Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Jste ve škole či v zaměstnání diskriminováni a nevíte, koho požádat o pomoc?
V dnešním vysílání vám poradíme, na koho se obrátit. Pozveme vás na soutěž
Romský talent, navštívíme sousední Polsko a chybět nebudou ani aktuality ze
života Romů.
Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen
romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha
nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Romea obnovila bezplatnou antidiskriminační infolinku
Jste diskriminování v zaměstnání nebo ve škole? Nevíte si rady a
potřebujete právní pomoc? Občanské sdružení Romea obnovilo bezplatnou
infolinku, na kterou se můžete obrátit v záležitostech, se kterými si nevíte
rady. S ředitelem Zdeňkem Ryšavým si povídal kolega Robert Ferko.
Romea.cz rozjela nový projekt, který nese název Medializace a prosazování
lidských práv a součástí tohoto projektu je i bezplatná infolinka, pro koho
je určená?
„Pro všechny lidi, kteří se cítí být nějakým způsobem diskriminováni, ať už
z rasových důvodů, z důvodu věku, nebo i dalších klasických důvodů, ze
kterých může být člověk diskriminován. Je zaměřená především na Romy, ale
nejen na ně. Takže není to tak, že bychom neposkytli pomoc lidem, kteří
nejsou Romové. Linka je tu pro všechny, kteří se cítí být nějakým způsobem
diskriminováni.“
Pokud by se tedy dotyčný rozhodl zavolat na tuto bezplatnou infolinku,
kdo se ozve na druhé straně?
„Tam se mu ozve slečna, která s ním nějakým způsobem udělá první kontakt,
takže od něj zjistí veškeré informace, které se týkají jeho případu a tyto
informace pak předává právníkovi. Právník pak už s tím klientem, pokud
klient vyžaduje nějakou právní pomoc, protože se nám velmi často stává, že
člověk pouze zavolá, chce si o svém případu popovídat a de facto nepotřebuje
žádnou další pomoc, jen nám to chtěl říct, ví, že mu v jeho případě asi
těžko pomůžeme, protože to nejde. Ale v momentě, kdy je tam potřeba právní
pomoc, tak pak nastupuje náš právník, který se klienta ujme. Právní pomoc je
jen jedna část našeho projektu. Další důležitá část je i medializace těchto
případů, to znamená medializace na serveru romea.cz, medializace v časopisu
Romano Voďi a samozřejmě potom, když ty případ nejsou medializovány v
majoritním tisku, tak se snažíme tyto případy prosadit do majoritního
tisku.“
Já se ještě vrátím zpátky k infolince, jak dlouho funguje a kolik lidí se
na vám už obrátilo?
„My tu linku máme spuštěnou první týden, měli jsme asi 10 kontaktů hned
během toho prvního týdne, takže se řeší nějaké případy.“
Jaké jsou nejčastější problémy?
„Takové ty klasické, volají nám tedy především Romové, vyskytnou se i takové
případy, kdy se jedná o provokace, kdy to lidé zkoušejí a řeknou, že ale
nejsou Romové, že to jim tedy určitě nepomůžeme, takže jsou i takové
případy. Jinak většina případů je taková, že se lidem něco stane a oni si
myslí, že to je kvůli barvě pleti, že to je proto, že jsou Romové. Někdy to
tak není, ale to jsou nejčastější případy. Kromě případů, které se nám
dostávají z linky, tak řešíme dlouhodobě případy, které se staly předtím,
než jsme tento projekt zpustili. Poskytujeme právní pomoc rodině z Vítkova,
v současné době se bude sepisovat žádost o milost pro jejího druha. Řešíme i
další rasově motivovaná napadení, která se stala v Havířově atd., nejen
telefonáty z této linky, to teprve začíná. Zatím se nedá mluvit o tom, co
tam bude za hlavní problémy, ale počítáme, a ze zkušeností z provozování
obdobné linky v roce 2007 víme, že nejvíc případů byla opravdu diskriminace
z důvodu příslušnosti k romské menšině.“
Je bezplatná infolinka k dispozici 24 hodin denně, nebo je to nějak
časově omezeno?
„Je to omezené na klasickou pracovní dobu, od 9 do 17 hodin, v jinou dobu
je tam záznamník, nebo mohou lidé napsat e-mail, ale jak říkám, je to jen
jeden ze zdrojů pro náš projekt, kdy se snažíme tyto případy medializovat.
