Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si budeme povídat o multikulturních školách budoucnosti, o tom, zda se
nejen v nich bude vyučovat o holocaustu Romů a Sintů. Vysvětlíme si některá
romská slova a těšit se můžete i na romské kapely Álom, I Gitanos nebo
Gipsy.cz.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen
romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha
nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Multikulturní školy
„Evropa potřebuje vzdělané jedince,“ říká právník, bývalý politik a
zakladatel několika škol - Emil Ščuka. Chtěl by nabídnout nejen romským
studentům více multikulturních škol v republice. Parametry takovéto školy
budoucnosti již dnes splňuje jeho Mezinárodní konzervatoř, kde najdete 90 %
Čechů a jen 10 % Romů. Je to především tím, že handicap z dětství nebo
sociální prostředí nemohou omluvit chybějící a pedagogicky neusměrněný
přirozený talent dětí při přijímacím řízení. Kde a čím ale myšlenka škol
budoucnosti začala?
„My jsme měli v programu kromě jiných bodů také vzdělání, přípravu různých
vzdělávacích cyklů, vzdělávacích kurzů, škol. A v podstatě když jsem se do
této problematiky pustil, tak jsem byl stále ještě předsedou Romské občanské
iniciativy. Začali jsme to připravovat v roce 1996 nejdříve formou
rekvalifikačních kurzů. Tyto rekvalifikační kurzy měly tak obrovský úspěch,
že v době, kdy jsme mohli otevřít jednu třídu o třiceti žácích, se nám
přihlásilo snad 300 zájemců. A z 300 zájemců uspělo zhruba 270, ale my jsme
mohli otevřít jen jednu třídu. První půl rok to bylo něco nevídaného a
problematického, chtěli jsme sehnat prostředky na tento projekt, aby mohl
studovat každý, kdo měl zájem, v rekvalifikačním kurzu.“
Říkal jste, že jste se rozrostli po celé republice?
„Když účastníci půl ročního nebo ročního kurzu drželi v ruce certifikát, že
absolvovali kurz v určitém oboru, tak ale zase za mnou přišli a říkali, že
chtějí studovat dál, že jim to nestačí, že by chtěli maturitu. My jsme pak
založili střední školu a bohužel až po letech jsem si uvědomil, že to není
projekt, který začíná v bodě A a časově končí v bodě B. Jakmile vstupujete
do školství akreditovaného ministerstvem školství, tak to vlastně nikdy
nekončí. Já jsem určitě nechtěl skončit ve školství, měl jsem prosperující
advokátní kancelář a další aktivity, které jsem chtěl dělat, ale ze školství
nejde odejít. Máte první ročník a pak nemůžete odejít, musíte děti přivést k
maturitě, ale mezitím jste přijali další do prvního ročníku. Dneska už to
ale chci dělat, mně se tato práce líbí a vidím, že nese svoje ovoce, že jsme
dali možnost změnit život několika stovkám, možná už dnes několika tisícům
dětí, ale i dospělých lidí. My jsme měli třeba maturantku v 62 letech,
kterou byla paní Olga Fečová, tak to je krásné. Ona po dobu pěti let
dojížděla z Prahy do Kolína do školy každý víkend, to je opravdu úžasné. A
takových lidí bylo víc. My jsme v této zemi zapracovali na tom, aby byly
nové profese, jako je romský poradce, jako je romský asistent, pedagogický
asistent. To jsou dnes oficiálně uznané profese ministerstvem práce v
katalogu povolání a zaměstnání a my děti vychováváme, aby mohly pracovat
jako dospělí v těchto profesích.“
Platí se školné?
„Děti školné platí, protože jsme soukromá škola, musíme platit nájemné,
světlo, teplo, média, toto nemůžeme zaplatit ze státních dotací. Záleží na
tom, jakým způsobem se uzná sociální potřebnost našich studentů, co se jim
odpustí, jaké se jim dají splátky a také jim třeba pomůže, když si sociálně
potřebná rodina formou projektu požádá jiné orgány nebo nadace nebo
instituce o pomoc.“
Říkal jste, že nevyužíváte peněz z fondů?
„Fondy existují už několik let a my jako střední odborná škola managementu a
práva a mezinárodní konzervatoř jsme zatím nevyužili ani jedno jediné euro z
evropských fondů.“
Jak to tedy děláte? Hýčkají vás města?
„Města nás hodně hýčkají, ale v uvozovkách. No a jinak se musí hodně
šetřit.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Holocaust Romů a Sintů ve výuce
Za 2. světové války se oběťmi nacistické genocidy stalo na půl miliónu Romů.
Romský holocaust je badatelsky zpracováván podstatně méně, než holocaust
židovský. Proto jsou učitelé často bezradní v tom, jak romskou genocidu
pedagogicky uchopit. Koordinátorky projektu Holocaust Romů a Sintů ve výuce,
Kristýny Dienstbierové, se zeptal Jan Berousek.
