Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Myšlenka projektu vznikla v průvodu ke dni Romů, kterého se účastnil také Petr Jan Kryštof z kyjovského divadla V karanténě.

„Mě napadlo, že téma Romeo a Julie je velmi aktuální, protože se tam jedná o jakousi nestandardní, přímo bych řekl nevyhovující a špatnou komunikaci dvou rodů, které léta žijí vedle sebe a mají spolu nějaký problém a nikdo už vlastně neví jaký a proč to vzniklo, kde to vzniklo, jak to vzniklo.“

V textu Williama Shakespeara se podle Kryštofa zobrazují i taková témata, jako jsou různé průvody přívrženců jistého názoru, současnýma očima viděno – neonacistů.

„Co je v naší společnosti, to je problém, který se nedostatečně řeší dlouhodobě a je jistá obava, že když se nebude řešit, tak z něj bude velký problém.“

Výběr tématu a hry Romeo a Julie doplňuje také dramaturg projektu Jan Motal.

„Vlastně i v té hře jsou dva rody, které mají jakousi tradici, jsou součástí tradice, jak jejich vzájemná nevraživost, ale součástí jsou i jejich kulturní hodnoty, které se mohou lišit a to je vlastně to stejné, co my zažíváme mezi námi a Romy. A ta hra je právě o dvou rodech, které došly do situace, kdy zůstal pouze Romeo a Julie jako nositelé tradice, někdo, kdo přetrvá do budoucnosti. A tito dva lidé z mladické nerozvážnosti zplení ideál přetrvání rodu a vlastně ty rody zaniknou. Což je právě motiv té hry, který my chceme akcentovat.“

Pojďme tedy k tomu projektu, který se jmenuje Kam jdeš, člověče? - Kaj džas, more? V jaké je fázi, jak jste postoupili? Kdy začne vznikat samotné představení?

„Základní myšlenkou je vzít několik Romů, účastníků toho projektu, a na druhé stran několik ne-Romů a v podstatě je nějakou dobu podrobit soužití s tím, že z toho má vzniknout nějaký výsledek. V tomto smyslu proběhne pro tyto účastníky základní kurz romštiny. Další věc je, že všichni neherci, s kterými budeme spolupracovat, projdou zase nějakým základním kurzem herectví, teorie herectví a praxe a pak se dostáváme k vlastní inscenaci, která je finálem a úplně největší finále je potom, až se to bude hrát pro lidi, aby si mohli osahat, uvědomit si, co se děje a co se neděje. Máme v současné době už domluvené romské hudebníky, takže tato základní složka už tam jaksi funguje.“

O jakou kapelu se jedná, se kterou jednáte?

„Jedná se o kapelu Paramisara Milana Horvátha, je to v té fázi, že do konce prázdnin by měly být vyřešeny ty věci, kdo vlastně na tom bude spolupracovat atd. Během září proběhne kurz romštiny a herecká příprava, od října do konce listopadu bychom chtěli mít hru nastudovanou a mít premiéru, jelikož do konce roku je nutno podle žádosti Ministerstva kultury odehrát minimálně čtyři představení a pak se bude dál hrát až po novém roce.“

Divadlo v karanténě stále nabírá zájemce především z řad Romů, kteří by se chtěli projektu účastnit. Přihlásit se mohou na telefonním čísle: 777 275 716 nebo mohou nahlédnout do internetových stránek www.vkarantene.unas.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.07.2009	Brněnské Divadlo v karanténě hledá romské herce a herečky	Zprávy ze života Romů

Nedávno jste oslavili dvouleté výročí od vzniku značky Ethnic Friendly zaměstnavatel, kdo byl zatím tímto titulem oceněn?

„Spektrum je velmi široké, což nás těší, je to už přes dvacet zaměstnavatelů a skutečně jsou různí, velcí, malí, dokonce jedna pražská škola o to zažádala, takže už to přechází i mimo region. Také můžeme říct, že třeba neziskové organizace, úřady práce, velké akciové společnosti, nebo velké průmyslové podniky, které zaměstnávají velké množství dělníků, třeba OHL ŽS, Zetor,Gumotex, ale potom i úřady práce jako zaměstnavatelé, kteří chtějí dát najevo svůj postoj, jako je třeba úřad práce v Brně nebo ve Vyškove a pak jsou to menší neziskové organizace, které s tím sympatizují, jako je Český západ, takže spektrum je velmi široké.“

Kdo je neznámější nebo největší organizací, která byla oceněna?

