Vyhledávání
29.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

V dnešním výjimečně zkráceném pořadu zavzpomínáme na listopad 1989, který mnohé v životě majoritní společnosti i Romů změnil. Dále Vás pozveme do Brna na výstavu Sintové a Romové ve fotografiích.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren". Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Listopad 1989 změnil také život Romů
17. listopad 1989 znamenal obrovskou změnu také pro Romy. Dřívější jistoty se proměnily v možnosti více se projevovat, vracet se ke svým kořenům i znovu najít svoji, minulým režimem potlačovanou, identitu. V mnoha případech se to Romům podle aktivisty Karla Holomka povedlo. Důkazem je například Muzeum romské kultury v Brně či jiné aktivity. Pro většinu ale svoboda údajně znamenala příliš velké břemeno. Někdejší poslanec Karel Holomek byl jedním z disidentů, které minulý režim pronásledoval. Na jeho názory se po dvaceti letech svobody ptala Gabriela Grmolcová.

Ing. Karel Holomek (Foto: Jana Šustová) 17. listopad zasáhl nejspíš úplně všechny, nějakým způsobem se dotkl všech lidí, chci se vás zeptat, jakým způsobem se dotkl Romů, romské komunity? Co všechno se změnilo?

„Především se změnil režim, který přinesl svobodu, což je pojem, který pro každého člověka může znamenat něco jiného. Svoboda především vyžaduje lidi, kteří jsou na ni připraveni a kteří jí dokáží využívat. Ale svoboda také někdy může být i velmi obtížná a krutá pro lidi, kteří na ni připraveni nejsou. Toto se právě stalo Romům. V období prvních dvou let po sametové revoluci, kdy panovala euforická doba, se všechny rozdíly stíraly, ale později se ukazovalo, že příprava na svobodu byla nejdůležitější.“

Čím to podle vás je? Proč nepřipravenost?

„Obvykle se traduje, že je to nedostatkem vzdělání nebo nižším vzděláním, ale já si myslím, že to není jen tím. Je to také do značné míry mentalitou Romů a samozřejmě také především náladou ve společnosti, já si myslím, že to je komplex toho všeho, nikoliv jen nízké vzdělání, co způsobuje nepřipravenost.“

Slyšela jsem, že určitou roli hraje také samotná komunistická doba, která se přičinila k vykořenění Romů a zlomu, který byl zásadní pro romskou komunitu.

„Proto Romové dnes často na otázku, kdy bylo lépe, jestli za časů totality a nebo nyní, tak odpovídají celkem dost jednoznačně k mému smutku, že za komunistů. To je ale velmi nepromyšlené stanovisko, které vyplývá z pocitů momentálních potíží. Je pravda, že za totality byli všichni lidé zařazeni do jedné úrovně a v té úrovni se pohybovali i Romové. Měli své jistoty, měli zaměstnání. Právě čas totality uvrhl Romy do pohodlné pozice neangažovaných občanů, kteří se vezou, to je degradovalo tak, že oni na svobodu nebyli připraveni.“

To ostatně není jen romská otázka, ale v podstatě mnoho dalších lidí to mělo podobně.

„Samozřejmě dnes už plno menšin, které je možno identifikovat, má své specifické potíže, ale s komunitou Romů se dá třeba srovnat skupina sociálně slabých lidí, neboť dvě třetiny Romů do této skupiny patří. Je to vlastně stejná skupina, kde by nízké vzdělání mohlo hrát určitou roli, ale třeba také ne, protože jsou tam existenční potíže, lidé se těžko z toho stavu vymaňují vlastními silami. A trochu mě mrzí, že právě teď po dvaceti letech je toto období pro Romy velmi tristní, obtížné a bude ještě delší dobu trvat, než se připraví na to, aby plodů svobody dokázali lépe a dokonaleji využít.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015ReportážO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
15.11.2014Po sametové revoluci vznikla první romská politická strana, začala se objevovat romsky psané literatura a romštinu bylo slyšet i v médiíchO Roma Vakeren
24.08.2013Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transportyO Roma Vakeren
19.05.2011Lidská práva na vedlejší kolejiZprávy ze života Romů
19.02.2011Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu HolomkůO Roma Vakeren
01.01.2011Karel Holomek získal Cenu Gypsy SpiritO Roma Vakeren
20.11.2009Vyšla studie Dvacet let rozvoje, stagnace nebo úpadku?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Začne vycházet dvouměsíčník pro děti a mládež Romano Voďori
Už za několik dní vyjde 1. číslo nového dvouměsíčníku pro děti a mládež s názvem Romano Voďori, což znamená Romská dušička. Obsah tohoto časopisu budou vytvářet děti z deseti základních škol. Spolupráce by měla propojit různé etnické skupiny dětí a sblížit jejich komunikaci a společný pohled na život.

