Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„Určitě se jim zlepší pozice. Jsou v lepší pozici, když se obrátí na soud, protože tam funguje obrácené důkazní břemeno, tedy oni mají sice povinnost nějakým způsobem soudu ukázat to, jak byli nějakým způsobem diskriminováni, ale diskriminující má povinnost se vyvinit, je tam presumpce viny.“

Je posílen i ombudsman.

„Ombudsman by měl mít vliv, měl by to být nějaký nestranný orgán, měl by mít i v této diskriminační problematice svůj prostor. Já si myslím, že ačkoliv je přijata legislativa, tak záleží na jednotlivých lidech a jednotlivých soudech, jak rychle budou pracovat, takže hodnotit, jestli se zamezí nebo se nezamezí diskriminaci, budeme moct až za několik let.“

To znamená, že lidé se kvůli tomu budou muset soudit, je to tak?

„Samozřejmě, budou se muset soudit, ale mají teď opravdu lepší pozici, že dokazovat bude muset diskriminující.“

V jaké oblasti je nejvíce diskriminovaných lidí?

„Je to různé, ale opravdu se setkáváte s tím, že jsou diskriminovány třeba ženy v zaměstnání, že mají malé děti, případně jsou těhotné, nebo chtějí být těhotné, proto je zaměstnavatel vůbec nevezme do zaměstnání. Dále je to zaměstnávání žen, nemají stejný plat jako muži, samozřejmě je to i s ohledem na národnost či barvu pleti, tam se také často stává to, že nemají přístup na diskotéku nebo na podobné akce.“

Mají tedy větší šanci si vysoudit svá práva?

„Myslím, že by tento zákon měl mít i preventivní vliv, že by si potencionální diskriminující měli uvědomit, že je tady ta možnost se obrátit na soud a bude pro ně horší se vyvinit z diskriminace.“

Funguje to tak v ostatních státech, bylo zaznamenáno, že to má vliv?

„V ostatních státech Evropské unie funguje antidiskriminační zákon několik let, ale přiznám se, že konkrétné výstupy ze soudů nevím, ale samozřejmě nějaký vliv to bude mít. Uvidíme po volbách, byl to velký boj vůbec prosadit antidiskriminační zákon a již teď je na pořadu jednání, že chtějí udělat novely, že se jedná o legislativní zmetek a že ho chtějí upravit. Tak uvidíme, třeba ho upraví ještě do lepší podoby, kdy bude ještě lépe chránit diskriminované.“

Máte nějaký konkrétní případ?

„Tak typické je třeba – Rom chce jít na diskotéku a není vpuštěn, ale to je v uvozovkách takový okrajový případ. Vážnější třeba je, když se mladá žena uchází o zaměstnání a oni se jí zeptají při přijímacím pohovoru, jestli hodlá mít v následujících třech letech dítě, a ta, která odpoví ano, je vyřazena z jakéhokoliv dalšího výběrového řízení. Tomu by právě mělo být zamezeno a tato žena by měla mít právo se obrátit na soud a požadovat nové výběrové řízení a zamezení tohoto chování. Pokud soud uzná, že tam nějaké takové jednání bylo, obrátí se na toho potenciálního zaměstnavatele a ten se musí vyvinit, nějakým způsobem dokázat, že tam takové jednání nebylo, právě v tom je obrácené důkazní břemeno.“

Záleží na nás, na lidech, jak se k tomu postavíme a jak svá práva budeme uplatňovat.

„Samozřejmě, jako ve všech jiných odvětvích práva tady záleží, jestli my s tím půjdeme k soudu nebo si to necháme líbit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.09.2009	V Česku začal platit antidiskriminační zákon	Zprávy ze života Romů
07.07.2009	Hrozba víz do Kanady se musí vyřešit doma	Zprávy ze života Romů
18.06.2009	Česko má antidiskriminační zákon, vyhne se tak sankcím Evropské komise	Zprávy ze života Romů
17.06.2009	Sněmovna by měla rozhodnout o antiskriminačním zákonu	Zprávy ze života Romů
17.06.2009	Sněmovna přehlasovala veto a schválila antidiskriminační zákon	Zprávy ze života Romů
28.05.2009	AI kritizuje ČR za přístup k Romům a prezidenta za veto antidiskriminačního zákona	Zprávy ze života Romů
27.03.2009	Antidiskriminační zákon odložen na neurčito	O Roma Vakeren
04.12.2008	Ministryně Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žaloby	Zprávy ze života Romů
22.10.2008	Antidiskriminační zákon	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kdy jste se dozvěděla, že vám byla provedena sterilizace, jaká byla vaše první reakce?

