Extrémismus živí touha lidí po jednoduchých řešeních
Extrémismus narůstá. Jeho neblahé projevy a
odstíny se dostaly
do běžného slovníku. Do slovníku lidí, kteří
mluví o tom, co se v
této zemi děje: vypálený domek romské rodiny
a tragédie malé
holčičky, víkendové pochody neonacistů,
razantní policejní akce
proti radikálům, ochrana rodin premiéra a
ministra vnitra. Co se
v Česku změnilo?
Problém nejsou ani tak úspěchy ultrapravice
ve volbách. Vzhledem
k nízké volební účasti nejsou absolutní
čísla tak oslnivá, jak by
si jejich aktéři přáli. Co ale problém je:
totiž fakt, že
extrémismus se přiživuje na neřešených
společenských problémech -
upozorňuje Leo Pavlát, ředitel Židovského
muzea v Praze:
Leo Pavlát:
„Pokud koncepčně a smysluplně řešeny
nebudou, tak samozřejmě
extrémisté mají šanci s tou demagogickou
rétorikou těžit. To, že
se problémy, které třeba nastaly v městech,
kde oni získávají
příznivce, tak nahromadily - to je myslím
opravdu do značné míry
zanedbání státních orgánů nebo místní
samosprávy . A jakkoli se
nyní hovoří o různých řešeních, jak
extrémismu čelit, tak to
strategické a koncepční musí podle mě začít
právě na té úrovni
státní, případně na té místní úrovni.“
Antisemitismus a protiromský extrémismus
vnímá Leo Pavlát jako
spojité nádoby. Jenom s tím rozdílem, že
protiromské aktivity
souvisejí s neřešenými problémy, a
protižidovské postoje jsou
trvalou součástí nahnědlého světa a jeho
filosofie.
Leo Pavlát:
„Ta extrémistická scéna, nebo přímo
neonacistická, vždy byla
protižidovsky zaměřena. Romskou kartu
vytahují na místní úrovni
a současně se snaží dokázat, že vlastně celá
demokracie k ničemu
není dobrá, a že to je podvod a útlak a
chtějí ukázat, kdo za to
všechno může: a ten údajný viník je prostě
stejný tak jako v
celých dějinách antisemitismu - prostě
židé...“
Leo Pavlát konkrétní projevy extrémismu v
Česku pořád ještě vnímá
jako okrajové. Alarmující ale je, že jako
téma se zcela jistě už
jedná o celospolečenskou záležitost, což
dříve nebylo. A také je
tu mezinárodní kontext: globální ekonomická
krize a její důsledky
provokují vyhraněný šovinismus, a v celé
Evropě dochází k
aktivizaci extrémistických elementů. A to
je nové - varuje
Pavlát.
Extrémismus je tedy živen touhou lidí po
jednoduchých řešeních.
Synodní senior Českobratrské církve
evangelické Joel Ruml
podotýká:
Joel Ruml:
„Obrana proti extrémismu je: v hospodaření
se životem, vědomí, že
život je skutečně úsilí a usilování. A
projasňování si své pozice
a ujasňování si: komu jsem uvěřil ve své
duši?“
Touha po jednoduchých řešeních evokuje
biblický příměr o úzké a
trnité, a široké a pohodlné cestě. Joel
Ruml otevřeně varuje:
většina bude vždy lavírovat a pokukovat po
široké cestě. Udržet
se na té úzké, to je úděl menšiny. Její
naléhavý hlas musí být
vždy dobře slyšet.
|