Na tvorbě dvouměsíčníku Romano Voďori se budou podílet děti (Foto: Jana Šustová) Zhruba 40 dětí projevilo zájem psát pro časopis Romano Voďori a o čem by chtěly psát?

„Něco zajímavého pro holky, o módě, nějaké rozhovory, příběhy.“

„Nějaké vtipné příběhy a o počítačových hrách.“

„Zajímavosti o celebritách, dobré rozhovory.“

„O všem možné, co zajímá holky i kluky, fotoromány, trapasy, něco ze života.“

Ředitel základní školy Tomáše Garrigua Masaryka v Zastávce u Brna ing. Zdeněk Strnad řekl, jak vnímá právě tento projekt.

„Naše škola má poměrně dlouhou tradici se vzděláváním dětí z národnostních menšin a jiných národností a multikulturní výchova je jedním ze stěžejních bodů. Takže tuto možnost vítáme jako další příležitost, jak rozvíjet multikulturní výchovu na škole.“

Kolik romských dětí navštěvuje vaši základní školu?

„Naši základní školu navštěvuje poměrně málo romských dětí, počet se mění, ale kolísá někde mezi pěti až deseti dětmi.“

Kdyby jste měl zhodnotit, jak jim jde učiv na základních školách?

„Učivo a vzdělávání je velmi silně odvislé od rodinného zázemí a motivace, která z rodiny vychází. Výsledky jsou průměrné, spíš podprůměrné, největší problém vidím v rodině, v tom, jak rodina motivuje a podporuje dítě.“

Patron časopisu Romano Voďori Lukáš Houdek řekl, co v časopise nalezneme a v jaké jazyce bude psán.

„Rádi bychom, aby comics, který bude na první straně a který bude pro děti nejzajímavější, aby byl psán nejrůznějšími menšinovými jazyky, bude psán třeba ve vietnamštině, romštině, v maďarštině. Záleží na tom, co se nám podaří. Děti budou moct najít v tomto časopisu kromě poradny, která je běžná v tomto typu časopisu pro mládež, rozhovory se zajímavými i známými osobnostmi, potom budeme informovat o historii a kultuře Romů a budou tam samozřejmě i reportáže. Děti budou plnit tak polovinu obsahu časopisu svými příspěvky.“

S jakými základními školami jste navázali spolupráci kromě základní školy Tomáše Garrigua Masaryka v Zastávce u Brna?

„Teď nevím, jestli si vzpomenu na všechny školy, zatím začínáme s objížděním škol a domlouváním spolupráce. Spolupracujeme hlavně se základní školou v Mostě v Chánově, kde je hlavní redakce časopisu, a potom je devět externích redakcí, většinou v pohraničních oblastech. Můžu jmenovat Kladruby u Stříbra, Tanvald atd.“

Spousta dětí bude psát články pro váš časopis, ale ne všechny se budou moci otisknout...

