Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dobrý den. Dnes vás pozveme na Světový romský festival a nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
11. ročník Světového festivalu Khamoro
Praha opět po roce zažije svátek Romské kultury ,tradic, zpěvu a tance u příležitosti 11. ročníku Světového festivalu Khamoro, který potrvá od 25. do 30. května. Na podrobnosti se zeptal redaktor Robert Ferko, Davida Tišera z občanského sdružení Slovo 21 a zároveň tiskového mluvčího tohoto festivalu.
Jaké doprovodné akce jsou připraveny na letošní ročník, co všechno mohou
návštěvníci shlédnout?
„Jako doprovodné akce jsou připraveny semináře Romská kultura jako součást
kultury evropské, potom taneční workshop pod vedením lektora Petia
Iourtchenka, který bude učit tradiční romský ruský tanec. A potom jsou tam
dvě vernisáže – výstava Oto Pankoka Sinti a druhá výstava Šahina Šišiće - E
Romenge / Romové.“
Věnuje se festival Khamoro i romské integraci?
„Nepřímo se této problematice věnuje, protože na ten festival chodí Romové i
ne-Romové, i turisté cizinci, takže tam se setkávají a dochází tam vlastně k
integraci.“
Jak asi všichni dobře víme, v současné době se konají různé demonstrace
ze stran extremistů, jak je zajištěna bezpečnost účastníků a vystupujících
festivalu Khamoro?
„Bezpečnost účastníků i návštěvníků je zajištěna každý rok, i když nebyla
tato problematika tak viditelná. Máme vlastní ochranku a samozřejmě policie
o té akci ví.“
Jací interpreti, tanečníci, zpěváci na festivalu vystoupí a z jakých
zemí?
„V pondělí bude vystupovat v Lucerna Music Baru kapela „DelaDap“ z Vídně, v
úterý to bude známá světová kapela The Rosenberg Trio, kteří jsou známí
právě gipsy jazzem a samozřejmě tradiční romská hudba, kde nesmí chybět
třeba pan Marek Balog, který je za Českou republiku, Romengo, Šutka z
Makedonie a spoustu jiných.“
Je nějaký speciální host pro letošní, jedenáctý, ročník Khamora?
„Jako speciální host vystoupí Pavel Šporcl a Romano Stilo.“
Od minulého ročníku je zařazen nový prvek na tomto festivalu, o co přesně
jde?
„Jde o hudbu mladých Romů, o v uvozovkách takovou moderní hudbu, a to právě
bude skupina !DelaDap! jako současná romská hudba.“
Jaký program je připraven pro návštěvníky v průběhu šesti dní festivalu
Khamoro?
„Je to zejména hudba, večerní koncerty, spousta doprovodných programů, jako
je filmová přehlídka nebo vernisáže nebo taneční workshop.“
V minulém roce se hodně spekulovalo a hovořilo o tom, že se festival
Khamoro potýká s finančními problémy a není zřejmé, zda bude pokračovat v
dalších ročnících. Jak to tedy vypadá v současné době?
„Peněz na podobné akce není nikdy dost, doufáme, že sponzoři zůstanou a
přidají se i jiní sponzoři, samozřejmě problémy jsou všude, hlavně když je
teď finanční krize, ale my doufáme, že se festival tak ujal v Praze a vůbec
České republice, že doufáme, že to neztroskotá na něčem, jako jsou peníze,
že prostě sponzoři zůstanou věrní.“
Máte nějaké statistiky, jak je oblíben právě tento festival u majoritní
společnosti, zda stoupá oblíbenost, zda tedy láká každým rokem více lidí?
„Přímo statistiky nemáme, ale co se týká prodeje lístků, tak tam vidíme,
jestli návštěvnost stoupá nebo klesá, zatím stoupá a festival je čím dál
více oblíbený.“
Kdo bude moderátorem galakoncertu, který se uskuteční v Kongresovém
centru?
„Nechte se překvapit a přijďte.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sociální problematika v Irsku
Absolventka sociální Univerzity J. E. Purkyněv Ústí nad Labem jela získat zkušenosti v sociální oblasti do Irska. Michaely Duškové se na zajímavosti z této země zeptala Marie Vrábelová.
