Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

17. listopad zasáhl nejspíš úplně všechny, nějakým způsobem se dotkl všech lidí, chci se vás zeptat, jakým způsobem se dotkl Romů, romské komunity? Co všechno se změnilo?

„Především se změnil režim, který přinesl svobodu, což je pojem, který pro každého člověka může znamenat něco jiného. Svoboda především vyžaduje lidi, kteří jsou na ni připraveni a kteří jí dokáží využívat. Ale svoboda také někdy může být i velmi obtížná a krutá pro lidi, kteří na ni připraveni nejsou. Toto se právě stalo Romům. V období prvních dvou let po sametové revoluci, kdy panovala euforická doba, se všechny rozdíly stíraly, ale později se ukazovalo, že příprava na svobodu byla nejdůležitější.“

Čím to podle vás je? Proč nepřipravenost?

„Obvykle se traduje, že je to nedostatkem vzdělání nebo nižším vzděláním, ale já si myslím, že to není jen tím. Je to také do značné míry mentalitou Romů a samozřejmě také především náladou ve společnosti, já si myslím, že to je komplex toho všeho, nikoliv jen nízké vzdělání, co způsobuje nepřipravenost.“

Slyšela jsem, že určitou roli hraje také samotná komunistická doba, která se přičinila k vykořenění Romů a zlomu, který byl zásadní pro romskou komunitu.

„Proto Romové dnes často na otázku, kdy bylo lépe, jestli za časů totality a nebo nyní, tak odpovídají celkem dost jednoznačně k mému smutku, že za komunistů. To je ale velmi nepromyšlené stanovisko, které vyplývá z pocitů momentálních potíží. Je pravda, že za totality byli všichni lidé zařazeni do jedné úrovně a v té úrovni se pohybovali i Romové. Měli své jistoty, měli zaměstnání. Právě čas totality uvrhl Romy do pohodlné pozice neangažovaných občanů, kteří se vezou, to je degradovalo tak, že oni na svobodu nebyli připraveni.“

To ostatně není jen romská otázka, ale v podstatě mnoho dalších lidí to mělo podobně.

„Samozřejmě dnes už plno menšin, které je možno identifikovat, má své specifické potíže, ale s komunitou Romů se dá třeba srovnat skupina sociálně slabých lidí, neboť dvě třetiny Romů do této skupiny patří. Je to vlastně stejná skupina, kde by nízké vzdělání mohlo hrát určitou roli, ale třeba také ne, protože jsou tam existenční potíže, lidé se těžko z toho stavu vymaňují vlastními silami. A trochu mě mrzí, že právě teď po dvaceti letech je toto období pro Romy velmi tristní, obtížné a bude ještě delší dobu trvat, než se připraví na to, aby plodů svobody dokázali lépe a dokonaleji využít.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
18.04.2015	Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiích	O Roma Vakeren
15.11.2014	Po sametové revoluci vznikla první romská politická strana, začala se objevovat romsky psané literatura a romštinu bylo slyšet i v médiích	O Roma Vakeren
24.08.2013	Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty	O Roma Vakeren
19.05.2011	Lidská práva na vedlejší koleji	Zprávy ze života Romů
19.02.2011	Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu Holomků	O Roma Vakeren
01.01.2011	Karel Holomek získal Cenu Gypsy Spirit	O Roma Vakeren
20.11.2009	Vyšla studie Dvacet let rozvoje, stagnace nebo úpadku?	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zhruba 40 dětí projevilo zájem psát pro časopis Romano Voďori a o čem by chtěly psát?

„Něco zajímavého pro holky, o módě, nějaké rozhovory, příběhy.“

„Nějaké vtipné příběhy a o počítačových hrách.“

„Zajímavosti o celebritách, dobré rozhovory.“

„O všem možné, co zajímá holky i kluky, fotoromány, trapasy, něco ze života.“

Ředitel základní školy Tomáše Garrigua Masaryka v Zastávce u Brna ing. Zdeněk Strnad řekl, jak vnímá právě tento projekt.

„Naše škola má poměrně dlouhou tradici se vzděláváním dětí z národnostních menšin a jiných národností a multikulturní výchova je jedním ze stěžejních bodů. Takže tuto možnost vítáme jako další příležitost, jak rozvíjet multikulturní výchovu na škole.“

Kolik romských dětí navštěvuje vaši základní školu?

„Naši základní školu navštěvuje poměrně málo romských dětí, počet se mění, ale kolísá někde mezi pěti až deseti dětmi.“

Kdyby jste měl zhodnotit, jak jim jde učiv na základních školách?

„Učivo a vzdělávání je velmi silně odvislé od rodinného zázemí a motivace, která z rodiny vychází. Výsledky jsou průměrné, spíš podprůměrné, největší problém vidím v rodině, v tom, jak rodina motivuje a podporuje dítě.“

Patron časopisu Romano Voďori Lukáš Houdek řekl, co v časopise nalezneme a v jaké jazyce bude psán.