Kromě toho máme další zdroje, to znamená monitoring tisku nebo naše
neformální sítě mezi tiskovými organizacemi, které nám dají vědět o
případech diskriminace.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V komedii Ulovit miliardáře si zahráli také romští neherci
V kinech se včera poprvé rozjela drzá komedie režiséra Tomáše Vorla – Ulovit
miliardáře. Je smutným, ale bohužel stále aktuálním obrazem dnešní
společnosti, která je velmi silně ovlivňována předsudky a médii. V hlavních
rolích se vedle Jiřího Mádla, Tomáše Matonohy a dalších objevili také romští
neherci. Na plátně tak uvidíte například členy rodiny Surmajových,
Horvátových i Šenkiových. Nejen na to, jaké zůstaly dojmy ze společné práce,
jsme se včera zeptali...
Jaké byly dojmy z natáčení a jak jste se mezi herci cítili?
„Dojmy byly dobré, herci byli také dobří, ale mě tam vadil asi scénář.”
Co ti konkrétně vadilo?
„Vadilo mi tam to, že tam zase pošpiňují Romy.”
Ve filmu hrál i Robert mladší, tak já se zeptám i jeho na dojmy, jak si
se cítil mezi herci?
„Dobře, hodně dobře.”
Hodně dobře? To znamená, že bys třeba odložil housličky a byl v budoucnu
hercem?
„To ne, cítil jsem se tam dobře, protože to tam nebylo takové bláznivé,
takže bych dělal asi obojí.”
Chtěl bys hrát na housličky i případně dělat herectví?
„Ano.”
On si tam ještě v závěru té scény zatančil ještě tvůj mladší bratr Roman.
Jak to tobě šlo, jak ses tam cítil?
„Dobře.”
Co jsi tam tančil, při jaké scéně?
„Brácha mě učil písničku.”
Takže jsi tancoval na autě, jak tady napovídá tatínek? A to nebyl problém
tančit na autě?
„Ne.”
Zeptám se na těžké momenty, které tam byly, myslím tím herecké, pokud tam
nějaké byly?
„Tak těžké bylo třeba někdy to, že jsem si zapomněl přečíst scénář, který
jsem měl umět a mluvil jsem něco jiného.”
A pro tebe Roberte?
„Tam, jak jsem se musel jít koupat.”
Podle režiséra tohoto filmu Tomáše Vorla to není parodie, ale obrázek
života společnosti v současné době i ve vztahu k Romům, jaký na to mate
názor?
„Já si myslím, že to pan Vorel natočil dobře, že je tam skutečně vidět vše,
co se děje, jak je zkorumpovaná policie, Romové jak kradou, jak jsou
podplacení politici.”
Teď se zase obrátím na kluky. To, co jsi tam hrál ty, Roberte mladší, je
to takové, jak ty znáš život mezi Romy a Čechy?
„Ne, ve filmu je to úplně jiné a ve skutečnosti také jiné, mělo by to tam
být ukázáno po pravdě, my třeba nekrademe.”
Takže po pravdě nekradete?
„Ne.”
A teď myslíš jen sebe nebo obecně všechny Romy?
„Já jsem v tom filmu musel krást, protože to bylo ve scénáři, ale jinak
nekradu.”
Zítra je svátek všech zvířátek, já nevím, jestli nějaká máte doma, já se
zeptám vás, malých kluků, nebo pokud nemáte, tak jestli byste chtěli nějaké
zvířátko a jaké a co by si mu koupil k tomu svátku?
„Já bych chtěl mít pejska a koupil bych mu nějakou kostičku a ještě k tomu
hezký obojek.”
A ty Romane?
„Já bych mu koupil hodně jídla.”
Jak se podle vás, Roberte, mění vztah společnosti k Romům u nás? Dalo se
třeba vysledovat něco během práce, jak třeba byl podán život Romů v tomto
filmu a jak je to ve skutečnosti, jestli to s filmem koresponduje nebo je to
úplně jinak? Jak to vnímáte vy z okolí, z práce, jak se vyvíjí vztah
většinové společnosti k Romům a možná i obráceně? Změnil se v něčem, je to
lepší nebo horší?
„Něco se určitě změnilo, protože už nás neberou jako zloděje, vidí, že už
máme i školy, že máme své studenty i na vysokých školách, Romové jsou u
policie, a u mě v podniku už mě neberou jako jen nějakého Roma, ale váží si
mě tam, protože už tam dělám dvanáct let. Já dělám u technických služeb,
jsem tam spokojený i s mými vedoucími.”