„Začala jsem pracovat s mentálně postiženými klienty, pracovala jsem jak s
dospělými, tak s dětmi, měli různé postižení.“
Byl rozdíl mezi tím, co jste se učila tady, a systémem, který byl v
Irsku?
„V našich školách se učí teorie a v Irsku je ta teorie praktikována, takže
to byla hodně příjemná zkušenost, protože praxe v Irsku předbíhala i tu
teorii, která se vyučuje v Česku.“
Jaký je ten sociální systém, jak na vás zapůsobil?
„Je velice orientovaný na rodinu, velice orientovaný na jedince a podporuje
komunitu a jedince. Bylo moc příjemné vidět, jak to také může fungovat, že i
velmi těžce postižený člověk má svoje místo v komunitě.“
Bylo tam něco, co vás překvapilo?
„Asi Irové samotní, jejich přístup k životu, že to je opravdu fungující
komunita, jsou hluboce věřící, takže přístup k životu a k lidem je jiný než
u nás. Jinak dobří a zlí lidé jsou jak v Čechách tak v Irsku.“
To znamená, že v tomto případě tělesně postižení nejsou z toho kolektivu
vyvrženi, ale že jsou naopak začleňováni?
„Snaží se jim pomoci jak instituce, ale zároveň i v rámci komunity, opravdu
všichni lidé se snaží ty postižené začlenit.“
Více si navzájem pomáhají?
„Určitě.“
Setkala jste se tam také s romskou komunitou?
„Ano, setkala, setkala jsem se tam s několika českými Romy, ale většina byla
ze Slovenska.“
Jak na ně pohlíží společnost, vyčleňují je nebo normálně žijí v rámci
společnosti?
„Irové jako takoví nediskriminují nikoho, také nemůžu říct, že by byli
vyčleňováni ze společnosti. V době, kdy já jsem tam byla, tak tam byla velká
skupina cizinců, takže to míchání mezi Iry a cizinci nebylo už takové
jednoduché, jako bývalo kdysi, přesto Romové tam měli svoje místo, pracovali
a nijak nevyčnívali ze společnosti.“
Hovořila jste s některými Romy?
„Hovořila, měla jsem tam pár romských kamarádů.“
Kromě českých Romů tam byli i slovenští Romové?
„Většina jich byla ze Slovenska, skupina byla víc uzavřená a tvořila až
takové gangy. Myslím, že tam je problém s mafií, kdy určitá skupina
slovenských Romů organizovala a využívala ostatní. Organizovala jim práci a
za veškeré tyto služby si brali obrovské provize.Vím, že tam byly v podstatě
dva baráky, o kterých vím v tom malém městě, kdy to byla hodně uzavřená
skupina a tito lidé společně pracovali, společně bydleli a byli tam čtyři
Romové, kteří jim odebírali většinu příjmů.“
Takže tam žili vlastně vyčleněně z té společnosti?
„To je těžké říct, protože podobně podobným způsobem žila třeba polská
komunita, která tam byla, i ti byli hodně uzavření, ti také žili a pracovali
společně a nemíchali se s ostatními skupinami, takže těžko říct, jestli to
nemíchání se se společností bylo dobrovolné nebo vynucené.“
To znamená, že kdo chtěl žít ve společnosti, tak měl šanci?
„To určitě ano.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Miss Roma Praha 2009
12. června se v Kulturním domě Vltavská už po sedmé utká 12 krásných dívek a žen o korunku krásy a Miss sympatie v soutěži Miss Roma Praha 2009. Redaktor Robert Ferko se zeptal moderátora Richarda Samka jak se připravuje na finálový večer.
Richarde, jak se těšíte na finálový večer Miss Roma 2009, který budete
moderovat společně s Dianou Kobzanovou?
„Těším se na to, protože tam je vždycky dobrá atmosféra a super muzikanti.“
Máte vy konkrétně nějakou oblíbenou disciplínu?
„Nemám žádnou konkrétní nejoblíbenější disciplínu, pořád protestuji proti
disciplíně v plavkách, myslím si, že u romských holek by to asi nemělo být.“
V čem jsou podle vás romské dívky a ženy výjimečné?
