Neonacisti na Šumavě
Řekl mi to před svátky můj trafikant a nechtělo se mi tomu věřit: v Regenu,
v tom ospalém, sotva desetitisícovém městečku na břehu stejnojmenné řeky pár
kilometrů západně od Železné Rudy, se bude konat demonstrace neonacistů.
Tady, copak tady nějací jsou? No, jestli nejsou, tak přijedou. A s nimi
hlavně spousta policajtů, až z Bayreuthu. Že jim to tady vůbec povolili,
neskrýval rozhořčení trafikant.
Takových jako on bylo hodně. Zapáleně diskutovali před onou sobotou na
internetových fórech. Například o tom, proč se podle zpráv v místním tisku
na radnici ani moc nezvažovalo, že by se měla demonstrace zakázat. Jelikož,
jak to řekl jeden z místních radních, "zkušenost učí, že soudy hájí princip
svobody shromažďování a právo na demonstraci natolik, že zákazy skoro nikdy
neměly šanci." A k tomu pragmaticky dodal, že ohlašovatelé, "Svobodní
Nacionalisté Bavorský les", chtějí oficiálně demonstrovat proti "policejnímu
státu" a "mediální štvanici" a už oznámili, že když jim to radnice nepovolí,
okamžitě to dávají k soudu. Takže jim to nakonec povolili. Za což si
vysloužili na internetu zdrcující kritiku: "To je postoj!", psal jeden z
účastníků diskuse:
"Takhle se to dělalo za třetí říše, zavřít oči a ono už to nějak dopadne!"
Dlouhým mailem reagovala Mirta, taky z Regenu a rozhodně prý žádná
přítelkyně nacistů už proto, že je sama imigrantka. Kam bychom ale přišli,
kdybychom zakazovali dopředu demonstrace jen podle politického zaměření
účastníků, píše. A dodává, že někdy antifašismus jako by přecházel ve
fašismus, jen v jiném provedení, což je smutné.
Dalším žhavým tématem bylo, jak se k demonstraci neonacistů postavit:
Ignorovat- radil jeden. V žádném případě- tvrdil druhý: ignorovat je teď
znamená, ignorovat je i potom, až začnou zase ulicemi odvlékat lidi. V
sobotu v poledne, přesně ve 12, začaly zvonit kostelní zvony a z regentského
náměstí se k nebi vznesly stovky barevných balonků. To na znamení, že si
lidé ve městě přejí různorodost a ne jednu barvu, jednu ideologii. Manuela
Peschlová, jedna z iniciátorů akce, mezitím sbírala podpisy pod protestní
petici. Před radnicí mluvila starostka a po ní řekla sedmnáctiletá Miriam,
že se proti hnědému nebezpečí musíme postavit. Poslouchalo na dvě stě
převážně mladých lidí. V ulicích, kterými měli demonstranti jít, visely na
domech transparenty s výzvami, aby občané bránili hnědému nebezpečí hned v
zárodku.
Neonacisti tou dobou přijížděli na nádraží vlakem. Dole u Dunaje jich tam
nastoupilo asi padesát, po cestě přistupovali a když se kolem jedné s
transparenty proti globalizaci dali na pochod městečkem, nebyla jich ani
stovka a policisté byli v drtivé převaze. Co neonacisté skandovali,
prakticky nikdo neslyšel. Na chodnících je potkalo jen pár náhodných chodců
a když šli kolem parkovišť u nákupního centra, tak je tam překřičeli jejich
levicoví odpůrci. Na náměstí nebyli zase slyšet proto, že jakmile tam
vkročili, začali lidi pískat, skandovat "náckové ven" a kostelník spustil
naplno kostelní zvony. Je totiž v městské radě a nelíbilo se mu, že jeho
kolegové demonstraci povolili. Takže se domluvil s farářem, že se
neonacistům postaví aspoň takhle.
Dlouho to mladíci v černém s nervama nevydrželi a za další hodinu se
pakovali vlakem odkud přišli. Regen reagoval dobře- pochválil své
spoluobčany v pondělí ráno komentátor místních novin: bez hysterie, ale
jednoznačně dali lidé nezvaným hostům najevo, že nejsou vítáni. A pak dodal,
že je tu ale ještě jedna otázka: do jaké míry neonacistická uskupení mladé
lidi doopravdy přitahují? Dá se s nimi ještě mluvit? Dostane se k nim člověk
vůbec? Ve skupině určitě ne, ale jednotlivě se to musí zkusit. Abychom
věděli, z čeho jsou tak frustrovaní, že se upisují ideologii, tak pohrdající
člověkem.
Neonacistů je prý v Bavorském lese- podle jejich vlastních údajů - asi 800.
Podstatně víc je tam naštěstí lidí, kterým to není jedno - a kteří se to
hlavně nebojí dát najevo. Tenhle recept naléhavě potřebujeme i na druhé
straně Šumavy.
|
|