V Havířově se začínají bouřit desítky lidí. Nelíbí se jim, že do místní části Šumbark se stěhuje stále více problémových nájemníků. Starousedlíci se už téměř bojí vycházet na ulici. Křik, šarvátky a vandalismus jsou prakticky na denním pořádku. Starousedlíci potvrzují, že za přistěhování nepřizpůsobivých sousedů je odpovědný vlastník domů - firma RPG, která je majitelem bývalých bytů důlní společnosti OKD.

Starousedlíci v Šumbarku otevřeně kritizují společnost RPG. Ta tady vlastní desítky domů. Jde o firmu, která převzala někdejší byty důlní společnosti OKD a lidé tvrdí: Záměrně nám sem stěhují problémové rodiny z celého okolí.

"Stále víc a víc nám tu přibývají Romové. To víte, dělají naschvály, hluk, dveře se nezamykají... " vypočítává jedna z obyvatelek. "Dělají binec, večer v deset hodin se tam vyhrává, zpívá. Malé děti, kterým je deset, jedenáct let, ještě v jedenáct hodin lítají po cestách. Tady prostě není chvilku klid," potvrzuje její slova další ze starousedlic.

Problémy Šumbarku už přestávají mít lokální charakter. Začínají se o ně zajímat i zástupci neziskových romských organizací, jako například Ladislav Balasz. "Chyba je v tom, že RPG usazuje Romy na jedno místo. Mělo by dojít k jejich rozptýlení mezi majoritní občany a Romové by se tím pádem přizpůsobovali. Ale když jsou dohromady, tak si každý dělá, co chce," myslí si Ladislav Balasz.

Vandalismus, výtržnosti, krádeže - tady v Šumbarku už začíná tikat časovaná nálož. Aby nevybuchla, funguje v Česku vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Jenže v seznamu míst, o která se zajímá, Šumbark chybí. Potvrzuje to i její ředitel Martin Šimáček, ale dodává, že do budoucna by se seznam cílových lokalit měl rozšiřovat.

Jenže pomohl by si vůbec Havířov-Šumbark, kdyby na takovém seznamu byl? Města, která jsou v hledáčku vládní agentury, totiž tvrdí: Co si neuděláme sami, není. Státem placená organizace nám nepomáhá.

Myslí si to třeba starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř: "Agentura vznikla vlastně jen na papíře, protože žádné konkrétní, hmatatelné výsledky nepřinesla." Původně měla na konkrétní pomoc ve dvanácti českých ghettech rozdělit 100 milionů korun. Jenže se tak nestalo. Její nový ředitel Martin Šimáček problémy připouští, ale svádí je na bývalé vedení.

"Agentura působí sice od roku 2007, ale upřímně řečeno zejména v roce 2007 a 2008 nebyla zcela výkonná. Na konci roku 2008 došlo dokonce ve většině lokalit k zastavení její činnosti. Bylo to způsobeno administrativní chybou ve financování," vysvětluje ředitel Šimáček.

Jenže starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř tvrdí, že agentura nepomáhala, ať už byl v jejím čele kdokoliv: "Měli jsme celou řadu projektů, nápadů, studií, bohužel ani jednu z nich jsme nemohli zrealizovat, protože jsme na ně neobdrželi slíbené finance. A nejenom my, ale žádná z těch lokalit."

Plán českého státu, jak uhasit doutnající oheň ve dvanácti ghettech, tak dostává trhliny. Mezitím však vznikají problémy i v dalších lokalitách, jako třeba právě v Šumbarku.

Problémy Šumbarku už přestávají mít lokální charakter

Nemůžeme kohokoli diskriminovat, tvrdí zástupce RPG

Sociální napětí v Šumbarku sílí natolik, že se město společně s policií rozhodlo uspořádat tady jakousi veřejnou arénu. Na jednom místě si měli vše vyříkat ti, kterým se v lokalitě špatně žije. Do tělocvičny místní školy přišly desítky lidí a všichni s napětím čekali, zda přijde zástupce firmy RPG, tedy obrazně řečeno "pan domácí", který do Šumbarku stěhuje problémové nájemníky.

