Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Nejdříve vás pozveme na mezinárodní filmový festival Febiofest, na které vystoupila kapela Gipsy.cz. Nárůst extremismu ve společnosti a neschválení antidiskriminačního zákona – jsou další témata dnešního O Roma vakeren a samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.

Včera začal 16. ročník Mezinárodního filmového festivalu Febiofest, kterého se letos zúčastní 214 filmů z 58 zemí. V Praze Febiofest potrvá 9 dní a poté navštíví dalších 8 měst České republiky. Na slavnostním zahájení vystoupila také skupina Gipsy.cz a milovníci romské hudby se mohou těšit ještě na dva koncerty. A právě na ně se tiskového mluvčího Febiofestu Pavla Sladkého zeptala Jana Šustová.

Gipsy.cz na zahájení festivalu Febiofest 2009 (Foto: www.febiofest.cz)

Febiofest má také svou hudební část. A v rámci Febiofest Music Festivalu vystoupí také romské skupiny. Které to budou?

“Budou to hlavně Terne čhave a Gipsy.cz. Terne čhave budou hrát v sobotu 28. 3. ve festivalovém klubu, ten je v garážích Village Cinemas v minus třetím patře. Vstup je zadarmo. Konkrétně Terne čhave můžou lidi vidět a slyšet od deseti hodin večer. Hraje se i na malé scéně, tam se letos romské kapely neobjevují, ale po jejich účinkování na zahájení ještě bude možnost přijít na Gipsy.cz v úterý 31. 3., a to zase od deseti, kdy budou Gipsy.cz hlavními hvězdami večera.”

Rozhodli jste se pozvat Gipsy.cz také na zahájení, které proběhlo ve čtvrtek večer. Proč jste se rozhodli zrovna pro ně?

“Na zahájení zveme kapely, se kterými většinou nějakým způsobem vstoupíme do kontaktu při připravování hlavního klubového programu na celých osm dní v garážích a v pizzerii v přízemí. Kapely se střídají, ve velkém garážovém prostoru vystupují tři denně a dvě na malé scéně v pizzerii. Pak už je nasnadě nabídnout některým z nich, aby doplnili i hlavní zahajovací program. Proto to letos padlo na Gipsy.cz, ostatně není to zdaleka poprvé, protože už v minulosti, myslím, že tak před dvěma lety, na zahájení festivalu vystupovali Bengas.”

Febiofest je v prvé řadě filmový festival, ale žádný film s romskou tematikou v jeho programu letos není. Nicméně posluchače romského vysílání by mohly zaujmout filmy o holocaustu, které nám představí programová ředitelka festivalu Hana Cielová.

“My máme dva filmy, které se týkají tematiky holocaustu, je to Chlapec v pruhovaném pyžamu režiséra Marka Hermana, a pak Předčítač režiséra Stephena Daldryho. Každý vlastně na tuhle problematiku nahlíží z jiného pohledu. U toho Chlapce v pruhovaném pyžamu je to dětský pohled, nevinný dětský pohled, o to je to pak možná silnější a absurdnější, zároveň u toho Předčítače je to také z pohledu člověka zvenčí. Ale myslím si, že navzdory tomu, že je to taková trošku jakoby profláklá tematika, oba filmy jsou naprosto výjimečné právě díky tomu, že je to z úplně jiného úhlu pohledu, a myslím si, že oba jsou divácky velmi atraktivní a že stojí za to.”

Hlavním hrdinou filmu Chlapec v pruhovaném pyžamu je devítiletý Bruno, syn nacistického důstojníka, který byl za války vyslán jako velitel do Osvětimi. Bruno byl zvyklý na život v Berlíně, kde měl spoustu kamarádů, a novým místem na venkově je zoufale zklamán. Ve své zvídavosti začne chodit do zakázaného prostoru, kde za plotem objeví pracující lidi, kteří jsou všichni oblečení jakoby v pruhovaných pyžamech. Náhodou se skrz plot skamarádí se stejně starým židovským vězněm Šmuelem, ale ve své dětské naivitě nemá tušení, čím jeho kamarád na druhé straně plotu prochází. Navíc – z komínů tábora, který Bruno považuje za farmu, se až příliš často kouří a příběh postupně směřuje ke kruté pointě.

Naopak mravně vypjaté drama Předčítač se odehrává po válce ve světě dospělých. Jeho tématem je účtování s nacistickou minulostí, během kterého dojde k zajímavé milostné zápletce. Ale jaké je její nečekané rozuzlení, to už Hana Cielová nechává na divácích.

“Nerada bych to prozrazovala, protože si myslím, že tajemství tohoto filmu je v právě odhalení toho, kdo je hlavní ženská postava.”

Projednávání antidiskriminačního zákona bylo opět vyškrtnuto z programu probíhajícího zasedání sněmovny a hlasování o zákonu bylo odloženo na neurčito. A tak se tolik očekávaného zákona znovu nedočkáme. A to byl zákon odmítnut prezidentem již v květnu minulého roku. Od té doby bohužel poslanci nebyli schopni rozhodnout o jeho osudu. A jaké to má důsledky? Na to se zeptala Marie Vrábelová právničky Evy Strnadové.