Proč jste si vybrali zrovna téma holocaustu Romů a Sintů?
„Téma holocaustu obecně je podle nás důležité připomínat vzhledem k tomu, že
toto téma je stále aktuální. Není to podle našeho názoru jen nějaká událost
z minulosti, ale podobné události se dějí všude na světě, dnes a denně a i v
dnešní společnosti u nás dochází k nárůstu myšlení, které by mohlo k
podobným událostem vést. A romský holocaust jsme si vybraly proto, že se o
něm ví poměrně málo.U nás toto téma bylo vlastně otevřeno až po revoluci,
ale obecně v Evropě byl romský holocaust uznán až v 70. letech. Do té doby
převažovat názor, že Romové si za to mohli sami, přitom to bylo z rasových
důvodů. Proto je potřeba na to poukazovat.“
Co je cílem projektu?
„Cílem projektu je poskytnout učitelům základních a středních škol materiál
k výuce romského holocaustu. V současné době takového materiálu existuje
málo, respektive je těžko dostupný.Učitelé o něm buď neví nebo vzhledem k
nízkým nákladům se k němu nedostanou. Projekt vznikl také z důvodu, že
učitelé mají o takovýto materiál zájem, nejen ministerstvo školství, které
projekt podpořilo. Za tímto účelem jsme vydali publikaci ke stále výstavě
romského holocaustu v Osvětimi. Publikace je rozdělena do tří částí. V první
části se věnujeme pronásledování Romů na území Německé říše. V druhé části
se věnuje genocidě na území nacisty okupovaných států, a třetí část se
věnuje přímo cikánskému táboru v Osvětimi – Březince.“
Kdo spolupracoval na vydání katalogu a co je na něm nejzajímavější?
„Katalog vznikl ke stálé výstavě v Osvětimi, která vznikla z iniciativy
Dokumentačního a kulturního centra německých Sintů a Romů v Heidelbergu.
Některé dobové dokumenty a fotografie jsou hodně zajímavé.“
Já tam vidím fotky dětí, pak na některých fotkách mi připadá, jakoby
němečtí doktoři děti měřili, co si mám pod tím představit, co je vlastně na
fotkách?
„Fotky jsou ještě z dob předválečných, respektive z dob před pronásledováním
Romů, které se podařilo posbírat. A pak jsou tam fotky z dob nacismu, na
kterých jsou ukázky, jakým způsobem rasoví hygienici vybírali lidi podle
toho, jestli jsou rasově čistí nebo třeba Romové apod.“
Komu je projekt určen a kdo na něm spolupracuje?
„Pedagogové s praxí, kteří metodiku budou testovat, a také historikové, pan
Petr Lhotka, který dříve pracoval v Muzeu romské kultury, a také současný
historik Muzea romské kultury pan Michal Schuster. Metodika bude představena
širší pedagogické veřejnosti na semináři, který proběhne 11. prosince v Brně
v Muzeu romské kultury.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 01.08.2017 | Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září | Zprávy ze života Romů |
| 06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2016 | Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení | O Roma Vakeren |
| 12.03.2016 | Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů | O Roma Vakeren |
| 12.03.2016 | Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom | O Roma Vakeren |
| 12.03.2016 | Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna | O Roma Vakeren |
| 30.01.2016 | Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD
ke knize Holocaust a jiné genocidy | O Roma Vakeren |
| 16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického
tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| 15.08.2015 | Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů | O Roma Vakeren |
| 08.08.2015 | V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner | O Roma Vakeren |
| 08.08.2015 | Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| 01.08.2015 | Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války | O Roma Vakeren |
| 13.06.2015 | Přeživší holocaustu Arnošt Vintr vzpomíná na dobu po skočení války | O Roma Vakeren |
| 23.05.2015 | Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život | O Roma Vakeren |
| 23.05.2015 | Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 16.05.2015 | Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
| 16.05.2015 | Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí | O Roma Vakeren |
| 05.05.2015 | V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt | O Roma Vakeren |
| 05.05.2015 | Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válku | O Roma Vakeren |
| 14.03.2015 | Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let | O Roma Vakeren |
| 07.03.2015 | Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport
protektorátních Romů z Brna do Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 14.02.2015 | Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v
rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních škol | O Roma Vakeren |
| 31.01.2015 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
| 31.01.2015 | V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací
může být např. vyprávění Čeňka Růžičky | O Roma Vakeren |
| 31.01.2015 | O hrůzách továrny na smrt | O Roma Vakeren |
| 31.01.2015 | Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
| 03.01.2015 | Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
| 30.08.2014 | Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 23.08.2014 | Památný den romského holokaustu | O Roma Vakeren |
| 09.08.2014 | Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
| 09.08.2014 | Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů | O Roma Vakeren |
| 04.08.2014 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2014 | Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu | O Roma Vakeren |
| 02.08.2014 | Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
| 31.05.2014 | Den romského odboje | O Roma Vakeren |
| 10.05.2014 | V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
| 03.05.2014 | Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské | O Roma Vakeren |
| 06.03.2014 | Nový ministr kultury Daniel Herman uctí v Muzeu romské kultury památku
obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 24.08.2013 | Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty | O Roma Vakeren |
| 24.08.2013 | Postavení Romů za druhé světové války | O Roma Vakeren |
