Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
V Brně z vniká zajímavý projekt česko romského soužití, v rámci kterého se účastníci seznámí i ze základy romštiny, ale to není všechno, protože vyvrcholením bude nastudování divadelní hry Romeo a Julie. I vy se můžete stát součástí tohoto projektu.
Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
V Projektu Divadla v Karanténě si zahrají Romové i ne-Romové
Kyjovské Divadlo v Karanténě startuje ojedinělý dramatický projekt, který má
sblížit majoritní a romskou kulturu. Jedná se o přípravu představení Romeo a
Julie na motivy stejnojmenné hry Williama Shakespeara, kde budou účinkovat
jak romští tak neromští amatérští i profesionální herci. Projekt, který
podporuje ministerstvo kultury má nejen umělecký, ale také sociální podtext.
Reportáž pro vás připravila Gabriela Grmolcová.
Myšlenka projektu vznikla v průvodu ke dni Romů, kterého se účastnil také
Petr Jan Kryštof z kyjovského divadla V karanténě.
„Mě napadlo, že téma Romeo a Julie je velmi aktuální, protože se tam jedná o
jakousi nestandardní, přímo bych řekl nevyhovující a špatnou komunikaci dvou
rodů, které léta žijí vedle sebe a mají spolu nějaký problém a nikdo už
vlastně neví jaký a proč to vzniklo, kde to vzniklo, jak to vzniklo.“
V textu Williama Shakespeara se podle Kryštofa zobrazují i taková témata,
jako jsou různé průvody přívrženců jistého názoru, současnýma očima viděno –
neonacistů.
„Co je v naší společnosti, to je problém, který se nedostatečně řeší
dlouhodobě a je jistá obava, že když se nebude řešit, tak z něj bude velký
problém.“
Výběr tématu a hry Romeo a Julie doplňuje také dramaturg projektu Jan
Motal.
„Vlastně i v té hře jsou dva rody, které mají jakousi tradici, jsou součástí
tradice, jak jejich vzájemná nevraživost, ale součástí jsou i jejich
kulturní hodnoty, které se mohou lišit a to je vlastně to stejné, co my
zažíváme mezi námi a Romy. A ta hra je právě o dvou rodech, které došly do
situace, kdy zůstal pouze Romeo a Julie jako nositelé tradice, někdo, kdo
přetrvá do budoucnosti. A tito dva lidé z mladické nerozvážnosti zplení
ideál přetrvání rodu a vlastně ty rody zaniknou. Což je právě motiv té hry,
který my chceme akcentovat.“
Pojďme tedy k tomu projektu, který se jmenuje Kam jdeš, člověče? - Kaj
džas, more? V jaké je fázi, jak jste postoupili? Kdy začne vznikat samotné
představení?
„Základní myšlenkou je vzít několik Romů, účastníků toho projektu, a na
druhé stran několik ne-Romů a v podstatě je nějakou dobu podrobit soužití s
tím, že z toho má vzniknout nějaký výsledek. V tomto smyslu proběhne pro
tyto účastníky základní kurz romštiny. Další věc je, že všichni neherci, s
kterými budeme spolupracovat, projdou zase nějakým základním kurzem
herectví, teorie herectví a praxe a pak se dostáváme k vlastní inscenaci,
která je finálem a úplně největší finále je potom, až se to bude hrát pro
lidi, aby si mohli osahat, uvědomit si, co se děje a co se neděje. Máme v
současné době už domluvené romské hudebníky, takže tato základní složka už
tam jaksi funguje.“
O jakou kapelu se jedná, se kterou jednáte?
„Jedná se o kapelu Paramisara Milana Horvátha, je to v té fázi, že do konce
prázdnin by měly být vyřešeny ty věci, kdo vlastně na tom bude spolupracovat
atd. Během září proběhne kurz romštiny a herecká příprava, od října do konce
listopadu bychom chtěli mít hru nastudovanou a mít premiéru, jelikož do
konce roku je nutno podle žádosti Ministerstva kultury odehrát minimálně
čtyři představení a pak se bude dál hrát až po novém roce.“
Divadlo v karanténě stále nabírá zájemce především z řad Romů, kteří by se
chtěli projektu účastnit. Přihlásit se mohou na telefonním čísle: 777 275
716 nebo mohou nahlédnout do internetových stránek
www.vkarantene.unas.cz.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Značka Ethnic Friendly zaměstnavatel oslavila 2. narozeniny
Brněnská organizace IQ Roma servis vytvořila prestižní značku pro zaměstnavatele. Může jí získat jen ten, kdo dodržuje zásadu rovného zacházení s etnicky odlišným obyvatelstvem a ve své personální praxi ji dlouhodobě dodržují. Svým zaměřením je toto ocenění ojedinělé nejen v České republice. S ředitelkou IQ Roma servisu Katarínou Klamkovou hovořila Jana Šustová.