„Romské dívky mají velkou výhodu v tom, že umějí jakoby proplouvat životem,
vědí, co se sluší a patří a toto je velké vítězství všech těch romských
holek.“
Moderátorskou dvojicí tohoto večera Miss Roma 2009 bude tedy Richard
Samko a Diana Kobzanová, kdo přišel s nápadem, že to budou právě tito dva
moderátoři?
„V podstatě to byl nápad můj, protože jsme za prvé chtěli, aby to nebylo jen
čistě romské.“
Kdo zasedne v porotě?
„Porotci jsou: David Kraus – fotograf, Markéta Hrubešová – herečka, Leila
Abbasová, starosta Prahy 7 Marek Ječmének, dále zástupce modellingové
agentury PH model.“
Bude letošní ročník něčím výjimečný?
„Bude výjimečný tím, že bychom rádi, aby to bylo více profesionální a hlavně
abychom mohli poskytnout větší servis pro zúčastněné slečny.“
Aby se dívka či žena dostala právě do Miss Roma, musí projít nějakou
regionální soutěží?
„Vzhledem k tomu, že to je čistě pražská záležitost, kde vlastně předkola
nebyly, takže záleží na počtu účastníků, takže klasická finálová dvanáctka
plus dvě náhradnice. Do finálové dvanáctky se bude vybírat a to v předkolech
30. a 31. května.“
Co všechno dívka nebo žena musí splňovat, aby se do této soutěže dostala?
„Tak především se musí přihlásit, musí mít odvahu, aby se přihlásila, být
sama sebou, a já si myslím, že to stačí. A musí být starší 15ti let.“
Mají ještě dívky a ženy možnost se přihlásit do Miss Roma?
„Uzávěrka je 22. května.“
Diváci mohou hlasovat i pro Miss sympatie, jakým způsobem a do kdy?
„2. června budou na webu www.missroma.cz vyvěšeny fotografie 12ti
finalistek, dále vyjdou fotografie v Mladé Frontě a pouze na webu
www.missroma.cz můžou diváci ovlivnit toto hlasování tím, že budou posílat
hlasy svým favoritkám.“
Co je připraveno pro letošní výherkyni?
„Jako vždy je připravena hlavní cena od Prahy 7, která je spolupořadatelem
už sedmého ročníku této soutěže, a je to zájezd do Makedonie na Miss Roma
International. A dále je tam spousta dárků, jsou tam kosmetické balíčky,
balíčky z kadeřnického salónu, dívky si odnesou koktejlové šaty, v kterých
budou předvádět, a spoustu dalších drobností.“
Co je připraveno pro hosty, jaké překvapení, koho můžeme vidět?
„Myslím, že to bude zajímavá kombinace, na pódiu se potká čtyřtet Jiřího
Korna, Terne Čhave, taneční skupina Projekt Wings, připravujeme ještě další
překvapení, ale to je zatím v jednání, takže si myslím, že to bude velmi
zajímavá směs.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Vedení Českého rozhlasu se rozhodlo neodvysílat některé volební spoty nacionalistické Národní strany a krajně pravicové Dělnické strany. ČTK o tom informovala mluvčí rozhlasu Eva Tichá s tím, že Český rozhlas v souvislosti s klipy podá trestní oznámení. Dál nevysílat spot Národní strany, v němž strana nabídla takzvané „konečné řešení otázky cikánské“, se rozhodl také šéf České televize Jiří Janeček. Televize včera kvůli klipu rovněž podala trestní oznámení.
Starostové chtějí ve spolupráci ministerstvy připravit nové zákonné možnosti, které by jim účinněji pomohly řešit problém dlužníků. Rozhodli se kvůli tomu vytvořit pracovní skupinu, v níž by měli být i zákonodárci a prezidentka exekutorské komory České republiky Jana Tvrdková.
