Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Úplně poprvé se v Česku udělovaly ceny těm, kteří pomáhají romské menšině.
Muzeum romské kultury zase ocenilo naši kolegyni Janu Šustovou za
dlouholetou spolupráci. V dnešním seriálu o tradičních i netradičních
romských jídlech zavítáme do kuchyně paní Pomaresové a svou bezprostředností
vás potěší děti z nízkoprahového klubu v Praze 9.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen
romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha
nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
První ceny Gypsy Spirit byly rozdány
V centru Pražská křižovatka se v úterý 1. prosince poprvé rozdávaly ceny
Gypsy spirit 2009. V pěti kategoriích se vyhlašovali úspěšné projekty a činy,
které se zaměřují na integraci romské menšiny do majoritní společnosti.
Pokračuje kolega Robert Ferko.
V kostele Svaté Anny panovala už před začátkem galavečera příjemná a zároveň
napjatá atmosféra plná očekávání. Kdo budou historicky prvními vítězi ceny
Gypsy Spirit? Večer otevřela romská hymna Dželem, dželem v podání skupiny
Čilágos, která zvedla všechny diváky ze židlí. V kategorii Společnost, firma
získalo cenu Gypsy Spirit Muzeum romské kultury v Brně za svou
sedmnáctiletou působnost. Muzeum buduje sbírkové fondy, které dokumentují
kulturu a dějiny Romů, dále tradiční řemesla, výtvarné umění a písemné
materiály. Je pro ředitelku Muzea romské kultury Janu Horváthovou důležitá
tato cena?
„Pro nás znamená hrozně moc, protože skoro po dvaceti letech práce, která je
za námi, je to první veřejné ocenění, moc si ho vážíme, jsme z toho až skoro
nesví, ale na druhou stranu je za tím hodně dřiny, takže nejsme až zas tak
skromní, abychom si mysleli, že nám tato cena nepatří.“
V kategorii Mimoškolní vzdělávací aktivity zaměřené na romské děti a mládež
se na prvním místě umístila Základní škola Svitavy – Lačnov, kterou
navštěvuje třetina romských dětí. Škola se věnuje organizování mimoškolních
aktivit zaměřených na kulturní a sociální propojení místní romské vyloučené
komunity a majority. Škola pořádá kulturní akce, zájmové kroužky, exkurze a
další věci. Pokračuje ředitelka Radoslava Renzová.
„Když vidíte děti každý den a uvědomujete si, že nemají rovný přístup,
nemají možnosti a nemají stejnou startovní čáru, tak je to prostě
samozřejmost, že se tím zaobíráte. Mě spíš překvapuje, že je nás stále málo,
takovýchto škol, to mě překvapuje.“
Cenu Gypsy Spirit získal v kategorii Jednotlivec Ladislav Goral. Ten se v
70. letech věnoval jako jeden z prvních sociální práci s Romy, která v té
době ještě nebyla ani definována. Stál u zrodu romistiky na fakultě
Univerzity Karlovy, podílel se na romsko-českém slovníku. Založil jedno z
nejstarších občanských sdružení R-Mosty.
„Čím víc bude Romů milionářů, čím víc bude vzdělaných Romů, čím víc bude
Romů na nejvyšších místech společenského žebříčku, tím lépe se bude mít celá
společnost. Je vidět, že pokrok šel malinkým krokem kupředu, je nutné,
abychom my sami, Romové, nečekali na to, až přijde nějaký ne-Rom a nabídne
nám pomoc. Já sám do toho musím jít s plnou vervou.“
V kategorii Čin roku získala cenu Dětská jednotka intenzivní a resuscitační
péče Fakultní nemocnice v Ostravě pod vedením Michala Hladíka, která se o
popálenou tříletou Natálku postarala s maximálním nasazením.A co tomu říká
otec děvčátka Pavel Kudrik?