Nedávno jste oslavili dvouleté výročí od vzniku značky Ethnic Friendly
zaměstnavatel, kdo byl zatím tímto titulem oceněn?
„Spektrum je velmi široké, což nás těší, je to už přes dvacet zaměstnavatelů
a skutečně jsou různí, velcí, malí, dokonce jedna pražská škola o to
zažádala, takže už to přechází i mimo region. Také můžeme říct, že třeba
neziskové organizace, úřady práce, velké akciové společnosti, nebo velké
průmyslové podniky, které zaměstnávají velké množství dělníků, třeba OHL ŽS,
Zetor,Gumotex, ale potom i úřady práce jako zaměstnavatelé, kteří chtějí dát
najevo svůj postoj, jako je třeba úřad práce v Brně nebo ve Vyškove a pak
jsou to menší neziskové organizace, které s tím sympatizují, jako je Český
západ, takže spektrum je velmi široké.“
Kdo je neznámější nebo největší organizací, která byla oceněna?
„To nedokážu říct, ale možná jedna z prvních organizací, která do toho
docela razantně šla a podporovala to i v rámci různých PR akcí nebo
seminářů, byl třeba Inventec, velký brněnský zaměstnavatel, výrobce
montážních výrobků, tak to byla taková první větší společnost, která nám
možná pomohla i udělat jméno v ziskové sféře, víc nás zviditelnit.“
Pokud by nějaký zaměstnavatel stál o to, dostat tuto značku, co pro to
může udělat?
„Pořád platí úplně ty samé podmínky, na www.ethnic-friendly.eu jsou veškeré
formuláře, údaje, takže tam je potřeba se na to podívat, jaký způsobem to
funguje, jestli o to je skutečný zájem, všechno se tam dá stáhnout, vyplnit,
kontaktovat IQ Roma Servis a poté naši pracovníci přijdou na konzultaci,
poté na audit, a pokud všechno dobře dopadne, eventuelně se naše doporučení
zapracují do praxe, organizace bude spolupracovat, tak projde certifikačním
procesem a může dostat tu značku. Takže na webových stránkách je vše k
dispozici k tomu, aby se lidé obeznámili jak s ideou, tak s veškerými pokyny
a materiály, jak se stát Ethnic Friendly.“
K čemu značka může zaměstnavateli vůbec být, má z toho nějaké výhody,
jaký to má pro něj význam?
„Hodně nadnárodních firem, nebo firmy, které zaměstnávají široké spektrum
zaměstnanců, tak jim to připadne naprosto přirozené. Třeba Inventec do toho
šel z toho důvodu, že chtěl deklarovat to, že tato hodnota je pro ně
důležitá, je jim je to jedno, jim jde o zaměstnance. To samé Zetor, ten také
přišel s tou samou ideou, takže ten prvotní impuls byl spíš dát najevo svým
současným zaměstnancům, že jsou firmou, která má rovný přístup vůči
zaměstnancům, které má ve svých řadách. Ekonomická krize trochu zpomalila
proces náboru zaměstnanců, nicméně prvotní impuls bylo PR zaměstnavatele,
podle mě především do vlastních řad jakožto firma pak také na veřejnost, ale
spíš si myslím, že pro potenciální zaměstnance. Samozřejmě sekundárně to
může být i jeden z PR nástrojů společnosti jako takové.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Je zapotřebí více terénních pracovníků
Hodně pražských Romů žije v bídě a čelí útokům radikálů. Mnozí z nich právě proto odešli do emigrace. Radnice Prahy 5 chce z těchto důvodů zaměstnat více terénních pracovníků i z řad Romů. Zájemci o tuto práci mohou kontaktovat radnici Prahy 5, jak Janu Mišurcovi řekla radní Jitka Matoušková.
Myslíte si, že jsou oprávněné požadavky Romů na azyl v Kanadě?
