Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Třetina romských žáků je ve zvláštních školách, to ukázal projekt
ministerstva školství, které spočítalo romské děti na základních školách.
Samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a spousta pěkné hudby.
Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen
romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata andalo
romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Romské děti jsou často zařazovány do speciálních škol
Romské děti jsou často zařazovány do speciálních, dříve zvláštních škol,
aniž tam patří. Tento dlouhá léta kritizovaný systém segregovaného školství
by se měl, jak doufáme, v brzké době změnit. Ministerstvo školství nechalo
vypracovat analýzu, aby zjistilo, jak současný systém funguje. Více nám o
tomto problému řekla náměstkyně pro sociální programy ve školství Klára
Laurenčíková. Rozhovor s ní připravila Marie Vrábelová.
„Ministerstvo školství si nechalo vypracovat dvě analýzy, jedna mapovala
míru individualizace pedagogického přístupu k žákům a žákyním se speciálními
vzdělávacími potřebami a druhá analýza byla zaměřená na mapování
vzdělanostních šancí romských žáků a žákyň žijících v blízkosti sociálně
vyloučených lokalit, jestli jsou skutečně jejich určité oslabené dovednosti
zapříčiněné právě prostředím s určitým nižším sociálním a ekonomickým
statutem, kde se děti nedostávají k takovému množství podnětů, informací a
dalších stimulů jako děti žijící v běžné společnosti.“
Většinou ty děti nemají žádnou poruchu a mohou ten handicap rychle
dohnat, ale tím, že chodí do speciální školy, tak mají potom omezené
rozhodování, co mohou dělat dál.
„Romské děti, které jsou vzdělávány ne ve speciálních školách, ale zejména v
segmentu bývalých zvláštních škol, nyní jsou to základní školy praktické,
tak tyto děti jsou tam častokrát zařazovány vinou chybné sociokulturní málo
citlivé diagnostiky, jsou mylně označovány za děti s mentálním handicapem,
což není pravda. Samozřejmě, že i mezi dětmi romskými je malé procento dětí
s mentálním znevýhodněním nebo handicapem jako s dalšími typy postižení, ale
ta procenta dětí, která navštěvují základní školy praktické neodpovídají
reálnému rozložení a zastoupení skupin žáků a žákyň s mentálním postižením v
populaci.“
Existuje nějaký alternativní způsob, který by ty děti nevylučoval?
„Ministerstvo školství se těmito nerovnostmi zabývá a bude se tím zabývat i
dále a chceme podnikat celou řadu opatření také v oblasti legislativy, změny
školského zákona a cílenějšího normativního financování, podpůrných
opatření, které děti se znevýhodněním potřebují proto, aby jejich
znevýhodnění mohlo být eliminováno a aby mohly být kvalitně vzdělávány v
hlavním vzdělávacím proudu, pokud je to jenom trochu možné. Aktivity České
republiky jsou vnímány velice kladně, dokonce jsme dáváni za příklad i
ostatním zemím, které se segregací také zápasí. Domníváme se, že už jsme
započali proces změn, že jdeme dobrou cestou, avšak je samozřejmě důležité v
těch započatých krocích pokračovat.“
Jak to tedy bude vypadat v realitě? Myslíte si, že už září by romské děti
měly být vyučovány trochu jinak než doposud?
„My věříme, že některé dílčí změny se dějí už teď. Jak říkám, je to proces
skutečně dlouholetý, příčiny této neuspokojivé situace je třeba vidět v
komplexu a reagovat na ně také komplexním opatřením. Konkrétní změny, které
věřím, že již v tomto roce budou v terénu vidět, jsou např. v projektech,
které se už rozbíhají a budou dále rozbíhat, které realizují jak školy, tak
některé neziskové organizace, které jsou zaměřené na podporu vzdělávání dětí
sociokulturně znevýhodněných.“
Jsou i učitelé připraveni na to, že se romské děti chovají poněkud jinak?
