Z cukru a ze soli
V pondělí pršelo. Poměrně hustě, alespoň na severu Čech, v Litoměřicích. Na
sraz Dělnické strany (a jejích satelitů), která se tam chystala uspořádat
protestní demonstraci proti policejnímu zásahu, který několik dní před tím
zachytil některé pravicové extrémní aktivisty, dorazil jeden (slovy: jeden)
člověk. Taková informace našince doopravdy potěší...
Vzhledem k tomu, že podobně mizerná byla účast domácích "soukmenovců" i na
dalších plánovaných protestních akcích, mohlo by to napovídat, že stačí
menší policejní "strašení" a trocha té nepřízně přírody a máme tu po
extremismu.
Tak jednoduché to ale nebude. Relativně krátká účast Dělnické strany (a
jejích nezakrytě neonacistických satelitů, které - ať to páni vyšetřovatelé
překrucují ze všech stran - k ní geneticky patří) v hlavních mediálních
zpravodajstvích v týdnech před "eurovolbami", jí vynesla podporu více než
jednoho procenta voličů. To je sice málo na zisk mandátu v Europarlamentu,
avšak s přehledem to stačí na to, abychom my všichni, prostřednictvím
státního příspěvku, dodali této partaji téměř milión korun. Jen tak, za to,
že umí vystrčit nos...Nyní mají alespoň do základu prostředky na to,
vystrkovat jej o něco viditelněji.
Relativní úspěch neonacistů v jakémkoli převleku, byť i za jakési
"nic-než-národovce", je dalším potvrzením skutečnosti, k níž se žádný ze
špičkových politiků nechce (a vlastně ani z titulu svého postavení nemůže)
hlásit. Xenofobní podhoubí českých (moravských a slezských) duší dokáže
hladce vygenerovat přízeň pro partu rádoby politiků, kteří operují lacinými
populistickými hesly a neproveditelně jednoduchými návody na řešení
společenských problémů. Ve chvílích, kdy představitelé pravicově extrémních
skupin zahlaholí o tom, že je třeba rázně se vypořádat s nepracujícími, leč
štědré sociální dávky pobírajícími Romy, najednou (světe, tedy "český
světe", div se!) jim "vděční" spoluobčané div nelíbají holé lebky, když
neohroženě kráčejí městem vypráskat tu "verbež", která - podle nich - má
bezpracně parazitovat na naší jinak skvělé a skvěle fungující společnosti.
Romská otázka, pardon, pardon, "otázka sociálně nepřizpůsobivých
spoluobčanů" přitom ne, že by nebyla (naprosto neúspěšně) řešena nějakých
dvacet let. To se jen nenašla ta bájná "politická vůle" označit (v
kterémkoli okamžiku oněch uplynulých let) stávající situaci pravými jmény a
obsažnými pojmy. Navíc, nedá se říct, že by se situace nezlepšovala: jen se
rozhlédněte - a skutečně pořádně! - kolem sebe. Možná, že neubývá oněch
"sociálně nepřizpůsobivých spoluobčanů", ale na druhou stranu rozhodně
přibývá "sociálně přizpůsobivých" - čtěme: pracovitých a vzdělaných Romů.
Takže, co? Každý, kdo se tou otázkou alespoň okrajově někdy zabýval tuhle
skutečnost nemůže přehlédnout.
Jinak řečeno - z mého úhlu pohledu - jsou "sociálně nepřizpůsobivými
spoluobčany" právě ti neonacisté. Jsou to právě oni, kteří se, vedeni
neuchopitelným a nepochopitelným resentimentem vůči zvěrské ideologii a
vražednému totalitnímu režimu, vymezují vůči společnosti, která (troufám si
věřit) nechce nějaké návraty ani k rasisticky kastované společnosti, natož k
totalitě.
Je s podivem - i když vlastně ne, píši o tom nějakých dvacet let, tak čemu
se divím, že? - že politická vedení země se jednak poměrně laxně (až na
výjimky) vymezovala vůči rasistickým projevům části politické scény, a že
nenalezla veřejnosti srozumitelnější výklad svých přístupů. Všichni víme, že
onen bájný "bolševik" dokázal zhýčkat naše nynější "sociálně nepřizpůsobivé
spoluobčany" natolik, že považují za normální, že už po celé generace jsou
jejich hlavním zdrojem obživy sociální dávky. Proč ale k tomuto stavu
nedokázali najít vhodný postup ani naši bájní a mýtičtí "demokraté" všeho
druhu a všemožné politické příslušnosti?
A ještě jedna, pro mě osobně obzvlášť zajímavá podrobnost: řekněte mi,
prosím, čím to asi je, že poměrně rasantní zásah protiextrémistického
oddělení policie proběhl téměř okamžitě po té, co ministerstvo vnitra
opustilo jeho předposlední vedení. Řeknu to ještě jinak: jako skutečnému
Neználkovi mi přijde pozoruhodné, že zásah proti neonáckům najednou hladce
proběhl téměř okamžitě po nástupu "přechodné a úřednické" vlády. Jako by
bývalá a politická vedení Ministerstva vnitra nechtěla proti extrémistům
zasahovat. Nebo na to existuje nějaké vysvětlení, které mi nepřijde na mysl?
|
|