„Časopis bude mít své vlastní internetové stránky, takže příspěvky, které budou v časopise, ale i ty, které se do něj nevejdou, budou umístěny právě na těchto webových stránkách. Příspěvky nepřijdou vniveč a určitě dáme dětem prostor k prezentaci.“

Časopis Romano Voďori se bude distribuovat na více než 300 škol a bude volně ke stažení na internetu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.06.2010Dětský časopis Romano voďoriO Roma Vakeren
04.06.2010Časopis Romano voďoriO Roma Vakeren
12.05.2010Děti z Chanova a Kladrub představí časopis pro multikulturní mládež Romano voďoriZprávy ze života Romů
07.05.2010Stydíš se o tom mluvit? Napiš to!O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Fotografie Rogiera Fokkeho se zaměřují na jednotlivce a osobní příběh
V brněnském Muzeu romské kultury je ojedinělá výstava portrétních fotografií velkého formátu s názvem Paramisa. I když v romštině toto slovo znamená pohádka, autor měl spíš na mysli vyprávění. Portréty Romů a Sintů se totiž zaměřují na jednotlivce a osobní příběh, který vypráví jejich tvář. Výstavu nizozemského autora navštívila i Gabriela Grmolcová.

Rogier Fokke: Heidi Weiss Holandský autor Rogier Fokke se nejdříve zabýval dokumentární fotografií a před patnácti lety začal fotit jednu z romských rodin, s níž se přátelil. Dostal se mezi členy komunity a začal dokumentovat ty, kteří na focení přistoupili. Jak sám říká, snažil se najít jiný způsob zobrazení než jaký byl dosud obvyklý.

„Fotím ty lidi jen na černém pozadí. Důvodem je to, že většina fotografií Romů, co znám, se hodně orientuje na pozadí neboli jejich prostředí, ve kterém žijí. To znamená, jak to vypadá u nich doma, na ulici nebo někde jinde. Já jsem ale chtěl, aby moje fotografie vypovídaly o tom člověku jako takovém. Je na nich vidět jenom obličej. Černé pozadí a černé oblečení s býlími prvky dávají prostor především pro oči, které mají největší vypovídající hodnotu. Jako například tady v České republice mají lidé vůči Romům velké předsudky a ty se snažím svým dílem odbourat.

Rogier Fokke (Foto: Jana Šustová) Vynechávám tedy všechny ty věci, na které jsou lidé v souvislosti s Romy zvyklí a snažím se ukazovat jen jejich lidskou podstatu. Před lety jsem sice začal pracovat s romskou komunitou jako se sociální skupinou, ale nakonec jsem ji začal zkoumat psychologicky.

Na první fotografii byla jedna mladá dívka, s jejíž rodinou jsem se přátelil. Tak vznikl postupně celý projekt. Pak se nějak rozkřiklo, že dělám portréty a už nebyl problém sehnat další lidi."

Mým hlavním cílem je ukázat Romy a Sinty jednoduše jako lidi žijící mezi námi. Ve skutečnosti tam není rozdíl a jsou stejní jako my.“

Fogier Fokke: Ioan Ciuard Výstava ukazuje patnáct z kolekce padesáti fotografií Rogiera Fokkeho. Ke každému portrétu je přiřazen ještě krátký text, který má výstavu doplnit, říká kurátorka Lenka Grossmannová.

„Když se podíváme na fotografii, tak na první pohled se nám může zdát, že jakoby tam nic nebylo, je tam jen tvář, ale právě Fokke pracuje se způsobem současného dokumentu, kdy tváří na fotografii mluví k divákovi. My se díváme na tvář fotografovaného a můžeme si vytvářet svůj vlastní příběh. Vedle fotografií jsou texty, které řekli samotní fotografovaní lidé, takže jsou tam příběhy, kdy my si najednou můžeme anonymní tvář spojovat s konkrétním příběhem.“

Ještě dodávám, že výstavu Paramisa v Muzeum romské kultury můžete navštívit do 14. března příštího roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.11.2009Oči Romů na fotografiích Rogiera Fokkeho vyprávějí mnohé příběhyO Roma Vakeren
05.11.2009Pozvánka na výstavu "Paramisa. Sintové a Romové ve fotografiích Rogiera Fokkeho"Zprávy ze života Romů

O Roma vakeren s datem 13. listopadu už patří historii. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Listopad 1989 změnil také život Romů
Reportáž:  Začne vycházet dvouměsíčník pro děti a mládež Romano Voďori
Reportáž:  Fotografie Rogiera Fokkeho se zaměřují na jednotlivce a osobní příběh

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz