Extremistická hnutí se profesionalizují
"V české společnosti je poměrně velký skrytý a latentní
rasismus, o kterém se vůbec nehovoří. Extremistické projevy jsou
daleko užším fenoménem" řekl odstupující premiér Mirek
Topolánek na nedávném zasedání vlády, na něm ministři projednali
také novou strategii boje proti extremismu.
Premiér v demisi Mirek Topolánek nechtěl jednotlivé kroky nové
strategie boje proti extremismu příliš upřesnit:
"Ten materiál se zabývá nejenom represí, ať už je to
monitoring, případné zásahy a represe při pochodech neonacistů nebo
podobných událostech, což jsou akce, které tato vláda a administrativa
zvládá. Je to samozřejmě i otázka prevence, kořenů extremismu a
eliminace těchto jevů."
Novou strategii boje s extremismem chce kabinet v demisi přijmout ještě
před koncem svého vládnutí. Podle ministra vnitra Ivana Langera se tato
nová strategie připravovala několik měsíců:
"Ministerstvo vnitra dostalo na podzim minulého roku za úkol
zpracovat strategii boje proti extremismu. Jestli mohu prozradit něco z
té strategie, tak chceme více než předtím být orientováni na
prevenci, komunikaci a vzdělávání. A nejenom do justičních orgánů a
policie, ale také směrem k partnerům v samosprávách, ve školách,
neboť myslím, že nejživnější půdou pro extremismus jsou různé
bludy a předsudky, které stále ještě přežívají. A čím více
lidé budou vědět dost informací, tím více budou odolnější."
Kabinet Mirka Topolánka novou koncepcí reaguje na nárůst projevů
extremismu z posledních měsíců.
"Dochází k nárůstu jak pravicového, tak levicového extremismu.
Já mezi tím žádný velký rozdíl nedělám. Když sviští ta
baseballová pálka, tak je jedno, jestli ten člověk má černý šátek,
anebo barevný. Nicméně dochází k nárůstu rasově orientovaného
extremismu, a v tomto smyslu vidím i po té poslední události nutnost,
aby ještě tato vláda situaci vyhodnotila, případně přijala takové
exekutivní opatření, aby byli občané bezpeční. Nejsou to jenom
sociálně-patologické jevy a situace krizová, která může ten nárůst
působit, ale je to samozřejmě i populismus a hledání jednoduchých,
velmi černo-bílých řešení, protože ten extremismus potom takováto
řešení uchopí, s takovým řešením pracuje, a to samozřejmě není
něco, co společnost může nechat chladnou."
Politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš poukázal na
některé příčiny nárůstu projevů extremismu u nás:
"Je to způsobeno i tím, že stát do jisté míry zaspal v tom, že
není schopen čelit nové právní ofenzívě a novým strategickým
trendům, které z extremistické scény přicházejí. Samozřejmě tomu
nahrávají i další podmínky, jako je třeba počínající ekonomická
krize, rasistické předsudky ve veřejnosti, což se také projevilo
třeba loni v Janově, kdy ti tzv. normální lidé pomáhali extremistům
v jejich násilných aktivitách. Dochází k určitým deficitům, k tomu,
že nebylo reagováno na nové trendy ve vývoji soudobé extremistické
scény. Myslím, že se jedná jak o některé policejní složky, tak o
činnost ministerstva spravedlnosti, které mělo vyhledat více soudních
znalců v oboru. Jedná se i o tu nedotaženou koncepci ze strany
ministerstva vnitra. Nesváděl bych to ale jenom na současnou vládu. To
je problém, který se tu táhne možná už více než deset let."
Politolog Miroslav Mareš v televizi Nova upozornil, že se extrémisté
budou snažit oslovit širší vrstvy mládeže a uspět v evropských i
parlamentních volbách. Podle něj jsou současné metody státu
zastaralé.
Podle policie se extremistická hnutí profesionalizují. Nové trendy ve
vývoji soudobé extremistické scény zaznamenala i Bezpečnostní
informační služba, což potvrdil její mluvčí Jan Šubert:
"Končí amatérismus, začíná profesionalizace. Mají své
právníky, své manažery a inspiraci nalézají u německých
neonacistů."
Jak televizi Nova přiznal jeden z duchovních vůdců českých
extremistů, jejich pravicová část uzavřela dohodu s německými
radikály. Tajná služba ale varuje i před krajní levicí a militantním
antifašismem. Ministr vnitra v demisi Ivan Langer k možným posilám
českých extrémistů ze zahraničí dodal, že Česko může využít
Schengenský informační systém:
"Máme tu výhodu, že sdílíme spolu Schengenský informační
systém, ve kterém jsou informace, a policejní orgány jednotlivých
zemí spolupracují při výměně informací o různých extremistech v
různých zemích. V tomto smyslu koordinace a spolupráce mezi například
Českou republikou a Spolkovou republikou Německo bude existovat."
Předseda ČSSD Jiří Paroubek vládu za novou strategii boje s
extremismem téměř okamžitě zkritizoval. V tiskové zprávě
připomněl, že zatím jediným praktickým výsledkem jejího boje s
pravicovým extremismem je pouze neúspěšná žaloba, kterou se
ministerstvo vnitra snažilo u soudu prosadit zrušení Dělnické strany.
Romové poukazují mimo jiné na neschopnost úřadů zakázat pochody
extremistů. Pokud už takový zákaz vydají, soud jej pro nedostatečné
zdůvodnění zruší. Potvrzuje to příklad pochodu extremistů Ústím
nad Labem. Nejvyšší správní soud zákaz pochodu zrušil. Důvody
rozhodnutí vysvětlil mluvčí soudu František Emmert:
"Úřad shromáždění zakázal ve velmi stručném rozhodnutí, kdy
jediným důvodem zákazu měla být skutečnost, že shromáždění
omezí dopravu. Tento jediný důvod zákazu přitom úřad nijak blíže
nevysvětlil. Proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že
jednostranné nadřazení potíží v dopravě nad výkon
shromažďovacího práva by znamenalo, že stát, jeho orgány či
samospráva nejsou schopny materiálně zajistit naplnění jedné ze
základních ústavních svobod."
Nová strategie boje s extremismem obsahuje mimo jiné změnu termínu, do
kdy musí úřady rozhodnout o povolení či nepovolení demonstrace, ze
tří kalendářních na tři pracovní dny. To by úřadům dalo čas
zjistit skutečné příčiny pořádání veřejné akce a dostatečně
zdůvodnit případné zamítnutí žádosti.
|