V Brně bude zahájena výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky
U příležitosti Mezinárodního dne Romů bude v brněnském Muzeu romské kultury
zahájena výstava obrazů Ceiji Stojky s názvem „Žít!“. Vernisáž se uskuteční
za osobní účasti autorky v úterý 8. dubna 2009 v 16:00 hodin, její součástí
bude i prezentace knihy „Žijeme ve skrytu“ (Argo 2009) a
autogramiáda. Výstava potrvá do 19. září 2009.
Ceija Stojka začala malovat v roce 1989, když jí bylo padesát šest let. Její
schopnost vyjádřit svůj vnitřní svět barvami na plátně nebo na lepence,
kreslit tuší obrazy, které v sobě nosí více než půl století, je tak
fascinující, že se musíme ptát, z čeho vyrůstá a z čeho čerpá.
Ceija Stojka se narodila v roce 1933 v rakouském Štýrsku do rodiny
kočovných Romů, handlířů s koňmi. Až do roku 1938, kdy nacistické
Německo anektovalo Rakousko za převažujícího souhlasu jeho občanů
jako svou východní marku, prožívala šťastné dětství ve velké rodině
s rodiči a pěti sourozenci, se silnými vazbami na rozvětvené
příbuzenstvo. Žili na cestě, v bezprostředním sepětí s přírodou v
rytmu ročních dob.
Po anexi Rakouska se vše radikálně změnilo: zákaz kočování,
vyloučení ze školní výuky. V roce 1941 byl otec odvezen do
koncentráku v Dachau, kde byl zavražděn. Následoval lov na
Romy ve vídeňských ulicích, Ceija s matkou a sourozenci se
skrývala v kupách listí v parku. Když jí bylo deset let,
byla společně s matkou a sourozenci transportována do
Osvětimi – Březinky kde byl v těsném sousedství páchnoucího
dýmu z krematoria zřízen cikánský tábor. Po Osvětimi
následovaly tábory Ravensbrück a Bergen-Belsen.
Když byla Ceija spolu s matkou osvobozena, bylo jí
dvanáct let. Svoboda v poválečném Rakousku však měla
pro některé lidi, včetně Romů, hodně stinných
stránek.
V polovině osmdesátých let, kdy už měla
Ceija Stojka dospělé děti a vnuky, začala
pro ně potajmu pořizovat zápisky „jak to
bylo v koncentráku a co jsem tam prožila“.
Díky filmařce Karin Berger se ze
zápisků psaných pro sebe a pro
rodinu stala kniha, která v Rakousku
vyšla v roce 1988. Kniha s názvem
„Žijeme ve skrytu“ vzbudila v
německojazyčných zemích velkou
odezvu a autorka s ní rok po vydání
navštívila Japonsko.
Po návratu do Vídně začala malovat
obrázky pohlednicového formátu a
poslala je dětem do Japonska. Od té
doby uplynulo dvacet let, její
výtvarná tvorba se rozrostla do šíře
a její obrazy si našly cestu do
světa.
Výtvarná tvorba této
neobyčejně silné autorské
osobnosti má mnoho poloh –
od barvami hýřících
květinových polí přes kresby
tuší, ale i štětcem a
barvami ztvárněné prožitky z
nacistických lágrů až po
nesmírně silné výjevy ze
života Romů před válkou,
výjimečně i po ní.
Brněnská výstava
soustřeďuje
především díla
reflektující hrůzy
prožité války.
Obrazy Ceiji Stojky
promlouvají
přímočarým obsahem s
nesmírnou
naléhavostí. Nelze
však pominout, že
jsou projevem
velkého výtvarného
talentu, který
autorku vyjímá ze
škatulky insitního
umění či tvorby
etnické minority.
Tisková zpráva Muzea
romské kultury v
Brně byla připravena
s použitím materiálů
překladatelky Jany
Zoubkové.
|