„Rádi bychom, aby comics, který bude na první straně a který bude pro děti nejzajímavější, aby byl psán nejrůznějšími menšinovými jazyky, bude psán třeba ve vietnamštině, romštině, v maďarštině. Záleží na tom, co se nám podaří. Děti budou moct najít v tomto časopisu kromě poradny, která je běžná v tomto typu časopisu pro mládež, rozhovory se zajímavými i známými osobnostmi, potom budeme informovat o historii a kultuře Romů a budou tam samozřejmě i reportáže. Děti budou plnit tak polovinu obsahu časopisu svými příspěvky.“

S jakými základními školami jste navázali spolupráci kromě základní školy Tomáše Garrigua Masaryka v Zastávce u Brna?

„Teď nevím, jestli si vzpomenu na všechny školy, zatím začínáme s objížděním škol a domlouváním spolupráce. Spolupracujeme hlavně se základní školou v Mostě v Chánově, kde je hlavní redakce časopisu, a potom je devět externích redakcí, většinou v pohraničních oblastech. Můžu jmenovat Kladruby u Stříbra, Tanvald atd.“

Spousta dětí bude psát články pro váš časopis, ale ne všechny se budou moci otisknout...

„Časopis bude mít své vlastní internetové stránky, takže příspěvky, které budou v časopise, ale i ty, které se do něj nevejdou, budou umístěny právě na těchto webových stránkách. Příspěvky nepřijdou vniveč a určitě dáme dětem prostor k prezentaci.“

Časopis Romano Voďori se bude distribuovat na více než 300 škol a bude volně ke stažení na internetu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.06.2010	Dětský časopis Romano voďori	O Roma Vakeren
04.06.2010	Časopis Romano voďori	O Roma Vakeren
12.05.2010	Děti z Chanova a Kladrub představí časopis pro multikulturní mládež Romano voďori	Zprávy ze života Romů
07.05.2010	Stydíš se o tom mluvit? Napiš to!	O Roma Vakeren

Holandský autor Rogier Fokke se nejdříve zabýval dokumentární fotografií a před patnácti lety začal fotit jednu z romských rodin, s níž se přátelil. Dostal se mezi členy komunity a začal dokumentovat ty, kteří na focení přistoupili. Jak sám říká, snažil se najít jiný způsob zobrazení než jaký byl dosud obvyklý.

„Fotím ty lidi jen na černém pozadí. Důvodem je to, že většina fotografií Romů, co znám, se hodně orientuje na pozadí neboli jejich prostředí, ve kterém žijí. To znamená, jak to vypadá u nich doma, na ulici nebo někde jinde. Já jsem ale chtěl, aby moje fotografie vypovídaly o tom člověku jako takovém. Je na nich vidět jenom obličej. Černé pozadí a černé oblečení s býlími prvky dávají prostor především pro oči, které mají největší vypovídající hodnotu. Jako například tady v České republice mají lidé vůči Romům velké předsudky a ty se snažím svým dílem odbourat.

Vynechávám tedy všechny ty věci, na které jsou lidé v souvislosti s Romy zvyklí a snažím se ukazovat jen jejich lidskou podstatu. Před lety jsem sice začal pracovat s romskou komunitou jako se sociální skupinou, ale nakonec jsem ji začal zkoumat psychologicky.

Na první fotografii byla jedna mladá dívka, s jejíž rodinou jsem se přátelil. Tak vznikl postupně celý projekt. Pak se nějak rozkřiklo, že dělám portréty a už nebyl problém sehnat další lidi."

Mým hlavním cílem je ukázat Romy a Sinty jednoduše jako lidi žijící mezi námi. Ve skutečnosti tam není rozdíl a jsou stejní jako my.“

Výstava ukazuje patnáct z kolekce padesáti fotografií Rogiera Fokkeho. Ke každému portrétu je přiřazen ještě krátký text, který má výstavu doplnit, říká kurátorka Lenka Grossmannová.

„Když se podíváme na fotografii, tak na první pohled se nám může zdát, že jakoby tam nic nebylo, je tam jen tvář, ale právě Fokke pracuje se způsobem současného dokumentu, kdy tváří na fotografii mluví k divákovi. My se díváme na tvář fotografovaného a můžeme si vytvářet svůj vlastní příběh. Vedle fotografií jsou texty, které řekli samotní fotografovaní lidé, takže jsou tam příběhy, kdy my si najednou můžeme anonymní tvář spojovat s konkrétním příběhem.“

Ještě dodávám, že výstavu Paramisa v Muzeum romské kultury můžete navštívit do 14. března příštího roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.11.2009	Oči Romů na fotografiích Rogiera Fokkeho vyprávějí mnohé příběhy	O Roma Vakeren
05.11.2009	Pozvánka na výstavu "Paramisa. Sintové a Romové ve fotografiích Rogiera Fokkeho"	Zprávy ze života Romů