Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Kde se zrodil nápad vydat DVD o významných romských osobnostech a romských podnikatelích ve Středočeském kraji?

„Středočeský kraj v minulém roce nechal zpracovat informační brožuru Romové ve Středočeském kraji, takže tento film navazuje na tištěnou brožuru. Je určen jak školským zařízením ve středních Čechách, kde je zřizovatele krajský úřad, tak i studentům, obcím, městům a pochopitelně široké veřejnosti.“

Co by mělo lidem přinést shlédnutí právě tohoto dokumentu, pokud má posloužit k lepší orientaci v romské problematice?

„Je tam velmi dobrým způsobem zpracovaná historie Romů, od příchodu do Evropy až po listopad 1989 a já si myslím, že tuto pasáž lze použít v rámci občanské nauky nebo dějepisu na základních a středních školách. A pak jsou tam popsané aktivity, které provádí krajský úřad v této oblasti, je tam řada osobností a organizací, které poskytují sociální služby, těch organizací je celá řada, které pracují ve středních Čechách. Některé jsme vybrali, nemohli jsme tam dát všechny, takže je tam ukázána jejich práce - jaké služby poskytují v regionu.“

Jaké osobnosti uvidíme na DVD?

„DVD navazuje na informační brožuru, kterou jsme vydali před rokem. Jsou to organizace nymburského regionu, kde jsem působil pět let a znám tu situaci dobře. Pak je tam Člověk v tísni, je tam Anton Tonda Lukáč, což je jeden z nejstarších romských poradců v regionu, Milan Horváth – významný romský podnikatel a radní města Lysá nad Labem a pochopitelně my těch podnikatelů máme spoustu, ve všech velkých městech se najdou. Nejvíce jsem se zaměřil na ten region, kde jsem působil, tímto bych se rád omluvil všem ostatním, že ten film je krátký, poznávací, takže ti podnikatelé a osobnosti tam nemohou být všichni.“

Je zájem o toto DVD a kde se dá koupit?

„Nápad se zrodil ještě v minulém roce, v tuto chvíli máme 500 kusů, budou obeslány všechny městské úřady ve Středočeském kraji, školská zařízení. DVD je k dispozici v našem informačním centru v rámci úřadu a další možnosti jsou pochopitelně po určité dohodě.“

Budete pokračovat s vydáním dalšího DVD o významných romských občanech a podnikatelích?

„V tuto chvíli ne, ale do budoucna to nevylučuji. Já si myslím, že ten film je zpracován hezkou formou, určitě má co dát lidem, studentům, kteří o této problematice integrace Romů vůbec nic nevědí.“

Chcete se zaměřit pouze na Středočeský kraj?

„Pochopitelně mě zajímá Středočeský kraj, ale ta první pasáž o historii je obecná, já si myslím, že poskytne hodně informací jak studentům, tak i odborné veřejnosti a pomůže jim to se s tou problematikou seznámit trošku víc.“

Další informace o DVD najdete zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jsme tady v Letech u Písku na pietním místě, kde zahynulo mnoho Sintů, Romů, co se změnilo za tu dobu?

„Za tu dobu se nezměnilo prakticky vůbec nic.“

Stále se říká, že to je otázka peněz, proč si myslíte, že to zatím nedopadlo na úrodnou půdu a nevyřešilo se to doteď?

„Osobně si myslím, že to o penězích není, tady na tomto místě došlo k tomu, že oběti tady hynuly pod správou Čechů, tam byli všichni samí čeští dozorci.“

Vaše sdružení má i jiné aktivity?

„Samozřejmě, rok co rok upozorňujeme vládu na tu realitu, říkáme, že místa spojená s genocidou lidí se nesmí hanobit a žádáme vládu o to, aby tento stav odstranila.“

Pořádáte výstavy o Sintech Romech, jaký život ti Romové tehdy žili před válkou, za války?

„Obsáhnout život Romů před 2. světovou válkou není jednoduchá záležitost, výstava pojednává o tom, jak ti Romové ve skutečnosti žili, jak vypadali, nepojednává se to textem, ale pojednává se to fotografiemi o naší kultuře. Každého, kdo tu výstavu spatří, ho překvapí úroveň těch lidí. Mluvíme tu o Romech, kteří tady žili před 2. světovou válkou, tzn. roky kolem 1935, 1937 atd. a už tenkrát jakou měli úroveň.“

Čím se živili?

