Bohumín chystá další stěhování neplatičů
Početné romské rodiny z Bohumína se bojí budoucnosti. Žijí ve zchátralých
domech, které chce radnice zbourat. Neplatičům už nemíní nové bydlení
zajišťovat. Lidé v sousední Orlové ale mají strach, že se problémoví
nájemníci přemístí k nim. Mají města potíže řešit, nebo je jen přesunovat o
kus dál?
Na nájemném dluží desetitisíce. Žijí v podmínkách, které si běžný člověk
neumí ani představit - podmáčené místnosti, záchody jsou venku a všude se
prohánějí potkani. Tak to vypadá v částech Bohumína, kde bydlí převážně
romské rodiny. Bohumínská radnice se rozhodla k radikálnímu kroku. Zničené
budovy opraví, zbylé čeká demolice.
Ulice Petra Cingra. To je v Bohumíně synonymum pro ghetto. Prakticky je to
pět starých domů, kde žijí početné rodiny nájemníků. Když přicházíme blíž,
vidíme kolem sebe nepořádek, dětské kočárky, které slouží pro převoz
kovových součástek do sběru. Sotva uvidí v našich rukách mikrofon, začnou se
kolem nás shlukovat a nadávat na to, jak špatně se jim tady žije.
V polorozpadlých kůlnách vidíme neuvěřitelné harampádí. Je tam dřevo a uhlí
na otop a pneumatiky jako rezervy k autům. Domy v této ulici již podle
radnice opravit nejdou, protože je čeká demolice. Třicetiletá Barbara zase
neví, co čeká ji. "Jsem ráda za to, co mám. Když vidím ty, co nemají kam
jít... Stačí mi pokoj a kuchyň, jenom aby byly v bytě záchod a koupelna. To
je všechno, co k životu potřebuji. Jsem po operaci páteře a my chodíme v
zimě ven," postěžovala si.
Dva halasní muži nás doprovázejí k dalšímu domu, prý za tetou. Ocitli jsme
se v obývacím pokoji a paní domu nám ukatuje promáčené stěny. "Je to hrůza.
Koupelna není, záchody jsou venku," uvedla třiapadesátiletá Ida Magdanová s
tím, že osazenstvo bytu se musí mýt v dětské vaničce nebo lavoru. Opakuje
to, co jsme v místě slyšeli od všech nájemníků - nejvíce jim vadí záchody.
Ty jsou totiž venku a rázná romská žena nás k nim ochotně vede. Když je
otevře, máme chuť se otočit na podpatku a utéct. Voňavá toaleta z reklamy to
rozhodně není.
"Za týden je žumpa úplně plná. A krysy lezou ze žumpy. Je to hrůza a děs.
Uvidíme, kam nás dají. Ale myslím si, že horší byty, než jsou tady, už
nedostaneme," řeka Ida Magdanová. Naší debatu v ten moment spontánně přeruší
sousedka, která se vyklání z okna s nožem v ruce. Třicetiletá Eva nahlas
vysloví to, z čeho mají zdejší nájemníci strach: "Všude, kde jsou cikáni,
tak se to cpe do jednoho pytle. Bude to zase další ghetto, protože se tu už
mluví, že nás dají buď do Vrbic na Louny, nebo někam, kde jsou zase samí
cikáni. Nemáme ani teplovou vodu, nic. A za ten hnůj se tu platí tolik
peněz. Není nic takového, kde by se mohlo lépe žít."
Žít tady je hrůza, ale co s námi bude, když to tady zbourají? Tak takový
pocit teď převládá mezi nájemníky v nejvíce zdevastované části Bohumína.
Bohumínská razie vůči neplatičům dělá vrásky na čele v Orlové
Zdevastované domy už zanedlouho přestanou Bohumín hyzdit. Neplatiče, kteří v
nich bydlí, čeká nekompromisní vystěhování. Mnozí z nájemníků mají strach,
co s nimi bude. Obavy ale panují i v nedaleké Orlové. Tam mají strach, že se
k nim početné problémové rodiny přestěhují a že z Bohumína sice potíže
zmizí, ale jen se přesunou o kus dál.
Kdo řádně platí nájem a nemá žádné dluhy, ten se o střechu nad hlavou bát
nemusí, vzkazuje lidem ze zdevastovaných domů bohumínský starosta Petr
Vícha. Neplatičům ale nové bydlení zařizovat nemíní. "Vystěhováváme je právě
proto, abychom je neměli ve svém bytovém fondu a nemuseli tyto problémy
řešit. Mají mnoho možností, jak plnit své povinnosti, jak platit nájem, na
bydlení dostávají někteří dokonce i sociální dávky. Myslím si, že s nimi
zacházíme velmi slušně, protože mají možnost, když se dostanou do potíží,
splátkovat své nájemné," řekl starosta.
Už jednou přitom bohumínská radnice takto radikálně zasáhla. Vystěhovala
početné romské rodiny z poničené ubytovny a žádné náhradní bydlení jim
nezajistila. Skupiny bohumínských Romů se ale objevily v okolních městech,
třeba v Orlové, kde se potkáváme s místostarostou Radislavem Mojžíškem.
"Byli to většinou méně přizpůsobiví obyvatelé v této části. Kvůli jejich
způsobu života se tu potýkáme s kriminalitou. Jsou to drobné krádeže,
vykrádání uhlí, sklepů, dřevníků a podobně," přiblížil místostarosta.
Má strach, že se potíže v místních problémových lokalitách ještě prohloubí.
"Takové obavy máme, protože se třeba těžko dokazuje, že ti lidé tady nejsou
na návštěvě. Není k tomu žádný metr, pokud si to neudělá vlastník. Takže
máme obavy, že se tu zvýší počet nepřizpůsobivých," doplnil Radislav
Mojžíšek.
Bohumínský starosta Petr Vícha ale žádné výčitky vůči kolegům z okolních
měst necítí. "Není cílem, aby se lidé stěhovali mezi jednotlivými koloniemi.
Cílem je, aby všechna města naučila své občany řádně dodržovat své
povinnosti, dodržovat zákony a platit nájem," vysvětlil.
Jenže v Orlové už vědí, co se stane, když začne být Bohumín na své neplatiče
přísný. Přestěhují se sem i se svými problémy, říká místostarosta Radislav
Mojžíšek. "Protože se ten problém pouze přesouvá. Jestliže se přesouvá z
Bohumína do Orlové nebo naopak, je to pořád jakýsi konstantní počet lidí,
kteří jsou v kategorii nepřizpůsobivých a dělají větší problémy v jednom
nebo druhém městě, ale není to řešení, pouze přesunutím stejného problému
někam jinam," dodal místostarosta.
Přesouvání problémů na druhé město je neetické a nekolegiální
Bohumín vyhlásil válku neplatičům. Zdevastované domy, kde žijí, chce opravit
nebo zdemolovat a dlužníkům už nové bydlení městský úřad zajišťovat nemíní.
Desítky rodin tak čeká stěhování. V sousední Orlové mají strach, že se
problémoví nájemníci přesunou k nim. Už jednou se to stalo - v orlovských
bytech žilo i dvacet nájemníků a tvrdili, že jsou na návštěvě. Je nějaká
cesta z bludného kruhu?
Mluvčí ministerstva pro lidská práva Lejla Abbasová uvedla, že přesouvání
problémů z jedné obce na druhou je přinejmenším nekolegiální a neetické, a
to jak k přestěhovaným osobám, tak ke starostům obcí. "Je ovšem otázkou, zda
by se tímto problémem neměl zabývat Svaz měst a obcí a pokusit dohodnout
pravidla hry, aby jedna obec nejednala na úkor druhé. Zvláště tristní je
takové řešení u rodiny s dětmi. Lze předpokládat, že se jedná o rodiny,
které jsou v evidenci odboru pro sociálně-právní ochranu dítěte, případně s
nimi pracují neziskové organizace či sociální pracovníci města. Výsledky
práce se však obvykle projeví až za delší dobu. Při přestěhovávání se
přeruší kontinuita a nový subjekt začíná opět z bodu nula," řekla Lejla
Abbasová.
Zároveň se podivila postupu Bohumína, který měl být seznámen s argumenty,
které byly precizovány v závěrečném stanovisku veřejného ochránce práv ve
věci vystěhování obyvatelstva z pavlačového domu ve Vsetíně v roce 2007. To
mimo jiné precizuje i doporučení širokého spektra problémů. "Navíc by se
mohl Bohumín místo ,jednoduchého' řešení vypuzení občanů z města zamyslet
nad využitím dalšího dokumentu, a to doporučení pro obce a města pro
předcházení, rozšiřování a tvorby sociálně vyloučených lokalit se
zdůrazněním zajištění potřeby bydlení, které bylo zveřejněno v roce 2008,"
doplnila mluvčí.
Důležité podle ní je, že se uznalo, že problém za posledních dvacet let
narůstá a že stát nemám účinné nástroje k řešení problematiky sociálního
vyloučení v romských lokalitách. Proto se zřídil pilotní projekt Agentury
pro sociální začleňování v romských lokalitách, který má v první fázi
dvanáct lokalit plus Litvínov a Chomutov. Agentura má zatím omezené
možnosti, než bude mít adekvátní rozpočet ze státních peněz a možnost čerpat
zdroje z Evropské unie.
"Je potřeba připomenout, že problematika sociálního začleňování a
zaměstnanost je v gesci ministerstva práce a sociálních věcí, vzdělávání je
v gesci ministerstva školství, bydlení je v gesci ministerstva pro místní
rozvoj, zdraví v gesci ministerstva zdravotnictví a bezpečnost v gesci
ministerstva vnitra. To znamená, že tento úkol se musí zvládnout v celku
jako celá vláda," upřesnila Lejla Abbasová.
Tento příspěvek odvysílal Český rozhlas 1 - Radiožurnál v pořadu Pod
kůži.
|