„Nevím, nemůžu to posoudit, je fakt, že některé excesy se u nás v republice
děly, ale já znám i případy, kdy se velmi úspěšně s Romy spolupracuje. My tu
máme úžasnou školu v Grafické, je to základní škola, která je zaměřena
humanitně, děti malují, kreslí a tančí a to jsou obory, které je velmi
zajímají, jsou to děti úspěšné, deváťáci potom postupují na střední školy.“
Máte tu i neziskové romské organizace, jak se s nimi daří spolupráce?
„S neziskovými organizacemi máme dlouhodobou zkušenost, bylo jich tu mnohem
víc, je to různé, některé se mění, ale máme tu i jednu stálici, Romani ďives
a s těmi my spolupracujeme velmi dobře.“
Co třeba dělají neziskové organizace pro Romy?
„V této době se specializují na pomoc lidem s byty, s placením nájemného, a
hlavně s vyhledáváním zaměstnání a pomoci při tomto vyhledávání.“
Vaše městská část má také novou romskou poradkyni, je vůbec poradců na
městské části dostatek?
„Určitě není, poradce jako funkce by asi stačil jen jeden, ale my vůbec
postrádáme terénní sociální pracovníky, kteří by se specializovali na
romskou problematiku, to nám velmi chybí.“
Jak se vůbec žije Romům na Praze 5?
„To je asi případ od případu, oni mají své starosti, odlišné, mají větší
rodiny, mají to zázemí někdy horší. Já znám rodiny, které problémy vůbec
nemají a naopak máme rodiny, které se opakovaně na nás obrací o pomoc, je to
asi jako ve všech rodinách.“
Vy jste zmínila romské terénní pracovníky, proč je Praha 5 zatím ještě
nemá?
„Ono se to daří a nedaří, ta práce je velmi složitá, i ta práce jako taková
je složitá, pokud to jsou Romové, tak to jsou jako v jednom ohni, oni jsou
jakoby s majoritou, protože jsou představitelé třeba městské části a sami
jsou Romové,takže oni jsou někdy tak trošku v tlaku. Ten tlak je někdy tak
silný, že tam zčásti dochází k tomu, že se vyměňují.“
Kolik sociálních pracovníků byste tedy potřebovali a kdy je třeba
přijmete?
„Toto je těžká otázka, my bychom byli rádi, aby jich bylo co nejvíc, ale
kdyby tuto práci dělali i ostatní, tak by mi to vůbec nevadilo. Máme třeba
velké úspěchy s dobrovolníky a s pracovníky Člověka v tísni, byť to nejsou
Romové, tak tu práci dělají úžasně,celá komunita je přijímá. Ale to, aby
mezi nimi byli i romští pracovníci, to by se nám líbilo a budeme se snažit,
aby jich bylo co nejvíc a aby to bylo co nejdříve.
Připracujete na říjen prezentaci neziskových organizací.
„To je naše velká radost, bude to už potřetí, je to stan u Anděla, kde
neziskové organizace mají možnost se prezentovat. Bude to trvat týden, jak
už to bylo, takže každý den tam bude několik neziskových organizací ze všech
oblastí. Potom jsou to i sportovní, ochranářské organizace, humanitní
organizace, Bílý kruh bezpečí, nadace třeba jako ADRA, samy organizace se
tam budou prezentovat, budou ukazovat svou práci a samozřejmě na závěr jako
obvykle tam bývá i přehled romských organizací, bude tam Romano ďives, bude
tam Veselý Smíchov, doufejme, že se přidají i další.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Nedobrovolnými sterilizacemi romských žen se zabýval také ombudsman Otakar Motejl, který potvrdil, že dostal první informace o osudu deseti žen, jež se zákroku měly podrobit v letech 1991 až 2001 v severomoravských zdravotnických zařízeních. Větěšina případů se údajně stala v letech 1991 až 1997, ovšem poslední případ je z roku 2007. Uvedla to Elen Gorolová z ostravského spolku žen poškozených sterilizací. Šlo o Romku, která má čtyři děti. Na případ už upozornil ministr Michael Kocáb úřednický kabinet dočasné vlády, a znovu tím otevřel problematiku nedobrovolných sterilizací u nás.
V Příbrami vznikla nová pracovní skupina, která ve spolupráci s městem bude hledat možnosti uplatnění Romů nejen na trhu práce, ale i v kulturním a společenském životě města. V pracovní skupině jsou zástupci Romů, města, technických služeb i městské realitní kanceláře.