„Tady to bylo rozdělené na dvě skupiny, jedna byla moravská a potom česká. Co se týkalo Romů, kteří žili na českém území, tak to byli z 90 procent Romové kočovní a živili se obchodováním s koňmi. To byl velmi dobrý způsob, jak se tenkrát uživit, tzn. že kočovali a se svými koňmi objížděli ty své sedláky, každý měl svůj asi 50ti kilometrový rajon, jezdili na trhy a velmi dobře se živili. Na Moravě byli Romové takoví více usedlejší, tak minimálně z 80ti procent byli Romové usedlí, a živili se nádeničinou a takovými podobnými řemesly, nebo byli také košíkáři, kováři apod.“

V dnešní době se vyčítá Romům, Sintům, že mají nízkou úroveň vzdělání. Měli v té době nějaké vzdělání?

„Před 2. světovou válkou a ještě dlouho po ní ke vzdělání, zejména těch původních českých Romů, nedošlo, protože se kočovalo, do školy nechodili a hodně lidí bylo negramotných. Na Moravě to bylo trošku lepší, ale ještě lepší to bylo u Sintů, zejména v Německu, ti měli i vysoké školy nebo vyšší vzdělání, nebo alespoň vzdělání na normálních základních školách.“

Kam se můžeme na vaší výstavu podívat o Sintech – Romech?

„Výstava se má ještě v tomto měsíci prezentovat v Praze, požádalo nás o to americké velvyslanectví, bude na Malé Straně v jejich budově."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Na zimu zajížděli do svých domovů, do statků, a v létě obchodovali. Naši lidé byli obchodníci, nedělali žádné těžké práce.“

Tady je hodně pozůstalých, z jakých jsou rodin?

„Jsou tady Růžičkové, Vrba tu je, je tu také moje rodina a teď sem přijela nějaké škola, celý autobus Romů.“

Setkáváte se každoročně na tomto pietním místě?

„Setkáváme se tady, nezlepšilo se tu nic, akorát sem jezdí více lidí. Lidé už si uvědomili, kde mají být.“

Takže to povědomí je větší, už se ví, o co jde, že tu hynuli lidé za války...

„Tady hraje roli jedna věc, že v dnešní době je v Čechách hodně Romů ze Slovenska, ale ti nemají s tímto místem nic společného, protože tady byli jen čeští Romové, ale i tak jich sem pár přijde.“

Přijedete i příští rok?

„Samozřejmě, jako každý rok.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Protože se může stát, že to jednou začne ohrožovat úplně všechny, protože se hledají jednoduchá řešení věcí, které jsou složitější, vyžadují větší čas, větší přípravu, větší promyšlení a tady se nabízí na všechno takové jednoduché odpovědi, jednoduchá řešení, což samozřejmě hodně lidí přitahuje. Ale z toho pak většinou vzniká celá řada dalších komplikací, které pak ohrožují celou společnost. Hlavně mě znepokojuje reakce veřejnosti na to, jednak reakce společenských elit a politiků – ti se většinou spokojí s nějakým prohlášením pro veřejnost, které nic neřeší, je to víceméně po povrchu, a jednak netečnost většinové společnosti, která na to nereaguje.“

Máte zkušenost třeba z okolních zemí, že politici a společnost reagují jinak než u nás?

„Když si vezmu tu poslední záležitost s tím žhářstvím s tragickými důsledky pro tu rodinu, tak na západě se na tuto situaci většinou reaguje tak, že veřejnost jde do ulic společně s politiky a společenskými elitami. Tady se to sice ohromě medializovalo, hodně lidí se k tmu vyjadřovalo, ale nějaké podstatná reakce na to není.“

Jak to vnímají třeba Židé, jak se momentálně cítí v naší společnosti?

„Právě s tou historickou zkušeností, kterou židovská komunita má, tak to samozřejmě sledují s velkou nervozitou.“

My teď stojíme v Letech u Písku, státe se dohaduje, jak by toto míst mělo být upraveno, zda tu vepřín nechat nebo ne, jaký na to máte názor?

„Já si myslím, že i když to vzbuzuje velké vášně, velké emoce, že by ten vepřín měl být odstraněn. Nepovažuji to za vhodné, že tu je. Ti lidé, kteří tady zemřeli, tak to jsou oběti války, my je vykazujeme v obětech Československého státu, takže i k tomuto místu by se mělo přistoupit stejným způsobem. Ten vepřín tady, to je stejná situace, jako kdyby na místě střelnice v Kobylisích stál kolotoč, nebo kdyby se udělal hypermarket v Lidicích a podobně. To je prostě nedůstojné, je to nedůstojné nás všech.“

A co si myslíte o sporech, které se o Lety vedou, jestli to byl koncentrační tábor nebo nebyl?