Nakonec se dočkali. Firma, která na severu Moravy vlastní stovky domů a je jedním z dominantních hráčů na poli bytové politiky, na schůzku s obyvateli vyslala svého mluvčího Petra Handla. Ten připustil, že RPG skutečně stojí za stěhováním nových obyvatel.

"Nejde o sestěhovávání nepřizpůsobivých občanů. Pokud jsou volné byty, jsou nabízeny za tržní nájemné komukoli, kdo má zájem v této lokalitě bydlet," obhajuje postup společnosti její mluvčí. Podle této logiky tedy firma RPG nedělá nic špatného, když obsazuje volné byty nájemníky, kteří jsou schopni platit tržní nájemné.

Tuto racionální logiku ovšem nabourává poměrně emotivní a upřímná zpověď jednoho z romských nájemníků, pana Jozefa Klempára: "To je špatné, abych bydlel mezi cikány, když jsem cikán. Aby byl pořádek, tak musím bydlet mezi bílými, abych se dokázal těm lidem přizpůsobit."

"Jsme temperamentní národ - rádi se bavíme, rádi zpíváme... Když bude bydlet dvacet cikánů v jednom baráku a jeden bude slavit narozeniny, tak potom začne pít každý," vysvětluje. Na taková slova má ale mluvčí společnosti RPG Petr Handl opět jasnou odpověď: "Při obsazování těchto bytů nemůžeme samozřejmě kohokoli diskriminovat z hlediska jeho rasy, náboženského přesvědčení či jakkoli jinak."

Nemůžeme kohokoli diskriminovat, tvrdí zástupce RPG

Města se snaží pomoci si sama

Více než rok a půl v Česku funguje vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Měla pomáhat ve dvanácti vybraných místech, jenže místo konkrétní pomoci se zástupci radnic zatím dočkali jen nekonečných sérií schůzek a porad bez hmatatelného výsledku. Podle slov jejího ředitele sice v minulosti agentura nefungovala zcela podle původních představ, ale daří se jí pomáhat městům například při získávání dotací z evropských fondů.

"Starostové, se kterými jsem osobně mluvila, jsou ale úplně jiného názoru: Pokud žádáme o evropské dotace, zvládneme to sami. Pomoc agentury jsme si představovali jinak," zprostředkovává vyjádření představitelů jednotlivých měst reportérka Českého rozhlasu Andrea Čánová.

Jak tedy radnice mnohdy komplikovanou situaci řeší? "Například ve Slezské Ostravě to vyřešili po svém. Přímo v terénu zřídili úřadovnu pro sociální pracovnice, které jsou tak přímo v ghettu. Obyvatelé proto nemusí nikam chodit, úřednice jsou přímo v rodinách. Osvědčená je i funkce terénního romského pracovníka - chodí do rodin, pomáhá dětem s úkoly, rodičům s vyřizováním nejrůznějších papírů a dokladů," popisuje Andrea Čánová.

Rodiče si tuto pomoc velice pochvalují. Sami by totiž často nebyli vůbec schopni potřebné žádosti a formality vyplnit, protože mnoho obyvatel takovýchto lokalit je stále prakticky negramotných.

Obyvatelé Havířova-Šumbarku přitom nejsou jediní, které trápí podobné problémy. "V Havířově si stěžují na problémové nové sousedy, jinde zase na kvalitu bydlení. Nelíbí se jim, že společnost domy neopravuje. Firma RPG však takovou kritiku radikálně odmítá," shrnuje reportérka Českého rozhlasu.

Situace se přitom začíná vyostřovat ve více lokalitách. V sousední Karviné už také zastupitelům dochází se společností RPG trpělivost. Na příští týden dokonce svolal primátor jednání se zástupci společnosti, na kterém s nimi chce začít radikálně řešit problémy v tamním ghettu, tedy donutit firmu RPG coby vlastníka, aby se situací zabývala.

Města se snaží pomoci si sama

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
19.12.2015	Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi	O Roma Vakeren
28.11.2015	Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel	O Roma Vakeren
14.11.2015	Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
06.06.2015	Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek	O Roma Vakeren
27.05.2015	Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)