„Já jsem se to dozvěděla od pana primáře druhý den a moje reakce byla, že jsem začala brečet, že jsem z toho byla úplně zoufalá, že už další děti mít nebudu, protože mně je teprve 21 let a v té chvíli jsem věřila i nevěřila, protože jsem si říkala, že to je možná jen ta chvíle a zase bude chvíle, kdy budu moct otěhotnět. Já jsem byla v takovém stavu, že jsem tomu i nevěřila.“

Jaké byly vaše další kroky proto, aby se to nestávalo dalším dívkám a ženám?

„Začali jsme podnikat to, že jsme se začali scházet v neziskové organizaci Vzájemné soužití, kde je ředitelem Kumar Vishwanathan. Ženy si založily spolek, kde začaly bojovat proti tomu, aby se to nestávalo jejich dcerám, vnučkám a dalším, a tím jsme začaly bojovat, že jsme o tom začaly mluvit a to s médii, s televizí.“

Čeho chcete dosáhnout tímto bojem proti sterilizaci a co vše podnikáte v tomto směru?

„Já ten boj chci dotáhnout do konce, a půjdu za tím tvrdě, i kdyby mě to stálo kdoví co. Už mě to stálo hodně, jak říkám, právě to zdraví. Aa já si myslím, že i ženy se mnou do toho půjdou, dokud nebude konec, kdy bude řečeno, že ženy v tom měly pravdu, že bude nějaká omluva, že bude nějaké odškodnění. Zatím plánované akce jsou, že bychom rády pokračovaly v těch aktivitách, které děláme.“

K mikrofonu jsem pozval Gwendolyn Albertovou, která už pět let bojuje za práva žen v České republice a konkrétně se věnuje boji proti sterilizaci. Jaký je váš názor na nucenou sterilizaci?

„Když se tento zákrok dělá nedobrovolně, nuceně, bez jejich souhlasu, tak je to opravdu velký zásah do jejich integrity, do jejich psychiky. Rozhodovat o tom, jestli člověk bude mít děti, s kým, kolik, jak dlouho čekat mezi tím atd. to jsou ty nejintimnější otázky, která řeší každá z nás a každý z nás. To, že to někdo za vás rozhodne, já s těmi ženami spolupracuji už pět let, ale vůbec si neumím představit, jaké ty ženy musely mít pocity, když přišli ti doktoři a řekli jim to, že se to muselo dělat, bohužel. A že ti lékaři se neuvědomovali, že je to nelidské, to je šokující a něco se s tím podle mého názoru musí udělat.“

Pomohla by změna legislativy a jak by to mělo probíhat, aby žena nepodstoupila sterilizaci bez svého vědomí?

„Doposud se nic nezměnilo, do té míry, jak by se to mělo změnit. Důležité by bylo, co je osvědčené z různých dalších zemí, že by se stanovila čekací lhůta od doby, kdy žena žádá o sterilizaci, ať už dobrovolně nebo pod tlakem, ta lhůta by měla být měsíční, kdy ona se může rozmyslet, jestli to udělá nebo ne, protože to je definitivní rozhodnutí a to je celkově jen na její vůli. Není medicínský, lékařský důvod, proč by se mělo dělat.“

V čem vidíte problém současné legislativy?

„Tady je problém, že existující legislativa se vykládá tak, že po dvou císařských řezech se to nejenom doporučuje, ale mělo by se to i nějak automaticky stát, to je ale blbost, to je opravdu něco, co se tady musí změnit, protože to může ovlivnit každou ženu, která jde do nemocnice.“

Co by měly romské ženy vědět a jak by se měly zachovat?

„Musí se naučit, jak se domáhat práva, když se něco stane, ale i být předem připraveny, vědět o svých právech, vědět, co lékař smí a co nesmí, pečlivě si vybírat a mít dobrý vztah s lékařem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.04.2015	Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaci	O Roma Vakeren
18.01.2014	Nucená sterilizace a naše zákony	O Roma Vakeren
12.05.2012	Slovensko a sterilizace romských žen	O Roma Vakeren
17.03.2012	Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho Romek	O Roma Vakeren
08.09.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
08.08.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v Aténách	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"	Zprávy ze života Romů
07.01.2010	Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Zpívám vlastně už od dětství, kdy jsem měla vzor ve své mamince, která měla ráda muziku a zpívala všude, kde se dalo. My jsme byli takoví kočovní lidé, maminka měla restaurace, střídalo se to třeba po půl roce, jednou jsme byli tam, podruhé tam, na různých místech a jelikož tam chodili trempové a hráli na kytary, hrál tam jukebox a maminka hrála na harmoniku, tak mě to hrozně přitáhlo. Odmalička jsem pochopila, že budu zpívat. Když jsem trošku povyrostla, tak jsem se v patnácti letech začala zajímat o hudební nástroje, nejdřív jsem zkusila piáno, měli jsme tam takový velký sál, tam byl velký starý klavír, tak jsem si k němu sedla a zkoušela jsem jedním prstem vybrnkávat písničky a pak jsem zjistila, že piáno mě asi nepřitáhne. A potom v budoucnu jsem dělala Bayerovu školu, tak jsem začala spíš hrát na kytaru, na tu jsem se začala učit v patnácti letech jako samouk a to mi vydrželo dodnes.“

Kdo vám píše texty, o čem jsou písničky?

„Texty si píšu sama, melodie, co já si vybírám, jsou takové, aby mě oslovily, aby mi to něco citově řeklo. Když mi to nic neřekne, tak nenapíšu ani řádku, nejde mi to a když mě ta melodie osloví a líbí se mi, že je citová, tak si k tomu napíši takový text, který se mi líbí a kdybych to dala textaři, tak by to určitě neudělal tak, jak potřebuji já.“

Zpíváte i romskou písničku, umíte jen tu jednu, nebo jich máte v repertoáru více? Jak se vůbec díváte na romskou hudbu?

„Na to se dívám velmi pozitivně, protože Romové mají strašně krásné písničky, melodické, nádherné skladby. Já si totiž vzpomínám na své dětství, když mi bylo patnáct, tak jsem právě začínala hrát a chodila jsem s kytarou do parku a tam se scházeli různí lidé – bílí i Romové se tam scházeli, hráli tam na kytary a mně se strašně ty cikánské písničky líbily a kolikrát jsem oslovila toho Roma, aby mě tu písničku naučil, která se mi zrovna líbila. Takže mě učili praví Romové, žádný Čech, tak jsem se naučila hrát několik písniček, nejenom tu jednu, ale tato mi utkvěla v paměti Nane Cocha z filmu Cikáni jdou do nebe, mně se to hrozně líbilo, tak jsem se to naučila.“

Kde jste vystupovala, měla jste různé koncerty?

„Měla jsem koncerty hlavně na Výstavišti v Praze, to bylo ještě tak před dvěma roky, tam jsem hrála tak tři roky po sobě v jedné restauraci pátky a soboty. Ale dnes s těmi koncerty a vystupováním to není to pravé ořechové, protože na to, abych někde zpívala, potřebuji živou kapelu a tu zrovna nemám. Dát dohromady kapelu, to něco stojí a pak ti muzikanti nehrají zadarmo.“

Kdo je váš vzor, koho si ráda pustíte ze zpěváků?

„Já mám ráda hlavně cizí zpěváky, jsem odkojená klasikou, mám ráda takové staré věci jako Bee Gera, Beatles, Elvis Presley, nemám moc ráda moderny.“

Co byste si chtěla zazpívat?

„Kdyby vstal z hrobu Elvis Presley, tak s ním.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
17.03.2019	Věra Bílá plánovala velký návrat	Zprávy ze života Romů
28.06.2015	Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival Romale	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé Romy	Zprávy ze života Romů
15.11.2014	Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstva	Zprávy ze života Romů
13.07.2013	Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhy	O Roma Vakeren
27.05.2013	Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013	Fotoaktuality
09.07.2012	Na letošním ročníku Vlčkovicefestu vystoupí i kapela Bitumen Beat	Zprávy ze života Romů
23.06.2012	Romského zpěváka Martina Svátka poznáte podle nezaměnitelného hlasu	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Rozdíly v názorech úřadů a nevládních organizací na kvalitu a způsob, jak Česká republika chrání romskou menšinu, ukazuje červnový dokument kanadského Výboru pro přistěhovalectví a uprchlíky. Materiál slouží jako jeden z podkladů při rozhodování, zda žadateli udělit kanadský azyl. Kanadský ministr pro migraci Jason Kenney, který tento týden pohrozil znovuzavedením vízového režimu, na základě tohoto dokumentu nedávno uvedl, že Romové nejsou v Česku státem diskriminováni.