„Já rozumím tomu, že když se používá termín koncentrační tábor, tak ve většinové společnosti ten termín něco evokuje, že se to bere jako místo, kde umírali lidé v podmínkách, které jsou prostě nepředstavitelné s tím, že vlastně probíhá ta polemika, že jedni si myslí, že to byl koncentrační tábor, druzí to odmítají. On to byl za války v období 1942 – 1943 cikánský lágr, v historickém kontextu je samozřejmě nutné používat historické termíny, ten termín měl nějaký obsah. Co považuji za velkou chybu, že se tady neudělala zásadní historická analýza všeho, co se dělo na tom místě, ale i těch dalších věcí, které s tím souvisely, že to zůstalo prostě na povrchu a dnes se to opravdu ventiluje v tom sporu o ten termín, jestli to byl nebo nebyl koncentrační tábor a uniká všechno kolem, co s tím souviselo.“

Kdo by podle vás měl tu historickou analýzu udělat?

„Tak měl by to být opravdu odborný tým, když se na to podívám z profese historika, tak tam je celá řada věcných problémů, které je potřeba analyzovat, takže by tam měl být znalec na tu problematiku romského holocaustu, měl by tam být znalec dějin období protektorátu, měl by tam být znalec na problematiku policejní atd.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kanada zvažuje změny v přistěhovaleckém zákonodárství, které by pomohly sledovat, jak se vracejí odmítnutí žadatelé o azyl do svých původních zemí. Takové opatření by usnadnilo deportaci neúspěšných žadatelů, napsal kanadský list Globe and Mail. Nejmenovaný představitel ministerstva pro přistěhovalectví v něm potvrdil, že za vysokým počtem žádostí o azyl českých občanů jsou Romové.

Víc než 600 tisíc korun se už sešlo na bankovním kontě, které pro oběti žhářského útoku ve Vítkově na Opavsku zřídila tamní radnice. Podle starosty města Pavla Smolky se za tuto částku dá ve Vítkově či okolí pořídit domek. „Víme o dvou či třech nemovitostech a na konkrétní nabídky by se rodina měla jet podívat příští týden. Doprovázet je bude naše pracovnice,“ řekl starosta.

Ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb chce vytvořit nadaci na vykoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě nacistického sběrného tábora pro Romy. Výbor pro odškodnění romského holocaustu usiluje o odstranění velkochovu prasat už 12 let, ale zatím marně. Žádná z vlád, které zrušení vepřína slibovaly, na něj nesehnala peníze.

Do brněnské muzejní noci se letos zapojí rekordních 16 institucí, které provozují bezmála tři desítky budov. Výstavní síně zůstanou zítra, 16. května, bezplatně otevřené dlouho do noci. Hlavním cílem akce je přilákat do muzeí návštěvníky, kteří si tam jinak hledají cestu jen těžko. Například v Muzeu romské kultury zazní romská hudba a přijdou také tři romské věštkyně.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Masarykovu školu navštěvuje několik desítek romských dětí až do osmé třídy, prvňáčků se letos ale přihlásilo neobvykle mnoho. Obrátil se tak poměr, kdy romští rodiče dávali děti přímo do speciální školy - tam letos nastoupí jen jeden žák. Masarykova škola tak musela vyřešit problém, jak srovnat rozdíly, které mají noví žáčci v předškolní přípravě.

„Obrovská nevýhoda je v tom, že nenavštěvují mateřské školy. Kdyby navštěvovaly mateřské školy, tak mají návyky - vědí, že si mají jít umýt ruce, vědí, kam mají jít, to se právě snažíme ve spolupráci se Zerelinem řešit. Ti romští žáci, kteří prošli Zeferinem, tak mají perfektní návyky, začleňují se a to jsou právě žáci v druhých, třetích a čtvrtých třídách,“ zmiňuje ředitel školy Oto Medek spolupráci s komunitním centrem Zeferino, které se věnuje práci s romskými dětmi ve volném čase. Podle Medka by při vzniku společné první třídy vyučování nefungovalo, jak má.