„Pokud jde o určitý temperament, osobnost romských dětí, v některých
případech můžeme mluvit o větší živosti, já si myslím, že je potřeba
vzdělávat pracovníky škol a školských zařízení v tom, jakým způsobem
pracovat co nejvíce individuálně s každým konkrétním dítětem, rozumět jeho
potřebám a jak posílit jeho potenciály, jak rozumět dítěti v kontextu
sociálního prostředí, z kterého pochází.“
Když bude mít učitel 40 žáků, bude mít čas na to, aby se věnoval takovému
výjimečnému žákovi?
„To je již o právě zmiňovaném institutu asistenta pedagoga, je to o
podpůrných nástrojích, jako je právě propojení pedagogické intervence s
intervencí sociální.“
Po jaké době si myslíte, že byste mohli udělat průzkum, jestli to má
nějaký efekt nebo ne?
„Počítám s tím, že je potřeba stav monitorovat průběžně, je důležité
mapovat, jestli se situace zlepšuje.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
16.11.2013 | Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v
případu D. H. | O Roma Vakeren |
08.11.2013 | Mami, tati, já chci do školy | Zprávy ze života Romů |
13.10.2013 | Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve
školách a na šikanu | O Roma Vakeren |
07.10.2013 | Výstava v jihlavské knihovně upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách | Zprávy ze života Romů |
05.10.2013 | Ředitele praktických škol sčítání romských žáků pobouřilo | Zprávy ze života Romů |
05.10.2013 | Proč sčítat romské žáky na praktických školách? | O Roma Vakeren |
27.09.2013 | Dotazník ohledně romských školáků odevzdalo přes 95 procent škol | Zprávy ze života Romů |
27.09.2013 | Monika Šimůnková: Potřebujeme znát počty romských žáků vzdělávaných podle
programu pro žáky s lehkým mentálním postižením | Zprávy ze života Romů |
21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
08.08.2012 | Počet romských žáků v bývalých zvláštních školách klesl skoro o 9 procent | Zprávy ze života Romů |
02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
16.06.2012 | Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvodu | O Roma Vakeren |
14.12.2011 | Z Pardubic se šiří petice za zachování praktických škol | Zprávy ze života Romů |
08.06.2011 | Neúspěšní žáci budou moci být na čas přeřazeni do speciálních škol | Zprávy ze života Romů |
30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
29.03.2011 | Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace | Zprávy ze života Romů |
10.03.2011 | Česko stále sbírá kritiku za diskriminaci romských žáků | Zprávy ze života Romů |
26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
24.11.2010 | První zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se zaměřilo
na otázky vzdělávání a zaměstnanosti Romů | Zprávy ze života Romů |
19.11.2010 | Rasová segregace na českých školách pokračuje | Zprávy ze života Romů |
19.11.2010 | Znepokojení nad novým vedením ministerstva školství | O Roma Vakeren |
19.11.2010 | O práci na MŠMT a o situaci Romů ve školách | O Roma Vakeren |
18.11.2010 | ČR i přes rozsudek ze Štrasburku stále diskriminuje | Zprávy ze života Romů |
11.11.2010 | Český školský systém je stále diskriminační a nepružný | Zprávy ze života Romů |
10.11.2010 | Vyhlášky proti diskriminaci romských žáků budou nejdříve v lednu | Zprávy ze života Romů |
10.11.2010 | Vláda vyslechne zprávu o nápravě diskriminace Romů ve vzdělávání | Zprávy ze života Romů |
09.11.2010 | Romští školáci jsou podle nevládních organizací diskriminováni | Zprávy ze života Romů |
21.05.2010 | V dodržování lidských práv máme rezervy | Zprávy ze života Romů |
23.04.2010 | Měla jít do zvláštní školy, dnes má vysokoškolský titul | O Roma Vakeren |
02.04.2010 | Více než 30 speciálním školám hrozí zánik. Učí zdravé děti | Zprávy ze života Romů |
02.04.2010 | Do speciálních škol se podle ČŠI posílají děti z chudých rodin | Zprávy ze života Romů |
02.04.2010 | Šup do zvláštní školy! | O Roma Vakeren |
24.02.2010 | Ministerstvo školství chce podpořit romské žáky | Zprávy ze života Romů |