„To nedokážu říct, ale možná jedna z prvních organizací, která do toho docela razantně šla a podporovala to i v rámci různých PR akcí nebo seminářů, byl třeba Inventec, velký brněnský zaměstnavatel, výrobce montážních výrobků, tak to byla taková první větší společnost, která nám možná pomohla i udělat jméno v ziskové sféře, víc nás zviditelnit.“

Pokud by nějaký zaměstnavatel stál o to, dostat tuto značku, co pro to může udělat?

„Pořád platí úplně ty samé podmínky, na www.ethnic-friendly.eu jsou veškeré formuláře, údaje, takže tam je potřeba se na to podívat, jaký způsobem to funguje, jestli o to je skutečný zájem, všechno se tam dá stáhnout, vyplnit, kontaktovat IQ Roma Servis a poté naši pracovníci přijdou na konzultaci, poté na audit, a pokud všechno dobře dopadne, eventuelně se naše doporučení zapracují do praxe, organizace bude spolupracovat, tak projde certifikačním procesem a může dostat tu značku. Takže na webových stránkách je vše k dispozici k tomu, aby se lidé obeznámili jak s ideou, tak s veškerými pokyny a materiály, jak se stát Ethnic Friendly.“

K čemu značka může zaměstnavateli vůbec být, má z toho nějaké výhody, jaký to má pro něj význam?

„Hodně nadnárodních firem, nebo firmy, které zaměstnávají široké spektrum zaměstnanců, tak jim to připadne naprosto přirozené. Třeba Inventec do toho šel z toho důvodu, že chtěl deklarovat to, že tato hodnota je pro ně důležitá, je jim je to jedno, jim jde o zaměstnance. To samé Zetor, ten také přišel s tou samou ideou, takže ten prvotní impuls byl spíš dát najevo svým současným zaměstnancům, že jsou firmou, která má rovný přístup vůči zaměstnancům, které má ve svých řadách. Ekonomická krize trochu zpomalila proces náboru zaměstnanců, nicméně prvotní impuls bylo PR zaměstnavatele, podle mě především do vlastních řad jakožto firma pak také na veřejnost, ale spíš si myslím, že pro potenciální zaměstnance. Samozřejmě sekundárně to může být i jeden z PR nástrojů společnosti jako takové.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.10.2013	Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatel	Zprávy ze života Romů
18.10.2013	Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšiny	Zprávy ze života Romů
03.11.2012	Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelny	O Roma Vakeren
20.10.2012	Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma Strabag	O Roma Vakeren
01.08.2012	"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaň	Zprávy ze života Romů
25.02.2012	Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadi	O Roma Vakeren
28.01.2012	Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel	O Roma Vakeren
19.10.2011	Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly ocenění	Zprávy ze života Romů
30.07.2011	Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Myslíte si, že jsou oprávněné požadavky Romů na azyl v Kanadě?

„Nevím, nemůžu to posoudit, je fakt, že některé excesy se u nás v republice děly, ale já znám i případy, kdy se velmi úspěšně s Romy spolupracuje. My tu máme úžasnou školu v Grafické, je to základní škola, která je zaměřena humanitně, děti malují, kreslí a tančí a to jsou obory, které je velmi zajímají, jsou to děti úspěšné, deváťáci potom postupují na střední školy.“

Máte tu i neziskové romské organizace, jak se s nimi daří spolupráce?

„S neziskovými organizacemi máme dlouhodobou zkušenost, bylo jich tu mnohem víc, je to různé, některé se mění, ale máme tu i jednu stálici, Romani ďives a s těmi my spolupracujeme velmi dobře.“

Co třeba dělají neziskové organizace pro Romy?

„V této době se specializují na pomoc lidem s byty, s placením nájemného, a hlavně s vyhledáváním zaměstnání a pomoci při tomto vyhledávání.“

Vaše městská část má také novou romskou poradkyni, je vůbec poradců na městské části dostatek?

