Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Jak se vypořádat s extremismem v České republice? O tom se dozvíte hned na
začátku pořadu. Samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná
muzika.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Extremismus v Evropě
Velvyslanectví Spojených států amerických uspořádalo ve středu debatu u
kulatého stolu na téma Jak se vypořádat s extremismem v České republice.
Besedy se zúčastnila celá řada významných osobností, jmenujme především
ministra pro lidská práva Michaela Kocába, ministra vnitra Martina Pecinu a
ombudsmana Otakara Motejla. Kolegyně Jana Šustová se zeptala Gabriely
Hrabaňové z Úřadu vlády, zda k nárůstu extrémismu dochází i v jiných
evropských zemích.
„Problematika radikalizace společnosti nebo zhrubnutí společnosti se ukazuje
i v jiných evropských zemích, není to jen problém České republiky. Myslím,
že takový dobrý příklad, kdy to bylo hodně viditelné, tak to bylo teď před
volbami do Evropského parlamentu, kdy pravicové strany, takové ty hodně
pravicové strany uspěly v několika zemích, bylo to např. Holandsko,
Maďarsko, nebo i Rumunsko. Jsou to vlastně země jak východního tak západního
bloku, kde tedy můžeme vidět, že situace není úplně dobrá. Může to být z
jedné části díky ekonomické krizi, kvůli všem globálně-ekonomickým aspektům,
na druhé straně vidíme, že problémy menšin, problém migrace a tedy v tom
východnějším bloku problémy Romů můžou být spouštěčem vymezení těchto
subjektů.“
Třeba v Maďarsku došlo k nějakým násilným akcím přímo proti Romům?
„V Maďarsku už běží druhý rok série velice hrubých násilných akcí, které,
myslím, dokonce v pěti případech skončili smrtí. To je vlastně mobilizace
národní gardy, která na základě toho, že Romové udělali takovou spouštěcí
akci - oni tenkrát někde napadli nějakého Maďara, na základě čehož se
společnost semkla proti Romům. Takže tam to je už druhým rokem a zatím je
hodně mrtvých.“
U nás, ale i ve světe se používá pojem anticikanismus, můžete vysvětlit
tento pojem?
„Anticikanismus je určitý druh rasismu, jde o to, že se jde až za rasismus.
Klasický příklad je, že spousta lidí je schopna říct, že rasistou nejsou,
ale Roma za souseda nechtějí, nebo si nepřejí, aby si jejich syn přivedl
Romku, to je takové neakceptovatelné. A můžeme to vidět právě v těch
případech, kdy se Romové dávají až na úroveň podlidí. Třeba v internetových
diskuzích, ve vtipech nebo vůbec v komunikaci osobní, mezilidské můžeme
často vidět, že Romové jsou viděni v poutech nebo v nějakých řetězech, nebo
všichni na Sahaře nebo na Sibiři, a my ty důsledky vidíme potom třeba v
emigraci do Kanady, že se tady necítí v bezpečí právě kvůli těmto věcem, že
je pořád nutné být ve střehu, krýt si záda, čekat, jestli mě náhodu někde
nebude diskriminovat nebo kdy proti mně jako proti Romovi někdo vystartuje.“
Ono to vypadá, že Češi mají hodně odpor vůči Romům, ale že třeba tak
velký rasismus nebo předsudky vůči jiným rasám nebo národům tady nejsou, jak
by se to dalo vysvětlit?
„To je právě to, co říkám, že je to vidět v průzkumech veřejného mínění, kde
Romové vždy končí na posledním místě, nenávist je tady veliká. Myslím, že to
je historicky zakořeněné, že Romové tady dlouhou dobu byli jediní odlišní,
celou historii od roku 1400, kdy přišli do Čech. Ale můžeme to vidět už na
tendencích Marie Terezie nebo i na ostatních vládcích, že vždy byli Romové
někam odsunováni - pro odlišný způsob života, pro jiné chování, které dnes
už tak rozdílné není, dnes už je to třeba jen ta barva kůže nebo možná
některé jiné přístupy, ale myslím si, že to je v té odlišnosti, že to je
strach z něčeho jiného, co má něco společného s xenofobií – čemu nerozumím,
toho se bojím.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kam až může přerůst extremismus
Jedna z otázek u kulatého stolu na velvyslanectví USA byla, zda by u nás
mohlo dojít k nárůstu extrémismu do takové míry, že by to vedlo k pogromům
či dokonce k holocaustu. Jana Šustová tuto otázku položila Kláře Kalibové,
právničce sdružení Tolerance a občanská společnost.