Bruntálské občanské sdružení Liga přišlo s iniciativou, jak zabránit zvyšování nezaměstnanosti romské komunity. Celý projekt se skládá z uceleného souboru jednotlivých kurzů, které mohou zájemci postupně absolvovat. Připraven je takzvaný komunikační balíček, motivační balíček pro muže a ženy, nebo také kurz vaření, práce na počítači a kurz češtiny a angličtiny.

Přípravnou třídu na školu ukončilo letos v Liberci 17 romských dětí, zatímco před rokem pouze 7. V přípravné třídě Hvězdička se učily věcem, díky kterým s velkou pravděpodobností neskončí ve zvláštní škole a bez větších problémů se zařadí do běžné první třídy.

Sdružení Romano Jasnica pořádá už šestým rokem Různobarevný festival. Moderátor Richard Samko kromě sedmi tanečních souborů představí také funky Wonder z Chomutova, romfolkové Gipsy Patrik Franc z Kolína, rompopové Gipsy Strings z Teplic a řadu dalších. Festival se uskuteční v zámeckém parku v Trmicích a své brány otevře v sobotu 11. července ve 13 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

V naší republice se stále víc mluví o rostoucím extremismu, co si pod tímto pojmem máme představit?

„Já bych řekl, že to je tak vágní termín, že si pod ním nemůžeme představit skoro nic. Ale protože se už tento termín vžil, tak na vysvětlenou bych řekl, že se tady jednak používá od roku 1998, kdy vyšla práce kolegů Mareše a Fialy o politickém extremismu a radikalismu v České republice a pak, aniž oni to věděli, tak v Německu se používal od roku 1972 termín pravicový extremismus - to přímo doporučila vláda Spolkové republiky Německo, aby se nepoužíval termín nacismus nebo neonacismus, protože v Německu existuje jakési špatné svědomí. Protože se ten termín vžil, i já ho někdy použil v takové žurnalistické zkratce a hlavně média ho používají. Tak bych řekl, že jeho obsahem je jakákoliv zášť nebo nenávist, která je motivovaná rasismem, antisemitismem, politickými nebo náboženskými důvody a dokonce i důvody sociálními. Takže základem pojmu extremismus je zaujímání krajních postojů a toto zaujímání extrémního postoje je motivováno nenávistí a záští vůči někomu jinému, vůči tomu druhému.“

U nás je to nacionálně dělnický socialismus.

„Mně se zdá, že ty skupiny, které jsou běžně označovány dokonce za neonacistické, jsou jednak silně nacionalistické, řekl bych až šovinisticky nacionalisticky orientované a proto mají to heslo – Nic než národ, ačkoliv ten národ nikdy přesně nedefinovali. Já jsem mimochodem někde našel v nějaké vědecké práci, že jméno cikán bylo už dávno jméno českých zemanů někdy v 15. století, takže vidíte, že to je dost uměle vytvořený pojem – národ nebo stát nebo národní stát. A pak jsou tady skupiny, které inklinují skutečně k něčemu, co by se dalo nazvat jako dělnický sociální nacionalismus. Pak tu máme národní socialismus, to je Socialistická strana československá, která má velkou tradici už od 90. let 19. století a jejíž místopředsedkyní byla třeba Milada Horáková. Tato strana dokonce kandidovala v letošních volbách do Evropského parlamentu, ale pak jsou tady i neregistrované skupiny, které mají silnou tendenci k jakési nové interpretaci německého nacismu, to je to, čemu říkáme neonacismus. Ještě jednu věc k tomu, neonacismus se projevuje tím, že se hlásí k ideologii německého nacionálního socialismu, ale ne k těm všem hrdinům v uvozovkách, tedy oni ještě jakž takž přijímají Adolfa Hitlera nebo Josepha Goebbelse, ale hlavní postavou pro ně, historickou postavou a řekněme ideologický symbolem, je Rudolf Hess, a potom vojáci Waffen- SS německé armády, ti, kteří bojovali na východní frontě proti bolševismu. To je typický znak, který spojuje neonacisty u nás i v zahraničí, a nejsou většinou organizováni.“

Do roku 1989 tu byl socialismus, kde potom hledat příčiny nacionalismu?

