Analýza: Romové odcházejí kvůli pravicovému extremismu i nízké životní úrovni
Nárůst pravicového extremismu a nízká životní úroveň samotných
Romů - to jsou hlavní důvody jejich odchodu do Kanady. Uvádí to
zpráva mapující situaci Romů v loňském roce, kterou projednala
vláda. Podle šéfky vládní rady pro romské otázky Gabriely
Hrabaňové z analýzy vyplývá, že Romové chtějí emigrací uniknout
diskriminaci.
"Je to celková snaha o zlepšení životních podmínek. Nejen pocit
ohrožení kvůli pravicovým extremistům, ale vůbec taková každodenní
diskriminace. Diskriminace v obchodech, v zaměstnání, s přístupem k
bydlení, s čímž extremisté nemají nic společného."
Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb analýzu předložil
týden poté, co Kanada kvůli vzrůstajícímu počtu žadatelů o azyl
zavedla po dvou letech pro Čechy opět vízovou povinnost. Zpráva
konstatuje, že se životní podmínky Romů v uplynulém roce výrazně
nezlepšily. Poukazuje hlavně na nízké vzdělání, diskriminaci na
pracovním trhu a zadluženost romských rodin. Problémem jsou i byty -
řada Romů k nim kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti nemá přístup.
"Jsou chyceni v takové pasti chudoby. Paradoxně se dostávají do
ubytoven, kde musejí platit mnohonásobné nájemné,"
dodala Gabriela Hrabaňová. To sebou nese zadluženost. Vysoké dluhy
zase Romy odrazují od hledání práce, neboť jejich příjmy bývají
často ohroženy exekucemi. Na trhu práce jsou obvykle znevýhodněni
nízkým vzděláním. Ministr Kocáb navrhuje například stavbu
sociálních bytů, na které by dohlédly neziskové organizace.
Čtyřsetstránkový materiál popisuje i další konkrétní recepty, jak
zlepšit život Romů. Žádný z nich není úplně nový.
"Ten problém je letitý a netrvá 10, ani 50 ani 100 let, ale 700
let. A proto není možné si myslet, že to někdo vyřeší za půl roku
nebo za rok. Nemůžeme říct, že by se to zhoršilo nebo zlepšilo.
Prochází to vlnami a teď jsme byli na vrcholu další 'sínusovky'.
Všichni za to neseme odpovědnost,"
uvedl v České televizi ministr pro lidská práva a menšiny Michael
Kocáb. Velkým problémem je vzdělání. Ve speciálních školách
končí až 30 procent romských dětí, ale jen 2,17 procent bílých
dětí.
"V okamžiku, kdy to dítě nastoupí do školy, tak je
vzdělavatelné stejně jako bílé dítě. Já jsem obklopen skvělými
romskými odborníky. Ale to dítě se začíná zpožďovat z důvodů
sociálního vyloučení té rodiny. Vrátí se domů, tam nemá klid na
studium, dějí se tam nějaké šílené věci, dítě přijde do školy
nepřipravené a tady to řeší asistenti pedagoga."
Ministr Kocáb proto navrhuje zvýšit počet asistentů, které pomohou
dětem dohnat učivo. Právě vzdělání by pomohlo v uplatnění na trhu
práce. Loňská studie Světové banky například uvádí, že více než
polovina českých Romů v produktivním věku nepracuje, ani není v
evidenci úřadů práce. Průměrná mzda těch, kteří pracují, pak
nepřesahuje 42 procent průměru. Podle analýzy je také třeba Romy
naučit hospodařit, aby nepodléhali lichvářům, ministr je chce
přilákat do řad policie, a více prezentovat romskou kulturu. Podle
výzkumu romistů z Univerzity Karlovy umí v Praze jen třetina romských
dětí svůj jazyk natolik dobře, že bude schopna romštinu předávat
svým potomkům.
| 
"Je to celková snaha o zlepšení životních podmínek. Nejen pocit
ohrožení kvůli pravicovým extremistům, ale vůbec taková každodenní
diskriminace. Diskriminace v obchodech, v zaměstnání, s přístupem k
bydlení, s čímž extremisté nemají nic společného."
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články