| 17.08.2013 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
| 10.08.2013 | Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 01.08.2013 | Oběti romského holocaustu v Letech u Písku připomene pietní shromáždění | Zprávy ze života Romů |
| 11.05.2013 | Romská dívka Settela Steinbach se stala symbolem dětského holocaustu | O Roma Vakeren |
| 04.05.2013 | Letos uplynulo 70 let od hromadných transportů českých a moravských Romů do
Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 09.03.2013 | Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 19.02.2013 | V budově ombudsmana se uskuteční pietní shromáždění k 70. výročí
transportu Romů z Brna do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
| 19.02.2013 | Před sedmdesáti lety došlo k prvnímu hromadnému transportu protektorátních
Romů do KT Osvětim-Březinka | Zprávy ze života Romů |
| 30.01.2013 | Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu
rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectví | Zprávy ze života Romů |
| 26.01.2013 | Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do
koncentračního tábora | O Roma Vakeren |
| 29.12.2012 | Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty
romských vězňů | O Roma Vakeren |
| 19.11.2012 | V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 03.11.2012 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
| 15.09.2012 | Vzpomínky na válku: Transport Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 08.09.2012 | Romský holocaust byl až do pádu komunismu tabu | O Roma Vakeren |
| 01.09.2012 | Osudy českých Romů za druhé světové války | O Roma Vakeren |
| 25.08.2012 | Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob | O Roma Vakeren |
| 02.08.2012 | Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 31.07.2012 | Ve čtvrtek uplyne 70 let od založení „Cikánského tábora Lety“ | Zprávy ze života Romů |
| 30.07.2012 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomene holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.05.2012 | Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
| 17.10.2011 | Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghetta | Zprávy ze života Romů |
| 22.08.2011 | Ministr Dobeš: centrum o romském holocaustu bude skromnější | Zprávy ze života Romů |
| 17.08.2011 | Pietní shromáždění k připomenutí holocaustu Romů 21.8. 2011 | Zprávy ze života Romů |
| 16.08.2011 | Neviditelný holocaust | Zprávy ze života Romů |
| 16.08.2011 | Historie areálu Hodonín u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
| 06.08.2011 | V Osvětimi si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
| 06.08.2011 | Vzpomínky Emílie Machálkové na dobu holocaustu | O Roma Vakeren |
| 14.06.2011 | Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustu | Zprávy ze života Romů |
| 13.06.2011 | 81 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 21.05.2011 | Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřína | O Roma Vakeren |
| 14.05.2011 | Výstava Cesta paměti představuje každoroční putování po místech romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
| 13.05.2011 | Účastníci pietního aktu v Letech volali po odstranění vepřína | Zprávy ze života Romů |
| 07.05.2011 | Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu? | O Roma Vakeren |
| 31.03.2011 | Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
| 22.03.2011 | Výstava „Genocida Romů v době druhé světové války“ zahájí hlavní sezónu v
Památníku Lidice | Zprávy ze života Romů |
| 21.03.2011 | Pietní místo Lety na Písecku otevírá návštěvnickou sezónu | Zprávy ze života Romů |
| 12.03.2011 | Uplynulo 68 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů do
Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 28.02.2011 | Pietní akt v Muzeu romské kultury bude spojen s vernisáží výstavy Cesta
paměti | Zprávy ze života Romů |
| 05.02.2011 | Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytné | O Roma Vakeren |
| 02.02.2011 | Výzva Evropského parlamentu k uznání genocidy Romů za druhé světové války | Zprávy ze života Romů |
| 27.01.2011 | Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 27.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu | O Roma Vakeren |
| 27.08.2010 | Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu byl veřejnosti zpřístupně i původní
vězeňský barák | O Roma Vakeren |
| 23.08.2010 | Výstava o romském holokaustu poputuje za žáky | Zprávy ze života Romů |
| 22.08.2010 | Centrum romského holokaustu v Hodoníně otevřelo původní barák | Zprávy ze života Romů |
| 20.08.2010 | Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu | O Roma Vakeren |
| 17.08.2010 | PIETNÍ SHROMÁŽDĚNÍ K PŘIPOMENUTÍ HOLOCAUSTU ROMŮ 22. 8. 2010 | Zprávy ze života Romů |
| 13.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 30.07.2010 | Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínat | O Roma Vakeren |
| 09.07.2010 | V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět | O Roma Vakeren |
| 18.06.2010 | Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2010 | Rumunská velvyslankyně Daniela Gitmanová v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| 28.05.2010 | Výstava Genocida Romů v době druhé světové války | O Roma Vakeren |
| 26.05.2010 | Výstava fotografií ukáže genocidu Romů za války | Zprávy ze života Romů |
| 21.05.2010 | Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně | O Roma Vakeren |
| 14.05.2010 | Pietní akt v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| 26.04.2010 | U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismem | Zprávy ze života Romů |
| 16.04.2010 | Pochod živých je odpovědí na pochody smrti | O Roma Vakeren |
| 12.03.2010 | Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 03.03.2010 | Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního
tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
| 17.02.2010 | Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem
otevřen veřejnosti | Zprávy ze života Romů |
| 05.02.2010 | Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století | O Roma Vakeren |