“To, že zákon nebyl znovu schválen, považujI za vážnou věc, protože k jeho přijetí jsme se zavázali již při vstupu do Evropské unie. A téměř po pěti letech, co jsme v Evropské unii, ho stále nemáme. A jsme jediní. “

“Určitě, také nynější účinný zákoník práce na něj myslí, odkazuje na něj. Jedná se především o ochranu osob starších padesáti let, které mají problémy při hledání práce. Právě zde má být ochrana v rámci antidiskriminačního zákona.”

“Jedná se i o práci, o získávání práce, přístup ke službám, například aby mohli vstupovat na diskotéky a podobně.”

Když zatím nebyl schválen antidiskriminační zákon, znamená to, jako by u nás diskriminace nebyla? Nebo jak to posuzujete v reálu?

“Dalo by se říci, že politici v podstatě zavírají oči před diskriminací, když nejsou schopni přijmout politickou odpovědnost. Kdyby alespoň ten zákon neschválili, ale oni opravdu odpovědnost odsouvají tím, že to vyřazují ze svého jednání, a v podstatě nechtějí přijmout to, že by ho neodsouhlasili.”

“Ano. Poslankyním a poslancům byl poslán otevřený dopis, aby už se vyjádřili k této záležitosti a přijali případně antidiskriminační zákon, ale evidentně je to bez odezvy.”

Co to bude znamenat, když nebude antidiskriminační zákon v nejbližší době schválen?

“Pokud nebude schválen, hrozí nám finaNční sankce ze strany Evropské komise, protože jsme se zavázali k tomu, že antidiskriminační zákon budeme mít.”

V následujících minutách se Gabriela Hrabaňová, vedoucí kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity, vyjádří k nárůstu extremismu ve společnosti.

“Kam vůbec směřuje extremismus v Evropě nebo v této době, je strašně těžké říct, protože nemůžeme ani říct, jakým způsobem se bude vyvíjet ekonomická krize, která tu v současné době je. A myslím si, že hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet, protože s prohlubující se ekonomickou krizí se samozřejmě zhorší podmínky mnoha lidí v Evropě celkově. Mluvíme-li tedy o zaměstnanosti Romů jako o určité problematice, najednou bude mnohem více lidí nezaměstnaných. Ti se samozřejmě v těchto dobách budou obracet k extremistickým řešením. Ať to je to jakoby těžce levicové extremistické řešení, nebo právě tO krajně pravicové, kdy hlásají, že by se to mělo vyčistit a že by vlastně neměly být dávány možnosti nepřizpůsobivým nebo prostě nějakým jiným lidem. V tom já vidím nebezpečí prohlubující se krize, a zároveň vidím nebezpečí i v tom, že anticikanismus se stává běžnou záležitostí, a už to nejsou bohužel jenom extremisté, kteří vytahují tuto kartu. Vždyť i o Chomutovu se říká, že bere vítr z plachet extremistům. Extremismus tedy vidíme i někde jinde. A hrozně bych si přála, aby si to uvědomili obyčejní lidé.”

“Budeme se samozřejmě snažit tuto věc artikulovat, mluvit nahlas o té morální a lidské dimenzi. Máme samozřejmě i v rámci aktualizace romské koncepce, kterou v tuto chvíli připravujeme, nový komponent, a tím je právě boj s předsudky a se stereotypy, také boj s extremismem. Přejeme si, aby byla lepší spolupráce na úrovni romských koordinátorů se styčnými důstojníky české policie na krajské úrovni. Přejeme si, aby toto propojení a komunikace tady byla taková, abychom byli schopni identifikovat ty problémy a třeba jim i včas zabránit. Když například dneska už víme, že 4. dubna se plánuje pochod neonacistů v Přerově, pracujeme už s neziskovými organizacemi tam, a zároveň s panem ministrem. Budeme na to samozřejmě reagovat předem a nějakým způsobem ukazovat společnosti, že takhle ne. Myslím si, že se nám to může povést. A právě díky Michaelu Kocábovi také apelovat na jiné politiky i na jiné intelektuální, filozofické špičky v České republice tak, aby se přihlásili k té straně proti extremistům, aby se ukázalo, že tudy cesta nevede.“

Občanské sdružení La Sophia připravuje první kolo projektu Talent La Sophia. Této soutěže se mohou zúčastnit mimořádně hudebně nadané děti dětských domovů z celé ČR a děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Zakladatelku sdružení Yvettu Blanarovičovou pozval k mikrofonu Juraj Gerbery.

Herečku a zpěvačku Yvettu Blanarovičovou neznáme jen díky jejím rolím v Hudebním divadle Karlín, v Divadle Na Fidlovačce a dalších, ale také díky charitativní činnosti. V současné době se soustředí na aktivity, které zastřešuje občanské sdružení La Sophia. A o nich budeme hovořit. Dobrý večer.