„Víte, to je zajímavá otázka, protože komunismus byl zásadně internacionalistický, socialismus od 19. století je internacionalistický a když vypukla 1. světová válka, tak všechny sociálně demokratické strany v Evropě hlasovaly pro válečné úvěry, pro válku. Nacionalisti a ten problém nacionalismu se táhne socialistickým a komunistickým hnutím prakticky neustále. Při oslabení komunistického hnutí a socialistického státu se projevila silná tendence k národnímu sebevědomí.“

Hned po revoluci?

„To bylo dokonce před revolucí, skupina Orlík s Danielem Landou a Davidem Matáskem tuším působila už od roku 1988 a ti se pak dost vylekali samozřejmě.“

To byli aktivisté, co cinkali klíči.

„Samozřejmě, dokonce Daniel Landa a David Matásek a celá skupina Orlík byli ti, kteří to uvítali s mimořádným zájmem, ale teprve po dvou letech jim došlo, k čemu to všechno vede, když se začaly publikovat protokoly siónských mudrců a začaly se tady objevoval fašizující tendence, tak se toho vyděsili a distancovali se od toho.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	V Banské Bystrici se konal nultý ročník mezinárodního fóra o extremismu a toleranci	O Roma Vakeren
23.07.2011	Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra	O Roma Vakeren
23.07.2011	Neziskové organizace kritizují Zprávu o extremismu pro rok 2010	O Roma Vakeren
20.10.2010	Žháři z Vítkova dostali výjimečné tresty	Zprávy ze života Romů
06.05.2010	Extremismus v Česku není na vzestupu	Zprávy ze života Romů
14.09.2009	Průzkum: Stávající politická situace nahrává vlivu extremistů	Zprávy ze života Romů
12.09.2009	V Brně protestovalo asi 150 radikálů kvůli stíhání jejich přátel	Zprávy ze života Romů
07.08.2009	Lékaři probudili popálenou Natálku z Vítkova z umělého spánku	Zprávy ze života Romů
07.08.2009	Neonacisté nedokázali využít událostí loni v Janově, míní politolog Charvát	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Během předsednictví České republiky v Radě Evropy se nám povedlo pokračovat v procesu celoevropského romského začleňování. Evropská unie si uvědomuje, že Romové jsou ve všech 27 zemích Evropské unie nějakým způsobem diskriminováni, vyčleňováni, žijí v sociální bídě, chudobě. Takže se tu už před dvěma roky nastartoval proces, který by umožnil členským zemím vyměňovat si zkušenosti, nějakým způsobem spolupracovat. My jsme to věděli, tak jsme dali dohromady takovou integrovanou evropskou platformu pro romské začleňování. Důležité bylo, že toto nám umožnilo dát dohromady desatero, co by země, které chtějí efektivně začlenit Romy, měly udělat. Jsou tam takové věci, jako že nechceme samostatné romské politiky, ale aby romské začleňování bylo součástí všech všeobecných politik – vzdělávání, zaměstnanost, bydlení, abychom všude mysleli na to, že i Romové jsou skupina, která je zastoupena a která potřebuje citlivější přistup a to by se mělo v těch nástrojích a opatřeních zohlednit.“

Všechny body byly v Evropské unii přijaty?

„Stalo se to, že všech 27 ministrů Evropské unie, byli to většinou ministři práce a sociálních věcí, sociálního začleňování, tak s tím, co bylo v návrhu, který jsme dali dohromady s Evropskou komisí, souhlasili a bude se to využívat. Není to nějaký vynucující přístup, ale takový návrh pro země, pomocná ruka, průvodce tím, jak dělat romské začleňování a bude se dále používat při vyjednávání s novými kandidátskými zeměmi, takže třeba Srbsko, Makedonie, Chorvatsko, tam se budou tyto principy také používat, protože romské začleňování je jedna z kapitol přístupových vyjednávání. A potom se to bude např. používat při nastavování strukturálních fondů. Takže když by se měly finanční prostředky směrem k Romům nějak čerpat, tak by se zase mělo myslet na těch deset základních principů.“

Řekněte mi, které zásadní body musí udělat Česká republika?