| 29.01.2010 | Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti | O Roma Vakeren |
| 27.01.2010 | Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 26.01.2010 | Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobození | Zprávy ze života Romů |
| 21.01.2010 | V Srbsku si připomněli fašistické pogromy | Zprávy ze života Romů |
| 13.01.2010 | Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacena | Zprávy ze života Romů |
| 10.01.2010 | Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzea | Zprávy ze života Romů |
| 10.11.2009 | Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
| 05.07.2009 | Konference v Evianu a špatné svědomí světa | Zprávy ze života Romů |
| 06.03.2009 | Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů
do Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 26.02.2009 | Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
| 30.01.2009 | Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
| 05.12.2008 | Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů | O Roma Vakeren |
| 18.07.2008 | Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismu | O Roma Vakeren |
| 06.06.2008 | Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa | O Roma Vakeren |
| 14.03.2008 | Uplynulo 65 let od prvního masového transportu českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 01.02.2008 | V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
| 26.01.2008 | Holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
| 07.09.2007 | O zaniklém světe českých Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
| 31.08.2007 | Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích | O Roma Vakeren |
| 17.08.2007 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů | O Roma Vakeren |
| 15.08.2007 | Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
| 18.05.2007 | V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
| 23.04.2007 | Mezinárodní seminář o holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
| 06.04.2007 | Vláda pro nový památník v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
| 26.01.2007 | Zdenka Fantlová o holocaustu | O Roma Vakeren |
| 01.12.2006 | Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kultury | O Roma Vakeren |
| 10.08.2006 | Slovenský premiér Fico odhalil první památník romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 28.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 21.07.2006 | Povídání s Věrou Maisels | O Roma Vakeren |
| 21.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 09.06.2006 | Romský holocaust si zaslouží důstojnou připomínku | O Roma Vakeren |
| 26.05.2006 | Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy | Zprávy ze života Romů |
| 26.05.2006 | V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
| 19.05.2006 | Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
| 19.05.2006 | Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
| 19.05.2006 | V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě | O Roma Vakeren |
| 18.05.2006 | V Národní galerii bude výstava o romském holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 22.04.2006 | Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál | Zprávy ze života Romů |
| 14.04.2006 | Nadační fond obětem holocaustu ukončil program Odškodnění | O Roma Vakeren |
| 23.01.2006 | Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
| 20.01.2006 | Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památník | O Roma Vakeren |
| 20.01.2006 | Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunity | O Roma Vakeren |
| 20.01.2006 | Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| 20.01.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 13.01.2006 | Nové spory kolem památníku v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
| 04.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
| 12.08.2005 | Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rok | O Roma Vakeren |
| 12.08.2005 | V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní akt | O Roma Vakeren |
| 05.08.2005 | Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
| 13.05.2005 | V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů | O Roma Vakeren |
| 10.03.2005 | V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
| 07.03.2005 | Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za války | Zprávy ze života Romů |
| 04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcí | O Roma Vakeren |
| 17.02.2005 | Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z Brna | Zprávy ze života Romů |
| 28.01.2005 | Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 28.01.2005 | Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 26.01.2005 | Historie | Historie |
| 21.01.2005 | Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu | O Roma Vakeren |
| 21.01.2005 | Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim | O Roma Vakeren |
| 17.01.2005 | Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisi | Zprávy ze života Romů |
| 17.01.2005 | Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
| 10.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 21.08.2004 | Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře Hodonín | Zprávy ze života Romů |
| 20.08.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 19.08.2004 | Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčky | Zprávy ze života Romů |
| 06.08.2004 | Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
| 06.08.2004 | Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězních | O Roma Vakeren |
| 04.08.2004 | Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi | Historie |
| 03.08.2004 | 60. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2004 | Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
| 01.08.2004 | Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria | Zprávy ze života Romů |
| 27.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
| 26.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
| 16.07.2004 | Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty | O Roma Vakeren |
