Vyhledávání
28.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Že Romky nejsou jen snědé, ale že jsou mezi nimi i blondýny s modrýma očima, se přesvědčil i náš reportér z Miss Roma 2009. Samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Vítězkou letošní Miss Roma Praha 2009 je Tereza Zámková
Letošní Miss Roma Praha 2009 se stala dvaadvacetiletá Tereza Zámková. Pro Terezu byla tato soutěž o zábavě a stresu, nicméně se na ní moc těšila a oporou jí po celou dobu soutěže byl její přítel. Tereza Zámková se nám svěřila se svými dojmy krátce po vyhlášení.

Vítězná trojice (Foto: Petr Axmann) „Tak asi jako by řekla každá miss - že je to úžasné a že jsem to nečekala. Doufala jsem, že budu alespoň třetí, ale to, že budu první, to jsem opravdu nečekala.“

Od této chvíle se změní váš život, počítáte s tím? Budete určitě známější, čeká vás cesta na Miss Roma International v Makedonii.

Tereza Zámková (Foto: Petr Axmann) „Nad tím vším jsem ještě neměla čas přemýšlet, takže já si to promyslím všechno asi až zítra, až se vyspím a budu mít na to klid.“

Vám je 22 let, co v současné době děláte, pracujete nebo studujete?

„Tak v tuto chvíli pracuji na pozici marketingového poradce.“

Která disciplína byla pro vás nejtěžší, které jste se nejvíc bála?

Tereza Zámková (Foto: Petr Axmann) „Tak to vím s přehledem, to byla volná disciplína, protože jsem ji nacvičovala, dá se říct, dnes ráno v devět hodin, takže to bylo docela zajímavé.“

Vítězce letošního ročníku předala korunku královny krásy 19tiletá Martina Červeňáková, která se stala v loňském roce vítězkou této soutěže. Martina prozradila, jak se změnil její život od doby, kdy se stala Miss Roma Praha.

„Bylo pár nabídek, ale jinak je můj život pořád stejný.“

Martina Červeňáková (Foto: Petr Axmann) Vy jste také absolvovala Miss International v Makedonii, kde jste se stala Miss Sympatie, čekala jste takový úspěch?

„Ne, nečekala, ale byla jsem ráda.“

Nicméně se zeptám, co děláte v současné době?

„Mám nějaké focení, dělám i modelling, většinou v Chorvatsku, tam si mě našel jeden pán, když má nějaké akce, tak chce, abych pro něj pracovala.“

Miss Roma Praha 2009 (Foto: Petr Axmann) A co plánujete do budoucna?

„Nic.“

Jak je to možné?

„Já mám radši skromnější život.“

Miss Roma Praha 2009 (Foto: Petr Axmann) Dnešní vítězka Miss Sympatie a první vicemiss Roma Praha 2009 nebrala zbývajících 11 dívek jako konkurenci. Nejvíc se ale těšila na jednu z disciplín, která je čekala v průběhu večera a po skončení soutěže skoro nevnímala svůj dvojnásobný úspěch.

„Jelikož je to všechno tak narychlo, tak to ještě pořádně nevnímám, budu to vnímat doma v posteli a opravdu je to velký šok, vůbec jsem to nečekala, mám velikou radost.“

Moderátoři Diana Kobzanová a Richard Samko (Foto: Petr Axmann) Která disciplína byla pro vás náročná, co třeba disciplína v plavkách, neměla jste z ní obavy?

„Vůbec ne, já jsem se naopak na ní těšila, podle mě je to ta nejlepší disciplína, jaké může být.“

Jak dlouho vám trvala příprava na Miss Roma?

„14 dní jsme se učily chůzi, choreografii.“

Během večera se také na podiu objevil Jiří Korn se skupinou Čtyřtet.

„Odzpívali jsme to, sice ten sál je akusticky poněkud náročnější, ale nakonec si myslím, že to dopadlo dobře.“

Líbí se vám romské ženy a dívky?

Jiří Korn se skupinou Čtyřtet (Foto: Petr Axmann) „No jistě, všude se najdou pěkné ženy.“

Čím jsou podle vás romské ženy nebo dívky výjimečné?

„No, se ženami to vůbec není jednoduché, já si myslím, že je jedno, jestli je taková nebo maková, ale každopádně být s nimi je krásné, alespoň do určité doby, ony se potom většinou snaží řídit nás směrem, kde nám chtějí mít.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.07.2009Tereza Zámková zvítězila v soutěži Miss Roma PrahaO Roma Vakeren
22.05.2009Miss Roma Praha 2009O Roma Vakeren
27.06.2008Miss Roma Praha 2008O Roma Vakeren
18.06.2008Blíží se Miss Roma Praha 2008Zprávy ze života Romů
11.05.2007Už pátým rokem se koná soutěž Miss Roma PrahaO Roma Vakeren
30.06.2006Vítězka Miss Roma Praha 2006 soutěží v MakedoniiO Roma Vakeren
12.05.2006Soutěž Miss Roma Praha proběhne v Praze počtvrtéO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Kodex etického úvěrování
V době hospodářské a sociální krize je problematika předlužení jednou z hlavních příčin sociálního propadu, a týká se to nejenom romské populace. Společnost Člověk v tísni se Sdružením obrany spotřebitelů zveřejňují Kodex etického úvěrování. Více informací řekl Marii Vrábelové Daniel Hůle.

Podpis pod smlouvou byste si měli pořádně promyslet (Foto: Comstock) Jak to bude vypadat v realitě?

„V realitě to vypadá tak, že jsme zveřejnili spolu se společností SOS – Sdružení obrany spotřebitelů Index predátorského úvěrování a Kodex etického úvěrování, tento index budeme zveřejňovat pravidelně pravděpodobně jednou za čtvrt roku a budeme neustále sledovat změny v praxi jednotlivých společností, takže pokud se některá společnost rozhodne změnit své smluvní podmínky, tak my to zohledníme v tom indexu a může se např. zlepšit nebo zhoršit podle toho, jakým způsobem provede změnu.“

Jak se lidé dostanou k tomu indexu?

„Index bude zveřejňován a bude neustále k dispozici na stánkách spotrebitele.info.“

V rámci prevence to znamená, že se lidé budou jím řídit, kde si vezmou úvěr a čím se řídit?

„Přesně tak, tzn. přečíst si smluvní podmínky, porozumět jim, pokusit se nalézt, co mě čeká i v případě, že poruším smluvní podmínky, protože jedna věc je, kolik ten úvěrový produkt stojí, ale to se vztahuje jen na případ, kdy úvěr splácím. V případě, že se ocitnu v situaci, že z nějakého důvodu nebudu moct úvěr splatit, tak potom jednotlivé společnosti mají různá sankční opatření, která v mě mohou uvrhnout do neřešitelné sociální situace.“

To znamená, aby se lidé uměli orientovat v těch smlouvách?

„Obecně porozumět smlouvám, snažili jsme se vytyčit několik parametrů, které jsou ve smlouvách důležité. Snažíme se klientům říct, aby si dávali ve smlouvách pozor např. na to, jestli společnosti využívají institutu rozhodčí doložky, jestli mají úroky z prodlení nad rámec občanského zákoníku, jestli mají smluvní pokuty a jak vysoké apod. Několik takovýchto základních opatření, která jsou důležitá a mají potenciální dopad v případě nějakého problému.“

Právě to, na co si lidé hodně stěžují je, že nerozumí těm smlouvám, kolikrát je to tak nesrozumitelné a nepřehledné, že se v tom neumějí orientovat.

„Úplně jednoduchá odpověď je: pokud smluvním podmínkám nerozumím, tak mám jít jinam. Jsou společnosti, které mají smluvní podmínky přehledné, lze jim porozumět během chvíle a je možné je přečíst během několika minut.“

To znamená, že tam budou mít třeba i informace, na co si konkrétně mají dát pozor?

„Společnost nebo banka, která bude akceptovat kodex etického úvěrování, tak lze říct, že poskytuje úvěrové produkty za tak transparentních podmínek a s tak málo rizikovými smluvními ustanoveními, že lze, aniž by se klient sám orientoval v tom, jaké konkrétní ustanovení má, tak lze předpokládat, že tato společnost je méně riziková. Třeba např. velká část veřejnosti vůbec netuší, co je to institut rozhodčí doložky, proto je v tuto chvíli lepší, pokud ty společnosti ten kodex přijmou, tak značnou část toho výběru udělá za klienta už samotná skutečnost, že ten kodex je. Úvěr poskytuje celá řada společností, firem, živnostníků, všechny ani zdokumentovat nelze, jednoduchá rada je, že společnost, která transparentním způsobem nezveřejňuje své smluvní podmínky, tak od té si za žádných okolností nepůjčovat, a to se snažíme obsáhnout v tom indexu. Naším cílem je do budoucna rozšiřovat seznam nebo ten počet společností, které jsou sledovány v indexu, rovnou říkáme, že společnost, která nezveřejňuje smluvní podmínky, tak tou se nebudeme zabývat, protože u takové společnosti nemá vůbec smysl uvažovat o tom, že si u ní vezmete úvěr.“

Proč jste se vůbec do toho pustili, na základě čeho?

„Obě dvě naše společnosti se zabývají problematikou předlužení a my jsme stereotypně rozřazovali bankovní subjekty a nebankovní subjekty, analýzu jsme zaměřili na nebankovní subjekty, ale nutno říct, že z výsledku analýz nám vyplynulo, že mezi těmi nebankovními společnostmi jsou tak velké rozdíly, že lze říct, že některé nebankovní společnosti poskytují levnější a méně rizikové produkty než některé banky a opačně. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že tyto výsledky zveřejníme, protože už to není tak, že se člověk rozhoduje, jestli si půjčí od banky nebo od nebanky, kde lze předpokládat, že to riziko bude menší než u některé velké banky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.04.2013Když nás navštíví vymahač dluhů...O Roma Vakeren
06.04.2013Vyhlášení osobního bankrotuO Roma Vakeren
23.02.2013Pozor na půjčky!O Roma Vakeren
07.08.2012Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhůZprávy ze života Romů
31.08.2011Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřištěZprávy ze života Romů
22.10.2010Jak jednat s exekutoryO Roma Vakeren
03.09.2010Právní poradna: DluhyO Roma Vakeren
13.08.2010Prohraný soudní sporO Roma Vakeren
30.07.2010Jak nepodlehnout klamavé reklaměO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Kvůli emigraci přichází česká společnost o romskou elitu
Romové nemají v České republice sympatie veřejnosti. Svědčí o tom průzkumy veřejného mínění, řada negativních vtipů o Romech a v extrémních případech jejich verbální nebo dokonce fyzické napadání. Někteří Romové z obavy o bezpečnosti vlastní rodiny volí emigraci do ciziny. Jana Šustová se zeptala socioložky Jiřiny Šiklové, jaký má postoj k emigraci českých Romů do zahraničí.

Jiřina Šiklová (Foto: Jana Šustová) „Za prvé si myslím, že to není správné z hlediska jich samotných i z hlediska toho státu. Z hlediska jich samotných je to proto špatné, protože bude odcházet jejich elita, jejich nejlepší lidé. Tak je to vždy, že z každého národa, když někdo emigruje, tak je to vlastně ten schopnější, dalo by se říct, že to je ten, který je tak sebevědomý a ví, že se někde v té cizině uplatní a má v sobě odvahu. Takže tou emigrací se de facto odčerpávají, odcházejí ti Romové, kteří jsou schopní.“

Emigraci Romů srovnává Jiřina Šiklová s dřívější emigrací Čechů. Ostatně sama jako disidentka takových lidských osudů zažila mnoho.

„Našemu národu se toto už stalo, že lidé, skoro by se dalo říct nejlepší lidé, kteří měli dobré názory, odsud odcházeli v několika emigračních vlnách. Také nás to poškodilo jako celek. Tak to je podle mě názor, proč by se toto dělat nemělo.“

Jiřina Šiklová ještě nabízí druhý názor.

„Když odcházejí tito lidé, tak je to jakýsi impuls pro ty ostatní: my odejdeme také. A na ty lidi, kteří odejdou, se ti ostatní budou dívat (teď mám na mysli naše většinové obyvatelstvo, majoritu) a budou říkat: tak vida, oni si toho neváží, oni vytvářejí situaci, že kvůli nim budou zase zavedena víza s Kanadou, což už se jednou stalo. Já tedy doufám, že Kanada bude tentokrát tak rozumná, že kvůli několika tisícům Romů nebude zavádět vízovou povinnost, ale kdyby ji zavedla, tak se to obrátí proti těm Romům, kteří zde žijí, ostatní jim to budou vyčítat, že se to stalo kvůli nim.“

Jako důvod emigrace nezřídka uvádějí Romové strach o bezpečnost vlastní rodiny. Zeptala jsem se, co by jim Jiřina Šiklová poradila.

„Já nemůžu radit nikomu, protože jsem nebyla v jejich situaci. Ale ti, co teď odešli, třeba zrovna paní Poláková, ta pro ně byla velice významnou osobností, já bych se nerada jí dotkla, chraň Bůh, ale vlastně ona tím, že odešla, tak nejenom že ostatní přijdou o skoro takovou ikonu, ale také budou mít pocit, že i ona je pustila, protože ona byla jakousi jejich mluvčí. K té otázce, že ti lidé jsou nějakým způsobem napadáni, pronásledováni: já to vím, ale tady byly také lidé pronásledováni a také jich hodně zůstalo, ale hodně jich také odešlo.“

Nabízí se také srovnání s Romy ze Slovenska.

„Já si myslím, že třeba je poškozena komunita Romů na Slovensku tím, že mnozí Romové ze Slovenska, ze slovenských osad, odcházejí a odešli sem k nám do Česka a proto v těm romských osadách na Slovensku zůstávají lidé staří nebo příliš mladí a i proto se zhoršuje jejich situace právě v těchto romských osadách.“

Jiřina Šiklová apeluje na inteligenci všech národů.

„Já se domnívám, že nějakým způsobem inteligence každého národa, každé etnické skupiny, by si měla uvědomit, než toto udělá, jaký to bude mít dopad na tu komunitu, na ty lidi, s kterými žije a ke kterým patří.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.03.2015Jak se postavit předsudkům ve společnostiO Roma Vakeren
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
07.12.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systémuO Roma Vakeren
14.11.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republikyZprávy ze života Romů
21.01.2013Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v MaďarskuZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
19.11.2011Zkušenosti z emigrace v KanaděO Roma Vakeren
30.10.2011V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z MaďarskaZprávy ze života Romů
07.10.2011Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje ŠluknovskoZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Sněmovna po více než roce přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a schválila antidiskriminační zákon. Podpořilo jej 118 poslanců, proti bylo 16. Bez této legislativy by Česku hrozily vysoké pokuty od Evropské unie. Zákon vymezuje právo na rovné zacházení a zakazuje diskriminaci například v přístupu k zaměstnání, podnikání, vzdělání či zdravotní péči.

Asi stovka Rumunů žijících v severoirském Belfastu musela kvůli rasově motivovaným útokům v úterý utéct ze svých domovů a ukrýt se nejdříve v kostele a pak v místním kulturním domě. Na domech, jež Rumuni obývali, gangy útočníků cihlami a lahvemi rozbily okna a dveře. Mezi napadenými byla i jen několik dnů stará holčička.

Čtyři ženy a jeden muž z osmdesátičlenné romské komunity v Dobré Vodě u Toužimi si dokončili tento týden základní vzdělání, které jim léta chybělo. Tříměsíční kurz na Základní škole praktické ve Žluticích zakončili úspěšným složením zkoušek ze všech předmětů. S nabídkou studia přišlo občanské sdružení Český západ, které v této komunitě dlouhodobě působí.

Pedagogové ze Základní školy v brněnské Křenové ulici slaví úspěchy s projektem Pojďme se učit, děcka! Děti se učí lépe díky vytrvalosti dvou učitelek. Škola patří k takzvaným romským školám a většina žáků pochází ze znevýhodněného prostředí. Osvědčený projekt získal v dubnu na další tři roky podporu patnácti miliónů korun z evropských fondů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Podle výzkumu třetina romských dětí dobře ovládá romštinu
Pracoviště romistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze provádí od loňského roku Sociolingvistický výzkum situace romštiny na území České republiky. Zaměřuje se na znalosti tohoto jazyka u romských dětí. S dosavadními výsledky výzkumu seznámil Janu Šustovou Pavel Kubaník.

Romské děti (Foto: Jana Šustová) „Výzkum měl dvě části, v té první jsme objížděli školy a na školách jsme pořádali takové jazykové hry s romskými dětmi, děti mohly vyhrát CD a pro nás to vlastně byla příležitost trošku si omrknout, jak jsou na tom děti s romštinou. A na základě těchto her jsme si potom vybrali pět měst, kde jsme mohli předpokládat, že se tam mluví romsky, že děti mají dobrou kompetenci v romštině nebo kde jí mají velmi malou a na základě toho jít do těch měst, navštívit rodiny těch dětí a ptát se, co je za tím, proč ty děti mluví romsky nebo nemluví.“

Z hlediska metodiky dat měl výzkum dvě části, podrobnosti uvádí PhDr. Jan Červenka.

„Jedna byla spíš kvantitativní, a druhá spíš kvalitativní. Ta kvantitativní byla spíš ta přehlednější, která potom víc třeba zajímá novináře a ministerstvo školství, které nás podpořilo, a ta skutečně dala nějaká data a počty, ať jsou sebenepřesnější. Kdežto ta druhá část v těch lokalitách byla kvalitativní a spíš zkoumala pozadí, postojovou stránku, důvody, proč někdo předává romštinu svým dětem a proč někdo ne atd. Z této části nemáme všechny výsledky zpracovány, ale je tam spousta zajímavých dat.“

Já bych se tedy zeptala nejdřív na ta kvantitativní data, kolik romských dětí je schopných mluvit romsky a předávat tento jazyk dalším generacím?

„Podle našich dosavadních výsledků, protože výzkum pokračuje i v tomto roce a samozřejmě jsme neobjeli tolik lokalit, kolik by mělo být a v každé lokalitě je to trochu jinak. Zhruba souhrn dat hovoří o asi třetině dětí, které v dětství umí natolik romsky, že je naděje, že v dospělosti budou romštinu dále předávat a ještě je u toho třeba zdůraznit, že se jedná o Romy mluvícími centrálními dialekty romštiny, tedy hlavně severocentrálním dialektem, méně už jihocentrálním dialektem. Ale tyto výsledky jsou úplně jiné u skupiny olašských Romů, která byla v tom vzorku daleko menší, u nich se dá říct, že více než 90 procent jejich dětí je plně kompetentních v romštině, je to jejich mateřský jazyk. Takže to, co my říkáme, je souhrn, ale u olašských Romů je třeba zdůraznit, že tam to je jinak, že tam je romština daleko vitálnější.“

A Pavel Kubaník k tomu dodává.

„Také ty výsledky na jednotlivých školách byly dost různé, takže my sice můžeme mluvit o třetině dětí, které mluví romsky, ale stejně tak můžeme najít v České republice města, kde je romština stále pro děti mateřským jazykem, není jich třeba moc, ale jsou taková a naopak města, kde už se romština skoro nepředává. Takže když budeme mluvit v globále o těch třetinách, tak je třeba mít na paměti i toto, že každé to město, které jsme navštívili, je trochu jiné.“

Kromě aktivní znalosti romštiny zkoumal výzkum i znalost pasivní. Pavel Kubaník k tomu uvádí.

„Kromě té jedné třetiny dětí, které romsky aktivně umí, existuje opět asi jedna třetina dětí, u které můžeme předpokládat že romsky rozumí, akorát mají určitý blok romsky mluvit, prostě nejsou rozmluvené. Toto neplatí jen pro děti, to je platné i u dospělých. A dále je potřeba zdůraznit, že výsledky se týkají dětí do asi 17 let, u starších lidí můžeme předpokládat daleko větší kompetenci v romštině.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Emila Ciny na moderování romského vysílání Českého rozhlasu
Romský básník, spisovatel a překladatel Emil Cina se narodil v roce 1947 v Praze. Je to člověk, který má za sebou velice bohatý život a zkušenosti, které jsou podle něj k nezaplacení. Cina má velice příjemnou vzpomínku na jeho začátky v Českém rozhlase, kdy dostal nabídku na moderování romského vysílání. Jak sám říká, ani ve snu by ho nenapadlo, že jednou zasedne před mikrofon a bude jedním z těch, kteří budou promlouvat k Romům.

Emil Cina (Foto: Jana Šustová) Váš život je ale přeci jen pestrobarevný, vy jste jeden čas byl redaktorem romského vysílání Českého rozhlasu, jak jste se dostal k této práci?