„Já si myslím, že ta situace je opravdu vážná, že se nedá říct, že by se
nedalo zopakovat, co tady už historicky několikrát bylo, a to jsou pogromy
na Židy nebo židovský a romský holocaust. Žádná společnost vůči tomu není
imunní, takovým příkladem je nedávný konflikt v bývalé Jugoslávii, hranice
mezi násilím a nenásilím je velmi tenká. Kvalitativní změna, která proběhla
v neonacistickém hnutí, mluvím o loňském pokusu o pogrom na obyvatele
sídliště Janov, který byl motivován rasovou nenávistí, tak ta situace je
velmi vážná, situace v Janově nebyla vyřešená, doteď nejsou stíháni lidé,
kteří tam páchali násilí, kteří se pokusili napadnout romské obyvatele této
čtvrti.“
Co byste považovala za vhodné, jak tuto situaci řešit? Pořád trvá
diskuse, jestli to řešit policejně, násilně, na druhou stranu zatýkání a
policejní rozhánění příslušníků extrémistických hnutí může vzbuzovat takový
pocit, že to jsou mučedníci, disidenti, jaký vy na to máte názor?
„Tak samozřejmě stát nemůže rezignovat na svou roli ochránce demokracie,
policii přísluší stíhat trestnou činnost, stíhat zejména násilnou trestnou
činnost. My jsme momentálně v situaci, kdy sice padly rozsudky za některé
verbální trestné činy, nicméně zároveň se nikdo nezabývá skutečným násilím a
organizováním tohoto násilí. Tam je velká chyba na straně policie a vidím
tam velký potenciál, jak toto změnit. Pak tady samozřejmě existují politické
strany, které jednoznačně vyzívají k rasové nesnášenlivosti, k národnostní
nesnášenlivosti, vytvářejí napětí v celé společnosti, jdou proti základním
demokratickým principům českého státu a tyto politické strany by měly být
rozpuštěny a jejich činnost by měla být eliminována z veřejného života.
Nelze ale zapomenou na to, že to, kde je zdroj energie pro neonacistické
hnutí a zdroj energie pro násilí, je celá česká společnost, které velmi
dominuje anticikanismus, myslím tím rasismus směřovaný vůči romskému etniku
a pokud toto nebude odbouráno, pak ty extrémistické, respektive
neonacistické skupiny tady budou vždy, budou čerpat energii právě z této
nesnášenlivosti, kterou produkuje celá česká společnost, to není otázka pár
desítek jedinců, ti to násilí pak realizují, ale zdroj té energie a
odhodlání čerpají právě z xenofobie, která postihuje celou českou
společnost.“
Vy jste z nadace Tolerance, jak vy se třeba podílíte na boji proti
extremismu nebo máte také nějaké projekty pro Romy?
„My se nezabýváme specificky inkluzí romské komunity, naše činnost spočívá
především v informování o rasismu v České republice, o násilném rasismu a
snažíme se povzbudit občanské aktivity a občanskou společnost, aby se proti
tomuto okupování veřejného prostoru ze strany neonacistů a násilných
rasistů postavila. To znamená, že my vzděláváme o tom, kdo jsou neonacisté,
ale zejména o tom, že je výhodnější produkovat tolerantní postoje,
upozorňujeme na nebezpečí neonacismu a snažíme se rozběhnout
celospolečenskou diskuzi na toto téma.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O plánech Emila Ciny na letošní rok
Emil Cina má ve svém životě dvě velké lásky. Tou první je jeho milovaná
choť a zahradničení, tou druhou je psaní básní, pohádek a veršů. Jak romský
básník a spisovatel Cina vnímá současnou generaci Romů a co chystá na tento
rok, se dozvíte v následujícím rozhovoru Roberta Ferka.
Vy píšete i básně v romštině a v češtině, a dokonce i pohádky, jak jste
se dostal k psaní?
„Milena Hübschmannová vydávala první časopis Amaro lav – Naše slovo, a tam
jsem četl, jak tam lidé psali, jak tam přispívali, tak jsem si říkal, že
bych to také mohl zkusit. Tak jsem napsal první báseň do Amaro lav na to
téma a ono mi to vyšlo na titulní straně. Já jsem byl šťastný, že to
otiskli, ale pak už to šlo jedno s druhým, pak už mi to ani tak nějak moc
nepřipadlo.“
Vy jste dokonce vydal i nějaké knížky s vašimi básněmi, je to tak?
„Knihu jsme udělali dohromady se třemi lidmi a jmenuje se to Lístečky z cínu
a také dělám někdy překlady, dělali jsme překlad od Kusturici Černá kočka,
bílý kocour, ještě jsme dělali překlad k filmu Roming, tam jsem psal, jak
Labuda čte úryvky ze sešitu, tak to jsem psal všechno já s manželkou.
Manželka mi hlavně pomáhala, protože dělá na počítači, já jí to napíšu a ona
mi to přepíše. Ale nejraději pracuji mezi dětmi, my jedeme do škol, třeba
jsme byli v Jihlavě a teď jsme byli v jižních Čechách a všude možně jinde po
republice a když tam přijdeme, tak já se těch dětí romsky zeptám – Umíte
romsky? a ony mi řeknou: Strejdo, ne. Tak já mluvím romsky a ony mi všechno
rozumí, je jasné, že ta slova určitě slyšely a já si toho vážím, se romština
ještě někde málo je, trošku, ale je, strašně si vážím našeho jazyka, protože
romský jazyk má velmi krásné zdrobněliny. Každý jazyk má hezká slova, a
romština má hodně zdrobnělin, možná se mýlím, ale ty zdrobněliny v romštině
se mi moc líbí.“
Máte třeba strach, že třeba romský jazyk zanikne a s ním i Romové?
„Romský jazyk se ztrácí. Kde jsou větší komunity, třeba v osadách, tam se to
třeba ještě dodržuje, ale tady v Praze děti už romsky neumí. Já si myslím,
že romština by se měla dochovat, záleží jen na nás, myslím si, že chování
Romů k sobě, jednoho k druhému, to se nevytratí, je to familiérní, rodina
sobě - a to se drží dodnes, že jeden druhému pomáhá, když potřebuje a toto
se nevytratí.“
Máte ještě nějaké plány do budoucna, co byste chtěl ještě uskutečnit?
„Teď hlavně něco připravuji pro děti, Od A až po zet, jaro, léto, podzim,
zima a dávám k tomu básničky třeba k tomu ročnímu období a k tomu dávám i
pohádky. Snažím se to dokončit, snad to bude hotové do konce roku. Když
nejezdím na zahrádku, ke konci roku, tak mám potom víc času na psaní.“
Pane Cino, jak trávíte svůj volný čas?
„Na zahrádce, pěstuji všechno, jsem takový zahradník, to je nejlepší. A když
mám čas, takhle po večerech v zimě, tak se snažím psát. Teď jsem dělal
nádherné povídečky, to bylo do Německa, nějaký bratr Luka se jmenoval z
Kolína nad Rýnem, a on byl na Slovensku u Košic v jedné vesnici a namaloval
krásné obrazy, děj života z té vesnice a já jsem k těm dvaceti obrazům
udělal povídky, křtiny, dobré věci k zasmání, pak i špatné věci, které se
tam ukázaly v té vesnici, a je to podle těch obrázků a je to něco
nádherného, tak to jsme udělal tomu bratru Lukášovi a má to teď někdy
vyjít.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Nejvyšší správní soud kvůli nedodaným finančním zprávám rozpustil pět
politických stran a hnutí, včetně Romské občanské iniciativy. Dalším čtyřem
pozastavil činnost. Romská občanská iniciativa působila v Česku od začátku
90. let a byla první polistopadovou romskou stranou. K jejím lídrům patřil
právník Emil Ščuka. Výrazných voličských úspěchů ale nedosahovala, protože
doplácela na roztříštěnost romské politické reprezentace.