„Jakmile budou tyto dvě skupiny pohromadě, bílí žáci odejdou pryč, s tím už máme zkušenosti, proto jsme se snažili o to, abychom romskou komunitu vyčlenili zvlášť, nabídli jim spolupráci se Nefelinem, kde by měli doučování, kde by kroužky tak, aby se postupem času mohli integrovat do ostatních tříd mezi ostatní žáky.“

Experimentální první třída však nebude pokračovat i v dalších ročnících, tvrdí místostarosta Dagmar Lacinová.

„Naším cílem, který vzešel ze společné velké porady zástupců města, pedagogů a také romského centra Zeferino, je, že až děti srovnají krok, tak budou sloučeny do jedné třídy.“

S tím souhlasí i předseda Demokratické aliance Romů Petr Tulia, který se na vzniku samostatné třídy podílel.

„V tom jednání jsem nevycítil, že by škola měla zájem děti diskriminovat, spíše se hledá způsob, jak by bylo možné ty děti spojit a navíc, co se týká romských dětí, tak už bylo řečeno, že na tu školu chodí spousta romských dětí, postupují do vyšších tříd, nikdy nebyly větší problémy, spíš naopak. Pan ředitel má zájem řešit tyto problémy s rodiči, spolupracuje s městem a s romskými organizacemi.“

Jak dodává ředitel Oto Medek, v projektu nejde jen o školní docházku. Dětem se budou věnovat i mimo vyučování.

„Naše představa je taková, že by ty romské děti měly trávit co nejvíce času ve škole, aby se připravily na to vyučování, protože doma, jak už jsme tady o tom také hovořili, ty podmínky nemají. Proto by po skončení vyučovaní šly na oběd, po obědě by šly do Zeferinu, kde by si připravily úkoly na další den, potom by následovaly kroužky, které už máme také rozjednány s Domečkem dětí s tím, že by ty děti šly domů co nejpozději a byly by připraveny, měly by nachystány věci, a druhý den ráno by měly být bez problému ve škole.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Hrál jste už někdy v České republice?

„Když jsem byl ještě úplně malý, asi deset let, v Praze a Brně, bylo to s doprovodem klavíru - Bach, klasický repertoár.“

Jak se vám podařilo dostat takovouto osobnost sem do Hradce Králové?

„O tuto hudbu se zajímám už delší dobu, máme to zažité v rodině, že jedni z největších houslistů jsou maďarští houslisté, a když jsem slyšel, co to je za muzikanta, tak jsem mu přes známého zavolal, měli jsme tu takovou soukromou akci, tak tam přijel. Pak tu byl Cityples, a jak přijel, tak jsme se domluvili, že tu uděláme něco většího, a protože on dělá ty koncerty, tak udělal koncert ve spolupráci s filharmonií, a ten koncert přišel až teď.“

Tady vedle vás stojí cimbál, kontrabas, kytara, co je vám bližší, klasický repertoár nebo folklorní písně?

„Na tyto nástroje, co jsou tady, se dá hrát opravdu všechno, může se hrát folklor, může se hrát klasika, může se hrát jazz, swing, prostě všechno možné. Cimbál je podobný klavíru, takže může cokoliv doprovázet, u mě je vždy klasika otázka číslo jedna. Ale nijak bych to nerozlišoval, a to, že udělal Five Devil s maďarskou kapelou, protože on má kořeny v Maďarsku, to byl jeho nápad a dál to do takového žánru, že tím oslovil celý svět.“

Asi bychom měli také přestavit vaše kolegy muzikanty, kdo s vámi vystupuje a hraje?

„Na cimbál hraje Istvan Bango, na kontrabas György Szücs, na violu Laszlo Onodi a na klarinet Csaba Lukács.“

Koncertujete všude ve světě, jaké publikum máte rád?

„Teď jsem přijel z Latinské Ameriky, oni jsou takoví horkokrevní, cítí to srdcem, takže tam je návštěvnost vždy veliká, a tam to má rád.“

Vybíráte repertoár také podle toho, do jaké země jedete?

„Repertoár měním, vždy zahrajeme něco z té země, ve které hrajeme. Repertoár obměňuje, protože člověk se nemůže soustředit jen na to stejné. Co se týče klasické hudby, tak jsem dostal dvě Grammy a jsem uznávaným houslistou, vystudoval jsem v Rakousku konzervatoř a byl jsem tam jeden z nejlepších žáků, hrál jsem s orchestry, už když mi bylo tak 7-8 let.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.05.2009	Fenomenální houslista Geza Hosszu Legocky vystoupil v Hradci Králové	O Roma Vakeren