23.02.2010 | Ministerstvo vyčlení desítky milionů na podporu romských žáků | Zprávy ze života Romů |
15.01.2010 | Neúměrné množství romských dětí se vzdělává v základních školách praktických | O Roma Vakeren |
13.01.2010 | Romští žáci v Česku stále čelí překážkám ve vzdělávání | Zprávy ze života Romů |
13.01.2010 | Základní školy praktické by podle AI letos neměly přijímat nové prvňáčky | Zprávy ze života Romů |
25.11.2009 | Ministerstvo školství představí opatření proti diskriminaci romských žáků | Zprávy ze života Romů |
25.11.2009 | Ministerstvo chce Romům zajistit rovný přístup ke vzdělání | Zprávy ze života Romů |
13.11.2009 | Pokračující segregace v českých školách devastuje životy romských dětí | Zprávy ze života Romů |
25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
04.09.2009 | Jak pokračuje odstraňování diskriminace ve vzdělávání dětí? | O Roma Vakeren |
28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
23.04.2009 | Chodil jsem do zvláštní školy, teď plaťte | Zprávy ze života Romů |
28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
28.11.2007 | Diskuse o existenci zvláštních škol | Zprávy ze života Romů |
23.11.2007 | Podle Evropského soudu pro lidská práva byly romské děti v českém školství diskriminovány | O Roma Vakeren |
23.11.2007 | Segregace ve školství je také určitá forma rasismu | O Roma Vakeren |
23.11.2007 | Je důležité vybrat dětem dobrou školu | O Roma Vakeren |
23.11.2007 | Názor Kumara Vishwanathana na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
23.11.2007 | Rozhovor s matkami, které uspěly u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
16.11.2007 | Česká republika porušila právo romských dětí z Ostravska na vzdělání | O Roma Vakeren |
14.11.2007 | Romové porazili stát | Zprávy ze života Romů |
14.11.2007 | Zahraniční tisk o soudním sporu mladých Romů s ČR | Zprávy ze života Romů |
14.11.2007 | Nejvyšší soudní instance v Evropě shledala existenci diskriminace na českých školách | Zprávy ze života Romů |
13.11.2007 | Česká republika prohrála ve Štrasburku spor s mladými Romy | Zprávy ze života Romů |
20.10.2006 | Stát se neustále dopouští chyb ve vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
03.03.2005 | Zvláštní školy budou učit jen mentálně postižené a změní název | Zprávy ze života Romů |
01.03.2005 | Evropský soud se zabývá údajnou diskriminací romských dětí v ČR | Zprávy ze života Romů |
03.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
05.09.2003 | Broumovské děti se připravují na vstup do první třídy v předškolním nultém ročníku | O Roma Vakeren |
29.08.2003 | Sociolog Fedor Gál: zvláštní školy jsou odkladištěm minorit | O Roma Vakeren |
27.06.2003 | Konec školního roku v základní škole na Havlíčkově náměstí | O Roma Vakeren |
25.04.2003 | Problematické zvláštní školy | O Roma Vakeren |
28.02.2003 | Psycholog Slavomil Hubálek | O Roma Vakeren |
25.01.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
26.10.2001 | Více než polovina romských dětí do zvláštních škol nepatří | O Roma Vakeren |
09.06.1999 | Ostravští Romové budou žalovat ministerstvo školství | Zprávy ze života Romů |
=[ Reportáž ]=
Romano hangos patří k hlavním romským médiím v Česku
Měsíčník pro Romy Romano hangos neboli Romský hlas, patří k hlavním romským
médiím v Česku. Redakce Romano hangos sídlí vedle Muzea romské kultury v
Bratislavské ulici v Brně. Kdo stál u zrodu měsíčníku, o tom si povídal
kolega Robert Ferko se šéfredaktorem novin Pavlem Pečínkou.
Můžete nám něco říct o historii, kdy se zrodil nápad vydávat noviny
Romano hangos?
„Koncem roku 1997 stáli u iniciativy Karel Holomek, tehdejší šéf
Společenství Romů na Moravě, bývalý poslanec tehdy za Občanské fórum, potom
to byl Gejza Horváth, novinář Milan Daniel z Chrudimi a spousta dalších
aktivistů. Romano hangos vydáváme už jedenáct let, na počátku, tuším, byla
periodicita čtrnáctidenní, postupně klesala, trošku se zmenšoval i počet
členů redakce, v současné době vydáváme noviny měsíčně nebo po čtrnácti
dnech.“
Jaký je náklad tisku?