„Česká republika vychází z toho, co se tu nějakým způsobem už dělá, pro nás je velice důležité dostat tato opatření na lokální úroveň. My potřebujeme najít takovou spolupráci s místními správami a samosprávami, s místními aktéry, kde ta integrace je nejdůležitější. Takže žádná další segregace, jak v bydlení, tak ve vzdělávání, ale aby byla spolupráce a využily se zdroje na národní úrovni, je třeba dostat je dolů a nějakým způsobem spolupracovat na těch věcech, aby se dosáhlo změny.“

Jak to vidíte v reálu?

„V reálu je to samozřejmě problém, díky Agentuře pro sociální začleňování v romských lokalitách se nám povedlo některé ty věci dolu přinést, je to taková pomocná ruka pro ty municipality, která jim tam pomůže ten proces nějakým způsobem moderovat, řídit, z venku jim pomoct v tom, co by se mělo dělat. Dát dohromady všechny důležité aktéry, kteří tam jsou, ať jsou to školy, úřady, ale i podnikatelé, aby všichni na tom začleňování pracovali.“

Říká se, že u nás sílí neonacismus.

„Některé kroky už byly zahájeny, pan ministr Kocáb začal deklaraci dobré vůle, kdy nám byl schválen romský holocaust, poslední Topolánkovo zasedání nám odsouhlasilo skoro 120 milionů investice do památky romského holocaustu, to znamená jak Lety u Písku, tak Hodonín u Kunštátu budou podle našeho plánu revitalizováni, a měly by pozvednout i tuto otázku zadostiučinění romské populace. Myslím si, že tento akt je opravdu aktem dobré vůle, že česká vláda ukázala, že s tím chce něco udělat.“

Ale co proti skupinám, které sílí?

„Tady je důležité, aby politické elity, všichni lidé, kteří jsou nějakým způsobem na výši, posílali do společnosti signály, že něco takového je neakceptovatelné, že opravdu nesmíme podporovat žádné takovéto rasistické nebo ideologicky pokřivené názory, ale že máme dát prostor mezikulturnímu soužití, které je plné tolerance a porozumění.“

Romové hodně utíkají z naší země právě kvůli tomu, že se bojí v této zemí žít.

„Já si samozřejmě uvědomuji, že není jednoduché žít v zemi, kde se člověk cítí jako cizinec. Poslední úspěch Dělnické strany, to je všechno, co stěžuje každodenní život, člověk se neustále musí otáčet, má pocit, že ho pořád někdo pozoruje, nemáte rovný přístup k zaměstnání, ve škole jste segregovaný, tak toto jsou určité důvody, ta touha po lepším životě tady je. Já věřím, že se nám podaří tuto situaci uklidnit, musíme se na to koukat pozitivně, jinak žádných změn nedocílíme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.02.2015	Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět let	O Roma Vakeren
13.12.2014	Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé Evropě	O Roma Vakeren
13.07.2013	Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace Romů	O Roma Vakeren
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
08.11.2011	Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever Čech	Zprávy ze života Romů
15.10.2011	Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v Česku	O Roma Vakeren
15.10.2011	Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové banky	O Roma Vakeren
26.09.2011	Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovat	Zprávy ze života Romů
22.09.2011	Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Při narození jak u Romů tak i u ne-Romů platí, že se věřilo, že při narození dítěte může ublížit i pohled dospělého člověka a je třeba ho chránit a touto ochranou byla hlavně červená barva. Věřilo se, že cizí člověk u dítěte může způsobit úlek a tou ochranou měla být právě ta červená barva, většinou se dávala dítěti nějaká stužka nebo se někde v blízkosti zavěsila. Věřilo se, že když se dítě narodí, tak je možné ovlivnit jeho budoucí kariéru a když chtěli např. v hudebnické rodině, aby dítě bylo také hudebníkem, tak mu do ručičky dávali smyčec.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.12.2003	Jak slavili Vánoce Romové na východním Slovensku	O Roma Vakeren
19.12.2003	Vánoce u slovenských Romů	O Roma Vakeren