Myslíte si, že celkově nastavení společnosti je proromské nebo je stale
spíš protiromské?
„Já si myslím, že je to stále spíš protiromské, protože určitě všichni Češi
nejsou s námi, ale doufám, že v budoucnu se to změní a že budou lidi žít v
míru pohromadě.”
Vy máte dva šikovné syny, určitě do jejich budoucnosti vkládáte určité
naděje, určitě jim v tom velmi pomáháte. Myslíte si, že změna přijde tím, že
oni budou studovat, že se pak budou mít lépe? Jak je připravujete na
budoucnost, na to, aby společnost byla kompaktnější a jednotná?
„Tak určitě si dávám na svých dětech záležet, určitě nechci, aby třeba
dělaly nějakou zednickou práci, budu je tlačit, aby šly na vysokou školu.
Robert chodí na hudební školu a na angličtinu. Románek tam také chodí.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Blíží se 5. ročník soutěže Romský talent
Občanské sdružení Cikne čhave pořádá 9. října 5. ročník Romského talentu v
kulturním domě Ládví na Praze 8. Po skončení této soutěže je připravena pro
návštěvníky romská zábava, k poslechu a tanci zahraje skupina z Lovosic.
Moderátorskou dvojící večera bude Richard Samko a Iveta Demeterová. A právě
ona Robertu Ferkovi prozradila, v čem vidí výjimečnost této soutěže.
„Je to velice ojedinělá akce. Mohou se přihlásit talentované děti od pěti do
osmnácti let a ty se představí v kategoriích zpěv, hra na hudební nástroj,
tanec v souboru a tato soutěž spočívá v tom, že děti ukáží, co v sobě mají,
jak je baví romská i neromská kultura, protože jde hlavně o rytmus a hudbu,
kterou v sobě mají. Pak tam také velkou roli hraje porota, která je
sestavená z odborníků z oborů tance, hudby a kultury. Předloni jsme tam měli
třeba pana Krause, a vítězka se potom zúčastnila natáčení pořadu Uvolněte
se, prosím. A já si myslím, že to je takový dobrý start pro ně do budoucna,
určitě.”
Jakým způsobem se mohly děti přihlásit do soutěže?
„Přihláška byla ke stažení na stránkách občanského sdružení Cikne čhave, pak
také byla ke stažení na internetovém rádiu Rota, přihlášky se mohly posílat
do 30. září.”
Víte, kolik soutěžících se přihlásilo do letošního ročníku?
„K dnešnímu dni je přihlášeno do pátého ročníku Romského talentu 140 dětí.”
Více dívek nebo chlapců?
„Já bych řekla, že více dívek, ty mají v sobě víc odvahy, ale chlapci se
také přihlásili.”
V jste zmiňovala několik disciplín, tanec, zpěv nebo hra na hudební
nástroj, o kterou disciplínu je největší zájem?
„Vypadá to, že největší zájem je o tanec, konkrétně tanec soubory. Děti se
předvedou nejenom v romském tanci, ale je tam i hip-hop, moderní tanec, máme
tu kolikrát i latinsko-americké rytmy.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Nová kanadská velvyslankyně Valerie Raymondová se tento týden oficiálně
ujala funkce. Na Pražské hradě spolu s novými velvyslanci Kypru a Norska
předala pověřovací listiny prezidentu Václavu Klausovi. Česko – kanadské
vztahy se v poslední době zhoršily, protože Ottawa v červenci zavedla českým
občanům víza. Česká diplomacie usiluje o zrušení vízové povinnosti a
obrátila se i na Evropskou unii.
Nejvyšší správní soud vyzve Dělnickou stranu, aby se vyjádřila k návrhu
vlády na její zrušení. Dá jí k tomu lhůtu do 15. listopadu. V tomto týdnu se
na zmíněném postupu dohodl senát soudu pro řízení ve věcech politických
stran. Soud zašle Dělnické straně celý osmdesátistránkový vládní návrh, ve
kterém jsou velmi podrobně popsány důvody, kvůli nimž by měla být strana
zrušena. Soudci pak budou očekávat podrobné vyjádření Dělnické strany.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje sčítání romských
žáků na středních školách. Údaje, kolik romských dětí ze základních škol
pokračuje v dalším studiu, v Česku zatím neexistují. Ministerstvo chce také
změnit takzvaný informovaný souhlas, který rodiče musejí podepsat v
souvislosti s přestupem dítěte do praktické základní školy. Tento dokument
bude nově také v romštině.
