Vyhledávání
3.10.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Jak se vypořádat s extremismem v České republice? O tom se dozvíte hned na začátku pořadu. Samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Extremismus v Evropě
Velvyslanectví Spojených států amerických uspořádalo ve středu debatu u kulatého stolu na téma Jak se vypořádat s extremismem v České republice. Besedy se zúčastnila celá řada významných osobností, jmenujme především ministra pro lidská práva Michaela Kocába, ministra vnitra Martina Pecinu a ombudsmana Otakara Motejla. Kolegyně Jana Šustová se zeptala Gabriely Hrabaňové z Úřadu vlády, zda k nárůstu extrémismu dochází i v jiných evropských zemích.

Gabriela Hrabaňová (Foto: Jana Šustová) „Problematika radikalizace společnosti nebo zhrubnutí společnosti se ukazuje i v jiných evropských zemích, není to jen problém České republiky. Myslím, že takový dobrý příklad, kdy to bylo hodně viditelné, tak to bylo teď před volbami do Evropského parlamentu, kdy pravicové strany, takové ty hodně pravicové strany uspěly v několika zemích, bylo to např. Holandsko, Maďarsko, nebo i Rumunsko. Jsou to vlastně země jak východního tak západního bloku, kde tedy můžeme vidět, že situace není úplně dobrá. Může to být z jedné části díky ekonomické krizi, kvůli všem globálně-ekonomickým aspektům, na druhé straně vidíme, že problémy menšin, problém migrace a tedy v tom východnějším bloku problémy Romů můžou být spouštěčem vymezení těchto subjektů.“

Třeba v Maďarsku došlo k nějakým násilným akcím přímo proti Romům?

„V Maďarsku už běží druhý rok série velice hrubých násilných akcí, které, myslím, dokonce v pěti případech skončili smrtí. To je vlastně mobilizace národní gardy, která na základě toho, že Romové udělali takovou spouštěcí akci - oni tenkrát někde napadli nějakého Maďara, na základě čehož se společnost semkla proti Romům. Takže tam to je už druhým rokem a zatím je hodně mrtvých.“

U nás, ale i ve světe se používá pojem anticikanismus, můžete vysvětlit tento pojem?

„Anticikanismus je určitý druh rasismu, jde o to, že se jde až za rasismus. Klasický příklad je, že spousta lidí je schopna říct, že rasistou nejsou, ale Roma za souseda nechtějí, nebo si nepřejí, aby si jejich syn přivedl Romku, to je takové neakceptovatelné. A můžeme to vidět právě v těch případech, kdy se Romové dávají až na úroveň podlidí. Třeba v internetových diskuzích, ve vtipech nebo vůbec v komunikaci osobní, mezilidské můžeme často vidět, že Romové jsou viděni v poutech nebo v nějakých řetězech, nebo všichni na Sahaře nebo na Sibiři, a my ty důsledky vidíme potom třeba v emigraci do Kanady, že se tady necítí v bezpečí právě kvůli těmto věcem, že je pořád nutné být ve střehu, krýt si záda, čekat, jestli mě náhodu někde nebude diskriminovat nebo kdy proti mně jako proti Romovi někdo vystartuje.“

Ono to vypadá, že Češi mají hodně odpor vůči Romům, ale že třeba tak velký rasismus nebo předsudky vůči jiným rasám nebo národům tady nejsou, jak by se to dalo vysvětlit?

„To je právě to, co říkám, že je to vidět v průzkumech veřejného mínění, kde Romové vždy končí na posledním místě, nenávist je tady veliká. Myslím, že to je historicky zakořeněné, že Romové tady dlouhou dobu byli jediní odlišní, celou historii od roku 1400, kdy přišli do Čech. Ale můžeme to vidět už na tendencích Marie Terezie nebo i na ostatních vládcích, že vždy byli Romové někam odsunováni - pro odlišný způsob života, pro jiné chování, které dnes už tak rozdílné není, dnes už je to třeba jen ta barva kůže nebo možná některé jiné přístupy, ale myslím si, že to je v té odlišnosti, že to je strach z něčeho jiného, co má něco společného s xenofobií – čemu nerozumím, toho se bojím.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Kam až může přerůst extremismus
Jedna z otázek u kulatého stolu na velvyslanectví USA byla, zda by u nás mohlo dojít k nárůstu extrémismu do takové míry, že by to vedlo k pogromům či dokonce k holocaustu. Jana Šustová tuto otázku položila Kláře Kalibové, právničce sdružení Tolerance a občanská společnost.