Mostecký soud nechá zatknout jednoho ze dvou Romů, kteří se zpovídají z
urážek radikálů v Litvínově. Podle soudkyně se úmyslně vyhýbá procesu,
nevyzvedl si obsílky, ani se neomluvil. Podle advokáta trpí střevní
chřipkou. Po zatčení obžalovaného soud rozhodne, zda bude dále stíhán
vazebně, či na svobodě.
Stovka Rumunů v severoirském Belfastu se po rasistickém útoku rozhodla
vrátit do Rumunska. Podle serveru BBC tamní ministryně pro sociální rozvoj
Margaret Ritchieová uvedla, že 25 lidí už odcestovalo a dalších 75 to udělá,
jakmile bude moci. 14 Rumunů pak zůstane v Irsku. Podle mluvčího belfastské
radnice byla mezi napadenými většina Romů.
V Německu by mělo být nyní snadnější trestat krajně pravicové extrémisty za
užívání nacistických hesel. K trestu totiž může vést i použití několika
slov, která jasně připomínají text nacistické písně. Podle soudců má
příslušný paragraf, podle něhož je používání nacistických symbolů a hesel
trestné, nejen zabránit jejich šíření, ale také odmítnout jakékoliv náznaky,
že by se v Německu snahy o porušování ústavy trpěly.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak Romové vnímají současnou situaci
Po vlně neonacistických provokací se podařilo zatknout několik aktérů. Jak
vnímají současnou situaci Romové, řekl Marii Vrábelové koordinátor pro
romské záležitosti z Odboru sociálních věcí Středočeského kraje Cyril Koky.
„Teď se to trošku uklidnilo, každopádně situace od Janova, od sklonku
minulého roku, nebyla dobrá. Pochopitelně enormnost těch pochodů neonacistů,
to bylo něco nevídaného.“
Co myslíte, že to odstartovalo, právě takovou atmosféru?
„Pochopitelně atmosféra ve společnosti, výroky jednotlivých politiků a když
orgány místní samosprávy nekonají rychle a adekvátně, tak pak je člověk
rozčilený a pak už nekouká doleva doprava.“
Co vyvolalo největší strach u Romů?
„Pochopitelně útok na Janov, to bylo velké nebezpečí a pak útok zápalnou
lahví.“
Od té doby nakonec útoků bylo několik?
„U Janova mě zarazilo a docela jsem koukal, když bývalý premiér, ministr
vnitra nebo vůbec politická reprezentace se tvářila, jako že nevidí a
neslyší, což si myslím, že není dobře. Docela mě mrzí postoj bývalého
ministra vnitra Ivana Langera, protože to padá i na jeho hlavu, de facto
jeho nečinnost a to, že Dělnická strana vyhrála soud u Nejvyššího správního
soudu padá bezprostředně na jeho hlavu, to mě mrzí. A pak nastoupí nová
vláda, koná a plní úkoly, které už měly být udělány a přijaty daleko
předtím.“
Pane Koky, vy jste koordinátor Středočeského kraje, jezdíte hodně mezi
lidi, ptali se vás: Co budeme dělat?
„Pochopitelně ta atmosféra přináší různé emoce, někdo by se chtěl bránit,
někdo rezignuje a utíká ze země, to není řešením. Stát a bezpečnostní složky
musí přijmout taková opatření, aby situaci všech občanů uklidnili, aby
konali to, co mají ze zákona.“
Nečekali Romové příliš dlouho, než se dali dohromady, musel to
odstartovat útok na rodinu?
„Vždy to je tak, že když se něco stane, tak to každého sjednotí a každý, kdo
viděl ty záběry v televizi té postižené holčičky, tak na každého to muselo
hodně emotivně zapůsobit. Takže si myslím, že právě i takovéto události
stmelují romské hnutí v České republice a je to dobře, když se romské
organizace sjednotí a mluví jedním slovem a vnáší určité návrhy na řešení ve
směru k orgánům státní správy, k vládě atd.“
Takže už se našel mezi Romy takový leader, který všechno stmeluje a dává
dohromady?
„Já si myslím, že těch lidí je pár, kteří dokážou to romské hnutí probudit a
připravit akci celostátního charakteru, takže si myslím, že i ta tisková
konference a příprava organizace demonstrací v jednotlivých městech, tak tam
je vidět, že máme schopné lidi, lidi schopné organizace v regionech, které
dokáží zorganizovat i demonstraci.“
Jmenujte konkrétné kroky, co se tedy všechno povedlo?
„S příchodem nového ministra vnitra tady došlo k určitým posunům ve vztahu
státu k neonacistické scéně, je tady několik obvinění, takže počkejme si,
jak o soudně dopadne. Je vidět, že když policie chce, tak zapracuje. Každý
soudný člověk by si měl říct, že národní socialismus a ideologie
hitlerovského Německa není naše budoucnost, to je minulost.“
Co si myslíte, že by tu situaci stabilizovalo?
„Je potřeba účinně bojovat s těmito uskupeními. Na jedné straně stát musí
vytvářet určitou strategii řešení vyloučených lokalit, aby dokázal
integrovat tyto lidi na trh práce, vzdělání zejména, aby měli dostatek
příležitostí pro normální život. To znamená, že do toho řešení musí přispět
jednak lokální politici a Romové sami, je to řešení na místní lokální úrovni
až po celostátní.“
Teď jednáte s dočasnou vládou, jsou ta opatření taková, že i když
nastoupí další vláda na podzim, že už ty kroky budou nezvratné?
„Uvidíme, jak dopadnou nové parlamentní volby v říjnu, každopádně si myslím,
že Romové by se měli na tyto volby připravit, aby se k parlamentním volbám
dostavili, aby nezůstali doma.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romština
Poprvé otevíráme rubriku, v níž se budeme pravidelně věnovat romské
historii, zvykům, tradicím i kuchyni. A začneme romským jazykem a historií.
Jan Berousek pro vás v následující minutách připravil rozhovor se studentem
5. ročníku romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Davidem Tišerem.
Jaké slovo je podobné nebo i stejné jak v romštině a v hindštině?
„Těch slov je celá řada, například ača, to je slovo z hindštiny, kterému
budou Romové rozumět, to je lačho v romštině, a to znamená v češtině dobrý.
Nebo bakra, což v hindštině znamená koza, v romštině říkáme bakro, což je
beran, ale někteří Romové tak přeneseně říkají i koze. Těch slov je opravdu
celá řada.“
Proč Romové uprchli z Indie, ze své pravlasti?
„Na to existuje řada tezí, nikdo na světě nemůže říct, která je pravdivá,
protože to už se nikdy nedozvíme. Jedna z těch tezí je, že odešli kvůli
silnému kastovnímu systému, protože na severu se tenkrát hodně dodržoval
kastovní systém. Druhá teze může být, že odešli z krajiny, která byla
nevlídná a kde neměli jídlo, říkalo se tomu neúrodný Pandžáb, takže také
kvůli tomu mohli odejít, aby se uživili, nebo třeba kvůli různým vpádům
invazivních kmenů, jako byli třeba Arabové a jiní.“
V Indii je kastovní systém stále zachován, do jaké kasty patřili Romové?
„Vědci říkají, že jsme patřili do nejnižší kasty Domů, pak se tedy přeměnilo
jen první písmeno z D na R. A někteří odvážlivci tvrdí, že jsme patřili k
nejvyšší kastě a dokládají to právě městy Mohendžodáro a Harappa, které
byly nejvyspělejšími městy, byl tam vyspělý kanalizační systém nebo tam byly
už třípatrové domy, které měly omítku a mnozí říkají, že tam právě žili
Romové.“
Jací Romové žijí v České republice, dělí na se kasty?
„Nejpočetnější jsou slovenští Romové, tzv. Rumungre, další skupinou jsou
Sinti – němečtí Romové, třetí jsou olaští Romové a čtvrtou skupinou, tou
nejméně početnou, jsou čeští Romové.“
Jakými jazyky mluví, je nějaký rozdíl v dialektech, rozumějí si?
„Romové po celém světě si jednoduše rozumí, jsou tam samozřejmě odchylky v
dialektu nebo ve variantě jazyka, ale pokud umíte dva nebo tři dialekty, což
není pro Roma těžké se naučit, protože i v rámci jednoho města mluví Romové
třemi nebo čtyřmi dialekty, tak potom jednoduše porozumíte Romům na celém
světě.“
Jak se řekne třeba dobrý den?