Romská rodina z Vítkova na Opavsku, která od dubnového útoku neznámých žhářů přebývá v azylovém domě, stále hledá nový domov. Domek, který si vyhlédla nedaleko města, ale nebude moci koupit. V katastru je veden jako nebytový prostor. Majitel přeměnu na bydlení nechce podstoupit, vhodné obydlí pro ně se totiž bezúspěšně hledá už několik měsíců. Problém byl hlavně v nedostatku financí, ale proti případnému soužití s rodinou se ohradili i někteří potenciální sousedé.
Romské občanské sdružení Karlovy Vary vás zve na celodenní kulturní akci, festival hudby a tance Baro Drom 2009. Konat se bude zítra, 25. července, v areálu AC Start. Začátek je v deset hodin. Vystoupí známé i méně známé hudební a taneční soubory. Jako zlatý hřeb festivalu je očekáván Gondolán Trio se svým programem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Policejní asistentka pro prevenci kriminality v Litvínově
Pro ojedinělý projekt, který už funguje například v západočeském Chebu, se rozhodlo město Litvínov. U městské policie totiž vzniklo nové pracovní místo, které obsadila policejní asistentka. Veškeré náklady budou hrazené z dotace ministerstva vnitra v rámci programu prevence kriminality. Novou policejní asistentkou je už měsíc jedenadvacetiletá Ivana Cisárová, které se redaktorka Eva Holá zeptala, v čem vůbec bude spočívat její práce.
„Mojí náplní práce je zabývání se trestnou činností v lokalitě Janov.“
Budete působit pouze v Janově nebo v celém Litvínově?
„I v Litvínově, spadá do toho Janov i Litvínov.“
V čem bude spočívat vaše funkce?
„Moje funkce je tzv. modifikace terénní sociální práce, jedná se o
komunikaci mezi lidmi, o to, aby lidé byli blíže policii a i mně. Jedná se
tedy o to, aby byla zvýšena důvěra mezi lidmi, mnou a policií. Zabývám se
trestnou činností, např. to může být lichva, prostituce, může to být i
omezování osobní svobody, týrání dětí nebo seniorů.“
I sám ředitel městské policie v Litvínově Zdeněk Urban říká, že si od
funkce policejní asistentky mnohé slibuje.
„Významná určitě bude, každopádně po jejím zapracování si představujeme
uvést do chodu obdobný projekt, jako je například v Chebu, kde už je
návaznost na konkrétní rodinu nebo konkrétní osoby ve spolupráci s policií,
státními zástupci, soudci apod.. Tito lidé se schází po vyhodnocení nějaké
negativní zkušenosti a řeší konkrétní záležitosti ve smyslu: jednou a dost a
v případě neplnění dalších úkolů nebo záležitostí vyplývajících z této
skupiny, tak pak nastupuje teprve represe.“
I když je Ivana Cigárová křehká mladá žena, na svou práci se těší a
nepřipouští si žádné problémy.
„Já se toho vůbec nebojím, protože jsem se v Janově narodila, bydlím tam 21
let, my se všichni dobře známe, myslím si, že za ta léta už mám nějakou
praxi, neustále jsem v úzkém vztahu s lidmi od svých jedenácti let. Já si
myslím, že když je člověk férový a myslí všechno dobře, tak proč by ho měl
někdo mlátit holí, když mu chce člověk pomoct, to by byl sám proti sobě.“
Máte už nějaké první zkušenosti nebo se teprve připravujete na terén?
„Teprve se připravuji, do budoucna bych se měla zabývat v Janově
problematikou ohledně dětí. Můžu říct, že zatím to mají být jen nějaké ty
gangy, ale teď momentálně dělám monitoring Janova.“
Zdeněk Urban je přesvědčený, že už příští měsíc se projeví práce
policejní asistentky a přinese své ovoce.
„První výsledky očekáváme zhruba tak v měsíci srpnu, protože předpokládáme,
že tu je jednak nějaká zkušební doba, protože kolegyně nemá zkušenosti s
konkrétní terénní prací, ačkoliv sociální službu dělala ve smyslu
poradenství, takže v tomto směru spolupracuje s odborem sociálních věcí, s
interními pracovníky a až se zapracuje, tak jí určitě zadáme už první
připravený úkol, bude se to týkat mládeže na sídlišti Janov v letních
měsících.“
Samotní obyvatelé Janova většinou vůbec netuší, že se mohou obrátit na
policejní asistentku. Navíc městskou policii tu nemají moc v lásce.