„Určitě není, poradce jako funkce by asi stačil jen jeden, ale my vůbec postrádáme terénní sociální pracovníky, kteří by se specializovali na romskou problematiku, to nám velmi chybí.“

Jak se vůbec žije Romům na Praze 5?

„To je asi případ od případu, oni mají své starosti, odlišné, mají větší rodiny, mají to zázemí někdy horší. Já znám rodiny, které problémy vůbec nemají a naopak máme rodiny, které se opakovaně na nás obrací o pomoc, je to asi jako ve všech rodinách.“

Vy jste zmínila romské terénní pracovníky, proč je Praha 5 zatím ještě nemá?

„Ono se to daří a nedaří, ta práce je velmi složitá, i ta práce jako taková je složitá, pokud to jsou Romové, tak to jsou jako v jednom ohni, oni jsou jakoby s majoritou, protože jsou představitelé třeba městské části a sami jsou Romové,takže oni jsou někdy tak trošku v tlaku. Ten tlak je někdy tak silný, že tam zčásti dochází k tomu, že se vyměňují.“

Kolik sociálních pracovníků byste tedy potřebovali a kdy je třeba přijmete?

„Toto je těžká otázka, my bychom byli rádi, aby jich bylo co nejvíc, ale kdyby tuto práci dělali i ostatní, tak by mi to vůbec nevadilo. Máme třeba velké úspěchy s dobrovolníky a s pracovníky Člověka v tísni, byť to nejsou Romové, tak tu práci dělají úžasně,celá komunita je přijímá. Ale to, aby mezi nimi byli i romští pracovníci, to by se nám líbilo a budeme se snažit, aby jich bylo co nejvíc a aby to bylo co nejdříve.

Připracujete na říjen prezentaci neziskových organizací.

„To je naše velká radost, bude to už potřetí, je to stan u Anděla, kde neziskové organizace mají možnost se prezentovat. Bude to trvat týden, jak už to bylo, takže každý den tam bude několik neziskových organizací ze všech oblastí. Potom jsou to i sportovní, ochranářské organizace, humanitní organizace, Bílý kruh bezpečí, nadace třeba jako ADRA, samy organizace se tam budou prezentovat, budou ukazovat svou práci a samozřejmě na závěr jako obvykle tam bývá i přehled romských organizací, bude tam Romano ďives, bude tam Veselý Smíchov, doufejme, že se přidají i další.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.03.2015	Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná bota	Zprávy ze života Romů
23.08.2014	Sdružení YMCA provozuje terénní program zaměřený na děti a mládež	O Roma Vakeren
07.12.2013	Policie obvinila pravicové extremisty z Bruntálska, mezi pachateli je i voják	O Roma Vakeren
07.12.2013	Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systému	O Roma Vakeren
14.11.2013	Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky	Zprávy ze života Romů
22.06.2013	Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služeb	O Roma Vakeren
21.01.2013	Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v Maďarsku	Zprávy ze života Romů
09.10.2012	Kanada připravuje program návratu Maďarských Romů	Zprávy ze života Romů
10.05.2012	Extremisté jsou v Česku aktivní, jejich pozice ale slábne	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Nedobrovolnými sterilizacemi romských žen se zabýval také ombudsman Otakar Motejl, který potvrdil, že dostal první informace o osudu deseti žen, jež se zákroku měly podrobit v letech 1991 až 2001 v severomoravských zdravotnických zařízeních. Větěšina případů se údajně stala v letech 1991 až 1997, ovšem poslední případ je z roku 2007. Uvedla to Elen Gorolová z ostravského spolku žen poškozených sterilizací. Šlo o Romku, která má čtyři děti. Na případ už upozornil ministr Michael Kocáb úřednický kabinet dočasné vlády, a znovu tím otevřel problematiku nedobrovolných sterilizací u nás.

V Příbrami vznikla nová pracovní skupina, která ve spolupráci s městem bude hledat možnosti uplatnění Romů nejen na trhu práce, ale i v kulturním a společenském životě města. V pracovní skupině jsou zástupci Romů, města, technických služeb i městské realitní kanceláře.

Romská rodina z Vítkova na Opavsku, která od dubnového útoku neznámých žhářů přebývá v azylovém domě, stále hledá nový domov. Domek, který si vyhlédla nedaleko města, ale nebude moci koupit. V katastru je veden jako nebytový prostor. Majitel přeměnu na bydlení nechce podstoupit, vhodné obydlí pro ně se totiž bezúspěšně hledá už několik měsíců. Problém byl hlavně v nedostatku financí, ale proti případnému soužití s rodinou se ohradili i někteří potenciální sousedé.

Romské občanské sdružení Karlovy Vary vás zve na celodenní kulturní akci, festival hudby a tance Baro Drom 2009. Konat se bude zítra, 25. července, v areálu AC Start. Začátek je v deset hodin. Vystoupí známé i méně známé hudební a taneční soubory. Jako zlatý hřeb festivalu je očekáván Gondolán Trio se svým programem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Mojí náplní práce je zabývání se trestnou činností v lokalitě Janov.“

Budete působit pouze v Janově nebo v celém Litvínově?

„I v Litvínově, spadá do toho Janov i Litvínov.“

V čem bude spočívat vaše funkce?

„Moje funkce je tzv. modifikace terénní sociální práce, jedná se o komunikaci mezi lidmi, o to, aby lidé byli blíže policii a i mně. Jedná se tedy o to, aby byla zvýšena důvěra mezi lidmi, mnou a policií. Zabývám se trestnou činností, např. to může být lichva, prostituce, může to být i omezování osobní svobody, týrání dětí nebo seniorů.“

I sám ředitel městské policie v Litvínově Zdeněk Urban říká, že si od funkce policejní asistentky mnohé slibuje.

„Významná určitě bude, každopádně po jejím zapracování si představujeme uvést do chodu obdobný projekt, jako je například v Chebu, kde už je návaznost na konkrétní rodinu nebo konkrétní osoby ve spolupráci s policií, státními zástupci, soudci apod.. Tito lidé se schází po vyhodnocení nějaké negativní zkušenosti a řeší konkrétní záležitosti ve smyslu: jednou a dost a v případě neplnění dalších úkolů nebo záležitostí vyplývajících z této skupiny, tak pak nastupuje teprve represe.“

I když je Ivana Cigárová křehká mladá žena, na svou práci se těší a nepřipouští si žádné problémy.

„Já se toho vůbec nebojím, protože jsem se v Janově narodila, bydlím tam 21 let, my se všichni dobře známe, myslím si, že za ta léta už mám nějakou praxi, neustále jsem v úzkém vztahu s lidmi od svých jedenácti let. Já si myslím, že když je člověk férový a myslí všechno dobře, tak proč by ho měl někdo mlátit holí, když mu chce člověk pomoct, to by byl sám proti sobě.“

Máte už nějaké první zkušenosti nebo se teprve připravujete na terén?

„Teprve se připravuji, do budoucna bych se měla zabývat v Janově problematikou ohledně dětí. Můžu říct, že zatím to mají být jen nějaké ty gangy, ale teď momentálně dělám monitoring Janova.“

Zdeněk Urban je přesvědčený, že už příští měsíc se projeví práce policejní asistentky a přinese své ovoce.

„První výsledky očekáváme zhruba tak v měsíci srpnu, protože předpokládáme, že tu je jednak nějaká zkušební doba, protože kolegyně nemá zkušenosti s konkrétní terénní prací, ačkoliv sociální službu dělala ve smyslu poradenství, takže v tomto směru spolupracuje s odborem sociálních věcí, s interními pracovníky a až se zapracuje, tak jí určitě zadáme už první připravený úkol, bude se to týkat mládeže na sídlišti Janov v letních měsících.“

Samotní obyvatelé Janova většinou vůbec netuší, že se mohou obrátit na policejní asistentku. Navíc městskou policii tu nemají moc v lásce.

Víte, že v Janově je k dispozici policejní asistentka?

„To já nevím, že to existuje.“

Je to mladá Romka, která bude hlavně pomáhat romským rodinám, obrátil byste se na ní, kdybyste potřeboval nějakou pomoc?

„Asi ano.“

Co vy?

„To samé.“

A víte o tom, že tady je?

„To nevím.“

Co vy tomu říkáte, že je tady taková slečna, která bude k dispozici?

„Já nevím.“

Myslíte si, že je dobře, že existuje taková funkce?

„Je to dobře, ono záleží na tom, že pokud to je pod městkou policií, tak stejně neudělá nic, ruka ruku myje.“

Jste nespokojený s městskou policií?

„Já jsem nespokojený, to je úplné omezování, co tady dělají, třeba vůči dětem. Děti se jdou bavit na diskotéku a oni tam vlítnou a kontrolují je, celou noc tu stojí celé oddělení městské policie, ale kdo hlídá Litvínov, kdo hlídá osadu, kdo hlídá zahrádky, když oni tu všichni stojí? To je o ničem, jsou to zbytečně placení lidé.“

Víte o tom, že máte v Janově policejní asistentku?

„Ano.“

A víte, jaké vám nabízí služby?

„Já jsem s ní ještě nemluvila.“

Myslíte si, že bude pro sídliště přínosem, že se na ni lidé budou obracet?

„Tak to já nevím.“

Věříte strážníkům?

„Moc ne.“

Na koho byste se obrátila, kdybyste potřebovala nutně pomoct?

„Na městskou policii.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.02.2016	Romský asistent prevence kriminality Ján Polyák získal zvláštní vyznamenání Ministerstva vnitra	O Roma Vakeren
30.07.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
14.02.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
15.03.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
08.02.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
26.02.2000	Projekt primární až terciální drogové prevence PRO 1998	Prevence kriminality

Vy jako studentka se věnujete o prázdninách romským dětem.

„Já jsem si právě vybrala tento projekt u společnosti Inex SDA, která zprostředkovává dobrovolníky jak do ciziny, tak po České republice, zejména proto, že se jedná o tuto lokalitu v Ústí, Matiční ulice a o práci s romskými dětmi, protože jsem chtěla poznat, jak to tam chodí, nebo jaká ta situace ve skutečnosti je.“

Co jste poznala?

„Myslím si, že to je trochu jinak, než jak se tato situace prezentuje v médiích.“

Je to lepší nebo horší?

„Odlišné, líbí se mi, že jsme si mohli zkusit práci s dětmi přímo v terénu a i práci se zahraničními dobrovolníky.“

Co měly na programu děti?

„V Matiční ulici je otevřen pro děti z této oblasti i z jiných částí Ústí nízkoprahový klub, který funguje na principu, že děti v určité době, která je vymezená pro ně, přijdou a mohou tam hrát různé hry, fotbal, stolní tenis, zpívat, tančit, kreslit, a bylo to zajímavější o to, že tam byli dobrovolníci i z jiných zemí světa.“

Svěřili se vám třeba s něčím, jak se jim třeba žije?

„To spíš ne, něco jsme se dozvěděli a něco se dá vypozorovat z programu a tak podobně. Mě překvapilo, jak jsou schopni komunikovat i v cizím jazyce s použitím pár slovíček angličtiny, rukama, nohama, že se s dobrovolníky velmi dobře sžili.“

Tady máte kolegyni právě z Kanady, můžete nám ji představit? „To je Lourance z Kanady, z Quebecku.“

V Kanadě se teď hodně hovoří o tom, že jsou Romové tady diskriminováni či se na ně rasisticky útočí, můžete se zeptat kolegyně z Quebecku, jak na to pohlíží, jestli se její názor třeba nějakým způsobem změnil?

„Lourance říká, že Kanada je velmi multikulturní země, že je tam mnoho přistěhovalců z různých zemí světa, nejenom z České republiky a že mají programy pro menšiny, minority.“

Jak byste hodnotila zdejší romské děti a atmosféru v Matiční ulici konkrétně?

„Lourance mluvila o tom, že na první pohled bylo očividné, že život není jednoduchý v Matiční ulici, ale říkala, že romské děti, nebo ty, s kterými se setkala, jsou velmi příjemné, skoro jako každé jiné dítě, akorát, že jí připadá, že to nemají tak jednoduché jako ostatní, že jsou trochu na okraji, trochu vyloučeni. Připadalo jí, že se rády s ní seznámily, že rády poznávají nové lidi, že nemají problém s komunikací.“

Byl to i problém ostatních dobrovolníků, že říkali, že jsou ty děti tady tak trochu vyloučeny?

„Měli spoustu otázek o tom, jestli mají třeba stejný přístup ke vzdělání, protože vlastně školský systém v České republice je výrazně odlišný od systému v zahraničí.“

Jak to hodnotíte vy?