„Lačo džives, ovšem musím upozornit, že to je uměle vytvořené, protože
Romové se nezdraví, nikdy se nezdravili, fráze při potkání se byla vždy Kaj
džas, nebo So tadžal, So chaľal – Kam jdeš?, Co jsi jedla?, Co jsi jedl?, Co
jsi vařil? a není to zvláštnost pouze u Romů, ale takto navazují konverzaci
i jiné národy, pozdravy typu Hello jsou uměle vytvořené, protože na ně
okamžitě přirozeně navazují konverzaci a následuje výčet, jak je jim zle
nebo dobře.“
Jak se řekne romsky dobrou chuť?
„To je další věc, kterou vás zklamu, my si nic nepřejeme, řekneme cha čaľuv,
to je najez se, nasyť se, ale dobrou chuť si nepřejeme, to si děláme třeba
srandu, že si vymyslíme třeba lačho apetit, ale to nemá v romštině žádný
základ a nepoužívá se to. Takže když někomu dáme jídlo, tak prostě řekneme
Cha čaľuv.“
Má romština třeba sloveso, jako je v češtině sloveso být?
„Samozřejmě má, je to třeba ve větě Já jsem – Me som, ale jiné je to třeba,
když chcete použít Já se jmenuji David – Me pes vičinav David a to už je
novinka, to teď používají všichni Romové v České republice, na Slovensku
také, ale nejvíce staří Romové nadávají, jak tu romštinu kazíme, že to
správně je Me man vičinav, nebo se má říkat Amen pen – My se jmenujeme, ale
my si teď všechno už zjednodušujeme, takže všude strčíme jednoduché slovíčko
pes a jedem romsky.“
A jak se řekne romsky pes?
„Tak to se řekne několika způsoby, buď je to rukono, rikono nebo džuklo,
potom i na fenu máme pojmenování, to je rukoňi, rikoňi, džukľi.“
Zeptám se na závěr, znáte nějaké přísloví?
„Samozřejmě znám romská přísloví a nejvíc se mi líbí přísloví Dilino phenel,
so džanel, goďaver džanel, so phenel - Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co
říká.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V galerii U zlatého kohouta v Praze často vystavují Romové
V galerii U zlatého kohouta v Praze vystavují Romové. Pro návštěvníky
přichystali romské setkání se skupinou Olgy Fečové a také se zúčastněnými
autory vystavených děl. O více informací přímo na akci požádala Marie
Vrábelová ředitelku galerie Mirelu Zukalovou.
„To je výstava romských umělců a romských dětí ze sdružení Olgy Fečové.“
Co vše tu vystavujete?
„Vystavujeme kresby, malby a různé artefakty z různým materiálů.“
Co vám se osobně líbí?
„Mně se líbí romská vlajka - Kolo štěstí, ta je moc pěkná a je opravdu
nádherně vypracovaná.“
Máte tu i skupinu paní Fečové?
„Ano, Olinka Fečová a její skupina ze sdružení tu vystavuje už pátým rokem.“
Bude se to pravidelně opakovat každý rok?
„Doufám, ale záleží na tom, jestli tu bude ta možnost existovat v těchto
nádherných gotických prostorách.“
Jak dlouho výstava potrvá?
„Výstava už je týden, a ještě týden bude, takže do konce měsíce, likvidujeme
ji 29. června.“
A teď Vlasta Hrabaňová, vy jste začínala s vazbou květin.
„Ano, začínala jsem s vazbou květin, pak jsem to ukončila a začala jsem
vytvářet tyto moje výtvory.“
Z jakého materiálu jsou?
„Plexisklo tam je, barvy, pletivo, různé kamínky, je to taková směs všeho.“
Teď je to na výstavě, můžou si to lidé potom koupit, kde se s tím
setkají?
„Chystám výstavu, snad to vyjde a měla by být v listopadu.“
Jak vás vůbec napadlo, že budete dělat také výtvory?
„To mě napadlo asi před dvěma roky, kdy jsem se osvobodila od dětí.“
Je to vaše první výstava?
„Ano, první.“
Foto: zlatyjerab.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a
Jaroslav Sezemský.
|