Zatýkání extremistů
Krajně pravicová Dělnická strana a nacionalistická Národní strana získaly ve
volbách do Evropského parlamentu dohromady jen pár desítek tisíc hlasů .
Prvně jmenované uskupení však překročilo jedno procentní hranici a má nárok
na zisk peněz za každý obdržený hlas. Přitom ani jeden subjekt by teoreticky
neměl existovat.
Alespoň se na veřejnosti objevují indicie směřující k tomu, že registrace
obou stran nebyla bez chyb. Přesto tato extremistická uskupení vyvíjejí
činnost a podněcují ve veřejnosti xenofobní a rasistické nálady. Není
náhodou, že v evropských volbách zaznamenaly nejsilnější podporu právě v
některých obcích Ústeckého a Karlovarského kraje. Tedy v místech, kde
samospráva jen obtížně řeší problémy s nepřizpůsobivými spoluobčany.
Extremisté nabízejí jednoduchá řešení složitých problémů a i když nejsou
reálná, přesto postupně na svoji stranu získávají podporu hlavně v řadách té
veřejnosti, které se bezprostředně dotýkají nejrůznější excesy lidí žijících
v sociálně vyloučených komunitách. Takováto podpora by mohla postupně
narůstat, protože cesta likvidace nejrůznějších ghett je během na dlouhou
trať. Z tohoto úhlu pohledu je samozřejmě důležité projevy extremismu
důsledně potírat. Jak však ukazují dosavadní zkušenosti, není to úplně
lehké.
Například ministerstvo vnitra se marně domáhá u soudu zrušení
extremistických stran. V souvislosti s už zmiňovanými pochybnostmi o tom,
zda byly vůbec v souladu s předpisy správně registrovány, by si možná
ušetřilo práci, kdyby svoje povinnosti lépe plnili příslušní úředníci.
Zároveň je správné, aby policie pouze pasivně nepřihlížela nejrůznějším
pochodům, koncertům, nebo dalším akcím, při kterých dochází například k
šíření extremistických ideologií včetně hlásání nadřazenosti určité rasy. V
neposlední řadě, by měli být postihováni za podněcování rasové a jiné
nesnášenlivosti lidé, kteří stojí v pozadí a celé hnutí organizují. Do této
kategorie podle všeho nepatří policejní zátah, ke kterému došlo v tomto
týdnu a který se dostal na přední místa v médiích. Řeč je o zatýkání
extremistů, z nichž pět nakonec putovalo do vazby. Podle expertů jde o
pořadatele rasistických koncertů a členy neonacistických hudebních skupin.
Policistům se tak podle všeho podařilo překazit pořádání jednoho velkého
festivalu, na kterém by zněla hudba blízká neonacistickému hnutí, českému
extremismu však zásadní ránu neuštědřila. V řadách zadržených totiž
nenajdeme osoby, které by nejrůznější násilné akce a provokativní pochody
přímo organizovaly. Zjednodušeně řečeno, tzv. velké ryby dál klidně
proplouvají, beztrestně čeří hladinu českého rybníku a podněcují k
nejrůznějším formám lovu ryb, které se tomuto prostředí nějakým způsobem
vymykají.
Tomu samozřejmě nelze čelit jenom represí, ale především prevencí. Řeč může
být o výchově v rodině a ve škole. Nebo také o tom, že je potřeba pracovat
se sociálně nepřizpůsobivými občany tak, aby byli motivováni k dodržování
určitých pravidel hry. V neposlední řadě v prostředí, kde děti vyrůstají s
vědomím, že vzdělání, práce a plnění si povinností jsou ošklivá slova
zasluhující pohrdání, je potřeba podobný pohled na svět otočit. To jsou
všechno samozřejmě léta probírané recepty, které však není jednoduché uvést
do praxe. Navíc se politikům do toho ani příliš nechce. Jde o mravenčí a
dlouhodobou práci, při které nelze sbírat okamžitě plusové body. Samozřejmě
pokud nedojde k razantním řešením typu přestěhování lidí ve Vsetíně. To sice
může vyřešit potíže jedné vybydlené budovy a jejího okolí, ale ne problémy
tohoto typu a už vůbec ne dlouhodobě.
Proto se politici většinou spokojí s obecnými frázemi, po kterých
nenásledují rázné činy. V tomto duchu vyznívá i nejnovější dohoda politiků o
postupu proti nárůstu extremismu a rasismu. Jak zatím takovýto postup vypadá
v praxi, to ilustruje osud vedoucí redaktorky romského vysílání Českého
rozhlasu Anny Polákové. Ta požádal s celou svou rodinou o azyl v Kanadě.
Její nejbližší čelili opakovaně rasisticky motivovaným fyzickým útokům a
policie nikdy nic nezjistila. Není proto divu, že lidem, kteří se
"provinili" pouze tím, že se liší od většinové společnosti, došla trpělivost
a opustili tuto zemi.
Pokud podobné zoufalé činy zapadnou a nevyvolají masivní odpor veřejného
mínění proti extremistům, pak budou mít i nadále celkem velký prostor k
posilování svých pozic, byť někteří z nich třeba skončí v celách předběžného
zadržení, případně ve vazbě nebo dokonce ve vězení.
|
|