Klára Kalibová (Foto: Jana Šustová) „Já si myslím, že ta situace je opravdu vážná, že se nedá říct, že by se nedalo zopakovat, co tady už historicky několikrát bylo, a to jsou pogromy na Židy nebo židovský a romský holocaust. Žádná společnost vůči tomu není imunní, takovým příkladem je nedávný konflikt v bývalé Jugoslávii, hranice mezi násilím a nenásilím je velmi tenká. Kvalitativní změna, která proběhla v neonacistickém hnutí, mluvím o loňském pokusu o pogrom na obyvatele sídliště Janov, který byl motivován rasovou nenávistí, tak ta situace je velmi vážná, situace v Janově nebyla vyřešená, doteď nejsou stíháni lidé, kteří tam páchali násilí, kteří se pokusili napadnout romské obyvatele této čtvrti.“

Co byste považovala za vhodné, jak tuto situaci řešit? Pořád trvá diskuse, jestli to řešit policejně, násilně, na druhou stranu zatýkání a policejní rozhánění příslušníků extrémistických hnutí může vzbuzovat takový pocit, že to jsou mučedníci, disidenti, jaký vy na to máte názor?

„Tak samozřejmě stát nemůže rezignovat na svou roli ochránce demokracie, policii přísluší stíhat trestnou činnost, stíhat zejména násilnou trestnou činnost. My jsme momentálně v situaci, kdy sice padly rozsudky za některé verbální trestné činy, nicméně zároveň se nikdo nezabývá skutečným násilím a organizováním tohoto násilí. Tam je velká chyba na straně policie a vidím tam velký potenciál, jak toto změnit. Pak tady samozřejmě existují politické strany, které jednoznačně vyzívají k rasové nesnášenlivosti, k národnostní nesnášenlivosti, vytvářejí napětí v celé společnosti, jdou proti základním demokratickým principům českého státu a tyto politické strany by měly být rozpuštěny a jejich činnost by měla být eliminována z veřejného života. Nelze ale zapomenou na to, že to, kde je zdroj energie pro neonacistické hnutí a zdroj energie pro násilí, je celá česká společnost, které velmi dominuje anticikanismus, myslím tím rasismus směřovaný vůči romskému etniku a pokud toto nebude odbouráno, pak ty extrémistické, respektive neonacistické skupiny tady budou vždy, budou čerpat energii právě z této nesnášenlivosti, kterou produkuje celá česká společnost, to není otázka pár desítek jedinců, ti to násilí pak realizují, ale zdroj té energie a odhodlání čerpají právě z xenofobie, která postihuje celou českou společnost.“

Vy jste z nadace Tolerance, jak vy se třeba podílíte na boji proti extremismu nebo máte také nějaké projekty pro Romy?

„My se nezabýváme specificky inkluzí romské komunity, naše činnost spočívá především v informování o rasismu v České republice, o násilném rasismu a snažíme se povzbudit občanské aktivity a občanskou společnost, aby se proti tomuto okupování veřejného prostoru ze strany neonacistů a násilných rasistů postavila. To znamená, že my vzděláváme o tom, kdo jsou neonacisté, ale zejména o tom, že je výhodnější produkovat tolerantní postoje, upozorňujeme na nebezpečí neonacismu a snažíme se rozběhnout celospolečenskou diskuzi na toto téma.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O plánech Emila Ciny na letošní rok
Emil Cina má ve svém životě dvě velké lásky. Tou první je jeho milovaná choť a zahradničení, tou druhou je psaní básní, pohádek a veršů. Jak romský básník a spisovatel Cina vnímá současnou generaci Romů a co chystá na tento rok, se dozvíte v následujícím rozhovoru Roberta Ferka.

Emil Cina (Foto: Jana Šustová) Vy píšete i básně v romštině a v češtině, a dokonce i pohádky, jak jste se dostal k psaní?

„Milena Hübschmannová vydávala první časopis Amaro lav – Naše slovo, a tam jsem četl, jak tam lidé psali, jak tam přispívali, tak jsem si říkal, že bych to také mohl zkusit. Tak jsem napsal první báseň do Amaro lav na to téma a ono mi to vyšlo na titulní straně. Já jsem byl šťastný, že to otiskli, ale pak už to šlo jedno s druhým, pak už mi to ani tak nějak moc nepřipadlo.“

Vy jste dokonce vydal i nějaké knížky s vašimi básněmi, je to tak?

