Zesilující exodus: romští uprchlíci osočováni v českém tisku
Český tisk celý minulý týden i v posledních dnech podrobně sledoval
peripetie možného opětovného zavedení víz pro cesty do Kanady. Konečné
rozhodnutí v této věci padlo v pondělí v noci, mezitím však zaznívala
nejrůznější obvinění, která by mohla být komická, kdyby situace nebyla
natolik vážná.
Do čela těchto hlasů se postavily Lidové noviny, které otiskly
rozsáhlý rozhovor s Romanem Krištofem, bývalým ředitelem kanceláře Rady
vlády pro záležitosti romské komunity, jenž zašel tak daleko, že prohlásil,
že někteří lidé v Kanadě mají „profesionální a finanční zájem“ na
tom, aby se Romové v Kanadě ucházeli o udělení azylu. Zmínil Karolínu
Bánomovou z Ústí nad Labem, bývalou studentku romistiky na Univerzitě
Karlově, která získala v Kanadě azyl v roce 1997, a Paula St. Claira,
ředitele Romského komunitního centra v Torontu, a označil je za
„prospektory“ Romů z České republiky ucházejících se v Kanadě o azyl.
Krištof uvádí, že se o jejich aktivitách dozvěděl při „výzkumu“, kterým se v
Kanadě zabýval, odmítá však prozradit, kdo byl jeho zadavatelem. Krištofova
zpráva nebyla doposud zveřejněna, autor v ní však tvrdí, že Bánomová používá
„neformální komunikační síť“, jejímž prostřednictvím poskytuje osobám, která
mají zájem o získání azylu, informace o nejlepším „načasování“ příletu do
Kanady a podání žádosti o udělení azylu. Nejvhodnější načasování údajně
určuje podle informací, které dostává od členů kanadského Výboru pro
přistěhovalectví a uprchlíky (IRB), „ke kterým má přístup“ .
Bánomová i St. Clair na tato obvinění okamžitě reagovali, označili je za
zcela nepodložená a žádají veřejnou omluvu. Vzhledem k tomu, že z uvedených
tvrzení mělo vyplývat, že nevhodného chování se údajně dopustil i IRB,
kontaktovala jsem Janet Denchovou, výkonnou ředitelku kanadského Výboru pro
přistěhovalectví a uprchlíky, abych se jí zeptala, jaký je její názor na
tato tvrzení. „Těžko chápu, co mohli mít na mysli, když tvrdili, že
pracovníci IRB poskytovali informace o ‚vhodném načasování‛, reagovala
Denchová. „V kanadském systému pro přiznání statutu uprchlíka neexistují
‚lepší‛ ani ‚horší‛ momenty pro podání žádosti o udělení azylu.“
Snaha českých médií vykreslit romské uprchlíky jako osoby, které se snaží
kanadský systém zneužít, pokračovala zveřejněním „zasvěcených názorů“
českého tlumočníka Jana Rotbauera žijícího v Kanadě, které otiskla Mladá
fronta DNES ve svém čtvrtečním vydání. Tentýž tlumočník se pro česká
média o romských uprchlících vyjadřoval již v červnu; média, která následně
IRB kontaktovala, se dozvěděla, že pan Rotbauer pro IRB v minulosti sice
pracoval, v současné době však IRB již jeho služeb nevyužívá. To ale Mf
DNES nezabránilo citovat následující postřehy pana Rotbauera týkající se
průběhu azylového řízení: „Jsou situace, kdy ten úředník jistě přemýšlí,
zda některý z uprchlíků nezneužívá kanadský sociální systém. Například ve
chvíli, kdy žadatel o azyl neví, kdy se narodil jeho otec a jeho matka, ale
ví přesně, na co všechno má v Kanadě nárok [sic].“ Nebo: „Skutečností je, že
určitá část Romů [sic] se za pár měsíců vrací zpátky domů… Zjišťují, že
chleba je i v Kanadě o dvou kůrkách.“
Je politováníhodné, že se český tisk zapojil do takto jednoznačně
pomlouvačné kampaně namířené proti romským žadatelům o azyl v Kanadě.
Vzhledem k tomuto precedentu nemůžeme v případě, kdy došlo k znovuzavedení
víz, od českých médií při diskusi o celé problematice očekávat nějakou
seriozní reflexi ani sebeanalýzu. Novináři si možná neuvědomují, že tento
způsob informování a zveřejňování názorů podobných falešných „odborníků“ se
ve skutečnosti stává jenom dalším dokladem antiromských nálad, které v této
zemi naprosto převládají. Takováto novinářská práce vypovídá více o
prostředí, ze kterého se Romové snaží uprchnout, než o „zneužívaných“
žádostech o azyl.
|
|