„V současnosti je to 3200 kusů, z toho asi 2400 kusů se rozesílá na různé
adresy, mezi adresáty patří různé instituce, školy, romské neziskovky. Co se
týká poměru romských a neromských institucí, tak si myslím, že to je zhruba
půl na půl, zbytek, 800 až 1000 kusů je určeno k distribuci třeba na
koncertech, festivalech, církevních poutích.“
Takže se Romano hangos nedá koupit v klasickém novinovém stánku?
„Dalo se koupit kdysi před lety, ale jinak je v distribuci zdarma přes naše
distributory nebo přes nás osobně.“
Jak je vůbec oblíbený tento časopis nebo noviny mezi romskou komunitou a
mohou Romové třeba nějakým způsobem přispívat?
„Strašně rád bych řekl, že je, ale přesně to nevím, můžu říct, že je
oblíbený u těch lidí, kteří se nějakým způsobem v těch novinách prezentují,
mezi jejich příbuznými atd., když se tam třeba napíše o jejich akci, tak
tito lidé zjišťují za ten rok, že kvalita trošku stoupla, takže ti to v
oblibě mají. Ale jsou i lokality, města, sdružení, kde Romano hangos v
životě neviděli a ani neví, že vychází a my nemáme moc velkou možnost, ve
svém volném čase zdarma jim časopis zasílat.“
Zajímal by mě problém, kdy spousta Romů neumí romsky a naopak někteří
Romové neumí česky, vychází tedy Romano hangos v romském i českém jazyce?
„Ano, vychází trojjazyčně, vychází česky, romsky a snažíme se, aby tam byla
zastoupena i slovenština, protože někteří Romové mluví tak nějak napůl česky
a slovensky, nebo spíš slovensky víc než česky. A měli jsme tedy
přispívatele Ondřeje Giňu, potom Gejzu Horvátha a teď jsme získali i další,
většinou to jsou mladší studentky, aktivistky romských organizací a to je
Lucie Oračková, Renata Berková, Veronika Kačová a Andra Kačová, a tito
všichni jsou schopni psát kvalitnější věci, a často i dvojjazyčně, což se
cení, ale přiznávám, že romštiny je tam méně. Já nejsem Rom, já jsem se k
tomu dostal tak, že jsem částečně tuto problematiku studoval na škole a na
těch novinách je vidět, že těch českých prvků je tam víc, dodržujeme kvótu
romských příspěvků, ale převažuje čeština.“
Když nahlédneme do klasických novin, je tam spousta rubrik, třeba ohledně
zaměstnání, jak je to v těchto novinách, najdou tam Romové třeba rubriku
ohledně zaměstnání, pomoci v sociálních věcech, různé semináře a kurzy?
„Toto by mělo být klíčové u romských novin, určitou dobu v minulých letech
Romano hangos na posledních stranách sloužilo jako taková zprostředkovatelna
zaměstnání, ale teď to tam není, převládá spíš kulturní aspekt, různé
reportáže nebo fotky z festivalů.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak mají vypadat noviny pro Romy?
Brněnské noviny Romano hangos jsou především určeny romským spoluobčanům po
celé ČR. Kolegu Roberta Ferka zajímalo, zda Romové opravdu znají Romano
hangos a co by podle nich v takových novinách, které jsou určeny právě jim,
nemělo chybět.
„Neznám, a mělo by tam být všechno možné, co se děje ve světě a doma.“
„Ano, znám, píše se tam o školách pro naše děti, o zaměstnání, o kurzech.“
„Aby se tam psalo o nějakých školeních.“
„Znám, je tam o veškerém dění, co se děje mezi gadži a Romy, že v samosprávě
nemají Romové žádné slovo, že tu jsou velké problémy, Romové nemají šanci
nikde se uplatnit a když žádají na úřadu práce o práci, tak jim dávají
taková místa, kde nemá ani smysl nastupovat, protože když se ukáže, že to je
Rom, tak ho nikdo nevezme a to je velký problém, že je tu takový rasismus
dlouhá léta, že jsme tmaví.“
„Vůbec ne, ale přečetl bych si rád něco o kultuře, kde co je pro Romy, kde
je třeba někde nějaká výstava. Já sice čtu noviny, ale tam nikde nic není,
jen všechno pro normální lidi, nic pro černé.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Členové neformálního seskupení několika romských sdružení pojmenovaného
Hnutí romského odporu, kteří už v květnu otevřeně vyzývali Romy k emigraci z
Česka, prý za jejich odchodem do Kanady nestojí. Mluvčí hnutí Václav Miko
ČTK řekl, že on ani jeho spolupracovníci nejsou v žádném kontaktu s údajnými
prospektory, kteří prý Romům pomáhají kontaktovat kanadské úřady.
Ani samo vedení vládní agentury pro sociální začleňování v romských
lokalitách přesně neví, jakých konkrétních výsledků agentura po 16ti
měsících fungování ve 12ti městech a regionech zapojených do pilotního
projektu přesně dosáhla. Agentura má přispět k začleňování Romů do většinové
společnosti, ti však naopak – zejména v posledních měsících – často
odjíždějí do Kanady s cílem získat tam azyl. Odchod vysvětlují údajnou
diskriminací.
V problémovém litvínovském sídlišti Janov začala působit policejní
asistentka. Jednadvacetiletá Ivana Cigárová pochází z místní romské
komunity. Měla by se stát prostředníkem mezi lidmi ze sociálně vyloučené
lokality a městskou i státní policií. Město má přislíbenu na úhradu
provozních nákladů spojených s prací asistentky a 70 procent její mzdy
dotaci od ministerstva vnitra po dobu tří let.
Představitel OSN pro práva vysídlených lidí Walter Kaelin je nanejvýš
pobouřen situací několika set vysídlených Romů, kteří žijí už 10 let na
kontaminovaném místě v Kosovu. OSN přemístila kolem 670 Romů do táborů na
severu Kosova, které jsou v blízkosti bývalého olověného dolu a životní
prostředí je tam tímto kovem silně znečištěné. Vysídlení Romů na toto místo
v roce 1999 po bombardování bývalé Jugoslávie jednotkami NATO se tehdy
považovalo za dočasné.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Vladimír Oláh - básník z osady
Výraznou romskou osobností je PhDr. Vladimír Oláh, který se narodil ve
Stropkově na východním Slovensku. Dětství prožil v romské osadě. Měl vždy
rád poezii i prózu. V současné době žije se svou rodinou v Praze, kde vedle
účasti na různých kulturně-společenských aktivitách a na pastoraci Romů
založil romské křesťanské a vzdělávací sdružení. Je také jeho předsedou.
Doktora Oláha pozval k mikrofonu kolega Jan Berousek.
Pane Oláhu, pocházíte z romské osady, proč vás napadlo jít studovat?
„Myslím, že to je přirozené studovat, každý mladý člověk má zájem poznávat a
získávat vědomosti a já jsem byl od přírody velmi zvědavý, rád jsem četl,
takže jsem i rád studoval, chtěl jsem být premiantem, ukázat neromským
spolužákům, že i Rom dokáže být dobrý ve studiu, na základní škole jsem
patřil mezi nejlepší ze třídy.“
Co jste dál vystudoval?
„Mám střední školu tankových techniků ve Vyškově, pak jsem v Nitře studoval
školu tankových techniků s maturitou, potom jsem studoval Filozofickou
fakultu obor výchova a vzděláváni dospělých a po příchodu do Prahy asi po
roce, co jsem tady působil, jsem začal studovat Karlovu Univerzitu
teologickou fakultu. Bohužel v třetím ročníku jsem přerušil, protože jsem
dostal pět infarktů za sebou, nezvládl jsem to, chyběl mi už jen rok do
skončení studia a chtěl jsem být jáhen a chtěl jsem pomáhat Romům hlavně
skrze náboženství. Evangelizace se mi nedaří tak, jako kdybych byl knězem,
ale i tak působím mezi Romy evangelizačně.“
Jste znám jako básník, jak jste se dostal k psaní básní?