“Jsem zakladatelkou a předsedkyní správní rady občanského sdružení La Sophia, takže mám na bedrech velký, velký úděl, ale myslím si, že také strašně fajn a pozitivní, protože po spoustě let činností s dětskými domovy jsem se rozhodla najít a zrekonstruovat objekt a z toho objektu vytvořit European Music College, tzn. školu pro hudebně nadané děti z dětských domovů a sociálně znevýhodněných rodin. Aby tato škola vůbec mohla vzniknout, musel se najít objekt. Po čtyřech letech se mi to povedlo na zámku v Dolních Beřkovicích. Byl tam už první hudební festival. Přišlo asi 1500 lidí. Byla jsem strašně šťastná. Každá premiéra je složitá. Ale Talent La Sophia je další projekt občanského sdružení La Sophia. Je to vyhledávání talentů mezi dětmi z dětských domovů a dětmi ze sociálně znevýhodněných rodin.”

Vyhledávat talenty v tomto prostředí určitě není jednoduché. Jak to vlastně děláte?

Prvn9 ro4n9k hudebn9ho festivalu La Sophia

“Oslovujeme je mailem, oslovujeme je přes inzerci, píšeme dětem. Mluvím o tom při jakékoli návštěvě dětského domova. A i když mi ředitel nebo ředitelka dětského domova řeknou, my tu v domově nemáme žádné talentované děti, snažím se o tom s těmi dětmi mluvit. A ejhle, při poslední návštěvě dětského domova jsem našla dokonce čtyři děti, které by si strašně rády vyzkoušeli zasoutěžit si v Talent La Sophia. Je to taková velká výzva. Je to mapování hudebně talentovaných dětí. Je to šance, aby si zasoutěžily, aby získaly hlavní ceny, a to jsou I-pody, mp3ky. A hlavně, ti nejlepší pojedou na studijní pobyt do zahraničí, dejme tomu na měsíc, přes agenturu, která nám přislíbila, že první místa budou mít tuto možnost. Jsem nesmírně šťastná, protože, jak jsem říkala, každá první věc je nesmírně dobrodružná v tom, jestli dopadne, nebo ne. Budeme 25. a 26. dubna v divadle Blaník. Zvu všechny děti, které si troufnou, aby si to přišly vyzkoušet.”

“Hudební talenty. Bude se soutěžit od 10 do 18 let, to je věková kategorie, s tím, že se soutěží v oborech hra na hudební nástroj a zpěv.”

Poprvé se uskuteční i přehlídka Talent La Sophia. Co taková akce dětem přinese?

“Přinese jim nejen to, že mohou zvítězit, že se můžou zúčastnit tohoto unikátního projektu, ale také ti nejlepší mohou vystoupit na French Festival of Prague, tzn. ve dvou dnech se bude konat koncert těch nejlepších, kteří zvítězí v Talent La Sophia. A také o měsíc později vystoupí na druhém ročníku Mezinárodního hudebního festivalu La Sophia v červnu. Tzn., že se o ně opravdu postaráme, aby se zviditelnily, aby si to vyzkoušely, a navíc v červnu vystoupí s profesionálními kapelami, s profesionálními muzikanty. A víte, co já bych za to dala, kdybych v jedenácti letech mohla vystoupit s ‚bomba‘ muzikanty nebo zpěváky a stát s nimi na jednom pódiu, a aby se na mě dívaly dejme tomu ty dva tisíce lidí? Počítáme, že tam přijdou tak tři, čtyři tisíce lidí. Myslím si, že to je krásná výzva. Mám z toho upřímnou radost.”

O charitativním projektu jsme hovořili se zakladatelkou a předsedkyní správní rady sdružení La Sophia Yvettou Blanarovičovou. Děkujeme za návštěvu ve studiu. Na viděnou.

Jedním z největších problémů romských i neromských sociálně vyloučených rodin v Brně je drogová závislost dětí. Ve vyloučené oblasti není výjimkou, když žák přijde pod vlivem drog do školy. Terénní sociální pracovníci proto nyní usilují o to, aby speciálně pro děti vzniklo v Brně protidrogové středisko.

Nové vedení vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách určené k integraci jejich obyvatel do většinové společnosti hodlá získat jejich důvěru a do konce letošního roku odstartovat první konkrétní projekty. Agentura začala působit loni na jaře ve 12ti městech a obcích a podle názoru některých romských aktivistů z různých organizací zatím zcela selhala.

Karlovarský kraj bude soudní cestou vymáhat od Romského občanského sdružení Karlovy Vary téměř milión korun jako neoprávněně čerpanou dotaci na vzdělávací program. Hejtman Novotný řekl, že sdružení nebylo schopné ani po urgencích doložit, jak se státními penězi naložilo. Krajský předseda sdružení Bílý naopak tvrdí, že může kdykoliv všechny doklady o nakládání s penězi předložit a že už to prý stejně udělal.

Romové se obávají rostoucích aktivit příznivců extremistických hnutí namířených zejména právě proti romské menšině v Česku. Neformální romské uskupení nazvané Gypsy Radical proto začalo monitorovat akce, při kterých neonacisté podle názoru jeho členů porušují zákony, a záznamy předává policii.

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 27. března je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.