„Knihu jsme udělali dohromady se třemi lidmi a jmenuje se to Lístečky z cínu a také dělám někdy překlady, dělali jsme překlad od Kusturici Černá kočka, bílý kocour, ještě jsme dělali překlad k filmu Roming, tam jsem psal, jak Labuda čte úryvky ze sešitu, tak to jsem psal všechno já s manželkou. Manželka mi hlavně pomáhala, protože dělá na počítači, já jí to napíšu a ona mi to přepíše. Ale nejraději pracuji mezi dětmi, my jedeme do škol, třeba jsme byli v Jihlavě a teď jsme byli v jižních Čechách a všude možně jinde po republice a když tam přijdeme, tak já se těch dětí romsky zeptám – Umíte romsky? a ony mi řeknou: Strejdo, ne. Tak já mluvím romsky a ony mi všechno rozumí, je jasné, že ta slova určitě slyšely a já si toho vážím, se romština ještě někde málo je, trošku, ale je, strašně si vážím našeho jazyka, protože romský jazyk má velmi krásné zdrobněliny. Každý jazyk má hezká slova, a romština má hodně zdrobnělin, možná se mýlím, ale ty zdrobněliny v romštině se mi moc líbí.“

Máte třeba strach, že třeba romský jazyk zanikne a s ním i Romové?

„Romský jazyk se ztrácí. Kde jsou větší komunity, třeba v osadách, tam se to třeba ještě dodržuje, ale tady v Praze děti už romsky neumí. Já si myslím, že romština by se měla dochovat, záleží jen na nás, myslím si, že chování Romů k sobě, jednoho k druhému, to se nevytratí, je to familiérní, rodina sobě - a to se drží dodnes, že jeden druhému pomáhá, když potřebuje a toto se nevytratí.“

Máte ještě nějaké plány do budoucna, co byste chtěl ještě uskutečnit?

„Teď hlavně něco připravuji pro děti, Od A až po zet, jaro, léto, podzim, zima a dávám k tomu básničky třeba k tomu ročnímu období a k tomu dávám i pohádky. Snažím se to dokončit, snad to bude hotové do konce roku. Když nejezdím na zahrádku, ke konci roku, tak mám potom víc času na psaní.“

Pane Cino, jak trávíte svůj volný čas?

„Na zahrádce, pěstuji všechno, jsem takový zahradník, to je nejlepší. A když mám čas, takhle po večerech v zimě, tak se snažím psát. Teď jsem dělal nádherné povídečky, to bylo do Německa, nějaký bratr Luka se jmenoval z Kolína nad Rýnem, a on byl na Slovensku u Košic v jedné vesnici a namaloval krásné obrazy, děj života z té vesnice a já jsem k těm dvaceti obrazům udělal povídky, křtiny, dobré věci k zasmání, pak i špatné věci, které se tam ukázaly v té vesnici, a je to podle těch obrázků a je to něco nádherného, tak to jsme udělal tomu bratru Lukášovi a má to teď někdy vyjít.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.10.2013V říjnu zemřel významný romský spisovatel a básník Emil CinaO Roma Vakeren
22.10.2013Zemřel významný romský spisovatel a básník Emil CinaZprávy ze života Romů
16.07.2011Emil Cina napsal povídky na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase RuegenbergaO Roma Vakeren
15.01.2011Co jsou to paramisaO Roma Vakeren
19.06.2009Vzpomínky Emila Ciny na moderování romského vysílání Českého rozhlasuO Roma Vakeren
12.12.2008Spisovatel Emil Cina vystoupil na festivalu Romano IloO Roma Vakeren
27.06.2006V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníkyZprávy ze života Romů
03.06.2005O mnohých romských osobnostech se nemluví, přesto si ale zaslouží pozornostO Roma Vakeren
09.07.2004"Romština je velice lehký jazyk", tvrdí překladatel Emil CinaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Nejvyšší správní soud kvůli nedodaným finančním zprávám rozpustil pět politických stran a hnutí, včetně Romské občanské iniciativy. Dalším čtyřem pozastavil činnost. Romská občanská iniciativa působila v Česku od začátku 90. let a byla první polistopadovou romskou stranou. K jejím lídrům patřil právník Emil Ščuka. Výrazných voličských úspěchů ale nedosahovala, protože doplácela na roztříštěnost romské politické reprezentace.