„To je přirozená vlastnost, to je dar od Boha, začal jsem psát a viděl jsem,
že to má myšlenku, tak jsem do toho dal ještě myšlenky ze života, dal jsem
do toho trošku filozofie a rytmus už byl, tak jsem začal psát básně.“
Mimo psaní básní jste prošel mnoha sdruženími, co vás přimělo k založení
Matice romské?
„Romové víc jak chleba a sůl potřebují přijmout víru v Ježíše Krista, který
se za nás obětoval. Mnoho Romů je v očistci, protože nemají Ježíše Krista,
nepřijímají ho aktivně, přijímají Ho pasivně, mnozí se modlí doma, někteří
se nemodlí vůbec, bohužel žijí podle svého a pak to vidí na svých dětech, na
svém utrpení, na svém zkaženém životě. Jedině Bůh může napravit život,
jedině Bůh může nasměrovat cíl každého člověka a cíl každého člověka je
příprava na budoucí život, tady to je dovolená, ale život na věčnosti je
věčný.“
Romové všude po světě se přiklánějí k letničním církvím, jak si to
vysvětlujete?
„Protože je tam volnost, mohou projevit svůj temperament, více se můžou i
vyjádřit, proč uvěřili v Ježíše Krista, v katolické církvi to není umožněno,
protože tam jsou mše, tam jsou přijati Romové, kteří už uvěřili evangeliu a
chodí na mše jako aktivní křesťané.“
V devadesátých letech byl vytvořen projekt romských asistentů, posléze se
pozice změnila na pedagogické asistenty, kdo přišel s tímto nápadem a jaký
cíl měl tento projekt v té době?
„S tímto nápadem jsem přišel já, byl jsem ve školské komisi ministerstva
školství, byl jsem tam kdysi s panem Holomkem a navrhl jsme, aby tento
pedagogický asistent byl vytvořený. Počítal jsem s tím, že Romové budou umět
romsky, že ty děti budou mít blíž k romskému asistentu a budou se cítit
lépe ve škole. Bohužel to bylo zneužité a postupně byli vytlačováni romští
asistenti a byli nahrazováni českými pedagogickými asistenty, to je chyba.
Je třeba znova přijímat romské asistenty a vytvářet pedagogické kurzy pro
asistenty a znovu založit tento faktor, aby se romské děti vzdělávaly,
abychom vyšli z té zaostalosti a bídy, ve které se nacházíme.“
Vrátíme se k vaší tvorbě. Kromě vlastní tvorby se věnujete i překládání
biblických textů, co jste už přeložil?
„Knihu Bůh hovoří ke svým dětem, evangelia, vybrané kapitoly Starého a
Nového zákona, Janovo evangelium v romštině, potom Skutky apoštolské jsem
přeložil do romštiny a je to vydané v romštině a v češtině. Co se týká mých
sbírek, tak to je Slunečnice, Děti slunce, Žár lásky a Naše cesta za
světlem.“
Co plánujete do budoucna, jako Matice romská a na co se můžeme těšit už
teď?
„Plánujeme další knížku, která by byla společným dílem s Agnes Horváthovou a
chceme vydat znovu přísloví Mileny Hübschmannové, v té knížce by byly básně,
próza, povídka Agnesy Horváthové a přísloví Mileny Hübschmannové. Dále
plánujeme na 18. 7. romskou mši v kostele svatého Václava v 17 hodin, mší
celebruje biskup Ladislav Hučko, a byl bych rád, kdyby se mše zúčastnili
Romové, protože ta mše je jednou do roka, tak aby přišli Romové z celé
Prahy.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak Romové procházeli Evropou
I dnes zalistujeme historií v naší rubrice, v níž se budeme pravidelně
věnovat romským zvykům, tradicím i kuchyni. Rozhovor o tom, jak Romové
procházeli Evropou, vedla se studentem 5. ročníku romistiky Filozofické
fakulty Univerzity Karlovy Davidem Tišerem, Iveta Durdoňová.
Kdy se objevují první zmínky o tom, že by v českých zemích putovali
Romové?
„První zmínka o Romech je již v Dalimilově kronice, která byla sepsána
počátkem 14. století, poslední záznam končí rokem 1314.“
Ví se, jak se k nim původní obyvatelstvo žijící v českých zemích chovalo?
