Spisovatelce a malířce Ceije Stojce byl udělen profesorský titul
Jedné z nejvýznamnějších romských umělkyň v Rakousku byl udělen titul
profesorky. Spisovatelce a malířce Ceije Stojce, která přežila Osvětim, byl
titul udělen dne 16.10.2009 rakouskou ministryní pro kulturu, dr. Claudiou
Schmied. Titul byl Ceije Stojce udělen za její mnohaletý boj proti rasismu
především na školní půdě v rámci workshopů.
Působení Ceiji Stojky je zaměřeno na dialog s většinovým obyvatelstvem,
obzvláště ráda a intenzivně pracuje s žáky a studenty. Objasňuje sílu jazyka
a analyzuje, jak mohou předsudky a stereotypy vést k rasově motivovanému
násilí, a jak citlivě Romové a Sintové reagují na protiromská vyjádření.
Přes dvacet let podporuje vědce z různých vědních oborů, studenty a
novináře, kteří se ve svých pracích Romům a Sintům věnují.
Ceija Stojka
Ceija Stojka se narodila v roce 1933 ve Štýrsku v rodině kočovných Romů,
Lovárů, která se od 19. století pohybovala na území Rakouska a živila se
koňským handlířstvím a obchodováním na trzích. V období nacismu byla celá
Stojkova rodina zavlečena do různých koncentračních táborů. Desetiletá Ceija
byla v roce 1943 deportována s matkou a sourozenci do Osvětimi-Březinky, a
odtud později do dalších nacistických táborů. Většina jejích příbuzných byla
v koncentračních táborech povražděna, Ceija však přežila a po válce se
vrátila zpět do Vídně. V roce 1945 se sama přihlásila do školy a osvojila si
základy čtení a psaní. Dále pak jezdila po trzích a obchodovala s koberci.
Vedle své spisovatelské činnosti se zabývá také výtvarnou tvorbou
(samostatně vystavuje od začátku 90. let), v níž jsou patrné tři základní
polohy – obrazy, ve kterých se vrací doslovně či metaforicky k zážitkům z
nacistických koncentračních táborů, obrazy, jež dokumentují její život a
život její rodiny před a po druhé světové válce, a konečně – obrazy
květinových polí. Pravidelně se také účastí besed s žáky a studenty
rakouských škol na téma holocaustu Romů a jejich současné situace v
Rakousku. Ceija Stojka žije a tvoří ve Vídni.
V České republice vyšel v roce 2008 český překlad její prvotiny Žijeme ve
skrytu – Vyprávění rakouské Romky, zároveň v roce 2009 uspořádalo Muzeum
romské kultury v Brně výstavu její tvorby s názvem Žít!.
Žijeme ve skrytu - Vyprávění rakouské Romky
Příběh Ceijy Stojky, publikovaný v roce 1988, způsobil v německojazyčném
regionu velké pozdvižení. Poprvé se díky ní stal veřejným tématem dosud
ignorovaný holocaust Romů a navíc jej na veřejnosti otevřela žena –
olašská Romka, která tím nabourala i další tabu: tabu ženy žijící v
konzervativní romské společnosti, kde bylo nevídané, aby na sebe žena
upoutávala pozornost.
Ceija vypráví o své cestě do Osvětimi, Ravensbrücku, Bergenu- Belsenu a
zpět, do poválečné Vídně. V druhé části knihy složené z osobních rozhovorů,
které s Ceijou Stojkou vedla Karin Berger, se Ceija vrací k životu před
válkou a po válce. Odhaluje tak některé detaily ze života své rodiny
kočovných Romů, své další životní osudy a boj za normalizaci (rodinného)
života, zamýšlí se nad vlastní pozicí mezi tradičním životem a z většiny
nepřívětivým světem gádžů.
Knihu v roce 2008 vydalo sdružení Romano džaniben ve spolupráci s
nakladatelstvím Argo, překlad z německého jazyka Jana Zoubková.
|