| 13.07.2004 | Historie | Historie |
| 09.07.2004 | Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust | O Roma Vakeren |
| 02.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 02.07.2004 | Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety | O Roma Vakeren |
| 30.06.2004 | Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárek | Zprávy ze života Romů |
| 30.06.2004 | Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaust | Zprávy ze života Romů |
| 25.06.2004 | Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustu | Fotoaktuality |
| 25.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 25.06.2004 | Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové války | O Roma Vakeren |
| 21.06.2004 | Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi | Historie |
| 20.06.2004 | Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi | Historie |
| 14.05.2004 | Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR" | O Roma Vakeren |
| 12.03.2004 | Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaust | O Roma Vakeren |
| 09.03.2004 | V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-Březinka | Fotoaktuality |
| 05.03.2004 | Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v Brně | O Roma Vakeren |
| 22.08.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 03.08.2003 | Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové války | Fotoaktuality |
| 20.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 06.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 30.05.2003 | Seminář o holocaustu Romů | O Roma Vakeren |
| 16.05.2003 | Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
| 04.04.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 24.01.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 26.07.2002 | Ostrava | O Roma Vakeren |
| 17.05.2002 | V Letech u Písku byl odhalen nový památník | O Roma Vakeren |
| 03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 21.09.2001 | Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předků | Zprávy ze života Romů |
| 20.09.2001 | Prezident republiky se setkal s romskými dětmi | Zprávy ze života Romů |
| 25.05.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 18.05.2001 | Po tři dny Romové vartovali v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| 18.05.2001 | Vepřín tam stále stojí | O Roma Vakeren |
| 18.05.2001 | Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobností | O Roma Vakeren |
| 07.05.2001 | Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
| 07.05.2001 | Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
| 20.04.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
| 13.04.2001 | Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| 05.04.2001 | Leden | Historie |
| 05.04.2001 | Listopad | Historie |
| 05.04.2001 | Prosinec | Historie |
| 07.03.2001 | Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
| 28.07.2000 | Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běh | Zprávy ze života Romů |
| 26.07.2000 | V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unie | Zprávy ze života Romů |
| 11.06.2000 | Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán | Zprávy ze života Romů |
| 11.06.2000 | Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech | Zprávy ze života Romů |
| 11.06.2000 | Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti | Zprávy ze života Romů |
| 05.05.2000 | V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
| 26.02.2000 | Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování Romů | Zprávy ze života Romů |
| 23.02.2000 | Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
| 28.01.2000 | Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 15.05.1999 | Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v Letech | Zprávy ze života Romů |
| 14.05.1999 | Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
| 05.02.1999 | Brusel | Zprávy ze života Romů |
| 04.09.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 07.08.1998 | Osvětim | Zprávy ze života Romů |
| 08.05.1998 | Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 05.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 27.02.1998 | Odškodnění rumunských Romů | Aktuality |
| 13.02.1998 | Vatikan | Aktuality |
| 05.12.1997 | Londyn | Zprávy ze života Romů |
| 07.08.1997 | Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
| Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu | Historie |
| Knihy Romů a o Romech: Holocaust | Knihy |
=[ Reportáž ]=
Rom nebo Cikán?
Co myslíte, troufli byste si a urazil by se ten, koho byste se na ulici
srdečně zeptali: „Jak se máš, Cikáne?“ Někdo si se starými, ale i s těmi
novějšími výrazy stále nedokáže poradit. Proto se Báry Šebové, studentky
romistiky na Karlově Univerzitě v Praze, kolega Robert Ferko zeptal.
Můžete nám vysvětlit pojmy jako gadžo, Rom, Cikán a goro?
„Setkávám se často s tím, že se mě lidé ptají, proč najednou máme říkat
Romové, když to byli vždy Cikáni. Rozdíl je v původech slov a v tom, co tato
slova původně označovala a znamenala.“
Mě by zajímalo, jaký původ má slovo Rom a Cikán a kde a jak vznikly?
„Rom je původní slovo, které vzniklo ze slova Dom, což jsou podle všeho
předkové dnešních Romů v Indii, do dneška tam žijí domské kasty nebo kasty,
které se označují jako Domové a postupně v průběhu historie záměnou D na R
vzniklo slovo Rom. Naopak slovo Cikán je takzvané exoetnonymum, to znamená
název, který dostali Romové od Evropanů v době svého pobytu v tehdejší
Byzantské říši.“
Proč byli takto pojmenováni?
„Byli tam pojmenováni proto, že si je tehdejší Byzantinci vlastně spletli
nebo je považovali za takzvané Atsingany, což byla heretická křesťanská
sekta, která měla některé podobné znaky, jako měli tehdejší Romové. To
znamená, že se třeba věnovali magii a dalším činnostem, které církev
neakceptovala. Toto apelativum si potom Romové s sebou přinesli do Evropy,
kde z toho vznikla dnes známá pojmenování jako Cikán, Zigeuner a další.“
Je nějaké další pojmenování pro tuto menšinu kromě slova Cikán a Rom?