Víte, že v Janově je k dispozici policejní asistentka?
„To já nevím, že to existuje.“
Je to mladá Romka, která bude hlavně pomáhat romským rodinám, obrátil
byste se na ní, kdybyste potřeboval nějakou pomoc?
„Asi ano.“
Co vy?
„To samé.“
A víte o tom, že tady je?
„To nevím.“
Co vy tomu říkáte, že je tady taková slečna, která bude k dispozici?
„Já nevím.“
Myslíte si, že je dobře, že existuje taková funkce?
„Je to dobře, ono záleží na tom, že pokud to je pod městkou policií, tak
stejně neudělá nic, ruka ruku myje.“
Jste nespokojený s městskou policií?
„Já jsem nespokojený, to je úplné omezování, co tady dělají, třeba vůči
dětem. Děti se jdou bavit na diskotéku a oni tam vlítnou a kontrolují je,
celou noc tu stojí celé oddělení městské policie, ale kdo hlídá Litvínov,
kdo hlídá osadu, kdo hlídá zahrádky, když oni tu všichni stojí? To je o
ničem, jsou to zbytečně placení lidé.“
Víte o tom, že máte v Janově policejní asistentku?
„Ano.“
A víte, jaké vám nabízí služby?
„Já jsem s ní ještě nemluvila.“
Myslíte si, že bude pro sídliště přínosem, že se na ni lidé budou
obracet?
„Tak to já nevím.“
Věříte strážníkům?
„Moc ne.“
Na koho byste se obrátila, kdybyste potřebovala nutně pomoct?
„Na městskou policii.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Desetidenní workcamp v Novém Světě
Mezinárodní dobrovolnický workcamp je desetidenní akce zahraničních dobrovolníků v lokalitě Nový Svět v Ústí nad Labem. Pomáhali jim i naši studenti s volnočasovým programem pro zhruba 40 dětí z lokality. Cílem bylo i seznámení se slidmi z odlišného kulturního prostředí. Studentku psychosociálního studia Univerzity Karlovy v Ústí nad Labem se Marie Vrábelová zeptala.
Vy jako studentka se věnujete o prázdninách romským dětem.
„Já jsem si právě vybrala tento projekt u společnosti Inex SDA, která
zprostředkovává dobrovolníky jak do ciziny, tak po České republice, zejména
proto, že se jedná o tuto lokalitu v Ústí, Matiční ulice a o práci s
romskými dětmi, protože jsem chtěla poznat, jak to tam chodí, nebo jaká ta
situace ve skutečnosti je.“
Co jste poznala?
„Myslím si, že to je trochu jinak, než jak se tato situace prezentuje v
médiích.“
Je to lepší nebo horší?
„Odlišné, líbí se mi, že jsme si mohli zkusit práci s dětmi přímo v terénu a
i práci se zahraničními dobrovolníky.“
Co měly na programu děti?
„V Matiční ulici je otevřen pro děti z této oblasti i z jiných částí Ústí
nízkoprahový klub, který funguje na principu, že děti v určité době, která
je vymezená pro ně, přijdou a mohou tam hrát různé hry, fotbal, stolní
tenis, zpívat, tančit, kreslit, a bylo to zajímavější o to, že tam byli
dobrovolníci i z jiných zemí světa.“
Svěřili se vám třeba s něčím, jak se jim třeba žije?
„To spíš ne, něco jsme se dozvěděli a něco se dá vypozorovat z programu a
tak podobně. Mě překvapilo, jak jsou schopni komunikovat i v cizím jazyce s
použitím pár slovíček angličtiny, rukama, nohama, že se s dobrovolníky velmi
dobře sžili.“
Tady máte kolegyni právě z Kanady, můžete nám ji představit?
„To je Lourance z Kanady, z Quebecku.“
V Kanadě se teď hodně hovoří o tom, že jsou Romové tady diskriminováni či
se na ně rasisticky útočí, můžete se zeptat kolegyně z Quebecku, jak na to
pohlíží, jestli se její názor třeba nějakým způsobem změnil?
„Lourance říká, že Kanada je velmi multikulturní země, že je tam mnoho
přistěhovalců z různých zemí světa, nejenom z České republiky a že mají
programy pro menšiny, minority.“
Jak byste hodnotila zdejší romské děti a atmosféru v Matiční ulici
konkrétně?
„Lourance mluvila o tom, že na první pohled bylo očividné, že život není
jednoduchý v Matiční ulici, ale říkala, že romské děti, nebo ty, s kterými
se setkala, jsou velmi příjemné, skoro jako každé jiné dítě, akorát, že jí
připadá, že to nemají tak jednoduché jako ostatní, že jsou trochu na okraji,
trochu vyloučeni. Připadalo jí, že se rády s ní seznámily, že rády poznávají
nové lidi, že nemají problém s komunikací.“
Byl to i problém ostatních dobrovolníků, že říkali, že jsou ty děti tady
tak trochu vyloučeny?
„Měli spoustu otázek o tom, jestli mají třeba stejný přístup ke vzdělání,
protože vlastně školský systém v České republice je výrazně odlišný od
systému v zahraničí.“
Jak to hodnotíte vy?
„O tom musím trochu přemýšlet, mě nepřipadá, že speciálně Matiční ulice, na
kterou se hodně poukazovalo v minulosti v souvislosti s různými kauzami, by
byla nějak specifická, ale to není jen Matiční, jsou to další ulice, další
čtvrti, další komunity, které mají stejné problémy jako lidé tady.“
V čem byste viděla, že romské děti pokulhávají za ostatními dětmi v
jejich věku?
„Tak zejména v učení, protože nemají stejné podmínky jako ostatní děti,
jinak si myslím, že to takový rozdíl není, když ta rodina dá potřebné zázemí
k tomu, aby se děti optimálně vyvíjely ve škole. Jsou tam vidět určité
rozdíly ve vzdělání, závisí na konkrétním člověku.“
Až dostudujete, chtěla byste se jim věnovat?
„Tak určitě je to jedna z možností, které budu zvažovat – věnovat se romské
problematice.“
Zahraniční studenti, kteří přijeli, co konkrétně připravili pro děti,
připravili něco odlišného než vy?
„Například jsme měli jednoho zahraničního dobrovolníka z Mexika, který s
sebou přivezl tahací harmoniku, takže učil děti hrát na tahací harmoniku a
zpívat jejich písně. Dobrovolníci z Asie učili děti jejich abecedu, jejich
jazyk, aby si to děti vyzkoušely, kreslit různá písmena apod. Každý si
připravil krátkou prezentaci ze své země pomocí různých obrázků, jednoduše,
aby tomu děti rozuměly a tím se snažili rozšířit jejich obzory.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pozvánka na Romský festival do Lysé nad Labem
Na závěr bychom vás rádi pozvali na Romský festival do Lysé nad Labem, který
pořádá sdružení romských občanů 8. srpna. Speciálním hostem letošního
ročníku
bude Ali Amiri, dále se můžete těšit na romské kapely z celé České
republiky. Kolega Robert Ferko si pozval k mikrofonu předsedu sdružení
Milana Horváta.
Po kolikáté už se koná tento festival v Lysé na Labem?
„Podeváté, mám z toho radost, ale je to strašně náročné po finanční stránce,
letos jsme měli problémy po finanční stránce, takže pestrost kapel bude, ale
nebude to takové, jaké to bylo před čtyřmi roky.“
Jaký bude program?
„I přes to, že není tolik peněz, tak máme 22 kapel z celé České republiky,
minulý rok jsme měli i hosty ze Slovenska, ale letos to nemáme tak, že by
hosté museli být jen Romové, byli bychom rádi, kdyby se přihlásili nějací
Češi, že chtějí vystupovat, tak mohou přijít.“
Kolik je vstupné na tento festival?
„Dospělí lidé 100 Kč, děti a důchodci zdarma, když vidíme, že to je
sociální případ a že na vstupné nemá, tak je pouštíme zadarmo, organizátoři
už vědí, koho pustit zadarmo. My neděláme festival proto, abychom vydělali
peníze pro sdružení, ale děláme to proto, že už je to tradice, děláme ho s
přesvědčením, že se setkáme s lidmi každý rok, jezdí k nám lidé z Ostravy, z
Karlových Varů, ze všech koutů a rádi chodí.“
Od kolika do kolika bude tento festival?
„Od půl jedné a počítáme, že tak do půl desáté.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 24.
července. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách
Radiožurnálu - a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen, so kamen te ačhol pe andro O Roma vakeren. Napobisteren, hot ada šuniben keras pre tumenge.
Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.
|