila o vývoji v kauzách sterilizací, o tom, co se dělo, o Spolku žen postižených sterilizací, jak pokračuje jeho práce a jaké tam mají potíže.“

Dalším tématem bylo uzavírání manželství mezi nezletilými Romy, především vdávání dívek ještě před pubertou.

„Pro mě osobně byl velice zajímavý příspěvek Enisy Eminovské, což je Romka z Makedonie, která dokáže velmi politicky uvažovat. Hovořila o ranných manželstvích, do kterých vstupují již děti, a co s tím udělat z lidskoprávního hlediska. A to bylo velice přínosné a velice zajímavé, protože tam je zapotřebí, aby se o tom vedl dialog uvnitř romské komunity. A tato žena je osobností, která s respektem umí ten dialog zahájit a vést, upozornit na to, kde jsou nedostatky v oblasti lidských práv atd. Takže to bylo hodně zajímavé.“

Gwendolyn Albertová však nad některými aspekty konference vyjadřuje zklamání. Nepovedený byl podle ní například panel o médiích.

„Místo toho, abychom opravdu mluvili o nenávistných a škodlivých projevech, se to posunulo do debaty o tom, kdy je vhodné, aby novináři při psaní článků označili něčí etnický původ. A tam bylo nejvíc cítit narozdíl od první konference, která byla před dvěma lety ve Švédku, že styl vedení tohoto druhého setkání byl jiný. Ta první konference byla vedena komornějším a lidštějším způsobem, což znamenalo, že romské ženy měly možnost mluvit samy mezi sebou a samy vést ten dialog, protože to mělo být pro ně a ne o nich.

Moderátoři panelů prý většinou své role nezvládali.

„Ta druhá konference mě zklamala v tom, že tam v panelech seděli lidé, kteří Romové nebyli. Myslím, že v každém panelu byla sice jedna romská žena, ale jinak žádná Romka nemoderovala. Ty romské ženy, pro které to mělo být, byly v pozici, že seděly a poslouchaly a když pak chtěly přispět, mnozí z moderátorů vůbec nezvládli tu roli. A z toho bohužel vznikl chaos. Výjimkou byla Eva Sobotka z Agentury pro základní práva EU, která je v tomto směru výborná a tam to bylo na úrovni.“

Přitom romské ženy mohly mít v průběhu konference daleko větší roli.

„Ta konference byla pořádána Radou Evropy, takže tam byli lidé ze 47 různých zemí a ten potenciál mezi nimi byl. Už existuje potenciál k tomu, aby romské ženy seděly úplně všude, aby moderovaly, referovaly a potom diskutovaly.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.01.2010	Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"	Zprávy ze života Romů
09.08.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
23.02.2000	Odborníci Rady Evropy na romskou problematiku ocenili Ústí	Zprávy ze života Romů
23.02.2000	Odborníci na romskou otázku z RE přijeli do Ústí nad Labem	Zprávy ze života Romů
05.02.1999	Rokycany	Zprávy ze života Romů
09.10.1998	Paříž	Zprávy ze života Romů
30.04.1998	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů

Vy pocházíte z tradiční romské rodiny?

„Některé tradiční zvyky dodržujeme, ale samozřejmě přejímáme i zvyky majoritní společnosti.“

Mluvilo se u vás romsky?

„Já romsky rozumím, romsky mluvím, u nás doma se romsky hovořilo, babička s dědOu mluvili jenom romsky, u druhých prarodičů to bylo stejné, ale máma s tátou už mluvili česky. Ale my vlastně, jak jsme pořád v romštině rostli, tak nás ani nenapadlo, že se romštinu učíme, ale my jsme to vnímali, jako že v tom vyrůstáme a že je to náš jazyk.“

Jak vzpomínáte na vaše dětství, z kolika sourozenců pocházíte?

„My jsme tři holky a vzpomínám tak nějak s legrací, protože do dětství se všichni rádi vracíme. Už jenom to, když se vám zdají nějaké sny a vy se vrátíte do dětství, vybaví se vám nějaká vzpomínka ve snu, kterou jste už zapomněli. Takže já na své dětství moc ráda vzpomínám, protože ho mám spojené s dědečky a babičkami, jak jsme byli pohromadě a byli tam lidé, kteří už tady dnes nejsou. Bylo nám fajn, cítili jsme teplo domova a že jeden s druhým patříme k sobě. My jsme byly tři holky, takové bláznivé, pořád jsme si něco vymýšlely, pořád jsme si na něco hrály, tahaly jsme oblečení babičce a mámě, úplná klasika.“

Uvažovala jste o tom, co byste jednou chtěla dělat za profesi?

„Jako každá holka jsem měla sny, po základní škole jsem myslela, že půjdu studovat konzervatoř, protože jsem chodila na hodiny zpěvu do lidové školy umění, měla jsem pana profesora, na kterého do dneška vzpomínám, pana profesora Macešku. Kdyby to slyšel, tak mu i takto a dálku děkuji, stále mám tohoto pána v hlavě, protože mě učil hudební nauku a zpěv. Já jsem chtěla studovat operní zpěv, ale pak přišla doba někdy v sedmnácti, že jsem ztratila hlas, byla jsem u těch nejlepších lékařů, pan profesor Maceška se mnou šel i do Národního divadla, kde byl doktor Lacina, který mi řekl, že by bylo lepší přestat zpívat, protože bych nemusela pak ani mluvit. Takže jsem začala studovat středí školu obor farmacie, bavili mě léky. Po maturitě jsem to dělala jen chvíli, pak jsem si udělala kurz sociálního minima pro nadaci Rajka Djuriče a pak roční kurz žurnalistického minima, které pořádalo občanské sdružení Dženo. Pak toto občanské sdružení vyhlašovalo výběrové řízení na pozici šéfredaktora nově vznikajícího internetového Rádia Rota, kam jsem se přihlásila a tu pozici jsem získala. Začala jsem tam v roce 2002 a dělala jsem tam do loňského roku.“

Improvizujete ráda ve své moderátorské profesi?

„Ano, určitě. Práci moderátorky mám velice ráda, moderuji asi od roku 2003, vždy musím mít pevný základ, musím vědět, o jakou akci se jedná, kdo vystoupí, ale vždy se může něco stát, že někdo nedorazí nebo je tam něco navíc, takže v té chvíli musím improvizovat tak, aby posluchač nebo divák v hledišti vůbec nepoznal, že je něco jinak.“

Máte svou rodinu, zmiňovala jste, že máte děti, kolik dětí máte?

„Nejdřív musím začít u manžela, abychom se dostali k mému synovi. S manželem jsme nejdřív byli kamarádi a pak jsme nějak zjistili, že kamarádství přerostlo ve vztah, že se máme rádi, tak jsme se vzali. Já mám děti moc ráda, jsou kolem mě pořád děti od mých sester, protože každá má dvě děti a já mám jedno dítě, dítě, kterému teď bude 17 let.“

Co studuje váš syn?

„Studuje střední školu - obchodní akademii, obor zahraniční vztahy.“

Vaříte ráda a co nejraději?

„Já vařím moc ráda, ale že bych byla taková ta zanícená kuchařka, která by už ve středu přemýšlela, co uvaří o víkendu, tak to vůbec nejsem. Také každý den nestíhám vařit, u nás není každý den teplé jídlo, ale zase nechci ty moje dva chlapi doma odfláknout, takže se snažím, aby večeři, ať studenou nebo teplou, vždy měli.“

Co děláte ráda ve volném čase, když nepracujete?

„Neumím teď říct slovo nuda, já se vůbec nenudím a někdy si říkám, že bych se chtěla nudit. Já jsem dřív ráda chodila do divadla, ráda si přečtu knížku a jsem samozřejmě ráda se svou rodinou a mám i přátele, se kterými, když je čas, tak se sejdeme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.01.2015	Hostem pořadu Hovory na ČRo Plus bude redaktorka romského vysílání Iveta Demeterová	Zprávy ze života Romů
13.12.2014	Cena Roma Spirit letos zamířila i do romské redakce Českého rozhlasu	O Roma Vakeren
11.12.2014	Ceny Roma Spirit 2014 byly rozdány v Pražské křižovatce Za celoživotní dílo byla oceněna legendární romistka Eva Davidová	Zprávy ze života Romů
11.12.2014	Cenu Roma Spirit získala i vedoucí romského vysílání Českého rozhlasu	Zprávy ze života Romů
11.12.2014	Ocenění Roma Spirit 2014 putuje i do Českého rozhlasu	Zprávy ze života Romů
28.11.2003	Sdružení Dženo a Radio Rota usilují o zlepšení postavení Romů ve většinové společnosti	O Roma Vakeren
21.02.2003	Rom anebo Cikán?	O Roma Vakeren
25.10.2002	Vzniká romské internetové vysílání	O Roma Vakeren