„Dalším ještě známým apelativem pro Romy bylo apelativum užívané třeba v
Anglii Gypsies, které vzniklo z pojmenování Egiptianos, protože Romové na
území Byzantské říše žili oblasti v okolí města Méthoné, která se vlastně
nazývala Malý Egypt a oni, když přicházeli do Evropy, tak o sobě říkali, že
přicházejí z Egypta, ale nikdo už nevěděl, že jde o Malý Egypt na území
dnešního Řecka. Navíc to ještě doprovázeli dalšími legendami o svém
egyptském původu, ale to by bylo na delší povídání.“
A co taková apelativa pro ne-Romy, slova jako například gadžo, goro a
podobně?
„Pokud jde o slova gadžo, goro a další apelativa pro ne-Romy, gadžo bylo
původně v romštině označení pro sedláka, které se užívalo díky tomu, že
Romové byli dříve převážně ve styku se sedláky nebo s venkovským
obyvatelstvem a později se obecněji začalo užívat pro všechny ostatní
ne-Romy. Stejně tak goro, což doslova znamená bílý nebo ne-Rom, nejde o nic
specifického pro Romy nebo romštinu. Každý jazyk nebo mnoho jazyků má
tendenci odlišovat příslušníky jiné etnické skupiny. V romštině existují
apelativa pro romského chlapce a pro ne-romského chlapce, čhavo a raklo.“
Takže pokud ne-Rom uslyší slovo gadžo, není to urážka, není to nic
hanlivého?
„Samo o sobě to slovo rozhodně není hanlivé a není to urážka.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Obce dostanou novou příručku k řešení problémů v sociálně vyloučených
lokalitách. Sestavila ji vládní Agentura pro sociální začleňování, která
příručku představila na konferenci v Ústí nad Labem a postupně ji bude
prezentovat v dalších regionech. Ředitel agentury Martin Šimáček uvedl, že v
českých sociálně vyloučených lokalitách žijí především Romové, ale jsou v
nich i zástupci jiných menšin a další handicapovaní lidé
Ústecký kraj chce v příštích téměř třech letech podpořit sedm nízkoprahových
center, která budou fungovat v takzvaně sociálně vyloučených lokalitách.
Jejich program bude zaměřený hlavně na práci s dětmi a rodinami a cílem je
podpořit integraci romské komunity do společnosti. Projekt bude stát 18 a
půl miliónu korun, které na něj kraj získal z evropských dotací.
V brněnském Muzeu romské kultury bude ve čtvrtek 12. listopadu v 16 hodin
slavnostní zahájení fotografické výstavy Paramisa, Sintové a Romové ve
fotografiích Rogiera Fokkeho. Nizozemský fotograf Fokke se už dlouhá léta
věnuje portrétování Sintů a Romů po celé Evropě a v Brně bude ke shlédnutí
výběr z jeho prací. Výstava se koná za podpory Velvyslanectví Nizozemského
království.
Pražskou Retro Music Hall rozezní 7. prosince benefiční festival tanečních
kapel Madfinger, Gulo Čar, Afrodisiak, Terne Čhave a dalších. Večerem
provázejí Valérie Zawadská a Lejla Abbasová. Koncert chce pomoci Azylovému
domu R-mosty pro matky s dětmi, který po svém zprovoznění nedostal
očekávanou dotaci a potřebuje doplnit základní vybavení pokojů a peníze na
energie pro letošní zimu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Mladé Boleslavi vznikne azylový dům pro romské a neromské matky s dětmi
Nezisková organizace R-Mosty, se rozhodla vybudovat v Mladé Boleslavi
azylový dům pro romské a neromské matky s dětmi, které se nacházejí v
životní krizi. S vedoucí sociálního poradenství Pavlínou Radlovou si povídal
kolega Robert Ferko.
Jaké jsou nejčastější důvody, že se lidé, konkrétně matky, ocitnou v
krizové životní situaci bez přístřeší a bez finančních prostředků?
„Důvody jsou naprosto jednoduché. Ženy se dostanou do tíživé sociální
situace, většinou nemají partnery, nemají rodiny, nebo mají rodiny, ale
jejich rodiny mají samy malý prostor k bydlení, nemají velké byty, nemají
peníze.“
Proč se podle vás azylové domy ruší?
„Je to velmi těžké, sociální péče o tyto občany je velmi drahá, tudíž je to
pro politiky velmi nezajímavé, a pro občany vůbec, protože je to stojí velmi
mnoho peněz, tím pádem se tomu snaží každý vyhnout a zbavit se
odpovědnosti.“
Nezisková organizace R-Mosty se rozhodla vybudovat azylový dům. Kdo vám
pomohl v realizaci?
„V podstatě nám slíbil pomoc Magistrát hl. m. Prahy, který na poslední
chvíli pomohl. Městská část Prahy 3, která nám slíbila pomoc, pak také Mladá
Boleslav, protože azylový dům bude v Mladé Boleslavi.“
Kolik tam bude bytových jednotek?
„14 bytových jednotek, jakoby pokojů, kam se mohou nastěhovat, a později
vzniknou ještě další.“
Podle jakých kritérií vybíráte nájemníky?