„Ví se to, podle různých kronikářů, kteří tehdy zapisovali různé situace a
mnoho jiných, jako byli umělci, kteří si psali různé deníky nebo kroniky.
Společnost v českých zemích Romy přijímala z počátku velmi pohostinně,
protože Romové si vymýšleli různé báje, protože přišli do Evropy, která byla
náboženstvím křesťanská, což Romové pochopitelně nebyli, takže si vymýšleli.
Protože byli kováři, tak si vymýšleli, že oni byli ti kováři, kteří vykovali
ty hřeby, kterými byl ukřižován Ježíš, nebo si vymýšleli, že právě nedali
úkryt Marii a Josefovi, když měla porodit Ježíše a spoustu různých bájí,
takže tehdy je křesťanská Evropa přijímala, ale někdy koncem 15. století
církev poukazovala na to, že Romové se nechovají jako křesťané. To už tedy
poukazovala delší dobu, od té doby Romy vlastně čekalo jen samé neštěstí v
Evropě.“
Co se tedy s Romy dělo dál? Obrátila se proti nim i společnost, která
žila v té době?
„Nebylo to jen toto, ono tam totiž došlo ještě k jiným věcem, že se někde
založil požár a oni to právě přisuzovali Romům, jako že jsou špioni Turků
atd. takže tyto a další okolnosti potom směřovali k tomu, jak vesměs Romové
v Evropě dopadli. Dokonce byli v jednu dobu vyhlášeni za psance, což
znamenalo, že všichni mohli jakéhokoli Roma zabít beztrestně, nebo je
nechtěli ve svém království, protože tehdy se české země rozdělovaly na
české země a Moravské markrabství, takže si to rozdělili tak chytře, že když
se Rom objevil na Moravě, tak mu usekli levé ucho, kdy se objevil v Čechách,
tak pravé ucho, takže jste viděli, kde už všude byl a potřetí, když ho
chytili, tak byla jistá smrt utopením, oběšením, upálením, takto to tedy
vypadalo v českých zemích, pokud se budeme bavit o českých zemích, protože
ta historie pronásledování je všude různá. Třeba ve Španělsku byl velký
proticikánský zátah v jeden den, všechny je pozatýkali, ale my se bavíme o
českých zemích, takže tady to bylo až do nástupu Marie Terezie, když usedla
na trůn, tak ještě nějakou dobu pokračovala ve filozofii svého otce, takže
pořád jsme byli vyhlášeni za psance, ovšem potom nastolila asimilaci, to
všichni známe, protože ta její reformní politika se netýkala pouze Romů, ale
všech občanů českých zemí.“
Takže asimilací se zmírnilo pronásledování Romů v českých zemích?
„Samozřejmě se to zmírnilo tím, že nás nezabíjeli, nemohli, ale na druhou
stranu to přineslo jiné dopady, jako že jsme nemohli mluvit romsky, měli
jsme jinou identitu, že se nám mělo říkat Noví Maďaři, nesměli jsme se
tradičně oblékat atd., takže těch aspektů bylo víc. A potom co se dál týká
hrůzy v historii, tak to už všichni známe, jako byla třeba 2. světová válka,
komunismus, to vše nás poznamenalo a převrat po roce 1989 a ať chceme nebo
nechceme, i ten nás poznamenal, protože jako Romové jsme si zvykli žít v
pronásledování. To zjistíme velmi jednoduše, když se ne-Rom baví s Romem, co
se mu kde děje, to je to, jak jsme to přijali za vlastní, když jdeme do
obchodu nebo třeba na diskotéku, tak už dopředu se bavíme o tom, jestli nás
pustí nebo ne, což naši neromští vrstevníci o tom vůbec nemusí přemýšlet,
spíš přemýšlí o tom, jestli se pobaví nebo nepobaví, co vypijí nebo co
provedou, my ty starosti máme trošku jiné.“
A na závěr, mohl byste nám říct nějaké romské přísloví?
„Kdo má rád jen sebe, nevidí, co je štěstí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 10.
července. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách
Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a
Jaroslav Sezemský.
|
|