Mostecký soud nechá zatknout jednoho ze dvou Romů, kteří se zpovídají z urážek radikálů v Litvínově. Podle soudkyně se úmyslně vyhýbá procesu, nevyzvedl si obsílky, ani se neomluvil. Podle advokáta trpí střevní chřipkou. Po zatčení obžalovaného soud rozhodne, zda bude dále stíhán vazebně, či na svobodě.

Stovka Rumunů v severoirském Belfastu se po rasistickém útoku rozhodla vrátit do Rumunska. Podle serveru BBC tamní ministryně pro sociální rozvoj Margaret Ritchieová uvedla, že 25 lidí už odcestovalo a dalších 75 to udělá, jakmile bude moci. 14 Rumunů pak zůstane v Irsku. Podle mluvčího belfastské radnice byla mezi napadenými většina Romů.

V Německu by mělo být nyní snadnější trestat krajně pravicové extrémisty za užívání nacistických hesel. K trestu totiž může vést i použití několika slov, která jasně připomínají text nacistické písně. Podle soudců má příslušný paragraf, podle něhož je používání nacistických symbolů a hesel trestné, nejen zabránit jejich šíření, ale také odmítnout jakékoliv náznaky, že by se v Německu snahy o porušování ústavy trpěly.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jak Romové vnímají současnou situaci
Po vlně neonacistických provokací se podařilo zatknout několik aktérů. Jak vnímají současnou situaci Romové, řekl Marii Vrábelové koordinátor pro romské záležitosti z Odboru sociálních věcí Středočeského kraje Cyril Koky.

Extremisté (Foto: Štěpánka Budková) „Teď se to trošku uklidnilo, každopádně situace od Janova, od sklonku minulého roku, nebyla dobrá. Pochopitelně enormnost těch pochodů neonacistů, to bylo něco nevídaného.“

Co myslíte, že to odstartovalo, právě takovou atmosféru?

„Pochopitelně atmosféra ve společnosti, výroky jednotlivých politiků a když orgány místní samosprávy nekonají rychle a adekvátně, tak pak je člověk rozčilený a pak už nekouká doleva doprava.“

Co vyvolalo největší strach u Romů?

„Pochopitelně útok na Janov, to bylo velké nebezpečí a pak útok zápalnou lahví.“

Od té doby nakonec útoků bylo několik?

„U Janova mě zarazilo a docela jsem koukal, když bývalý premiér, ministr vnitra nebo vůbec politická reprezentace se tvářila, jako že nevidí a neslyší, což si myslím, že není dobře. Docela mě mrzí postoj bývalého ministra vnitra Ivana Langera, protože to padá i na jeho hlavu, de facto jeho nečinnost a to, že Dělnická strana vyhrála soud u Nejvyššího správního soudu padá bezprostředně na jeho hlavu, to mě mrzí. A pak nastoupí nová vláda, koná a plní úkoly, které už měly být udělány a přijaty daleko předtím.“

Pane Koky, vy jste koordinátor Středočeského kraje, jezdíte hodně mezi lidi, ptali se vás: Co budeme dělat?

„Pochopitelně ta atmosféra přináší různé emoce, někdo by se chtěl bránit, někdo rezignuje a utíká ze země, to není řešením. Stát a bezpečnostní složky musí přijmout taková opatření, aby situaci všech občanů uklidnili, aby konali to, co mají ze zákona.“

Nečekali Romové příliš dlouho, než se dali dohromady, musel to odstartovat útok na rodinu?

„Vždy to je tak, že když se něco stane, tak to každého sjednotí a každý, kdo viděl ty záběry v televizi té postižené holčičky, tak na každého to muselo hodně emotivně zapůsobit. Takže si myslím, že právě i takovéto události stmelují romské hnutí v České republice a je to dobře, když se romské organizace sjednotí a mluví jedním slovem a vnáší určité návrhy na řešení ve směru k orgánům státní správy, k vládě atd.“

Takže už se našel mezi Romy takový leader, který všechno stmeluje a dává dohromady?