„Jsou to ženy, které jsou samoživitelky, mají nezletilé děti. Počet dětí
zatím neřešíme, protože máme pokoje i pro vícečetnou rodinu i pro méněčetnou
rodinu, takže to zatím neřešíme.“
Jednou z těch, která se ocitla v těžké životní situaci, je i 32letá paní
Červeňáková z Prahy se dvěma dětmi ve věku 8 a 13 let. Její poslední nadějí
se stala nezisková organizace R-Mosty. Svěřila se, jaký byl důvod, že se
ocitla bez domova a bez peněz.
„Jsem sama vlastně od té doby, co mi umřela máma před čtyřmi roky. Do té
doby bylo všechno v pohodě, děti byly v pohodě, bydlela jsem u rodičů,
všechno tam probíhalo v pořádku, ale od té doby, co máma není, tak to šlo z
kopce.“
Vy jste pracovala v minulosti, měla jste zaměstnání?
„Já jsem pracovala jako uklízečka, dělala jsem tak víc než rok, ale potom
bohužel firma zkrachovala, takže jsem musela odejít.“
V současné době žijete u svého otce se svými dětmi, kolik tam kromě vás
žije ještě lidí, jak je byt velký?
„Je tam asi 13 lidí dohromady s dětmi, je to byt 1+1, má asi 45 metrů
čtverečních, takže už je to opravdu neúnosné, proto hledám azylový dům.“
Řekněte mi, jak se žije třinácti lidem v bytě 1+1?
„Prostě se to už nedá, děti se perou kvůli hračkám, pak se začnou hádat
dospělí a jsou hned v sobě. Někdy to jde, pomáháme si, máme se rádi, ale
každý by chtěl mít svoje.“
Pobíráte sociální dávky plus přídavky na děti, kolik to je dohromady
měsíčně a co všechno jste z toho schopná zaplatit?
„Beru dohromady 5 tisíc, z toho dám tátovi 2 tisíce a zbytek mám pro děti.
Každý měsíc něco malého koupím.“
Nezisková organizace R-Mosty vám podala pomocnou ruku a nabídla bydlení v
azylovém domě v Mladé Boleslavi. Není to pro vás těžké opustit místo, které
znáte a odstěhovat se do neznáma se svými dvěma dětmi?
„Mně nevadí, že budu mimo Prahu. Do Prahy si můžu vždy zajet.“
Paní Červeňáková, budete muset uživit tři osoby včetně sebe, doufáte, že
si najdete práci v Mladé Boleslavi?
„Doufám, že ano, že tam nebudou takové problémy jako tady, je to hezké
město, už jsem tam byla, takže nevidím problém, proč bych tam neměla najít
zaměstnání.“
Aby se mohl dofinancovat azylový dům v Mladé Boleslavi, pořádá nezisková
organizace R-Mosty benefiční koncert 7. prosince v Retro Music Hall.
Pokračuje Adam Pospíšil.
„Celý výtěžek akce bude právě na dofinancování azylového domu v Mladé
Boleslavi, jelikož už teď tam máme správce, je tam sociální pracovnice,
musíme platit zálohy na energie, musíme nakoupit nábytek, potřebujeme
prostory dovybavit lednicemi, pračkami, potřebujeme koupit užitkové věci,
které nám zatím chybějí. Celý výtěžek 200 korun ze vstupného bude věnován na
tyto konkrétní věci.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Co vedlo ke zrušení Svazu Cikánů-Romů
Před čtyřiceti lety vznikl Svaz Cikánů-Romů, což byla historicky první
romská organizace v Československu. V minulých pořadech už jsme Vás
informovali o jejích mimořádných aktivitách na poli romské kultury, historie
či sportu, v oblasti mezinárodních vztahů, vzdělávání i politiky. Dnes se v
příspěvku Jany Šustové zaměříme na to, jak byl svaz financován a z jakého
důvodu ho komunistický režim po necelých pěti letech zrušil.
Svaz Cikánů-Romů se chtěl sám financovat, takže zřídil své vlastní
hospodářské zařízení s názvem Nevo Drom – nová cesta. O jeho významu hovoří
historik Muzea romské kultury v Brně Michal Schuster.
„To odpovídalo náboji doby, že celý svaz a také Nevo drom měli být velice
důležitým krokem k tomu, aby se Romové etablovali v naší společnosti, aby se
integrovali, aby se poprvé ve své historii na našem území silně nadechli a
mohli sami rozhodovat o svém osudu. Takže hospodářské zařízení podporovalo
zakládání pracovních příležitostí. Vznikly nejrůznější pracovní čety,
zadávali také zakázky romským řemeslníkům, například tady v Brně vznikla
kovářská díla, kde zaměstnávali i mládež. Byli to vlastně učni kovářského
umění a vytvářeli výrobky, přijímali nejrůznější zakázky na tyto výrobky a
toto všechno bylou součástí jejich práce. A i přesto, že svaz existoval jen
necelých pět let, tak toto všechno se slibně rozjelo, slibně to mělo
našlápnuto a bylo ještě hodně záměrů, které se ale už nemohly uskutečnit.“
Co vlastně vedlo k zániku Svazu Cikánů-Romů?
„První problémy, které se vyskytly ve vztahu mezi Svazem Cikánů-Romů a
státní mocí, byl hospodářský podnik Nevo drom. Tam poprvé došlo ke
konfliktu, protože jednotlivé pobočky Nevo dromu měly určité problémy ať už
organizačního rázu nebo personálního rázu, docházelo k různým potížím,
nevyfakturovaným zakázkám a podobně. Což souviselo jednak s tím, že
jednotlivý pracovníci neměli zkušenosti ekonomické, hospodářské a
praktické.“
Ale činnost hospodářského zařízení Nevo drom asi nebyla jediným důvodem k
zrušení Svazu Cikánů-Romů, je to tak?
„Samozřejmě si musíme uvědomit, že svaz vznikl v rove 1969, což bylo po
okupaci, byla to doba nastupující normalizace. Svaz přežil až do roku 1973,
to už se normalizace začala velmi utužovat a Svaz Cikánů-Romů byl jedním z
posledních pozůstatků obrodné doby pražského jara roku 1968. Tehdejší doba
normalizace nepřála ani tomu, že by se romská otázka měla řešit integrací.
Nastupovala doba tvrdé asimilace, potlačení všeho specifického, romských
tradic, romské kultury a podobně. Dále požadavky představitelů svazu, aby
Romové byli uznáni za národnost, to se už vůbec nehodilo nastupující době a
samozřejmě to byla jakási občanská organizace, což opět normalizace nemohla
připustit. Takže tyto všechny politické důvody se vlastně shromáždily
najednou, situace byla neudržitelná pro státní moc a proto se rozhodli svaz
zlikvidovat.“
V loňském roce došlo na Slovensku ke kodifikaci romského jazyka,
souviselo to také nějak s činností bývalého Svazu Cikánů-Romů?
„Určitě, protože jedním z cílů, které se podařilo uskutečnit, bylo vydání
prohlášení, jmenovalo se to Memorandum, a bylo to prohlášení toho, co Svaz
Cikánů-Romů považuje za důležité v romské otázce. Že se považovali za
samostatný národ, který má své tradice, svou historii a chce být také
samostatně vnímán a chce, aby s ním bylo zacházeno jako se samostatným
národem. Tehdy to samozřejmě narazilo v té době, ale tato aktivita, ze které
například vyplývalo to, že svaz vydával svůj zpravodaj, který se jmenoval
Romano lil, ve kterém došlo k velkému průlomu, protože se tam poprvé na
našem území veřejně psalo romsky. Byly tam romské články o dění u nás i ve
světě a právě tam vycházely i časopisecké kurzy romštiny, což podporovala
především docentka Milena Hübschmannová. A právě z těchto snah, které
vycházely z Memoranda i z toho, že romština byla používána v časopisu Romano
lil, tak mohli navázat právě i na Slovensku, protože romština byla tehdy v
období svazu připravená, byla podchycená, byla vytvořena pravidla romštiny a
na toto všechno navázali na Slovensku v loňském roce.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
Takové tedy bylo O Roma vakeren s datem 6. listopadu. Naladit si nás ale
můžete opět v pátek po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás
také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a
Jaroslav Sezemský.
|
|
„My jsme měli v programu kromě jiných bodů také vzdělání, přípravu různých
vzdělávacích cyklů, vzdělávacích kurzů, škol. A v podstatě když jsem se do
této problematiky pustil, tak jsem byl stále ještě předsedou Romské občanské
iniciativy. Začali jsme to připravovat v roce 1996 nejdříve formou
rekvalifikačních kurzů. Tyto rekvalifikační kurzy měly tak obrovský úspěch,
že v době, kdy jsme mohli otevřít jednu třídu o třiceti žácích, se nám
přihlásilo snad 300 zájemců. A z 300 zájemců uspělo zhruba 270, ale my jsme
mohli otevřít jen jednu třídu. První půl rok to bylo něco nevídaného a
problematického, chtěli jsme sehnat prostředky na tento projekt, aby mohl
studovat každý, kdo měl zájem, v rekvalifikačním kurzu.“
Poslech:
Proč jste si vybrali zrovna téma holocaustu Romů a Sintů?
Můžete nám vysvětlit pojmy jako gadžo, Rom, Cikán a goro?
Jaké jsou nejčastější důvody, že se lidé, konkrétně matky, ocitnou v
krizové životní situaci bez přístřeší a bez finančních prostředků?
Svaz Cikánů-Romů se chtěl sám financovat, takže zřídil své vlastní
hospodářské zařízení s názvem Nevo Drom – nová cesta. O jeho významu hovoří
historik Muzea romské kultury v Brně Michal Schuster.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články