Kabinet má na programu situaci na litvínovském sídlišti Janov
Skoro nikdo nechodí do práce, skoro všichni mají jen základní vzdělání,
běžně se prodávají drogy a čas zabíjí v hernách u automatů - tak vypadá
podle sociologických studií typické romské ghetto v České republice. Podle
odhadu úředníků jich je u nás na 300 a žije v nich 80.000 lidí. Recept na
řešení jejich situace by dnes měla hledat vláda.
Stát zatím žádnou jednotnou strategii nemá. A je to vidět zejména na
případech, kdy se ty komplikované situace snaží řešit jednotlivá města. Jsme
tedy v situaci, kdy se nějaký plán teprve má zrodit.
Ministr pro lidská práva Michael Kocáb ale už má v ruce analýzu situace v
Janově. A ta se dá použít i na ostatní místa. Obsahuje i doporučení - třeba,
že policie musí zakročit proti lichvářům, drogovým dealerům a vytvořit
kamerový systém, město by mělo sociální byty kvalitativně odstupňovat, aby
se do jednoho pytle s kriminálníky a neplatiči nedostala do té doby
bezproblémová rodina, jejíž živitel najednou přišel o práci.
Stát má podporovat rekvalifikační programy a najít účinnější sankce pro ty,
kteří zaměstnávají lidi na černo, a tak je platí málo - pokud vůbec. V těch
místech by se také mělo objevit víc sociálních pracovníků, kteří mají lidem
pomáhat najít práci a dohlížet na to, aby děti chodily do školy.
Změna situace je podle vládních úředníků běh na dlouhou trať, který bude
trvat minimálně 10 let. Jeden pozitivní příklad bychom najít mohli - je to
mostecký Chánov. Tvrdí to alespoň jeden norský novinář, který píše o
etnických problémech. Nedávno se byl podívat v Matiční, Janově a Chánově a
tvrdí, že kdysi vyhlášené sídliště hrůzy je příklad smysluplné spolupráce
města a komunity.
|