„O tom musím trochu přemýšlet, mě nepřipadá, že speciálně Matiční ulice, na kterou se hodně poukazovalo v minulosti v souvislosti s různými kauzami, by byla nějak specifická, ale to není jen Matiční, jsou to další ulice, další čtvrti, další komunity, které mají stejné problémy jako lidé tady.“

V čem byste viděla, že romské děti pokulhávají za ostatními dětmi v jejich věku?

„Tak zejména v učení, protože nemají stejné podmínky jako ostatní děti, jinak si myslím, že to takový rozdíl není, když ta rodina dá potřebné zázemí k tomu, aby se děti optimálně vyvíjely ve škole. Jsou tam vidět určité rozdíly ve vzdělání, závisí na konkrétním člověku.“

Až dostudujete, chtěla byste se jim věnovat?

„Tak určitě je to jedna z možností, které budu zvažovat – věnovat se romské problematice.“

Zahraniční studenti, kteří přijeli, co konkrétně připravili pro děti, připravili něco odlišného než vy?

„Například jsme měli jednoho zahraničního dobrovolníka z Mexika, který s sebou přivezl tahací harmoniku, takže učil děti hrát na tahací harmoniku a zpívat jejich písně. Dobrovolníci z Asie učili děti jejich abecedu, jejich jazyk, aby si to děti vyzkoušely, kreslit různá písmena apod. Každý si připravil krátkou prezentaci ze své země pomocí různých obrázků, jednoduše, aby tomu děti rozuměly a tím se snažili rozšířit jejich obzory.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.08.2013	Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské děti	O Roma Vakeren
17.09.2010	Rozhovor s Janem Kudry, vyšetřovatelem Služby kriminální policie a vyšetřování	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
16.07.2010	Sdružení Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
31.07.2009	Reportáž	O Roma Vakeren
31.07.2009	Ptát se lidí přímo, co potřebují	O Roma Vakeren
22.05.2009	Sociální problematika v Irsku	O Roma Vakeren
27.06.2008	Na táboře se děti dozvědí o osudech slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
01.09.2006	Romské děti z Prahy 3 se rekreovaly v jižních Čechách	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Po kolikáté už se koná tento festival v Lysé na Labem?

„Podeváté, mám z toho radost, ale je to strašně náročné po finanční stránce, letos jsme měli problémy po finanční stránce, takže pestrost kapel bude, ale nebude to takové, jaké to bylo před čtyřmi roky.“

Jaký bude program?

„I přes to, že není tolik peněz, tak máme 22 kapel z celé České republiky, minulý rok jsme měli i hosty ze Slovenska, ale letos to nemáme tak, že by hosté museli být jen Romové, byli bychom rádi, kdyby se přihlásili nějací Češi, že chtějí vystupovat, tak mohou přijít.“

Kolik je vstupné na tento festival?

„Dospělí lidé 100 Kč, děti a důchodci zdarma, když vidíme, že to je sociální případ a že na vstupné nemá, tak je pouštíme zadarmo, organizátoři už vědí, koho pustit zadarmo. My neděláme festival proto, abychom vydělali peníze pro sdružení, ale děláme to proto, že už je to tradice, děláme ho s přesvědčením, že se setkáme s lidmi každý rok, jezdí k nám lidé z Ostravy, z Karlových Varů, ze všech koutů a rádi chodí.“

Od kolika do kolika bude tento festival?

„Od půl jedné a počítáme, že tak do půl desáté.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.08.2006	Zámecký park v Lysé nad Labem byl opět dějištěm Romského festivalu	O Roma Vakeren
18.08.2006	Letošní Romský festival v Lysé navštívil rekordní počet lidí	O Roma Vakeren
18.08.2006	Romský festival v Lysé má podporu radnice	O Roma Vakeren
10.08.2006	V Lysé nad Labem se chystá šestý ročník romského festivalu	Zprávy ze života Romů
27.08.2004	Zámecký park v Lysé nad Labem byl dějištěm Romského hudebního festivalu	O Roma Vakeren
27.08.2004	Festivalu v Lysé nad Labem se zúčastnila i zpěvačka Anna Fečová	O Roma Vakeren