„Tam chodila Milena Hübschmannová, to byla nejlepší ženská, kterou jsme kdy poznal, a Gejza Demeter, a měli tam svoje půlhodinové vysílání a nejen pro Romy, to bylo pro menšiny, pro Ukrajince, pro Maďary, pro Chorvaty, střídali se po půl hodině. Jednou nepřišel ani jeden, a jeden redaktor mi řekl, že já tam musím jít, já jsem tehdy dělal ve správě budovy. Já jsem říkal, že tam nejdu, že neumím mluvit, že jsem koktavý, ale oni mi říkali, že musím, tak jsme tedy nakonec šel, nadechnul jsem se, vydechnul a začal jsem mluvit. Když zazněla znělka, změnil jsem hlas a takto to šlo kolik let až do povodní, než přišel nový ředitel a ten pořad pro menšiny už potom nebyl. A já jsem si říkal, co budu dál dělat, protože jsem dělal redaktorskou práci. Tak mi v rádiu řekli: Hele, ty máš před důchodem, tak tu musíš zůstat, a zůstaneš ve správě, tak jsem tu dodnes, ale letos již půjdu do důchodu, tak už to musím nějak vydržet.“

A není vám to líto, takový skok ze správce budovy na redaktora, potom zase zpátky?

„Ona s tím byla dost práce, musel jsem shánět zprávy, lidi na mluvení, to bylo dost náročné, písničky shánět, i když to mělo něco do sebe, ale teď bych asi chtěl, aby to dělali mladší.“

Posloucháte pořad O Roma Vakeren na Českém Rozhlase a jak se vám líbí?

„Poslouchám, je tam hodně zajímavostí, od začátku se to hodně vylepšilo. Romština mi tam trošku schází, protože já jsem mluvil i zprávy v romštině, tu tam moc neslyším, spíš jen češtinu, ale když je to romské vysílání, tak by tam mělo být víc romštiny, jinak proti tomu nemůžu nic říct.“

Co byste chtěl říct posluchačům O Roma Vakeren?

„Aby věděli víc o Romech, o jejich životě, o jejich skladbě života, protože Romové mají velkou historii. Dnes třeba už mnoho lidí neví, co znamená slovo Cikán, jednou mi Milena Hübschmannová, profesorka na Karlově Univerzitě řekla: Emilku, Athinganoi, to znamená v perštině v historii, člověk pracující s ohněm, kovář, takže když mi někdo řekne Ty cikáne, tak mě říká Ty kováři. Dá se říct, že Romové pocházejí ze Severní Indie, z místa Moharadžo v Rádžastánu a Panžábu, to znamená pět řek a Rádžastán je královské město, přeloženo. A to Moharadžo, odkud pocházíme, než Alexandr Makedonský zničil tu říši, tam měli velkou kulturu a živili se právě kovářstvím, každý člověk musí mít nějakou práci, kterou se živí a říkali si Lomové nebo Domové, ne Romové a to se změnilo. Já jsem napsal pohádku Slunečná země, kde hledají nového boha v Evropě, tak šli za papežem, který je pokřtil, tam dostali glejt, že jsou křesťané a když se jich někdo zeptal, odkud jsou, tak řekli, že z města Roma a to L a D se změnilo v R. Tuto pohádku jsem napsal před lety, a všichni historici mi říkali: Hele, Emile, ty to ale říkáš špatně, to slovo Romové není od města Roma a já jsem souhlasil, že mají tedy pravdu. A asi za rok byl ve 100+1 článek, že v tajných schránkách ve Vatikánu našli důkaz, že to slovo pochází od slova Roma, od města Řím, a to nám zůstalo dodnes, protože Romové šířili křesťanství po Evropě.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.12.2014Cena Roma Spirit letos zamířila i do romské redakce Českého rozhlasuO Roma Vakeren
11.12.2014Cenu Roma Spirit získala i vedoucí romského vysílání Českého rozhlasuZprávy ze života Romů
26.10.2013V říjnu zemřel významný romský spisovatel a básník Emil CinaO Roma Vakeren
22.10.2013Zemřel významný romský spisovatel a básník Emil CinaZprávy ze života Romů
24.11.2012Před dvaceti lety zahájil Český rozhlas romské vysíláníO Roma Vakeren
16.07.2011Emil Cina napsal povídky na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase RuegenbergaO Roma Vakeren
15.01.2011Co jsou to paramisaO Roma Vakeren
21.04.2010Šance pro malé zpěvačky a zpěvákyZprávy ze života Romů
26.06.2009O plánech Emila Ciny na letošní rokO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 19. června. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Vítězkou letošní Miss Roma Praha 2009 je Tereza Zámková
Reportáž:  Kodex etického úvěrování
Reportáž:  Kvůli emigraci přichází česká společnost o romskou elitu
Zprávy: 
Reportáž:  Podle výzkumu třetina romských dětí dobře ovládá romštinu
Reportáž:  Vzpomínky Emila Ciny na moderování romského vysílání Českého rozhlasu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz