MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žáků
Před dvěma lety dal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku za
pravdu skupině Romů, kteří tvrdili, že je Česká republika nepřímo
diskriminovala ve vzdělávání tím, že byli neoprávněně zařazeni do
tzv. zvláštní školy. U příležitosti tohoto rozsudku představilo
ministerstvo školství své dosavadní i připravované kroky a opatření
proti diskriminaci žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Ministerstvo na podporu rovných příležitostí ve vzdělávání např.
rozděluje peníze z evropských fondů, loni to bylo 200 milionů korun v
současné době pak 800 milionů, pracuje na modernizaci poradenského
systému, pořádá vzdělávací semináře a připravuje metodické
doporučení poradnám a školám, která se týkají se práce s dětmi ze
sociokulturně znevýhodňujícího prostředí.
Ministerstvo v lednu příštího roku připraví národní akční plán
inkluzivního vzdělávání, který nastaví systém opatření pro
zajištění vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí.
Řada změn podle ministryně školství Miroslavy Kopicové vyžaduje
dlouhodobé úsilí.
"Hmatatelné výsledky změny politiky v oblasti vzdělávání
bývají viditelné až za několik let, až nám bude jasné, o kolik se
zvýší počet mladých lidí z romského etnika, kteří vystudovali
střední nebo vysokou školu."
Integraci romských žáků do běžných škol považuje ministryně za
prioritu svého resortu.
Náměstkyně ministryně Klára Laurenčíková uvedla, že ministerstvo
chce novelizovat vyhlášku o vzdělávání žáků se speciálními
potřebami.
"Chceme detailněji specifikovat, co je vlastně sociální
znevýhodnění, s jakými kritérii je tato kategorie znevýhodnění
spojena.Chceme také i v této vyhlášce akcentovat fakt, že není
přijatelné, aby sociální znevýhodnění bylo nadále zaměňováno za
znevýhodnění či postižení mentální, jako tomu v celé řadě
případů je a že žáci sociálně znevýhodnění mají právo na
podporu a na individuální přístup."
Ministerstvo chystá ještě novelu další vyhlášky, která se týká
modernizace poradenských služeb. Pedagogicko psychologické poradny a
pedagogická centra totiž hrají v procesu zařazování žáků do
praktických základních (dříve zvláštních) škol velkou roli. Důraz
by měl být kladen na tzv. informovaný souhlas rodičů s diagnostikou, s
jejich právy a možnými důsledky. "Po diagnostice by rodiče na
základě úpravy v této vyhlášce měli být skutečně srozumitelně,
kvalifikovaně informováni o případných důsledcích zařazení
dítěte mimo hlavní vzdělávací proud. Měli by být informováni o
všech případných rizicích a měli by dostat všechny informace o
vyšetření srozumitelnou formou."
V praktických školách je dodnes vzděláváno velké procento romských
žáků. "Z celkového počtu všech romských žákyň a žáků
základních škol navštěvuje školy vyučující podle rámcového
vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené 26,7 %, zatímco
z celkového počtu žáků a žákyň neromských navštěvuje tyto školy
pouze 2,17% žáků," doplnila ministryně školství.
|