Představitelům radnice ve Vítkově, kde žháři před časem vypálili domek obývaný romskou rodinou, se ozval jeden z majitelů nemovitosti. Dům patří šesti občanům Německa a dosud nikdo z nich od tragického útoku, při němž byli tři lidé popáleni, město nekontaktoval. Radnice dala majitelům lhůtu do konce tohoto týdne, aby trosky domu strhli.
Občanské sdružení Lačhe Roma připravilo na zítřek, tedy sobotu 23. května, v Kulturním domě Ládví v Praze 8 soutěž Romská žena 2009. Účinkovat budou Nikolas Čonka, Cikne Čhave, Romská kapela Peskere a Čhave Prahatar. Soutěž začíná v půl čtvrté odpoledne a od 20ti hodin na ní naváže Romský ples, který doprovodí kapela Lendel Lovosice.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
„Hlasy“ obětí rasové diskriminace
Koncem dubna se v Ženevě konala Světová konference OSN proti rasismu, xenofobii a intoleranci. V médiích byla prezentována hlavněv souvislosti diplomatickými roztržkami a s projevem íránského prezidenta, který obvinil Izrael z rasismu. Jana Šustová se ale v následujícím příspěvku zaměří na doprovodnou akci konference s názvem Hlasy, během níž promluvily oběti rasové diskriminace.
Z České republiky byla na ženevskou Konferenci proti rasismu, xenofobii a
intoleranci pozvána Elena Gorolová - mluvčí „Spolku žen poškozených nucenou
sterilizací“ a členka Rady vlády České republiky pro záležitosti romské
komunity. Konference trvala pět dní a každý den ve zvláštním panelu
promluvili tři lidé o své osobní zkušenosti s rasismem. Jak dodává Gwendolyn
Albert, která se konference také zúčastnila, na tomto panelu promluvili
pouze dva lidé z Evropy. Paní Gorolová vyprávěla o své zkušenosti s nucenou
sterilizací a o práci Spolku žen poškozených tímto problémem.
„Jediná další osoba, která byla z Evropy, byla Bosňanka, která přežila
koncentrační tábor v Omarsku, takže já si myslím, že to trochu vypovídá o
vážnosti tohoto tématu, alespoň z hlediska těch, kteří paní Gorolovou
pozvali. Ona byla pozvána paní Gay Mc Dougall, která je něco jako vládní
zmocněnec OSN pro otázky minorit. A paní Gorolovou to velice potěšilo,
protože tím, že jsem byla s ní a vše jsem jí tlumočila, se mohla dozvídat o
tom, jak to vypadá všude ve světě, srovnat to s tím, co sama osobně zažila.
Byli tam lidé z Afriky, z USA a ty příklady jsou vždy jiné, ale pokaždé jde
o to samé – že ten rasismus stále žije a my všichni proti němu musíme
bojovat, abychom ho potlačili.“
Jak Gwendolyn Albert dodává, zaujalo jí, jak veliká škála rasismu je a v
jakých různých podmínkách k němu dochází.
„Elena mluvila o tom, co se jí stalo v nejintimnější sféře života. Pak tam
mluvila jedna paní ze Zimbabwe, která zažívá klasický život pod diktaturou,
byla mnohokrát ve vězení, a to jsou útlaky ze strany politických práv. Jsou
to podmínky, které my si vůbec nedokážeme představit – nebo někteří tady
třeba ano, ale já osobně jsem nikdy nic takového nezažila a doufám, že ani
nezažiji. Opravdu - tam jsou strašné podmínky.“
Dále na konferenci promluvili lidé za Spojených států, kteří se setkávali
s rasistickým přístupem dopravních policistů.
„To znamená, že policie zastavovala řidiče kvůli tomu, jak vypadali, a
neférovým způsobem je osočovala. Ten pán, kterému to dělali, byl advokát,
který si to nenechal líbit a rozhodl se, že s tím něco udělá.“
A tak vyšlo najevo, že řidiči tmavší barvy pleti byli policií zastaveni
20x častěji než bílí řidiči, i když procentuálně tvořili jen asi 3-4
procenta obyvatel.
„A také zjišťovali u řidičů zastaveným policií, kdo měl například něco
nelegálního v autě, a zjistili, že to bylo u všech stejné. Takže policie
tím, že se zaměřovala na Afroameričany, mařila svůj vlastní čas. Měla si
najít jiný indikátor. Bylo velice zajímavé, jak on tam líčil, co se mu stalo
a jak proti tomu bojoval a používal soudní systém. Ale jsou to roky života
člověka, ti lidé tomu musí opravdu věnovat strašně moc energie, své vlastní
peníze, ale pokud se my všichni nebudeme takto občansky angažovat, tak se ty
věci nepohnou dopředu.“
Jak Gwendolyn Albert říká, právě aktivní boj s rasismem je důležitý. V
tomto duchu hovořili i panelisté na konferenci v Ženevě.
„Oni tam nepřijeli nebo nebyli pozváni proto, aby si naříkali na svou
situaci. Oni tam byli pozváni, aby líčili, jak proti tomu bojují, co dělají,
aby mohli čelit těm hrozbám, které mají před sebou. A to je moc dobré,
protože bez občanských výzev žádná vláda nikde nikdy nic neudělá – ať je to
diktatura nebo není.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Neonacismus ohrožuje nejen Romy
Každou neděli přesněv poledne se schází skupinka lidí na Staroměstském náměstí. V tichosti si mezi sebou si předávají informace a dohadují se, jakým způsobem pomáhat rodině malé Natálky, která je v ohrožení života po útoku žhářů, kteří vhodili zápalné láhve do bytu ve Vítkovicích. Není řeč pouze o Natálce, ale o oneonacismu a jeho vzrůstajícím nebezpečí u nás. Více informací řekl Marii Vrábelové organizátor těchto pravidelných schůzek Markus Pape.
„Cílem je vyjadřovat nesouhlas se současným vývojem nárůstu neonacistických
aktivit, zejména nás šokoval případ dvouleté holčičky Natálky, která je teď
ve velmi kritickém stavu. Snažíme se přesvědčit další lidi, aby se k nám
připojili a abychom vytvořili protiváhu proti těm demonstracím, které se
opakují skoro každý týden, proti akcím, které podle nás otravují klima této
země.“
Co je záměrem diskuse mezi lidmi?
„Je to hlavně výměna informací, myšlenek, návrhů, snažíme se vytvořit
platformu, která může potom pomáhat té rodině třeba i hmotně nebo praktickou
pomocí, ale jde nám o to, že je třeba se zastavit a zamyslet se nad tím
současným vývojem a pak se dohodnout na dalších akcích.“
Jaká je současná situace celé té rodiny?
„Situace je velice zoufalá, v současné době je Natálka stále v umělém
spánku, je naděje, že přežije, ale celý život bude postižená a bude mít
velké problémy. Celá její rodina se tísní v prostoru 16ti čtverečních metrů,
je jich osm, nemají možnost zapojit pračku, nemají možnost sehnat jiné
prostory. Nechce se mi věřit, že není možné té rodině poskytnout bydlení, do
kterého se potom může vrátit i Natálka.“
Kolovala tady petice, kterou lidé podepisovali, co ta petice bude
znamenat?
„Je to petice proti neonacismu a pro odpovídající legislativní kroky, které
by mohly zamezit tomu, aby se tady rozšířil ten neonacistický bacil.“
Jak byste charakterizoval situaci?
„Situace se zhoršuje, jednak proto, že se zvyšují neonacistické
propagandistické aktivity a ty vyvolávají antipatie, rasismus a násilí, jak
jsme viděli. A zároveň mediální obraz Romů je tak tristní, že více a více
lidí si myslí, že to nejsou Češi nebo že to nejsou lidé, nebo že je potřeba
je vyhnat, to je strašně nebezpečné. Podle mě by měla vzniknout politika,
která se zaměří na ty problémy a bude důsledná, což se zatím nepodařilo.“
Měl by být nějaký Rom, který by byl vůdce a komunikoval by s politiky,
nebo by měl být ve vládě?
„Samozřejmě bychom si to přáli, ale nemůžeme nikoho nutit. Až se ten někdo
najde, tak mu určitě pomůžeme, aby se na to nějaké místo probojoval.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 22. května. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním „O Roma vakeren“ - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
|