„Jsem rád, že to vyhrála právě tato nemocnice, protože to, co ni dokázali,
to je zázrak. Jsme jim moc vděční a děkujeme jim za to, protože vrátili
naší dceři život. Budeme se snažit Natálce věnovat veškerý čas, ještě jí
čeká několik plastických operací.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Český západ získal Cenu Gypsy Spirit v kategorii nevládních organizací
U udílení cen Gypsy Spirit zůstaneme i v následujícím příspěvku. V kategorii
nezisková organizace získalo cenu občanské sdružení Český západ, které v
Dobré Vodě u Toužimi a v okolí pracuje v sociálně vyloučených lokalitách.
Mezi jejich největší úspěchy patří výrazné snížení nezaměstnanosti v Dobré
Vodě. Více Jana Šustová.
Kromě Českého západu byla na cenu Gypsy Spirit nominována také dvě
občanská sdružení s celostátní působností: Romea a IQ Roma servis.
Pracovníci Českého západu ocenění rozhodně neočekávali, protože prý jsou jen
lokální organizace. Zato Romové z Dobré Vody byli rozhodně optimističtější.
Jedna z obyvatelek místního panelového domu - Nataša Berkiová – chválou na
Český západ rozhodně nešetřila.
„Je tu za nimi vidět opravdu hodně práce, je znát velký rozdíl mezi
situací, která byla předtím, než začal Český západ u nás fungovat. Teď, když
je hodně práce hotové, tak je to moc hezké u nás v Dobré Vodě a nejen u nás
v paneláku, ale v celé vsi, je tu čisto a my jsme rádi, že to tu máme takto
hezké.“
Co všechno se konkrétně změnilo pro vás v Dobré Vodě?
„Že se udržuje čistota kolem popelnic, na chodbách, je tu spravená cesta,
předtím byla rozbitá a děravá, máme nová okna, nové stoupačky, záchody, nové
chodníky, dlaždičky, také máme živý plot, je toho opravdu moc.“
Cenu Gypsy Spirit přijala z rukou herečky a diplomatky Magdy Vašáryové
ředitelka Českého západu Jana Kosová. Zeptala jsem se na její pocity ze
slavnostního večera.
„Opravdu to byl večer úplně nad mé očekávání, bylo krásné vidět všechny
důležité lidi z naší země, Václava Havla, návštěvy ze Slovenska, ministra
Kocába, opravdu nádherní lidé se sešli a přišli podpořit myšlenku, že
opravdu všichni jsme jedno, že rozdílů se nemusíme nijak bát a že každý jsme
něčím bohatý a když se dáme dohromady, tak pak je z toho třeba takovýhle
krásný večer.“
Myslíte si, že je důležité oceňovat lidi, kteří pracují s Romy nebo jsou
sami Romové a o něco se v životě zasloužili?
„Určitě, myslím, že je to důležité nejen pro ty oceněné, protože pro ně to
je určitě poděkování za práci, které si ne vždy všichni všimnou, protože
pořád si lidé spíš všímají toho negativního. A myslím, že to je moc důležité
i pro celou naší společnost, ukázat to pozitivní, protože negativního je
všude hodně, až na pozitivní věci už nezbývá čas. Takže já oceňuji všechna
média, která jsou ochotná přinášet dobré zprávy o tom, co se děje ve
společnosti, v občanské společnosti, kde jsou lidé, kteří nejsou všichni
stejní.“
Vy dnes večer odjíždíte domů s cenou Gypsy Spirit, jak jí představíte
komunitě v Dobré Vodě?
„To já ještě vůbec nevím, asi přijdu s tím srdíčkem... Já si představuji, že
to už všichni budou vědět z rozhlasu nebo z televize, protože já tam budu až
zítra ráno, takže Nataša to rozhlásí v komunitě dřív, než tam budu já.
Většinou takovéto věci trošku oslavujeme, třeba upečeme nějaký koláč,
roznášíme ho a povídáme si o tom. Asi budeme vyprávět, jak večer vypadal a
určitě odkážeme na to, že to určitě bude vysíláno v televizi a všichni si
tak budou moct užít celý večer tak, jak jsme si ho užili my.“
Pro vás to není v těchto dnes první cena, v Dobré Vodě už se něco
oslavovalo, co to bylo za cenu?
„To byla cena, která byla pro mě, pro Janu Kosovou, ale samozřejmě s tím, že
Jana Kosová je v Českém západě, protože Karlovarský kraj každý rok vyhlašuje
soutěž o osobnost Karlovarského kraje, která má tři kategorie. Jednou z nich
jsou také neziskové organizace.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Tradiční romská jídla ]=
Blajz - jídlo s nelákavým názvem, přesto však chutné
Dnes si podle receptu Kateřiny Pomaresové, za kterou se vydal Robert Ferko,
uvaříme takzvaný Blajz, jídlo jehož pojmenování nezní sice moc lákavě,
přesto se ale jedná o velice chutný a rychlý recept. Což takhle dát si s
námi k večeři…
Proč patří halušky mezi oblíbená jídla Romů?
„Protože jsou chutné, zasytí, nejsou finančně náročné, mohou se udělat na
víc způsobů, můžou se jíst celý den, i studené i teplé. Halušky se dají
dělat se zelím, bez masa, s masem, s kuřecím, vepřovým, se sýrem, s
bramborami, s houbami.“
S čím Romové dělají nejčastěji halušky?
„Se zelím a s bůčkem.“
Dnes si ale uvaříme zmiňované těstoviny s kuřecím masem na kari, jaké
ingredience si připravíme právě na toto jídlo?
„Připravíme si těstoviny, kuřecí maso, kysané zelí, cibuli, špetku soli,
špetku pepře a kari.“
Můžeme použít různé druhy těstovin?
„Můžete si vybrat, jak kdo má rád, jestli větší nebo menší, kolínka nebo
vrtule, je to jedno.“
Vy jste zmínila kuřecí maso, můžeme použít třeba vepřové, nebo jakékoliv
jiné?
„Ano, samozřejmě.“
Začneme tedy s přípravou.
„Začneme tím, že si do hrnce dáme vařit vodu, osolíme a dáme vařit.“
Takže osolenou vodu jsme dali vařit. A co teď?
„Teď si nakrájíme cibuli na kostičky, zpěníme na oleji v hrnci nebo větší
pánvi. Budeme pokračovat tím, že nakrájíme maso na kostičky, podle toho,
jaké máte těstoviny, když větší, tak na větší kousky, když menší těstoviny,
tak na menší kousky.“
Takže velikost je podle těstovin?
„Ano.“
Maso máme nakrájené, cibulka se nám zpěnila, co budeme teď dělat s masem,
když ho máme nakrájené?
„Maso dáme do zpěněné cibulky, trošku ho osmažíme.“
Přidáme třeba i nějaké koření na maso?
„Až se to trošku osmaží, tak přidáme sůl, pepř a kari. Necháme smažit a pak
přidáme zelí.“
Společně se zelím smažíme pak jak dlouho?
„10, maximálně 15 minut. Když máme uvařené těstoviny, tak je scedíme,
propláchneme. Přidáme těstoviny k masu, vše zamícháme a můžeme podávat na
talíř. Já přeji posluchačům O Roma vakeren dobrou chuť.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Tento týden lékaři po osmiměsíčním pobytu v nemocnici propustili do domácího
léčení dvouletou Natálku, která utrpěla popáleniny při žhářském útoku na
romskou rodinu ve Vítkově. Děvčátko bude nyní ambulantně dojíždět na
převazy. Ještě je pravděpodobně čeká několik operací. Trvalé následky bude
mít ale do konce života.
Dvě desítky vybraných obcí a měst s vyloučenými lokalitami obydlenými
zejména Romy mohou v příštím roce získat z fondů Evropské unie na projekty
zaměřené na začlenění Romů do společnosti celkem až 750 milionů korun. Až
550 milionů mohou radnice obcí využít na výstavbu infrastruktury sociálních
služeb. Za tyto peníze mohou například stavět azylové domy, kluby pro děti a
mládež i zázemí pro terénní sociální služby.
Druhý návrh na rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany řeší stejný senát
Nejvyššího správního soudu s předsedou Vojtěchem Šimíčkem. Ten na začátku
letošního roku zamítl první vládní návrh kvůli nedostatku důkazů. Kauza
automaticky spadá do kompetence zvláštního sedmičlenného volebního senátu.
Skupina Gipsy.cz si po delší době zahraje opět v hlavním městě. Tentokrát to
bude vánoční nadílka s touto kapelou v pražském klubu Futurum v pondělí 7.
prosince od 20ti hodin. Vstupenky je možné zakoupit v předprodeji Ticketpro
a Ticketstream.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Historicky první cenu Muzea romské kultury získala redaktorka Českého
rozhlasu
V Brně byla ve čtvrtek 3. prosince udělena historicky první cena Muzea
romské kultury. Dostala ji redaktorka Českého rozhlasu a zároveň mecenáška
muzea Jana Šustová. Oceněna je za svoji redaktorskou činnost, internetový
portál o Romech a za cenné dary, které muzeu věnovala. Na diplomu je
uvedeno, že cena se jí uděluje „za vytrvalou podporu muzea a pomoc při
budování jeho sbírkových fondů, za stálou propagaci romské kultury vůbec“.
Při udílení ceny natáčela naše kolegyně Gabriela Grmolcová.
Jana Šustová si pracovníky Muzea romské kultury v Brně získala nejen
profesionální prací s Romy jako redaktorka, ale i nezištnou pomocí, jak
vysvětluje ředitelka muzea PhDr. Jana Horváthová:
„Naše muzeum se už velmi dlouho snaží oslovovat nejrůznější podnikatele i
osobnosti v té věci, aby podporovali Muzeum romské kultury. Moc se nám to
nedaří. Daří se nám to spíše u osobností intelektuálních, které mohou
přispět symbolicky ale nijak výrazněji. A v této situaci jsme byli velmi
překvapeni, že se našla redaktorka Českého rozhlasu, která musí mít hluboko
do kapsy, a přesto se stala naší největší mecenáškou.“
Jana Šustová je redaktorkou Českého rozhlasu od roku 2000. Dělá také webové
stránky www.romove.cz, které byly nedávno nominovány na Cenu Gypsy Spirit.
Mimo jiné spolupracuje i s romskou redakcí Radiožurnálu, která připravuje
pořad O Roma vakeren. Na svých cestách nakupuje předměty od romských umělců
– dnes již v muzeu existuje jejich dlouhý seznam. Cena pro ní byla, jak sama
říká, velkým překvapením:
„Vůbec jsem s tím nepočítala, říkali mi to před měsícem, když jsem tady byla
na služební cestě, a kladli mi na srdce, ať určitě přijedu. A když jsem se
ještě dozvěděla, že to předání ceny bude na setkání pamětníků Svazu
Cikánů-Romů a představila jsem si ty lidi, kteří se třeba už 40-50 let
angažují v romské otázce, tak mi bylo úplně stydno, že tu cenu dostanu
zrovna já, bílá 'gádžovka'.“
Vy jste významnou mecenáškou Muzea romské kultury, co Vás k tomu vede?
Nějaké osobní pohnutky určitě?
„Za těch skoro 10 let, kdy sem jezdím natáčet, jsem si to muzeum velmi
zamilovala, poznala jsem jeho práci, poznala jsem také, že na tom finančně
není nijak extra dobře, že nemá moc peněz na zahraniční výzkumy a na nákup
exponátů. A když se mi někdy podařilo vyjet natáčet mezi Romy do zahraničí,
potkávala jsem tam romské výtvarníky a šperkaře, a tak jsem od nich po
dohodě s ředitelkou muzea nějaké věci koupila. A když jsem je potom vezla
domů do Česka, tak jsem si nakonec říkala, proč bych je muzeu nemohla
věnovat zadarmo, vždyť je krásné podporovat takovouto instituci. A je to
také zábavné sbírat a hledat někde romské předměty, protože to není až tak
obvyklé.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pouliční party nejsou jedinou možností, jak trávit volný čas
Nízkoprahový klub, který sídlí na Praze 9 u Harfy, je určen dětem a mládeži,
které se ocitly v obtížné životní situaci. Asistentky Anežka Moravcová a
Kateřina Pomaresová se snaží romským dětem ukázat, že být členem pouličních
part není jedinou možností, jak se bavit ve volném čase. Iveta Durdoňová
překvapila děti přítomné v klubu při výrobě vánočních dárků.
Jak se jmenujete?
„Maruška Cínová, Zuzka Cínová.“
Do jaké třídy chodíte?
„Ona chodí do druhé a já do první.“
Dětičky, co se vám tady nejvíc líbí?
„Mně se tu nejvíc líbí výlety, byla jsem třeba na Karlštejně, teď půjdeme do
cirkusu.“
Chodíš do školy?
„Ano, do třetí třídy.“
Co tě nejvíc baví ve škole?
„Čeština.“
„Jmenuji se Lada Goralová a je mi osm let.“
S čím si tady nejradši hraješ?
„Já si nejraději hraji s Anežkou?“
Kolik ti je?
„Mně je pět.“
A jak se jmenuješ?
„Kačka.“
Já tu vidím, že ty děláš úkol z češtiny, do jaké třídy chodíš?
„Do 3.A.“
Martínku, jak si se dozvěděl o tomto klubu?
„Kamarád mi to řekl?“
Líbí se ti tady? Co nejvíc?
„Nejvíc se mi líbí, že chodíme ven a vyrábíme tady různé věci.“
A co vyrábíte?
„Co chceme, teď jsme vyráběli přáníčka a prasátka.“
Kolik prasátek jsi udělal?
„Dvě.“
Těšíte se na Vánoce?
„Ano!“
S čím prvně seznámíte dítě, když k vám přijde?
„Prvně ho seznámíme s pravidly klubu, která máme tady na zdi, co musí
dodržovat, jak se má chovat, že nemá nikoho ponižovat. Když neumí číst, tak
mu je přečteme. Když pravidla poruší, tak dostane zákaz vstupu do klubu
třeba na den, když je něco vážnějšího, tak třeba na dva dny.“
Na co se mohou u vás děti těšit?
„Na to, že si tady mohou zasoutěžit, zahrát různé hry, jezdit na různé
výlety, třeba jsme byli v aquaparku, byli jsme oslavovat halloween, kde
mohli dlabat dýně, pak jsme byli v různých muzeích.“
Jaký je váš nejlepší zážitek s dětmi?
„To je vždy na výletech, protože tam máme větší šanci je blíže poznat, je to
tam takové uvolněnější, je tam víc času na děti. Veselé je třeba, když si
všichni vezou s sebou svačiny, třeba i ty malé holčičky si vyndají svých
deset housek a začnou se ládovat.“
Jak jste se vůbec všichni dozvěděli o tomto klubu?
„Vedoucí klubu Anička, když tu byla první den, tak nás potkala na ulici a
ptala se, jestli máme děti a jestli by nechtěly chodit do klubu, tak jsme se
hned seznámili a už to bylo dobré.“
Vy jste matka třech dětí, které také navštěvují tento klub a také tu
pracujete jako asistentka, jaká je vaše práce tady v klubu?
„S dětmi píšeme úkoly, všechny společně se o ně staráme, učíme je chování,
když jdeme ven.“
Tady vidím, že jsou i napečené buchty, to jste pekla vy?
„Ano, mě baví péct. Já vlastně dětem peču každý den.“
U mikrofonu mám vedoucí nízkoprahového klubu, paní Chvalová, koukám, že
tu máte už ozdobený stromeček, budou i dárečky?
„Samozřejmě, že dárečky budou, my jsme hlavně stromeček udělali takhle brzo,
protože my jsme v klubu jen tři dny v týdnu a aby si děti užily předvánoční
atmosféru, tak jsme to udělali trošku plánovitě, vyrábíme dárečky a PFka,
tak aby se navodila trošku atmosféra, aby se navnadily a snažily se.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Takové tedy bylo O Roma vakeren s datem 4. prosince. Naladit si nás ale
můžete opět v pátek po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás
také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a
Jaroslav Sezemský.
|