„Já si myslím, že těch lidí je pár, kteří dokážou to romské hnutí probudit a připravit akci celostátního charakteru, takže si myslím, že i ta tisková konference a příprava organizace demonstrací v jednotlivých městech, tak tam je vidět, že máme schopné lidi, lidi schopné organizace v regionech, které dokáží zorganizovat i demonstraci.“

Jmenujte konkrétné kroky, co se tedy všechno povedlo?

„S příchodem nového ministra vnitra tady došlo k určitým posunům ve vztahu státu k neonacistické scéně, je tady několik obvinění, takže počkejme si, jak o soudně dopadne. Je vidět, že když policie chce, tak zapracuje. Každý soudný člověk by si měl říct, že národní socialismus a ideologie hitlerovského Německa není naše budoucnost, to je minulost.“

Co si myslíte, že by tu situaci stabilizovalo?

„Je potřeba účinně bojovat s těmito uskupeními. Na jedné straně stát musí vytvářet určitou strategii řešení vyloučených lokalit, aby dokázal integrovat tyto lidi na trh práce, vzdělání zejména, aby měli dostatek příležitostí pro normální život. To znamená, že do toho řešení musí přispět jednak lokální politici a Romové sami, je to řešení na místní lokální úrovni až po celostátní.“

Teď jednáte s dočasnou vládou, jsou ta opatření taková, že i když nastoupí další vláda na podzim, že už ty kroky budou nezvratné?

„Uvidíme, jak dopadnou nové parlamentní volby v říjnu, každopádně si myslím, že Romové by se měli na tyto volby připravit, aby se k parlamentním volbám dostavili, aby nezůstali doma.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romština
Poprvé otevíráme rubriku, v níž se budeme pravidelně věnovat romské historii, zvykům, tradicím i kuchyni. A začneme romským jazykem a historií. Jan Berousek pro vás v následující minutách připravil rozhovor se studentem 5. ročníku romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Davidem Tišerem.

David Tišer (Foto: Jana Šustová) Jaké slovo je podobné nebo i stejné jak v romštině a v hindštině?

„Těch slov je celá řada, například ača, to je slovo z hindštiny, kterému budou Romové rozumět, to je lačho v romštině, a to znamená v češtině dobrý. Nebo bakra, což v hindštině znamená koza, v romštině říkáme bakro, což je beran, ale někteří Romové tak přeneseně říkají i koze. Těch slov je opravdu celá řada.“

Proč Romové uprchli z Indie, ze své pravlasti?

„Na to existuje řada tezí, nikdo na světě nemůže říct, která je pravdivá, protože to už se nikdy nedozvíme. Jedna z těch tezí je, že odešli kvůli silnému kastovnímu systému, protože na severu se tenkrát hodně dodržoval kastovní systém. Druhá teze může být, že odešli z krajiny, která byla nevlídná a kde neměli jídlo, říkalo se tomu neúrodný Pandžáb, takže také kvůli tomu mohli odejít, aby se uživili, nebo třeba kvůli různým vpádům invazivních kmenů, jako byli třeba Arabové a jiní.“

V Indii je kastovní systém stále zachován, do jaké kasty patřili Romové?

„Vědci říkají, že jsme patřili do nejnižší kasty Domů, pak se tedy přeměnilo jen první písmeno z D na R. A někteří odvážlivci tvrdí, že jsme patřili k nejvyšší kastě a dokládají to právě městy Mohendžodáro a Harappa, které byly nejvyspělejšími městy, byl tam vyspělý kanalizační systém nebo tam byly už třípatrové domy, které měly omítku a mnozí říkají, že tam právě žili Romové.“

Jací Romové žijí v České republice, dělí na se kasty?

„Nejpočetnější jsou slovenští Romové, tzv. Rumungre, další skupinou jsou Sinti – němečtí Romové, třetí jsou olaští Romové a čtvrtou skupinou, tou nejméně početnou, jsou čeští Romové.“

Jakými jazyky mluví, je nějaký rozdíl v dialektech, rozumějí si?

„Romové po celém světě si jednoduše rozumí, jsou tam samozřejmě odchylky v dialektu nebo ve variantě jazyka, ale pokud umíte dva nebo tři dialekty, což není pro Roma těžké se naučit, protože i v rámci jednoho města mluví Romové třemi nebo čtyřmi dialekty, tak potom jednoduše porozumíte Romům na celém světě.“

Jak se řekne třeba dobrý den?

„Lačo džives, ovšem musím upozornit, že to je uměle vytvořené, protože Romové se nezdraví, nikdy se nezdravili, fráze při potkání se byla vždy Kaj džas, nebo So tadžal, So chaľal – Kam jdeš?, Co jsi jedla?, Co jsi jedl?, Co jsi vařil? a není to zvláštnost pouze u Romů, ale takto navazují konverzaci i jiné národy, pozdravy typu Hello jsou uměle vytvořené, protože na ně okamžitě přirozeně navazují konverzaci a následuje výčet, jak je jim zle nebo dobře.“

Jak se řekne romsky dobrou chuť?

„To je další věc, kterou vás zklamu, my si nic nepřejeme, řekneme cha čaľuv, to je najez se, nasyť se, ale dobrou chuť si nepřejeme, to si děláme třeba srandu, že si vymyslíme třeba lačho apetit, ale to nemá v romštině žádný základ a nepoužívá se to. Takže když někomu dáme jídlo, tak prostě řekneme Cha čaľuv.“

Má romština třeba sloveso, jako je v češtině sloveso být?

„Samozřejmě má, je to třeba ve větě Já jsem – Me som, ale jiné je to třeba, když chcete použít Já se jmenuji David – Me pes vičinav David a to už je novinka, to teď používají všichni Romové v České republice, na Slovensku také, ale nejvíce staří Romové nadávají, jak tu romštinu kazíme, že to správně je Me man vičinav, nebo se má říkat Amen pen – My se jmenujeme, ale my si teď všechno už zjednodušujeme, takže všude strčíme jednoduché slovíčko pes a jedem romsky.“

A jak se řekne romsky pes?

„Tak to se řekne několika způsoby, buď je to rukono, rikono nebo džuklo, potom i na fenu máme pojmenování, to je rukoňi, rikoňi, džukľi.“

Zeptám se na závěr, znáte nějaké přísloví?

„Samozřejmě znám romská přísloví a nejvíc se mi líbí přísloví Dilino phenel, so džanel, goďaver džanel, so phenel - Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V galerii U zlatého kohouta v Praze často vystavují Romové
V galerii U zlatého kohouta v Praze vystavují Romové. Pro návštěvníky přichystali romské setkání se skupinou Olgy Fečové a také se zúčastněnými autory vystavených děl. O více informací přímo na akci požádala Marie Vrábelová ředitelku galerie Mirelu Zukalovou.

Obraz Vlasty Hrabaňové „To je výstava romských umělců a romských dětí ze sdružení Olgy Fečové.“

Co vše tu vystavujete?

„Vystavujeme kresby, malby a různé artefakty z různým materiálů.“

Co vám se osobně líbí?

„Mně se líbí romská vlajka - Kolo štěstí, ta je moc pěkná a je opravdu nádherně vypracovaná.“

Obraz Vlasty Hrabaňové Máte tu i skupinu paní Fečové?

„Ano, Olinka Fečová a její skupina ze sdružení tu vystavuje už pátým rokem.“

Bude se to pravidelně opakovat každý rok?

„Doufám, ale záleží na tom, jestli tu bude ta možnost existovat v těchto nádherných gotických prostorách.“

Jak dlouho výstava potrvá?

„Výstava už je týden, a ještě týden bude, takže do konce měsíce, likvidujeme ji 29. června.“

Obraz Vlasty Hrabaňové A teď Vlasta Hrabaňová, vy jste začínala s vazbou květin.

„Ano, začínala jsem s vazbou květin, pak jsem to ukončila a začala jsem vytvářet tyto moje výtvory.“

Z jakého materiálu jsou?

„Plexisklo tam je, barvy, pletivo, různé kamínky, je to taková směs všeho.“

Teď je to na výstavě, můžou si to lidé potom koupit, kde se s tím setkají?

„Chystám výstavu, snad to vyjde a měla by být v listopadu.“

Jak vás vůbec napadlo, že budete dělat také výtvory?

„To mě napadlo asi před dvěma roky, kdy jsem se osvobodila od dětí.“

Je to vaše první výstava?

„Ano, první.“

Foto: zlatyjerab.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Extremismus v Evropě
Reportáž:  Kam až může přerůst extremismus
Reportáž:  O plánech Emila Ciny na letošní rok
Zprávy: 
Reportáž:  Jak Romové vnímají současnou situaci
Reportáž:  Romština
Reportáž:  V galerii U zlatého kohouta v Praze často vystavují Romové

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz