Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás pozveme na Světový romský festival Khamoro a nebudou chybět zprávy
ze života Romů a pěkná muzika.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Skupina !DelaDap roztančila celou Lucernu
Zahajovací koncert skupiny !DelaDap roztančil celou Lucernu!
Romové si nemohli přát lepší rozjezd pro 11. ročník Světového romského
festivalu Khamoro. Kolega Robert Ferko položil několik otázek návštěvníkům
tohoto koncertu.
Jak se vám vůbec líbí Khamoro a romská muzika?
“Já jsem podruhé na festivalu Khamoro a líbí se mi.”
“Je živá, hezká, já jsem ze Srbska, tak je mi to hodně blízké, líbí se mi
to, mám to rád.”
“Mně se tu líbí, je to tady hezké, já jsem tady poprvé, protože to dneska
začalo, je to skvělá hudba.”
“Líbí se mi to moc, Khamoro se povedlo.”
“Koncert skupiny !DelaDap je úžasný a ať litují všichni, kteří nepřišli.”
“Muzika je výborná, slyším ji poprvé, ale líbí se mi hodně.”
“Já navštěvuji tyt koncery už skoro šest let, dva roky jsem vynechala, ale
tentokrát jsem si to nemohla nechat ujít.”
“Já jsem !Del Dap slyšela, je to asi dva roky, a je pravda, že ta sestava
byla trochu jiná, bylo to víc tradiční, teď jsem tu slyšela asi třetí
písničku, je to dobré, ale to, co jsem slyšela před dvěma roky, bylo více
romské, tradiční, bylo to lepší.”
Co vás zajímá na romské kultuře, na romské muzice?
“Že je živá.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Jarmilou Balážovou o skupině !DelaDap
Koncert skupiny !DelaDap, která zahájila festival Khamoro, si nenechala
ujít ani Jarmila Balážová ze sdružení Romea.
Dnes večer tu koncertuje skupina !DelaDap, jak se ti líbí tato skupina?
“Určitě, já jsem přišla především kvůli ní. Myslím si, že hráli před dvěma
nebo třemi lety v Rock Café, musím se přiznat, že mi tehdejší formace byla
ještě bližší, že se mi to líbilo víc. Ale i tak jsou skvělí, je to typ
muziky, která se mi určitě líbí, která může zaujmout především mladší
posluchače a ty, kteří mají rádi spojení tradiční muziky a world music s
takovým tím djingem.”
Vzpomínáš si třeba na první ročník?
“Na první ne, ale úplně si nejsem jistá, ale mluvila jsem s Jelenou
Silajdžić, s ředitelkou tohoto festivalu, která je mojí velmi dobrou
kamarádkou, o tom, kdy byl ten první ročník a jestli jsem na ně byla a musím
říct, že mi řekla takovou historku o lidech, které já jsem znala, aniž bych
tehdy znala ji. Oni tenkrát měli studio Saga production, protože Jelena
Silajžić je významná filmová producentka, která získala řadu ocenění, i za
spolupráci s filmovým režisérem a géniem Emirem Kusturicou. Oni tenkrát
dělali společně tady s manželem ještě nějaké vystoupení, to ještě nebyl
tento velký festival Khamoro, měli tam tenkrát pozvaný soubor Khamoro, což
bylo uskupení pražských Romů především z rodiny Demeterovců, a tehdy se
stalo, že jim zvukaři naprosto záměrně vypnuli muziku a to se Jeleny a
Džamila Silajdžićových velmi dotklo a právě na tomto základě se rozhodli, že
budou každoročně pořádat festival, kterým by dokázali, že i mezi Romy je
řada skvělých muzikantů. Je bohužel ironií osudu, že právě Demeterovci se
potom dostali do Austrálie a na Nový Zéland, kam emigrovali a kde se snaží v
tom muzikantství pokračovat.”
Je něco, co bys chtěla změnit na festivalu Khamoro?
“To snad ne, to bych se ani neodvážila, ale je samozřejmě spousta věcí,
které bych chtěla změnit kolem sebe, ale čím víc je člověk starší, tím víc
si uvědomuje, že to není možné. V této chvíli je nejvíc palčivý pravicový
extremismus, a nejenom, já si myslím, že ještě nebezpečnější je populismus
některých politiků a političek, kteří se snaží vyšplhat do senátu nebo
poslanecké sněmovny po zádech lidí, kteří slyší na populistickou notu,
míchají hrušky s jablky, snaží se na otázce Romů a tzv. nepřizpůsobivých
lidí přiživit a odvrátit pozornost od vlastních korupčních skandálů. Takže
to je věc, která mě trápí mnohem víc, protože naprosto zásadním způsobem
narušuje soužití mezi Romy a většinovou společností. Musím říct, že to cítím
hodně silně, že když chodím po ulici a bavím se se spoustou lidí a známých,
tak čím dál častěji musím objasňovat některé věci a není mi to moc příjemné,
protože to zbytečně dělí společnost a zbytečně vás to nutí, abyste velkou
část svého času investoval do vysvětlování a obhajoby toho, že vůbec patříte
k nějaké skupině lidí, místo toho, abyste se mohl věnovat třeba přípravě
nějakých konkrétních projektů, které by mohly někomu pomoct.”
Ve čtvrtek se koná defilé, zúčastníš se ho?
„Určitě tam budu, protože si myslím, že to je něco velmi zvláštního pro
Pražany i pro turisty v okamžiku, kdy ty pražské historické kulisy oživí
tradiční kostýmy Romů z celého světa. To je hrozně krásné a já si myslím, že
se na to těší řada fotografů i mých kamarádů, já se na to moc těším.“
Poslední den Khamora patří jako každý rok tradičně galakoncertu, který se
uskuteční v Kongresovém centru, kde vystoupí spousta zpěváků, skupin apod.,
máš konkrétně nějaký typ?
„Já se velmi těším na Pavla Šporcla, který vystoupí s cimbálovou muzikou
Romano Stilo, protože Pavel Šporcl i tato cimbálová muzika patří ke špičce
ve svém oboru. Musím říct, že si velmi cením toho, jak jsem to slyšela od
organizátorů Khamora, že Pavel Šporcl se přihlásil sám, měl zájem vystoupit
na tomto festivalu, což je pro mě velmi pozitivní a já se hodně těším, že by
to mohlo být hodně zajímavé. A pak je tam samozřejmě spousta dalších skupin,
já se těším na Italy a také na Rusy.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
!DelaDap předvedla originální mix tradiční romské hudby
Návštěvníci, kteří zavítali 25. května na zahajovací koncert 11. ročníku
světového festivalu Khamoro do Lucerna music baru, zažili originální mix
tradiční romské hudby v podání sedmičlenné skupiny !DelaDap, která často
vystupuje na evropských festivalech. V České republice zaznamenala úspěch a
to zejména hudbou k filmu Děti noci z minulého roku. Se zpěvačkami této
skupiny Kristýnou Beňákovou a Simonou Šenkiovou si povídal Robert Ferko.
Já už tu mám dvě krásné mladé dívky z formace !DelaDap a to jsou Simona a
Kristýna. Světový festival Khamoro jsme zahájili vystoupením skupiny !Dela
Dal, jedná se o jedenáctý ročník, proč právě název !DelaDap?
„Já sama nevím, ale náš manažer říká, že !DelaDap znamená Dám ránu, nebo Dej
ránu.“
Jak dlouho funguje vaše formace !DelaDap?
„Už asi hodně dlouho, my tam se Simonou nejsme od začátku, Simona je tam
čtyři roky a já třetím rokem.“
Vaše skupina je mezinárodní, nejste pouze z Čech, jaké je složení
skupiny?
„Já a Simona jsme z Prahy, manažer je také Čech, ale pochází z Rakouska,
potom máme kytaristu a basistu, ti jsou Srbové, harmonikář je z Bosny a
Hercegoviny a houslista z Ruska.“
Vaše muzika, co děláte, je tzv. nowgipsy, co to znamená?
„To znamená nová romská hudba.“
Je to tedy něco jako originální mix tradiční romské hudby, jazzu a
elektroniky?
„Přesně tak.“
Vy vystupujete i na festivalech, v jakých státech?
„Minulý rok jsme byli v Koreji, byli jsme v Moskvě, ve Španělsku, v
Amsterodamu, Bělorusku, Francii, bylo toho hodně.“
Kdybyste měla posoudit publikum u nás v Čechách a v jiných zemích, je
nějaký rozdíl mezi publikem, jak vás lidé vnímají?
„Já si myslím, že není, když se to lidem líbí, tak je publikum všude
stejné.“
Zpíváte jen v romském jazyce nebo i v českém, ve slovenském?
„Zpíváme i slovensky, jednu píseň máme německy, jednu maďarsky, ale většinu
v romštině.“
Kolik máte alb na kontě?
„!DelaDap má tři CD, z toho dvě poslední jsem natočila já a Simona a
Kristýna s námi natočila teď to poslední CD Sara La Kali.“
Vy jste to už zmiňovali, že vaše skupina je mezinárodní, jak jste se
vůbec dali dohromady, jak jste se našli?
„Já jsem před čtyřmi roky zpívala s Vojtou Lavičkou, kam se právě přišel
podívat manažer !DelaDap, viděl mě tam a hned mi nabídnul, jestli bych
chtěla zpívat v kapele !DelaDap, dal mi tam CD. Jemu se líbilo, že i když
tam bylo málo lidí, tak já stejně chodila mezi stoly, zpívala sem mezi
lidmi, vůbec jsem si z toho nic nedělala. Já jsem si to CD poslechla a asi
za týden jsem jela do Vídně na zkoušku do studia, tam jsem narychlo natočila
jednu písničku a tam jsme se dohodli, že by to tedy šlo a mě se ta hudba
líbila, takže už jsem čtyři roky v kapele !DelaDap.“
Co říkáte tomu, že jste byli osloveni, abyste letos zahájili festival
Khamoro, je to pro vás pocta?
„Je to určitě velká pocta, hlavně jsme se tomu divili, protože minulý rok
jsme na Khamoru nebyli, ani ty roky předtím, a překvapilo nás to, když nám
manažer řekl, že budeme na Khamoru, byli jsme šťastní a překvapení.“
Co připravujete do budoucna a kde vás můžeme vidět třeba v Praze?
„My jsme v Čechách hráli dneska v této sestavě úplně poprvé.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Dům ve Zdibech u Prahy, na který v neděli večer hodili žháři dvě zápalné
lahve, je od včerejška monitorován kamerou. Ve dvojdomku žijí dvě romské
rodiny, při útoku se nikomu nic nestalo. Podle starosty i obyvatel obce
oslovených ČTK žijí ve dvojdomku slušní lidé, se kterými nikdy nebyl žádný
problém.
Základní škola Masarykova ve Valašském Meziříčí otevře v září jen jednu
první třídu, kde budou i romské děti. Původně chtěla škola vytvořit třídy
dvě, z nichž jedna měla být jen pro romské děti. Po společném jednání to
oznámili ředitel školy Oto Medek, náměstkyně ministryně školství Klára
Laurenčíková a náměstek ministra pro lidská práva Czeslaw Walek.
Brněnské školy v oblasti, kde žije hodně sociálně slabých a Romů, dostaly od
radnice přidáno. Na platy a odměny učitelům získaly tři školy z letošního
městského rozpočtu navíc přes milión korun. Ředitelé dotaci vítají. Mohou
tak dát odměny učitelům, kteří se svým žákům věnují i po vyučování a před
ním, vedou pro ně kroužky a doučují je.
Hospodářská krize prohloubila porušování lidských práv ve světě, odvedla
pozornost od tohoto problému a vytvořila nové. Uvádí to ve výroční zprávě
organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Podle ní pod
povrchem „ekonomické krize tiká časovaná bomba krize lidských práv“.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Lety u Písku se snad dočkají úprav
V polovině května se v místech bývalého takzvaného „cikánského tábora“ v
Letech u Písku konal pietní akt připomínající utrpení Romů, kteří zde byli v
době nacistické okupace vězněni. Na pietních místech dodnes stojí vepřín, o
jehož odstranění se už jedná 12 let – zatím bezvýsledně. Jak ale účastníkům
pietního aktu sdělil ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb, Lety
u Písku se přeci jen změn dočkají. Další podrobnosti má Jana Šustová.
Začátkem května vláda rozhodla o tom, že na místech bývalého takzvaného
cikánského tábora v Letech u Písku vznikne pietní místo pod správou
památníku v Lidicích. Na zvelebení letského památníku vláda vyhradila zhruba
22 milionů korun a na roční provoz navíc půjde 2,5 milionu korun. V čem
budou úpravy spočívat, vysvětlil ministr Michael Kocáb:
„V podstatě bychom chtěli upravit příjezdové cesty, sociální zařízení a
všechno to, co Romové již dlouhodobě vyžadují, kromě přesunutí vepřína.“
Přesunutí vepřína nechává ministr až na další etapu:
„Jeden ze základních přínosů je v tom, si myslím, že si uvědomujeme, že se
věci musí řešit po etapách. Snaha vyřešit vše najednou většinou vedla ke
krachu všeho.“
Na vykoupení vepřína v Letech hodlá Michael Kocáb získat finance
následujícím způsobem:
„Chceme udělat, jak už jsem o tom mluvil, ještě nejsme rozhodnuti, jestli to
bude nadace, sbírka nebo nějaký fond, kde já vyzvu ty nejbohatší firmy v
republice, jako je ČEZ nebo mobilní operátoři, aby přispěli na přesunutí
toho vepřína.“
A jakou formou chce ministr Kocáb sponzory oslovit?
„Já to ale neudělám tak, že za nimi budu jezdit a něco se z nich budu snažit
vyrazit. Já to udělám formou takového apelu a vyzvu globálně ty společnosti
a budu čekat v první fázi, že na to zareagují, protože ta sbírka je
dlouhodobá, a když se rozhodne přispět některá z těch mocných společností,
tak se to může naplnit rychle. Ten cíl je tak jednoznačně pozitivní a tak
nezpochybnitelný, že ty správní rady s tím nebudou mít problém. Líbili by se
mi takové sumy jak 50 nebo 100 milionů od těch velkých společností a bylo by
to taková deklarace dobré vůle, že s tím chceme něco dělat, že nám to není
jedno a bude jim to zlatým písmem připsáno k dobru. Je to lepší než nějaká
kulturní akce.“
Podle rozhodnutí vlády se úprav dočká také bývalý tzv. cikánský tábor v
Hodoníně u Kunštátu, kde dnes stojí rekreační zařízení. To se přemění v
mezinárodní vzdělávací a informační centrum o romském holocaustu.
„Já jsem na to velmi hrdý, Hodonín je vyřešen úplně kompletně v té
nejmaximálnější verzi, tam už jsme víc dosáhnout nemohli, tam půjde dost
peněz, 100 milionů, aby tam vzniklo nádherné vzdělávací centrum, bude tam
kinosál, budou tam konferenční místnosti.“
A kdo bude mít mezinárodní vzdělávací a informační centrum o romském
holocaustu ve správě?
„Bude to Muzeum romské kultury v Brně, bude to pod Ministerstvem školství,
bude to vzdělávací středisko. Ten objekt je nádherný a v podstatě to nemá
chybu, jen aby to ještě někdo nezpochybnil třeba někdy později. Ale vládou
to prošlo, šest ministrů to prosadilo a vyčlenilo na to prostředky v době,
kdy to skoro už nepřipadalo v úvahu. To je na tom to úžasné, že tam ty
prostředky nebyly a oni je přesto našli.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech,
profesích a zaměstnáních
V brněnském Muzeu romské kultury slavnostně představili nejnovější knihu z
muzejní produkce – katalog sbírkového fondu tradičních řemesel, profesí a
zaměstnání. Kurátorkou tohoto fondu a zároveň autorkou zajímavého katalogu
je etnografka Jana Poláková. Na podrobnosti se jí zeptala opět Jana Šustová.