V letošním roce je to právě 40 let od vzniku Svazu Cikánů – Romů, první
romské organizace. Toto kulaté výročí bylo jedním z motivů pro přípravu
výstavy v brněnském Muzeu romské kultury. Ta souhrnně popisuje, dokumentuje
a široké veřejnosti už také brzy představí činnost této významné romské
organizace. Výstava se bude konat od 8. října letošního roku do 21. března
roku příštího ve výstavních prostorách muzea.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Terénní sociální práce ve Slaném
Spousta Romských rodin ve Středočeském kraji se stále potýká s finančními
problémy, které se odrážejí v jejich bydlení a vzdělávání jejich dětí. Mezi
tyto lokality patří například město Slaný, kam dojíždí terénní pracovnice
Andrea Gruberová. K mikrofonu ji pozval kolega Robert Ferko.
Spousta romských dětí navštěvuje speciální nebo praktické školy, je to
tím, že to mají zažité od svých rodičů, nebo od kamarádů, kteří právě
navštěvují praktické školy a je to pro ně snazší?
“My se domníváme, že nějaká souvislost tam určitě je, jak už jsem říkala,
tak se často objevil důvod, že dají dítě do praktické školy proto, že ji
sami navštěvovali, je to pro ně známé prostředí, nebo protože tam chodí
sourozenci, kteří pak třeba odvádějí s sebou mladší dítě atd. A že to je
jednodušší, to je také důvod, proč dávají rodiče děti do těchto škol.”
Jsou podle vás romské děti méně inteligentní než děti z majoritní
společnosti?
“V žádné případě, jsou velice bystré a mně se tento názor vůbec nezamlouvá,
já akorát uvádím důvody, proč mají problémy. Je to proto, že jsou z
prostředí, pokud hovoříme o dětech ze sociálně vyloučených lokalit, kde je
dlouhodobá nezaměstnanost a víme, jaké důsledky má dlouhodobá nezaměstnanost
- jsou tam nižší příjmy, jsou tam nízké aspirace, nízké sebevědomí, ztráta
kontaktů, horší zdraví, takže ty důsledky jsou potom dost fatální pro děti,
které vyrůstají v takovýchto rodinách. Ony vyrůstají v nepodnětném
prostředí, kde rodiče jsou vlastně rezignovaní a to potom samozřejmě vede k
tomu, že nejsou ani motivované i ty děti, takže potom škola pro ně není
priorita, ale není to o inteligenci.”
Myslíte si, že velkou roli ve vzdělání Romů hraje také finanční situace?
„Bezesporu, my jsme to také zjistili ve výzkumu, že je tam důvod
nedostatečných financí, ty rodiny mají skutečně problém hospodařit, není to
o tom, že by utratili hned první den všechny peníze, ale je to skutečně
velmi těžké, když si vezmete, že třeba čtyřčlenná rodina má životní minimum
9 tisíc a když třeba nedosáhne na příspěvek na bydlení, tak potom bydlení
hradí z těchto peněz, víme, jaké jsou dnes částky na bydlení. Tito lidé
ještě často bydlí na ubytovnách, které jsou zbytečně předražené, přestože
jejich standard je velmi nízký, takže se nám právě i v tom výzkumu ukázalo,
že důvody absencí mohou být i v tom, že rodiče nemají na vlak, nemají na
svačinu, pro ně je to také velká ostuda, že nemají na svačinu, tak raději
dítě omluví. Nebo třeba jednou se ukázalo, že nedávají dceru do školky,
protože nemají peníze.“
Na základních školách fungovali pedagogičtí asistenti, kteří se vlastně
věnovali romským dětem, měli s nimi třeba nějakou individuální výuku, která
byla udělaná přímo pro ně, jak to funguje právě ve Slaném?
„Ve Slaném existují pedagogičtí asistenti, ale jak jsem se dozvěděla, tak
pouze v praktické škole, nikoliv na základních školách a to je právě dalším
problémem pro romské děti, prostředí těch škol, kdy oni do šesti let
vyrůstají jen v sociálně vyloučené lokalitě a najednou přijdou sice do
krásné, opravené, obrovské budovy, kde jsou všichni čistí, bílí a pro ty
děti je to veliký šok. Nehledě na to, že tam není nikdo, kdo by jim
zprostředkoval lepší kontakt mezi rodinou a školou, což by mohl být právě
romský asistent, ale zároveň když si třeba všimnete učebních materiálů,
učebnic třeba dějepisu, tak oni se o své kultuře nic nedozvědí, jako kdyby
byly velká neznámá. A i to přispívá k tomu, že v tomto prostředí se pro ně
objevuje motiv strachu, nebezpečí, často jsou děti konfrontovány slovně a
někdy i fyzicky.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
10.10.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
V Polsku mají Romové svá poutní místa
V sousedním Polsku žije zhruba 21 tisíc Romů. Polsko je silně katolická
země, statistiky tam udávají až 95 % katolíků a kostely jsou při
bohoslužbách plné. Je tam také řada poutních míst a Jana Šustová vám teď
poví o dvou z nich, kde se schází romští poutníci.
Nejznámější a největší romská pouť probíhá v září v Malopolsku v
krakovském vojvodství. Letošní pouť už byla 24. v pořadí a Romové se na ní
sešli 20. září, aby putovali do kostela Panny Marie Bolestné v Limanowé. A
proč zrovna na tomto místě, to nám prozradil Adam Bartosz, ředitel Okresního
muzea v Tarnowě, které má rozsáhlou expozici o Romech a v jehož blízkosti
limanovská pouť probíhá.
„V tom místě je ve farnosti jeden kněz, který byl jmenován celostátním
pastýřem pro Romy. V jeho farnosti žije velké množství Romů a on asi před
dvaceti lety inicioval pouť k Matce Boží Limanovské. Je to moc pěkná pouť,
protože během ní jdou Romové pěšky zhruba 6 kilometrů. Scházejí se u
dřevěného kostela a pěšky putují do Limanowé. Jezdí tam třeba zpěvačka
Tereza Mirga se svojí kapelou, přijíždí hodně Romů ze Slovenska a také
rumunští Romové, kteří jsou v Polsku jen dočasně a žebrají na ulicích, ale
my je také na tu pouť zveme.“
Pouť začíná v Łososinie Górnej, kde letos biskup Edward Janiak vysvětil
kapli patrona Romů, blahoslaveného Zefiryna Gimeneza Malli, kterého jako
prvního Roma v historii blahořečil papež Jan Pavel II. v roce 1997. V
Łososinie Górnej je také první Kulturně-náboženské středisko pro Romy v
Polsku, ke kterému kromě zmíněné kaple patří také knihovna, audiovizuální
sál a muzeum. Středisko vzniklo díky Celostátnímu pastoračnímu centru pro
Romy a díky tarnowské diecézi. A z tohoto místa se tedy vydávají na cestu
poutníci, ke kterým se letos připojil i tradiční romský tábor s kočovnými
vozy. Adam Bartosz dále uvádí:
„Ta pouť je velmi pestrá, pěkná a také hodně přitahuje turisty. Čím dál tím
častěji přijíždějí lidé, aby se podívali, jak Romové jdou, protože se jedná
o velkou skupinu čítající okolo tisíce poutníků. Mše svatá probíhá pod širým
nebem, kde je vybudován oltář. Při prvních poutích kněz Stanisław Opocki,
což je celostátní pastýř Romů, organizoval biřmování a manželské sliby.
Dříve Romové totiž často neměli uzavřený církevní sňatek a kněz, který mezi
nimi prováděl misii, je přivedl k tomu, že ti, kteří nebyli církevně oddáni,
měli církevní svatbu během této pouti. Ale teď už ta pouť nemá ten exotický
prvek, že by uzavírali církevní sňatek lidé, kterým je šedesát nebo více
let, protože teď už ta misie způsobila, že všichni už svátost manželství
přijímají rovnou.
Další katolická pouť Romů probíhá v Częstochowe, a to v den svátku
Neposkvrněného početí Panny Marie. Romové při ní putují do chrámu na Jasné
Hoře, kde se modlí u proslulého obrazu Černé Madony. Adam Bartosz k pouti
dodává.
„Koná se začátkem prosince, konkrétně 8. prosince, což je svátek Matky Boží.
Začalo to skoro před třiceti lety, kdy v roce 1980 tuto pouť inicioval
Edward Wesołek - jeden z kněží, který dělal misie mezi Romy. A navrhl termín
v zimních měsících, kdy v Čenstochové není tolik poutníků. To se ale Romům
moc nelíbí, protože by měli pouť radši v létě. Je to celostátní pouť, z
celého Polska na ní přijíždějí Romové na ten jeden den.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Takové tedy bylo O Roma vakeren s datem 2. října. Naladit si nás ale
můžete opět v pátek po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás
také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
|