Byl už někdy vydán v České republice nebo někde jinde katalog romských
řemesel?
„Pokud je mi známo, tak je to první počin. Dosud veškeré informace o
romských řemeslech byly psané pouze v rámci nějakých sborníků nebo knih o
romské kultuře jako celku.“
Můžete knihu představit? Jaké má obsahové části?
„Katalog je rozdělený na několik kapitol. Je tam úvodní kapitola, která
seznamuje s Muzeem romské kultury, s jeho činností v rámci fondu řemesel a
seznamuje také s prezentováním našich sbírek tohoto fondu v minulosti. Další
kapitoly už se týkají samotných řemesel, jsou rozděleny, řekněme, podle
materiálu, který se používá, i když to není tak úplně přesné, protože první
dvě kapitoly se tohoto rozdělení drží, následující kapitola se nazývá
pracovně ostatní řemesla, a jsou tam zahrnuta řemesla nebo způsoby obživy,
které nejsou až tak snadno identifikovatelné, nebo nemají třeba ani žádný
materiál jako základ, který používají. Jako příklad můžu uvést brusičství,
podomní obchody, předvádění cvičené zvěře nebo magii.“
A z těch řemesel, která se nějak dají dělit podle materiálu, tak jaké
byste mohla jmenovat jako základní romská řemesla?
„Podle materiálu mám ta řemesla rozdělená na dvě velké skupiny, jedno je
kovozpracující, zpracování kovu a druhé je zpracování organického materiálu.
Do těch kovozpracujících patří jedno z nejtypičtějších romských řemesel a to
je kovářství. To můžeme dodnes potkat na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině,
nebo v Balkánských zemích. Kotlářství je rozšířené zejména v Rumunku a
Bulharsku v dnešní době, a další taková řemesla, která se pravděpodobně
oddělila od toho prapůvodního kovářství, je výroba zbraní, výroba nožů,
zvonařství, ale třeba i novodobá výroba šperků. Co se týká výroby z
organického materiálu, tak tam prim hraje zpracování dřeva, čili
korytářství, nebo výroba menších předmětů ze dřeva jako lžiček, přeslic na
navíjení nití, výroba misek apod., a potom zpracování vrbového proutí. Tam,
kde nemohli lidé získat vrbové proutí, tam se štípaly ze dřeva tzv. loubky,
to byly takové pásky štípané z velkých kmenů. Se zpracováním proutí souvisí
i zpracování kukuřičného listí, slámy, a do organického matriálu jsem
zahrnula i zpracování hlíny, kterou Romové používali převážně na výrobu tzv.
valků, což jsou nepálené cihly.“
Kolik má katalog stran?
„Má přibližně 330 stran.“
Kde bude katalog možné zakoupit?
„Katalog bude možné koupit přímo v Muzeu romské kultury v Brně, máme pro
návštěvníky obchod, kde je možné zakoupit nejenom naše publikace, ale i
publikace týkající se romské tématiky i literaturu psanou romskými autory,
ale i předměty z romské produkce a mimo to je možné si objednat jakoukoliv
literaturu přes internet.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 29. května.
Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a
najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a
Jaroslav Sezemský.
| 
Jak se vám vůbec líbí Khamoro a romská muzika?
Poslech:
Související články
Dnes večer tu koncertuje skupina !DelaDap, jak se ti líbí tato skupina?
“Na první ne, ale úplně si nejsem jistá, ale mluvila jsem s Jelenou
Silajdžić, s ředitelkou tohoto festivalu, která je mojí velmi dobrou
kamarádkou, o tom, kdy byl ten první ročník a jestli jsem na ně byla a musím
říct, že mi řekla takovou historku o lidech, které já jsem znala, aniž bych
tehdy znala ji. Oni tenkrát měli studio Saga production, protože Jelena
Silajžić je významná filmová producentka, která získala řadu ocenění, i za
spolupráci s filmovým režisérem a géniem Emirem Kusturicou. Oni tenkrát
dělali společně tady s manželem ještě nějaké vystoupení, to ještě nebyl
tento velký festival Khamoro, měli tam tenkrát pozvaný soubor Khamoro, což
bylo uskupení pražských Romů především z rodiny Demeterovců, a tehdy se
stalo, že jim zvukaři naprosto záměrně vypnuli muziku a to se Jeleny a
Džamila Silajdžićových velmi dotklo a právě na tomto základě se rozhodli, že
budou každoročně pořádat festival, kterým by dokázali, že i mezi Romy je
řada skvělých muzikantů. Je bohužel ironií osudu, že právě Demeterovci se
potom dostali do Austrálie a na Nový Zéland, kam emigrovali a kde se snaží v
tom muzikantství pokračovat.”
Já už tu mám dvě krásné mladé dívky z formace !DelaDap a to jsou Simona a
Kristýna. Světový festival Khamoro jsme zahájili vystoupením skupiny !Dela
Dal, jedná se o jedenáctý ročník, proč právě název !DelaDap?
„Já a Simona jsme z Prahy, manažer je také Čech, ale pochází z Rakouska,
potom máme kytaristu a basistu, ti jsou Srbové, harmonikář je z Bosny a
Hercegoviny a houslista z Ruska.“
Začátkem května vláda rozhodla o tom, že na místech bývalého takzvaného
cikánského tábora v Letech u Písku vznikne pietní místo pod správou
památníku v Lidicích. Na zvelebení letského památníku vláda vyhradila zhruba
22 milionů korun a na roční provoz navíc půjde 2,5 milionu korun. V čem
budou úpravy spočívat, vysvětlil ministr Michael Kocáb:
Byl už někdy vydán v České republice nebo někde jinde katalog romských
řemesel?
„Katalog je rozdělený na několik kapitol. Je tam úvodní kapitola, která
seznamuje s Muzeem romské kultury, s jeho činností v rámci fondu řemesel a
seznamuje také s prezentováním našich sbírek tohoto fondu v minulosti. Další
kapitoly už se týkají samotných řemesel, jsou rozděleny, řekněme, podle
materiálu, který se používá, i když to není tak úplně přesné, protože první
dvě kapitoly se tohoto rozdělení drží, následující kapitola se nazývá
pracovně ostatní řemesla, a jsou tam zahrnuta řemesla nebo způsoby obživy,
které nejsou až tak snadno identifikovatelné, nebo nemají třeba ani žádný
materiál jako základ, který používají. Jako příklad můžu uvést brusičství,
podomní obchody, předvádění cvičené zvěře nebo magii.“
„Podle materiálu mám ta řemesla rozdělená na dvě velké skupiny, jedno je
kovozpracující, zpracování kovu a druhé je zpracování organického materiálu.
Do těch kovozpracujících patří jedno z nejtypičtějších romských řemesel a to
je kovářství. To můžeme dodnes potkat na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině,
nebo v Balkánských zemích. Kotlářství je rozšířené zejména v Rumunku a
Bulharsku v dnešní době, a další taková řemesla, která se pravděpodobně
oddělila od toho prapůvodního kovářství, je výroba zbraní, výroba nožů,
zvonařství, ale třeba i novodobá výroba šperků. Co se týká výroby z
organického materiálu, tak tam prim hraje zpracování dřeva, čili
korytářství, nebo výroba menších předmětů ze dřeva jako lžiček, přeslic na
navíjení nití, výroba misek apod., a potom zpracování vrbového proutí. Tam,
kde nemohli lidé získat vrbové proutí, tam se štípaly ze dřeva tzv. loubky,
to byly takové pásky štípané z velkých kmenů. Se zpracováním proutí souvisí
i zpracování kukuřičného listí, slámy, a do organického matriálu jsem
zahrnula i zpracování hlíny, kterou Romové používali převážně na výrobu tzv.
valků, což jsou nepálené cihly.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články